Průměrná mzda se v letošním roce zvýšila tak, že to překvapilo ekonomické experty i centrální banku. V příštím roce vzroste i minimální mzda a nejnižší úrovně zaručeného platu.
Překvapivý růst průměrné mzdy
Průměrná hrubá měsíční nominální mzda za druhý kvartál letošního roku se meziročně zvýšila více než se očekávalo. Nad očekávání vzrostla i reálná mzda, která už je očištěná o inflaci (zohledňuje, jak nominální mzdu na výplatnici reálně sníží růst cen). Mezičtvrtletně se průměrná mzda zvýšila o 2,2 %. Informace vyplývají z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Ve 2. čtvrtletí 2025 vzrostla průměrná nominální mzda o 7,8 % na 49 402 Kč. Po zohlednění vlivu inflace vzrostla mzda reálně o 5,3 %. Medián mezd vzrostl v tomto období o 7,2 % na 41 115 Kč,
okomentovala vývoj mezd Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Jde tedy o teoretický průměr, který ale v praxi nevypovídá o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance ani neříká to, že by většina zaměstnanců snad měla mzdu na této úrovni. Strukturální výdělkové statistiky, které mají k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než celostátní průměr,
vysvětluje ČSÚ.
Jak upozornil Miroslav Novák, hlavní analytik ze společnosti Citfin – Finanční trhy, reálně vyšla data o průměrné mzdy poměrně výrazně nad prognózou České nároční banky (ČNB), která očekávala, že nominální mzda poroste v tomto období meziročně o 6,7 % a reálná pak o 4,3 % oproti stejnému období minulého roku. Výsledky dále zvyšují pravděpodobnost toho, že bankovní rada ČNB do konce letošního roku již nebude snižovat úrokové sazby,
myslí si Novák.
Největší nárůst u mezd byl evidován v odvětví profesních, vědeckých a technických činností (růst o 12,7 %), ve stavebnictví (růst o 11 %) a u činností v oblasti nemovitostí (10,9 %). Nejmenší naopak v oblasti těžby a dobývání (4,8 %), u tzv. ostatních činností (5 %) nebo peněžnictví a pojišťovnictví (5,1 %).
Nejrychleji rostly mzdy nepřekvapivě v Praze (8,2 %), dále pak ale v Moravskoslezském kraji (8,2 %), Jihomoravském kraji (8,1 %) a Pardubickém kraji (8,1 %). Nejpomalejší byl nárůst mezd naopak v Ústeckém kraji (5,6 %), Libereckém kraji (6,4 %) a na Vysočině (6,7 %).
Mzdový růst byl ve druhém čtvrtletí skutečně impozantní. Překonal jak historicky běžné hodnoty, tak i všeobecná očekávání a suverénně i růst samotné české ekonomiky. Zaměstnanci tak momentálně evidentně tahají za výrazně delší konec provazu, a to hlavně v sektoru služeb a stavebnictví. Zde se projevuje silná poptávka a nedostatek kvalifikovaných pracovníků, což tlačí mzdy směrem nahoru,
vysvětlil Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Investika s tím, že průměrná mzda rostla znatelně rychleji než ta mediánová (medián mezd dosáhl 41 115 Kč, označuje střední hodnotu uprostřed mzdového rozdělení, kdy polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina je zase vyšší - pozn. red.). To naznačuje, že se lépe dařilo zaměstnancům s vyššími příjmy.
Reálně se výdělky mezičtvrtletně zvýšily už po deváté v řadě. Reálná kupní síla průměrné mzdy v hrubém vyjádření podle něj aktuálně odpovídá druhému čtvrtletí roku 2019. Pokud porovnáme vývoj čistých mezd, jsou podle Hradila zhruba na úrovni konce roku 2020, tedy na historickém rekordu: Lze tedy konečně konstatovat, že reálný čistý příjem průměrného zaměstnance nikdy v tuzemské historii nebyl vyšší a propad z nevydařeného inflačního období byl vykompenzován. To se ovšem pochopitelně týká těch, kterým zrušení superhrubé mzdy pomohlo, což jsou pouze středně – a vysokopříjmoví pracovníci,
upozornil ekonom, podle kterého se bude v průměru za celý letošní rok mzdový růst pohybovat zhruba kolem 7 %.
