Většina startupů to nezvládne jednoduše proto, že po jejich produktu není na trhu poptávka. Vždy slavíme, když zjistíme, že lidé daný produkt nepotřebují. Ušetřili jsme právě několik milionů nákladů startupu a roky času, které lze použít na něco lepšího, říkají respondenti Zuzana Paulovics a Viktor Gřešek, kteří zastupují projekt Fintech Challenge, který pomáhá začínajícím firmám a jejich startupům.
Zuzana Paulovics (ZP): Startup je projekt, který buduje parta nadšenců a který se snaží přinést nějakou inovaci. Ta je často založená na vyspělých technologiích a chce přesvědčit celý svět, že to je to, co potřebujeme.
Ale úspěšnost startupů není příliš vysoká.
ZP: Startup staví něco nového, co se prodává ve velkém měřítku, a proto je tam jedno úskalí, úspěšnost bývá velmi nízká. V případě, že se záměr podaří, šťastný konec vypadá tak, že se vyvinutá technologie po úspěšném rozjezdu a uchycení na trhu prodá za velké peníze. Projekt Start it má za úkol pomoct startupům, které mají zřetelnou šanci na úspěch, do života. Jde o networkingový vzdělávací program sloužící k tomu, aby se skvělý nápad podchytil a radikálně zvýšil šanci na vítězný konec.
Je vždycky cílem zavedený startup prodat?
ZP: Ne. My ve Start it pracujeme s motivací těch zakladatelů a ptáme se jich, co pro ně znamená úspěch. Jaký výsledek by chtěli. Pro někoho úspěch může být, že firmu za 3 roky prodá za velké peníze, jiný to zase nechce, protože je to srdcař a firma pro něj znamená jeho dítě. A další může mít záměr nejprve firmu pořádně rozjet, získat širokou klientelu a počkat, až firma ještě víc získá na hodnotě. A pak teprve ji prodat.
Vloni byla tématem Start it udržitelnost v oblasti životního prostředí, letos jste zvolili jako téma fintech, tedy finanční technologie. O jaké startupy tedy máte zájem?
Viktor Gřešek (VG): Jde o startupy podnikající ve finančních technologiích, které chtějí přinést na trh nějaké inovace ve finančním sektoru, typicky prostřednictvím mobilní aplikace a další digitální technologie. Mají umět vyřešit nějaký problém ve finanční oblasti, takže například může jít o investice, crowdfunding, platby a podobně.
ZP: Běžně akcelerujeme startupy bez omezení sektoru, ale občas máme takový speciální program zaměřený na nějakou konkrétní oblast. Tu fintechovou jsme teď otevřeli kvůli tomu, že přicházející inovace v oblasti umělé inteligence zásadně posouvají i ty možnosti, které už se nyní dají dělat a otevírá se zde další prostor. Navíc jsme se domluvili s Mastercard, že do toho půjdeme společně, a kromě toho nás podporuje také Fintech Hub. To je, myslím, dokonalý koktejl. ČSOB dodá startupové know-how, Mastercard je výborný partner z pohledu platebních řešení a Fintech Hub je zase expert na fintech doménu. Přišlo nám to jako výborné spojení a skvělý čas pro vyhlášení fintechové výzvy.
Zuzana Paulovics
Lídryně Start it @ČSOB. Stojí v čele bankovního akcelerátoru Start it @ČSOB, který funguje od roku 2018. Po nástupu do ČSOB byla nejprve zodpovědná za segment exportérů a importérů, později za marketing a za vedení týmu segmentu malých a středních podniků. V ČSOB zavedla finanční poradenství pro malé a střední podniky. Během finanční krize nasbírala cenné zkušenosti v maďarské K&H, kde řídila zjednodušení úvěrového procesu. Dále působila jako manažerka bankopojištění a konečně v roce 2018 se pustila do nové výzvy v podobě rozjetí Start itu.
Viktor Gřešek
Business Development Manager společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko. Ve společnosti Mastercard působí od roku 2021. Zodpovídá v ní za rozvoj spolupráce s fintechy v České republice a na Slovensku. Současně řídí aktivity Mastercard v rámci Fintech Hubu Europe. Před nástupem do Mastercard pracoval ve společnosti Twisto, kde byl zodpovědný za implementaci, provoz a rozvoj Twisto karty v Česku a Polsku. Ve fintech světě se pohybuje již od roku 2010.
