Pravidla pro výpočet a navyšování minimální mzdy se mají změnit. Počítá s tím materiál navržený Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), který je nyní v připomínkovém řízení.
Předloha do české legislativy implementuje požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v EU, která má za cíl i zvýšit pokrytí kolektivními smlouvami a usnadnit kolektivní vyjednávání o stanovování mezd.
Minimální a zaručená mzda
Minimální i zaručená mzda chrání zaměstnance před nepřiměřeně nízkým ohodnocením.
Minimální mzda stanovuje nejnižší možné ohodnocení bez ohledu na druh vykonávané práce, kvalifikaci apod., které je zaměstnavatel povinen vám poskytnout. Pod tuto hranici byste se nikdy neměli dostat, pracujete-li na plný úvazek. Základní právní úpravu stanovuje zákoník práce (ZP) v § 111. Výši a podmínky poskytování minimální mzdy pak stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě a o nejnižších úrovních zaručené mzdy (…), ve znění pozdějších předpisů.
Zaručená mzda nemůže být nižší než ta minimální, vyšší ale ano. Zaručená mzda určuje nejnižší možné ohodnocení za práci s ohledem na její složitost, odpovědnost a namáhavost při práci na plný úvazek s pracovní dobou 40 hodin týdně. Základ upravuje ZP v § 112, zbytek pak zmíněné nařízení.
Podle těchto kritérií se dělí na 8 skupin podle náročnosti prací. Nejnižší úrovně zaručené mzdy platí pro zaměstnance ve veřejných službách a pro ty, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách.
Naposledy vzrostla minimální mzda na začátku letošního roku. Došlo ale pouze ke zvýšení v nejnižší skupině (tedy té odpovídající minimální mzdě) a nejvyšší skupině prací v rámci zaručené mzdy.
Nové stanovení výše minimální mzdy
Ministerstvo práce navrhuje, aby zákoník práce stanovoval mechanismus valorizace minimální mzdy. Konkrétní parametrické nastavení by ale stanovovala vláda svým nařízením s účinností od ledna 2025. Každé dva (nebo čtyři) roky by pak docházelo k aktualizaci koeficientů tak, aby minimální mzda dosahovala stanovený podíl průměrné mzdy.
Návrh předkládá pravidla pro zvyšování minimální mzdy ve dvou variantách, podle kterých by během pěti let měla minimální mzda odpovídat buď 45 nebo 50 % průměrné mzdy.
Pro obě verze platí, že má být minimální mzda součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující rok (zveřejněné Ministerstvem financí) a dále koeficientem, který stanoví vláda.
Ten má představovat zmíněný cílený poměr minimální a průměrné mzdy v daném roce. Při jeho stanovování bude vláda zohledňovat například kupní sílu zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecnou úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd nebo dlouhodobou vnitrostátní míru produktivity a její vývoj.
Jak už jsme zmínili, koeficient by vláda stanovovala nařízením vždy na období dvou nebo čtyř let (s platností od ledna). V případě podstatných změn vnitrostátních ekonomických podmínek by však mohla koeficient změnit už po roce, aby později nedošlo ke skokovému navýšení.
Minimální mzdu pro příslušný rok pak vyhlásí ministerstvo práce svým sdělením vždy 30. září předcházejícího roku (do té doby už musí být tedy schválené a účinné nařízení vlády o koeficientu na další období).
Předloha přitom plánuje stanovit pravidlo, podle kterého by nemohlo dojít k nominálnímu snížení minimální mzdy.
Je naším společným cílem, aby minimální mzda rostla vždy transparentně a hlavně předvídatelně. Odpadne tak každoroční vyjednávání, které není srozumitelné pro nikoho,
uvedl k plánované novince ministr práce Marian Jurečka.
První varianta
První předložená varianta počítá s tím, že by minimální mzda měla dosahovat 50 % průměrné hrubé mzdy tak, jak doporučuje zmíněná evropská směrnice o přiměřených minimálních mzdách v EU (členské státy nemají povinnost dostat úroveň svých minimálních mezd na tuto úroveň, ale mají na ni odkazovat pro účely hodnocení své minimální mzdy z hlediska její přiměřenosti).
Druhá varianta
Druhá varianta navrhuje stanovit výši minimální mzdy jako 45 % průměrné hrubé mzdy. Tato verze vychází z návrhu zástupců zaměstnavatelů.
