Člověk řídící pod vlivem návykové látky usmrtil při jím zaviněné autohavárii člověka. Byl trestním soudem uznán vinným ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti a přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky.
Trestní soud mu uložil, aby zaplatil sestře usmrceného částku 95 178,60 Kč jako náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody v uvedeném trestním řízení, včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce. Sestra se totiž jako poškozená prostřednictvím svého zmocněnce připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu nemajetkové újmy. Tuto částku určenou trestním soudem ovšem odmítla pojišťovna, u které měl pachatel, viník autohavárie, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – tzv. povinné ručení – uhradit.
Došlo tedy k následnému civilnímu sporu mezi sestrou usmrceného a pojišťovnou, kterou zažalovala. Soud prvního stupně jí nesprávně žalovanou částku přiznal a k vymáhaným nákladům jí přiznal i další náhradu nákladů, vzniklých jí v tomto civilním řízení. Vyšel z toho, že se ohledně žalované částky jedná o náklady účelně vynaložené spojené s právním zastupováním při uplatňování nároku na náhradu nemajetkové újmy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jeho nesprávný verdikt potvrdil nesprávně i odvolací soud, jehož rozsudek napadla dovoláním žalovaná pojišťovna.
Co pojišťovna za pojištěného pachatele hradí poškozenému
Pojistné plnění poskytované z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla není neomezené a nehradí se z něj veškeré újmy, které poškozenému v důsledku škodní události vznikly, ale pouze nároky taxativně vypočtené. To je opodstatněno rozdílem mezi povahou nároku na náhradu újmy (a to jak majetkové, tak i nemajetkové) a nároku na pojistné plnění.
Plnění pojistitele (pojišťovny) poskytnuté poškozenému totiž není plněním z titulu jeho odpovědnosti za škodu, neboť osobou odpovědnou za škodu způsobenou poškozenému je pojištěný. Pojem nákladů účelně vynaložených na zastoupení je nutné vyložit jako účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků na pojistné plnění vůči pojistiteli, nikoliv náklady vynaložené v tzv. adhezním řízení (to je řízení o náhradě škody v rámci trestního řízení) při uplatnění nároku na náhradu škody proti škůdci. Nejvyšší soud ČR to vyložil a posléze zopakoval v mnoha svých rozhodnutích.
Kdyby jej paní četla, věděla by to a mohla si rozmyslet brát si zmocněnce pro trestní řízení za úplatu. Má na jeho přibrání právo, náklady na něj jí sice musí škůdce zaplatit, to je všechno pravda, ostatně přiznal jí je soud, ale je otázka, zda na to bude mít, kdy se jich poškozená dočká, zvláště když je má platit někdo, kdo je odsouzen k trestu odnětí svobody. Pojišťovna takové náklady nehradí a hradit nemusí. A proto Nejvyšší soud rozsudkem změnil (jakkoliv se to může někomu zdát tvrdé, ale je to správné – vyplývá to ze zákona) rozhodnutí nižších soudů tak, že žaloba byla vůči pojišťovně s konečnou platností zamítnuta.
A ještě navíc musí žalobkyně – sestra usmrceného bratra zaplatit pojišťovně náklady všech stupňů civilního řízení. Nehledě na to, že jistě zaplatila něco svému advokátovi. Náhradu jí původně přiznanou v trestním řízení proti pachateli si musí vymoci na něm. Opravdu se jí nevyplatilo vymáhat ji po pojišťovně.
Ani pojištěný viník havárie nemůže počítat s tím, že za něj pojišťovna uhradí všechno
Nejvyšší soud dále v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že k možným úvahám o právu škůdce na pojistnou ochranu a o jeho legitimním očekávání, že za něj pojistitel uhradí účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením poškozeného, pokud uplatňoval své nároky v rámci trestního řízení, je třeba znovu zdůraznit, že pojistné plnění poskytované z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla není neomezené a nehradí se z něj veškeré újmy, které poškozenému v důsledku škodní události vznikly.
Hradí se pouze nároky taxativně vypočtené, a to nejvýše do limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě. Je tudíž i v zájmu pojištěného škůdce, aby bez zbytečného odkladu oznámil pojistiteli škodní událost a sdělil neprodleně, že proti němu bylo uplatněno právo na náhradu újmy či bylo zahájeno správní nebo trestní řízení, tak aby již v této fázi umožnil pojistiteli vyřešit věc výplatou pojistného plnění a aby rozsah újmy poškozeného nebyl zbytečně navyšován, například právě o náklady vynaložené poškozeným v adhezním řízení (o náhradě škody v rámci trestního řízení).
Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou, a proto jeho případné nepřesnosti a chyby mohou být způsobeny redakcí. Titulek redakční.
ČLÁNKY DO MAILU