Kolik jste letos měli přihlášek?
ZP: Přišlo 29 přihlášek, 15 zájemců jsme pozvali, aby své projekty odprezentovali na Pitch day, kde jsme si s nimi povídali o tom, jak mají svůj byznys plán rozmyšlený. Z toho jsme nakonec vybrali 6 finalistů, se kterými teď budeme 5 měsíců intenzivně pracovat a dobývat svět.
Letošní Start it byl s mezinárodním přesahem. Hlásily se vám i zahraniční fintechy?
ZP: Hlásily se české, slovenské a německé startupy, Němci se nakonec v tom výběru neprobojovali. Byly to startupy, které se snaží expandovat právě na východ, takže jim přišlo, že by jim mohl Start it pomoct, ale nevyšlo to, ta konkurence byla velká.
Které startupy jsme vybrali a podle čeho? Co se vám na nich líbilo?
ZP: Vybrali jsme slovenský Cequence.io, který dělá softwarová řešení pro správu smluv, dále DigFin, také ze Slovenska, který se zabývá digitalizací hypoték, český Frontpay, ti zase dělají platební řešení pro obchodníky. Pak tu máme český startup Robot Jára, což je chytrá automatizace pro e-shopy s využitím umělé inteligence, dále také český SmartCollection.app, ten chce nabízet řešení pro firmy, které mají faktury po splatnosti a snaží se ty peníze vydobýt. Ti třeba vymysleli krásné automatizované řešení, díky kterému nemusíte vyhledávat právníky, funguje to všechno jenom na zmáčknutí tlačítka a oni začnou tu pohledávku vymáhat. Nakonec uspěl i český Stable labs, což je platforma propojující blockchainové a tokenizační technologie se světem tradičních aktiv, jako jsou dluhopisy, akcie, měny apod.
Která kritéria byla důležitá?
ZP: Vždycky se díváme na to, jestli projekt přináší nová, lepší řešení pro zákazníky, to je ta inovativní část. Pak jestli je na tom nějaká přidaná hodnota, proč bychom to měli chtít využívat. Důležitá je kvalita týmů, které startup vytvářejí. Potřebujeme, aby v nich byli lidé s klíčovými kompetencemi a aby chtěli pracovat se zpětnou vazbou, protože jinak jaksi nemá cenu dělat mentoring lidem, kterým je stejně jedno, co jim říkáte. To neznamená, že nebudou úspěšní, ale pro nás je to v našem akcelerátoru nutnost. Nakonec je samozřejmě důležité, jestli má projekt nějaký potenciál uspět na trhu. Můžete mít krásné, nové a lepší řešení, ale pokud je ten potenciál příliš malý, pak to pro nás nedává smysl.
Co teď bude následovat? Co čeká startupisty v dalších měsících?
ZP: První, co nás teď čeká, je bootcamp, taková seznamovačka, a to jak s naším programem, tak se způsobem práce. Jdeme už trochu do hloubky, abychom zjistili, co už mají hotové, co přeskočili, co budou potřebovat a jaké jsou jejich cíle v rámci akcelerace. Každý z nich si řekne, co by v těch pěti měsících chtěl získat a poté tedy společně jdeme za cílem.
Pak bude následovat série workshopů, která je stavěná kolem startupových témat. Tam řešíme, co se svým projektem musí udělat, a k tomu dostanou odborný pohled. Na konci mají třeba z 80 % zpracovanou strategii vstupu na trh a už vědí, jak to mají sami dodělat. Důležité bude propojit naše finalisty s partnery a najít pro ně důležité kontakty z fintech trhu, aby jejich projekty mohly být úspěšné a navazovaly prospěšná partnerství.
Jak si rozdělíte role? Co bude dělat ČSOB a co je úkolem Mastercard?
ZP: ČSOB vede celý ten proces akcelerace, dodáváme ta ryze startupová témata, protože to je něco, v čem jsme experti.