Předloha rovněž navrhuje stanovit pevný mechanismus výpočtu hodinové minimální mzdy pro stanovenou pracovní dobu 40 hodin z měsíční minimální mzdy. Aby nedocházelo při doplácení do měsíční minimální mzdy a hodinové minimální mzdy k neodůvodněným výdělkovým rozdílům, navrhuje ministerstvo, aby hodinová sazba byla podílem měsíční minimální mzdy dle reálného nejběžnějšího počtu pracovních hodin připadajících v roce na jeden měsíc. Proto se navrhuje, aby z průměrného počtu pracovních hodin připadající v kalendářním roce na jeden měsíc byl omezen vliv počtu těch hodin, kdy zaměstnanec zpravidla nepracuje v důsledku svátku,
vysvětlují autoři návrhu v důvodové zprávě.
Postup při přepočtu hodinové sazby minimální mzdy při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby, pro zaměstnance s kratší pracovní dobou, nebo pro ty, kteří neodpracovali v měsíci pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, má pak být stanoven přímo v zákoníku práce.
Na závěr dodejme, že v současnosti se minimální mzda drží kolem 40 % průměrné mzdy.
Zaručená mzda
Zmiňovaná novela plánuje upravit také zákonnou podobu zaručené mzdy. Ministerstvo práce změny opět předložilo ve dvou variantách, které souvisejí s těmi předchozími.
První varianta
Ta první, která je navázaná na minimální mzdu odpovídající 45 % průměrné mzdy, by snížila počet skupin prací z osmi na čtyři s tím, že by stále byly rozdělené podle kvalifikační náročnosti. Nejnižší úroveň zaručené mzdy se by odpovídaly:
- v 1. skupině prací 1násobek minimální mzdy,
- ve 2. skupině prací 1,2násobek minimální mzdy,
- ve 3. skupině prací 1,4násobek minimální mzdy a
- ve 4. skupině prací 1,6násobek minimální mzdy.
Nejnižší úrovně zaručené mzdy by opět vyhlašovalo MPSV pro následující rok ve nejpozději do 30. září.
Rozdělení prací do čtyř skupin odstupňovaných podle kvalifikační náročnosti by vláda stanovila nařízením.
Druhá varianta
Druhá navrhovaná varianta, která je provázaná s návrhem stanovovat minimální mzdu jako 50 % průměrné mzdy) počítá se zrušením úrovní zaručené mzdy s tím, že by se stanovovaly kolektivním vyjednáváním.
V souvislosti s předpokládaným růstem minimální mzdy při zvyšování poměru minimální mzdy a průměrné mzdy v národním hospodářství bude funkci ochrany zaměstnance před nepřiměřeně nízkým oceněním práce plnit minimální mzda,
vysvětluje ke druhé variantě důvodová zpráva s tím, že efektivní ochranu zaměstnance před nepřiměřeně nízkým oceněním poskytuje právě kolektivní vyjednávání, které chce tato předloha dále podpořit (další novelizace zákoníku práce v rámci této předlohy se týká právě kolektivních smluv).
Stávající podoba právní úpravy by také při zavedení valorizačního mechanismu a předpokládaném zvýšení minimální mzdy znamenala podle autorů předlohy nárůst mzdových nákladů zaměstnavatelů. Zrušení zaručené mzdy má naopak přinést snížení administrativy zaměstnavatelů, kteří by nemuseli zařazovat jednotlivé práce do skupin apod.
Od papírování má zaměstnavatelům ulehčit také navrhované zrušení povinnosti vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené. Z praxe víme, že každoroční sestavování plánu dovolených je převážně formální záležitostí a není proto již důvod, aby zaměstnavatelé museli něčemu takovému věnovat zvláštní pozornost,
dodal Jurečka.
Návrh je teprve v připomínkovém řízení, takže změny nemusí nakonec projít v této podobě. Účinnost novelizace Jurečka plánuje na 1. července 2024. Minimální mzda by tak byla poprvé stanovena na základě valorizačního mechanismu pro rok 2025.
Jurečka chce ale z navrhovaných principů (45 nebo 50 % průměrné mzdy) vycházet už při stanovování minimální mzdy pro rok 2024. Proto by podle zvolené verze navrhl růst minimální mzdy pro příští rok buď na 18 900 Kč nebo na 19 400 Kč.
