V pražském Hotelu Jalta proběhl další ročník konference Fin (R)Evoluce, který se zaměřoval na aktuální témata spojená s inovacemi, které přináší technologie a zejména umělá inteligence (AI).
Bankovní identita: rok třetí
Jedním z přednášejících byl i Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bankovní identita, poskytující službu, která se rychle a úspěšně etablovala jako nejvyužívanější prostředek digitálního ověření. Informoval nás o tom, jak za rok postoupilo několik projektů spojených s digitálním ověřením.
Jednou z možností, jak bankovní identitu využít, je ověřování věku, které usnadní život zletilým (například v samoobslužných obchodech) i prodejcům, kteří jsou kvůli povaze zboží povinni věk kupujícího ověřovat (např. prodej alkoholu a tabáku, pyrotechniky apod.). Podle dat platných ke konci února pomocí BankID plnoletost ověřuje více než 200 e-shopů s tabákovými výrobky.
U tabáku to začíná relativně dobře fungovat, protože tabák má nad sebou ještě samostatné regulace z EU, relativně přísné, které můžou spočívat i v odebrání prodejní licence. Takže za loňský rok nám naskočilo víc než 200 e-shopů, které právě na infrastruktuře bankovní identity využívají nějakou službu ověření věku, ať už od společnosti Adulto, nebo jiných poskytovatelů. Zkrátka v nákupním košíku, než transakci doděláte, uděláte rychlé ověření, a pokud je vše v pořádku, nákup může pokračovat dál,
vysvětlil Růžička.
Dalším oborem, kde digitální ověření usnadňuje procesy, je školství. Počet přihlášek ke studiu, které jsou podávány digitálně, rychle roste a většina uživatelů v těchto případech pro jejich podání využije právě ověření před bankovní identitu.
Prostor pro využití digitálního ověření je podle Růžičky i ve zdravotnictví, přesněji u poskytovatelů zdravotních služeb, tedy nemocnic, praktických lékařů apod. (zdravotní pojišťovny už digitální ověření přes bankovní identitu využívají). Jednoduché ověření identity na dálku by mohlo například otevřít dveře k tomu, aby pacienti mohli přes platformu poskytovatele nahlížet vzdáleně třeba na své výsledky vyšetření, našli by tu propouštěcí zprávy, mohli by si tak rezervovat termíny pro vyšetření apod.
Dále Růžička zmínil službu elektronického podepisování Bank ID Signi, což je dle nároků EIDAS (evropské nařízení o elektronické identifikaci) zaručený elektronický podpis. Uživatel se podepisuje stejným, nebo velmi podobným způsobem, jako by se přihlašoval. Zase předá své údaje, software, který zpracovává a vytváří digitální podpisy, si to přebere a jednoznačně spojí dokument s tou identitou člověka, který ho podepisuje. Naší ambicí bylo, aby ten, kdo podepisuje, už nepotřeboval žádný další hardware nebo si stahovat nějaké další certifikáty. Mám BankID, kliknu, přihlásím se, podepisuju,
popsal šéf Bankovní identity, podle kterého má digitální podpis čím dál větší využití i s ohledem na rostoucí důraz kladený na ESG (zjednodušeně udržitelný přístup k byznysu) a nutnosti se oprošťovat od tištěných dokumentů. Službu, jež může použít každý, kdo má bankovní identitu, využívá více než 25 společností, které realizovaly přes 85 tisíc podpisových transakcí.
Růžička v souvislosti s digitálním podpisem na konferenci prozradil, že firma stojí před dalším milníkem, vytvoření kvalifikovaného digitálního podpisu, který je z hlediska věrohodnosti v očích státu na vyšším stupni než ten zaručený. Je rovnocenný úředně ověřenému vlastnoručnímu podpisu. Novinka, která je technologicky už dotažená a nyní probíhá testování, umožní například zkompletovat proces uzavření hypotéky tak, aby mohl proběhnout kompletně online, včetně digitálního podpisu dokumentů pro katastr nemovitostí.
Dále Růžička zmínil také eDoklady, což je projekt, v rámci kterého se převádí do mobilní podoby tzv. elektronický opis průkazu totožnosti. Jeho první fáze se rozjela počátkem roku s tím, že v této fázi eDoklady musí akceptovat ústřední správní úřady. Od července už to budou i orgány veřejné moci (pošta, policie) a od příštího roku i soukromé subjekty, tedy například i banky a pojišťovny.