VG: Za Mastercard, respektive případně Fintech Hub, který Mastercard spoluzaložil, to bude o kompetenci ve finančním platebním světě, abychom byli schopni pomoct začínajícím fintechům uspět na tomto poli. Ze začátku často firmy a jejich zakladatelé nemají potřebné know-how ekosystému toho trhu, jak věci fungují, ať už byznysově, nebo licenčně. Často jsou to skvělí programátoři, případně produkťáci s dobrým nápadem, ale svět financí a plateb je natolik komplexní, že často může právě v rané fázi jít spíš o ideály než v realitě byznysově ukotvené myšlenky, které mají šanci na dlouhodobě ziskový provoz.
Zuzana Paulovics a Viktor Gřešek během rozhovoru.
A když přijde realita, tak mohou narazit.
VG: Přesně tak, to je riziko, které může startup zabít. Důležitá je například pomoc s licenčním procesem, protože finance jako takové jsou velmi regulovaná oblast. Ať už jsou to tradiční finance, případně svět blockchainu, to je jedna z velkých oblastí, se kterou se často začínající firmy potýkají, protože získat potřebné licence pro podnikání v tomto sektoru není jednoduché.
Ano, to je časově náročný proces.
VG: Je to náročné na čas i na peníze a nováčkům často chybí know-how. Ti zakladatelé se potřebují soustředit na svůj byznys a na development svého softwaru nebo digitálních řešení, ale získávání licencí není právě nejoblíbenější činnost.
Chápu, když se v tom člověk neumí pohybovat, tak to pro něj musí být dost náročné.
VG: Ano, a právě my můžeme pomoct je od toho odbřemenit, jak říkáme „fast-trackovat“. Lidsky řečeno jim zkrátka pomůžeme a zrychlíme celý proces. To bude také jedna z úloh Mastercardu, respektive expertů z Fintech Hubu.
Vy jste za posledních pět let podpořili 92 startupů, je to tak? Je to adekvátně velké číslo, nebo jich mohlo být víc?
ZP: Je to velké číslo. My se těm startupům věnujeme hodně individuálně. To není tak, že uděláte přednášku pro 500 lidí, ale to je opravdu velmi individuální práce na tom, co konkrétně daný startup potřebuje, jaká partnerství potřebuje navázat a podobně. To číslo je veliké.
Jaké projekty se vám typicky hlásí?
ZP: Když se podívám zpět na pětiletou historii Start itu, tak vidím, že vždycky v každé vlně přihlášek dominuje nějaké téma. Sejde se nám třeba 5 startupů, které chtějí řešit úplně stejný problém a samozřejmě všichni říkají: Věnujeme se tomu jenom my, nikdo jiný neexistuje. A my víme, že tam máme 4 další přihlášky, které se zabývají stejnou věcí.
Jinými slovy startupy často reagují na aktuální situaci na trhu.
ZP: Ano, je vidět, že trh vždycky vzbuzuje nějakou potřebu nebo nějakou příležitost něco inovovat, něco posouvat dál. Řekla bych, že teď v té fintechové vlně docela dominovala řešení s využitím umělé inteligence a startupy se snaží přijít na to, jak to může pomoct přinést ještě lepší řešení.
VG: I ve světě jde vývoj v takových vlnách, že vám vznikne více platebních startupů, které se zaměřují například na kredit, třeba období buy now, pay later, kdy v Česku vzniklo například Twisto a největší fintech, evropský Klarna, je také z tohohle ranku. Ale teď vnímáme, že se fintechy a startupy zaměřují více na oblast B2B čili poskytování služeb firmám, případně na infrastrukturní oblast financí. Tedy ne koncovým klientům třeba tak, jak to dělají banky.
Takto nyní přece funguje Revolut, ne?
VG: Přesně tak, vyrostl na tom například Revolut, zase jeden z obrovských evropských fintechů. Takže i v tom fintechu platí, že přichází v takových vlnách, kdy trhem něco rezonuje, někdo přijde s nějakým unikátním nápadem a hned poté se vyrojí spousta dalších, kteří to také zkoušejí.
A my jsme rádi za každého českého zakladatele, který to jde zkusit a má na to, aby firmu postavil, protože to českou ekonomiku pomáhá posouvat více do oblasti znalostní ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou a posouvá ji tak od onoho tradičního pohledu té „montovny“, jak se říká.