Minimální mzda v roce 2026
Podle odhadů Ministerstva financí v srpnové makroekonomické predikci bude průměrná hrubá měsíční nominální mzda pro rok 2026 činit 51 497 Kč. Na základě této predikce už je možné stanovit i výši minimální mzdy pro rok 2026.
Ta by se měla od ledna 2026 zvýšit o 1600 Kč a dosáhnout úrovně 22 400 Kč měsíčně. Tomu odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době (40 hodin) bude činit 134,40 Kč. Informace vyplývají ze zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).
Na základě odhadů ministerstva už je možné stanovit také nejnižší úrovně zaručeného platu a rozpětí příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí v platové sféře (MPSV je vyhlásí sdělením ve Sbírce zákonů do 30. září 2025).
Rozpětí výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí u zaměstnanců odměňovaných platem odpovídá 5 – 15 % měsíční minimální mzdy. V roce 2026 tedy půjde o částku od 1120 do 3360 Kč měsíčně.
Nejnižší úroveň měsíčního a hodinového zaručeného platu pro zaměstnance ve veřejných službách, správě a pro státní zaměstnance odpovídá:
- v 1. skupině prací 1násobek minimální mzdy, tedy 22 400 Kč měsíčně (134,40/hod.),
- ve 2. skupině prací 1,2násobek, tedy 26 880 Kč měsíčně (161,30 Kč/hod.),
- ve 3. skupině prací 1,4násobek, tedy 31 360 Kč měsíčně (188,20 Kč/hod.),
- ve 4. skupině prací 1,6násobek, tedy 35 840 Kč měsíčně (215,10 Kč/hod.).
Příklady zaměstnání v jednotlivých skupinách prací dle jednotlivých nejnižších úrovní zaručeného platu
Zvýšení minimální mzdy vychází z nového valorizačního mechanismu, který má zajistit její předvídatelný a transparentní vývoj. Poprvé se podle něj navyšovala minimální mzda v letošním roce.
V minulosti se rozhodovalo na poslední chvíli, dnes lidé i firmy znají výši minimální mzdy s dostatečným předstihem. Od ledna se zvyšuje na 22 400 Kč, což je další krok k naplnění našeho cíle, aby v roce 2029 dosáhla minimální mzda 47 % průměrné mzdy,
uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Podle cíle MPSV by se měl podíl minimální mzdy na průměrné hrubé mzdě průběžně zvyšovat. V roce 2024 činil 41,2 %, v letošním roce přibližně 42,2 % a v tom příštím by měl vzrůst zhruba na 43,4 %. V roce 2029 by měl dosáhnout cílových 47 %.
Vývoj minimální mzdy za posledních 11 let
Jak se zvyšuje minimální mzda
Minimální mzda se nově navyšuje automaticky podle toho, jak se vyvíjí ekonomické ukazatele. Valorizační mechanismus je navázán na predikci průměrné mzdy v národním hospodářství a na koeficient referující o kupní síle minimální mzdy vzhledem k životním nákladům. Koeficient, kterým se predikce průměrné mzdy násobí, stanovuje vláda nařízením, většinou na období dvou let. (Výsledná částka se následně zaokrouhlí na celé stokoruny nahoru.) Může ho ale v případě podstatné změny ekonomických podmínek změnit i dříve.
Koeficient pro letošní rok je ve výši 0,434. Vynásobíme-li ho predikovanou průměrnou mzdou pro příští rok ve výši 51 497 Kč, dostaneme po zaokrouhlení na stovky nahoru právě částku měsíční minimální mzdy pro příští rok 22 400 Kč.
Mechanismus výpočtu minimální mzdy je ukotven v zákoníku práce, stejně jako podmínky stanovení koeficientů pro výpočet minimální mzdy a jejich frekvence.
ČLÁNKY DO MAILU