V přípravě je ale také evropská digitální peněženka EUDI Wallet, jež by měla spatřit světlo světa od poloviny roku 2026. Mohla by umožnit, že na úrovni států EU vzniknou digitální identitní systémy, které umožní prokazovat digitální identitu na celém území EU jak ve státní, tak soukromé sféře, a to jak při fyzickém kontaktu, tak vzdáleně. Otázkou zůstává, jak budou tyto projekty koexistovat vedle sebe.
Green0meter: nástrahy ESG reportingu
Další oblast, kde mohou chytré technologie usnadnit lidem a firmám život, nám představil Karel Kotoun ze společnosti Green0meter, platformy zaměřené na podporu udržitelného podnikání.
Kromě jednotlivců musí brát otázku udržitelnosti čím dál víc v úvahu i firmy v rámci ESG, o kterém budou muset postupně od roku 2025 začít reportovat. Problémem v této oblasti je nedostatek dat, resp. jejich nevhodná podoba. Firmy mají nyní podle Kotouna pocit, že se ureportují k smrti kvůli bruselským úředníkům a nevidí v nadcházejících nových povinnostech smysl.
Přitom firmě, která využívá obnovitelné zdroje, vyrábí lokálně, nedováží suroviny přes půl světa apod., by mohla do budoucna zmíněná data o udržitelnosti podle Kotouna pomoci třeba k lepší sazbě od banky. Právě kvůli nedostatku dat ale podle něj banky zatím nejsou schopny u firem potvrdit korelaci mezi udržitelností a rizikem. Poprvé v historii Evropy tady bude nějaká strukturovaná tabulka o většině velkých společností a v nadcházejících letech i od malých a středních firem. Ta bude strukturovaně informovat o jejich ESG: o spotřebě vody, spotřebě elektřiny, uhlíkové stopě, sociálních prvcích atd. tak, aby nejenom banky, ale i investoři s těmi daty mohli začít pracovat a mohli opravdu podporovat ty společnosti, které se to snaží dělat dobře,
nastínil Kotoun, podle nějž je řešením sběr dat ve strukturované podobě. Z nich budou moci firmy generovat povinné reporty, získávat certifikáty a získávat tak i cílená doporučení na míru nebo, jak už bylo zmíněno, poskytovat relevantní podklady pro finanční subjekty.
Ostatně i banky musí reportovat své portfolio a zohledňovat tzv. Green Asset Ratio (GAR). Dívají se na to, jaký podíl svých aktiv je propojen s EU taxonomií. Jinými slovy, jestli jako banka, která má sto miliard v půjčkách u svých klientů, má 10 % v projektech fotovoltaiky a zbytek dává do uhlí. Pak její GAR bude 10 %. A proč je to důležité? Protože do budoucna ten GAR bude mít dopad například na kapitálové rezervy bank,
vysvětlil Kotoun.
Kromě výše zmíněného, pokud dá firma tato data poprvé dohromady a bude mít vedle sebe údaje o spotřebě energie, vody, množství odpadu, najetých kilometrech apod., může lépe vyhodnotit, v jakých oblastech dosáhnout jakých úspor. Nemusí to být jen energetické úspory, ta data opravdu lze korelovat s obraty společnosti. No a to je, co my děláme v Green0meteru. Pomáháme firmám automatizovaně sebrat data, ale zároveň je i využít pro své interní potřeby. Aby data ty společnosti nereportovaly jenom pro účel reportingu, ale aby je k něčemu měly,
podotkl zakladatel projektu, který k vyhodnocování využívá i umělou inteligenci, jež zohledňuje například typ odvětví, uhlíkovou stopu, velikost firmy, lokalitu, v níž funguje, a pomáhá stanovit i sadu doporučení.
Fungující systém na evropské úrovni je ale podle Kotouna zatím hudba budoucnosti. Aby soukolí pracovalo tak, jak má a bylo efektivní, je potřeba upravit zmíněný ukazatel GAR, aby nezvýhodňoval jen velké společnosti. Dále je podle něj potřeba korelace mezi zeleností, udržitelností bankovního portfolia a jejími kapitálovými rezervami. Tím třetím krokem, který očekáváme a doporučujeme, je zjednodušení regulace CSRD, tedy Corporate Sustainability Reporting Directive tak, aby se zaměřovala jen na ty informace, které jsou potřebné,
řekl Kotoun, který zmínil zároveň nutnost změnit mindset z dotačního řízení a podpory na daňová zvýhodňování. V neposlední řadě je pak potřeba digitalizace sběru dat, aby firmy nezatěžoval.
Aby systém fungoval, je potřeba ještě změnit řadu věcí