Když se vám sejdou třeba čtyři podobné projekty, podle čeho vyberete, koho podpoříte? Podpoříte třeba radši český startup, protože jsou to Češi a bylo by fajn jim pomoct?
ZP: Ono je to jednoduché. Když se vám sejdou ty 4 projekty vedle sebe, tak to není moc těžké, protože se podíváte, v čem mají rozdílná řešení, jak se liší kompetence toho týmu a co potřebují. My si hodně vybíráme i podle toho, nakolik jim dokážeme pomoct. To znamená, tam, kde víme, že je naše přidaná hodnota vyšší, tak si říkáme: Radši se budeme věnovat někomu, komu pomůžeme víc, než někomu, komu už nemáme co přinést. Když máte 4 přihlášky, které jsou podobné, tak to je jenom o „najdi deset rozdílů“ a už jenom řeknete, co vám dává smysl víc. Navíc, nevybírá to žádný člověk sám, máme expertní porotu, takže se potom bavíme právě o těch rozdílech a o tom, co se nám na nich líbilo nebo nelíbilo.
To rozhoduje jen Mastercard?
ZP: Není to jenom Start it @ČSOB, Mastercard a Fintech Hub, ale sedí tam i investor z venture kapitálového světa, který zase má trošičku jiný pohled na věc, takže se snažíme to opravdu rozhodovat fundovaně. (Venture kapitál představuje finanční prostředky sloužící k investování do velmi rychle rostoucích inovativních projektů, je založen na vstupu investora do vybraného podniku prostřednictvím navýšení jeho základního kapitálu – pozn. red.)
Jaké profesionály máte v porotě, aby dokázali co nejlépe posoudit úspěšnost projektu?
ZP: V odborné porotě, která vybírala účastníky, byli za ČSOB David Hons, Markéta Uhrová, Michaela Bauer a já, pak Ondřej Štuller z KBC Global services, dále Tichomír Jenkut z Presto Ventures, Viktor Gřešek z Mastercard a nakonec Juraj Králik a Jan Purkrábek z Fintech Hub.
To je docela těžké uspět u takových hodnotitelů.
VG: Je to tvrdé. Ony ty startupy mají 2 minuty na prezentaci, to samo o sobě je pro většinu lidí, kteří jsou zvyklí prezentovat půl hodiny, výzva. V korporátním světě půl hodiny prezentace je úplně v pohodě, ale tady oni musí do 2 minut vměstnat vše důležité a být přesvědčiví. Pak následuje 13minutová grilovačka od poroty a ty otázky jsou myslím docela těžké, na tělo, a podle toho se pak i nakonec ta porota rozhoduje.
ZP: Já to možná ještě dokreslím čísly, protože my třeba víme, že na trhu uspěje 5–10 % startupů, ostatní zkrachují.
Jenom? To je strašně málo.
ZP: Je to strašně málo. Ve Start itu je ale úspěšnost 81 procent.
Tím, že jste dobře vybrali?
ZP: A já vždycky říkám: Polovina úspěchu je v tom dobře vybrat a druhá polovina úspěchu je potom v té práci s nimi.
Když vyberete úspěšný projekt, jak dlouho trvá, než přestane být startupem, kdy si zakladatelé řeknou: Tak a teď už je to rozjeté, fajn, můžeme to prodat. Anebo, dáme tomu ještě 2 roky, aby se to ještě víc zhodnotilo, ještě víc rozjelo, lidé si na to zvyknou – a pak to prodáme dráž?
ZP: Ono velmi záleží na sektoru, protože u fintechu to trvá déle už právě kvůli časté potřebě licencovat. O to se samozřejmě ten proces, než se dostanu na trh a než začnu vydělávat tolik, aby to firmu uživilo, prodlužuje. U třeba startupů v oblasti zdravotnictví je to taky velmi náročné, protože tam jsou také velmi náročné certifikace. A pak jsou startupy, kde to může být hotové třeba do roka. Co můžu říct obecně, je, že trh v současné době velmi výrazně tlačí, aby se ta doba zkracovala. Můžeme tedy říct, že to je v průměru mezi dvěma a pěti lety, kdy by se ze startupu měla stát fungující firma, která se uživí. Dnes už venture kapitalisti neříkají: Nejdřív zasáhněte co největší oblast trhu, naberte si velký podíl na trhu i za cenu toho, že to nebude ziskové. Dnes už to takhle neděláme a tlak na co nejrychlejší ziskovost je obrovský.
Zuzana Paulovics a Viktor Gřešek během rozhovoru.
Jak to chtějí zařídit?
ZP: Snažíte se nabírat ten trh, musíte rychle rozšiřovat tým a stojí to velké peníze. Když to stavíte ziskově, tak si člověk opravdu musí u každého nákladu říkat, jestli se tohle vyplatí, zda na to máme a jestli to v danou chvíli dává smysl. Dnes se ten přístup velmi racionalizuje, protože na venture kapitálovém trhu nejsou finance příliš dostupné a tím pádem oni si samozřejmě vybírají především projekty, které tu ziskovost dokážou dosáhnout co nejdřív.
VG: Nemůžete si dovolit po 5, 6, 7 letech pořád něco dotovat. Ty horizonty jsou kratší a tam už startup musí buď začít generovat zisk, případně něco změnit v propozici, anebo holt spadne do těch 90 %, kdy to nezvládne.
ZP: My víme, že 42 % procent z těch 90 % neúspěšných startupů skončilo kvůli tomu, že neexistuje dostatečná poptávka po daném produktu.
Takže to bylo jen jejich přání, že by bylo dobré, kdyby jejich produkt existoval, ale neměli zpětnou vazbu, jestli to lidé opravdu chtějí?
ZP: Ano. Velmi často přijde nějaký nápad, oni se do něho zamilují a ta zamilovanost, to je ten největší kámen úrazu. Protože v tu chvíli kohokoliv, kdo mluví o mém milovaném produktu špatně, zavrhuji, nechci poslouchat.
Protože láska je slepá i v byznysu.
ZP: A tohle je úplně ten nejčastější důvod, proč startupy selhávají. My jsme to ve Start itu viděli a tak nás to trápilo, že jsme řekli, pojďme s tím něco dělat, a udělali jsme takovou odnož Start itu, Start it @UNI, který učí studenty.
To je pro vysokoškoláky?
ZP: Původně jsme to vymysleli pro vysokoškoláky, ale oni k nám často chodí i středoškoláci. Je to tedy program pro studenty, taková intenzivní víkendovka. Na ní se mohou naučit, jak si ověřit, jestli je po dané věci poptávka na trhu i bez toho, aby měli hotový jakýkoliv produkt.
Takže nevytvářet hned produkt, ale zjistit zájem o něj?
ZP: To je ta poučka číslo jedna ve startupovém světě, prodej to dřív, než to máš. To znamená, že já nemusím mít hotový produkt na to, abych zjistila, jestli vám by se líbil, kolik byste za něj byla ochotná zaplatit a jak by měl vypadat.
Jak to cvičíte v praxi?
ZP: My učíme studenty namalovat si třeba obrazovky, nebo namalovat si ten produkt, vytisknout si to na 3D tiskárně, vymodelovat si to z papíru a jít to představit zákazníkům. Tam je učíme nejdřív ptát se na potřeby, pak jim představit nějaký prototyp a samozřejmě testovat tu přidanou hodnotu i cenu. Nakonec se dá poptávka i vyčíslit. A to se všechno dá udělat strašně jednoduše, studenti to zvládnou během 2 dnů.
Je to pro příchod na trh skutečně tak nezbytné? Tj. ověřit produkt, validovat?
ZP: Pokud nemá startup validaci, tak je v obrovském ohrožení. To je obrovské riziko, žádný rozumný člověk by to neměl připustit a my jsme právě teď už udělali to, že do Start itu vůbec nepřijímáme startupy, které si ji neudělaly. Nyní je to podmínka nutná pro vstup do našeho programu. Případně je pozveme na víkend, ať si validaci udělají, opravdu to obrovsky šetří peníze a čas. Vezměte si, že jsou projekty, a opravdu takové projekty znám, že třeba 2, 3 roky pracují na nějakém řešení, už do toho nacpali miliony ze své kapsy a potom u nás během víkendu zjistí, že to vlastně nikdo nechce koupit. A potom je mnohem těžší si přiznat, že tady máme velký problém.
Říkáte, že za 2 dny se dá ta validace udělat. Koho se ptát, kam půjdu zájem o svůj projekt ověřit? Třeba k sousedce? Zeptám se známých?
Z: Musíte se ptát někoho ze své cílové skupiny. Ideálně někoho, koho neznáte. Když půjdete za sousedkou, se kterou máte dobrý vztah, ona vám nejspíš řekne, že je to super. A to je ta nejčastější chyba, kterou startupy dělají, ptát se známých a kamarádů.
Jak tedy tu otázku dostanu k těm neznámým lidem?
ZP: Na tom víkendovém setkání děláme to, že vysíláme ty studenty do ulic. Je zapotřebí ptát se lidí velmi otevřenými otázkami a snažit se je opravdu upřímně pochopit a rozmluvit je. Ideální rozhovor o potřebách probíhá tak, že já mluvím 10 % času a ten člověk mi 90 % času vykládá, co si o tom myslí. Potom se teprve designuje to řešení. To se vždy testuje i s cenou, protože další velká chyba startupů je, že oni třeba testují to, jak bude produkt vypadat, ale opomenou cenu. A není jedno, jestli to je zadarmo, anebo za pětistovku měsíčně. To může výrazně změnit výsledek, jestli já budu ochotná si ten produkt pořídit.
VG: Je to velmi důležitá součást produktové propozice. Všechno má svoji cenu a jak jsme mluvili o té ziskovosti, tak každá firma na konec dne potřebuje vydělávat. Tomu se říká „try fast, fail fast“ přístup, což znamená…
ZP: Rychle selhat, tedy, co nejdřív v případě, že to nepůjde.
VG: Co nejdřív odhalit ty slepé uličky.
ZP: My vždycky slavíme, když zjistíme, že daný produkt lidé vlastně nepotřebují, říkáme si, tak to je super. Teď jste ušetřili minimálně půl milionu korun plus 2 roky svého života a můžete ten čas věnovat stavění něčeho, co dává smysl, co ti lidé potřebují.
Kdybych byla zklamaný startupista a vy byste mi to takhle řekla, tak odpovím, vlastně ano.
ZP: Právě proto, že je to samozřejmě psychicky strašně těžké přijmout to, že to selhalo, protože to je to jejich děťátko, ten jejich projekt, to, do čeho byli zamilovaní a najednou někdo řekne: Není to hezké děťátko. A je to velmi těžké, bolí to, opravdu to bolí, ale když si ten člověk uvědomí, co získal, že má čas a peníze vybudovat něco, co smysl dává, co lidé budou chtít, co bude mít větší šanci na úspěch, tak je to taková ta nová naděje, že jdeme dál.
Jaké inovace v oblasti finančních technologií teď nejvíc hýbou světem financí?
VG: Předně to jsou technologie, které mají vliv na samotný finanční svět jako takový. Hlavním byznysem Mastercard jsou platby, takže nás zajímá, co se děje v platbách. Jde například o platby z účtu na účet, zrychlování plateb. My chceme, aby byly jednoduché a bezpečné.
V překladu to pro mě znamená, že plastové karty končí?
VG: Plastová karta je na ústupu, to je bez diskuse, a dneska už se staly standardem platby mobilním telefonem, respektive tokenizovanou nebo digitalizovanou kartou do podoby tokenu, který může být uložený dneska už de facto na čemkoliv, respektive na nějakém zařízení, které je k tomu certifikované a způsobilé. S tím se pojí mizení platebního úkonu jako takového z našeho světa.
Když to tak vezmu, dřív člověk potřeboval vytáhnout peníze, zaplatit a spočítat si, co mu bylo vráceno. Pak přišla plastová karta. Zákazník ji nejdřív strkal do terminálu, zadával PIN, dneska plastovou kartou jen pípne. To se nám přerodilo do toho, že pípnu telefonem a ve finále, když platím už dnes na internetu nebo vzdáleně konzumuji služby, ať už to je Netflix, Uber, Foodora, tak ta platba proběhne, aniž si toho jsem vědom. Přitom ta karta je už v tom řetězci a uživatelské zkušenosti tak hluboko. Je to nutný úkon, ale díky technologiím, digitalizaci, a hlavně zabezpečení je tohle dneska možné.
Platby tedy míří do ryze digitálního světa.
VG: Ano, pomalu testujeme platby nebo autorizaci plateb i formou biometrie, třeba schválení platby prostřednictvím obličeje. Zase, důležitým prvkem je ta technologie, která toto umožňuje, tedy, že moje biometrie je někde bezpečně uložena a při platbě jen zkontroluje, že jsem to skutečně já a že mám finanční prostředky na to, abych zaplatil. Takže postupně mizí úkon platby tak, aby se obchodník mohl soustředit na obsluhu svého klienta a přinést mu jen ten zážitek nebo zboží, které on chce, a nemuselo se řešit stání ve frontě a čekání na nějakou platbu někoho vepředu.
Může být digitální finanční svět bezpečný?
VG: Když zmiňujete bezpečnost, dramaticky roste počet elektronických plateb. My jsme v roce 2016 přišli s prvky strojového učení a dnešní umělé inteligence, které jsou schopny se s tím množstvím popasovat, analyzovat ty toky, transakční data a autorizační data a z toho vyhodnotit vzorec. Pomáhá to bankám vyhodnotit a schválit transakce, které jsou validní a aby proběhly bezpečně. Samozřejmě při tom dochází k odhalení, když se někdo pokouší o podvod.
V roce 2022 jste (Mastercard) podpořili platformu Strive od společnosti Care a letos jste si vybrali Start it u ČSOB. Proč zrovna tento projekt?
VG: ČSOB je velký lokální klient, velká banka, která má zpracovaný Start it program, což je funkční framework, proto jsme se jej rozhodli podpořit. Mastercard globálně podporuje inovace, podnikání, digitalizaci v oblasti finančních technologií, vy jste zmínila Strive a spolupráci s Care, tak to je do velké míry podobný program, který ale je mnohem, mnohem širší a zaměřuje se na pomoc s digitalizací prakticky všech malých a mikro podnikatelů v Česku. Cílíme v něm na statisíce firem a živnostníků.
Naopak Start it a fintech kohorta, kde pro nás je důležitý ten finanční pohled, tak jde adresně a v tom možná nevelkém počtu na relativně malém trhu západní nebo celé Evropy. Cíl je vybrat ty nadějné a těm opravdu pomoct uspět. Když se to povede, tak pak i my jako Mastercard z toho můžeme benefitovat, protože i pro nás je jakýkoliv nápad, inovace, nový pohled na věc velmi přínosný.
Řekněte mi jednu, dvě firmy, které vás napadnou na první dobrou, které vzešly z vaší podpory tohoto typu, které jsou dnes na trhu, třeba už jsou úspěšně prodané, nebo se úspěšně živí.
ZP: Tak třeba Resistant AI je asi náš nejslavnější fintech, který je dnes zainvestovaný od Googlu, od Notionu, od obrovských amerických společností. Je to fintech, který se zabývá prevencí podvodů v kyberprostoru. A druhou třeba řeknu teď z minulé vlny Start itu, byl to třeba InvestBay, který dělá mikroinvestice do nemovitostí, můžete od dvou a půl tisíc korun investovat třeba do rekreačních nemovitostí ve Španělsku, zajet si tam na dovolenou a tak.
Máte vyčísleno, kolik Mastercard a ČSOB vlastně touto svojí podporou investují do rozjezdu vybraných startupů? Jaké s tím máte náklady?
VG: Myslím, že ve finále je to asi o čase těch lidí, kteří mentorují. Takže když to celé načteme, jedná se o půl roku času a zkušeností, které finalistům věnujeme.
ZP: Jde o lidi na tak vysokých pozicích, které normálně na trhu nezískáte.
Právě proto se ptám, na kolik to tak vychází, vaše firmy tyto lidi platí.
VG: Je to práce těch lidí, kteří jsou na daných pozicích, ať už je to moje, Zuzčina a lidí z ČSOB, lidí z Fintech Hubu, kteří mají ve svém popisu práce a ve své misi to, že se těmito projekty zabývají. Mastercard a určitě i ČSOB se ta investice vrací tak, že nám to v dlouhodobém horizontu přináší nové obchodní příležitosti nebo inovace, na které pak ve finále sázíme.
