Hlavní navigace

„Pracovní“ léto s dětmi: kdo z dětských vedoucích dostane placené volno a kdo má smůlu?

15. 6. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Jaká práva mají ti, kdo se věnují dětem všeobecně – v zájmových a sportovních oddílech? Musí si zaměstnanec vzít dovolenou, neplacené volno, nebo s dětmi nikam nepojede?

Pochopitelně nemyslíme jen na vlastní děti a rodinnou dovolenou, která je ostatně placená. Když zaměstnavatel určuje termín dovolené jednotlivým zaměstnancům nebo ještě předtím sestavuje rozvrh (plán) čerpání dovolené pro podnik (firmu), měl by přihlížet pochopitelně ke svým provozním potřebám, ale i k oprávněným zájmům zaměstnance, tedy i k potřebě péče o děti během letních prázdnin.

A zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Ale o to nám nejde. Chceme se podívat na práva a nároky zaměstnanců, kteří se věnují nejen vlastním dětem.

Práce s dětmi je tzv. úkon v obecném (společenském) zájmu

Pracovní volno náleží (§  203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce) zaměstnancům

  • k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež,

a nově též:

  • pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže.

To je novinka, další výhoda, kterou přinesla novela zákoníku práce a uplatní se letos poprvé.

Zaměstnavatel může volno odmítnout kvůli vážným provozním důvodům

Zaměstnanci mají podle zákoníku právo na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však na 3 týdny v kalendářním roce (ostatně dětské tábory nebývají delší, spíše kratší). Volno je povinen poskytnout zaměstnavatel, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody (s poukazem na takové provozní důvody může zaměstnavatel volno zaměstnanci nepřiznat).

Co jsou ony provozní důvody, pro které zaměstnavatel neumožní zaměstnanci účast na dětském letním táboře nebo sportovním soustředění, zákoník práce neurčuje.

Soudy však v jiných situacích při řešení sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, jestliže zaměstnanec neúspěšně žádal o kratší pracovní dobu, které nechtěl zaměstnavatel vyhovět, vyložily ve své judikatuře, že při posuzování, zda jsou na straně zaměstnavatele dány vážné provozní důvody (bránící vyhovět žádosti zaměstnance o kratší pracovní úvazek, resp. nyní můžeme říci, aby mohl odjet na dětský tábor), je třeba vyjít z povahy provozu a dalších skutečností o organizačně technických poměrech zaměstnavatele, z množství (počtu) zaměstnanců působících u zaměstnavatele, možností jejich vzájemného zastupování a možnosti (úrovně) jejich odměňování za vykonanou práci. Více: Chcete kratší pracovní dobu? Kdy vám zaměstnavatel musí vyhovět 

Záleží i na tom, jak chce firma působit na veřejnost

Zaměstnavatel může vyhovět žádosti tím snadněji, čím více má zaměstnanců, čím lépe se jeho zaměstnanci mohou vzájemně zastupovat a čím více má peněžních prostředků použitelných pro jejich odměňování.

Určitě záleží též na firemní kultuře – jinak tomu bude v malé firmě, jinak ve velké korporaci, která může snadněji zajistit vzájemnou zastupitelnost zaměstnanců. A tím spíše ve firmě, která se třeba věnuje výrobě či distribuci potřeb pro děti. Jen její pověsti prospěje, když umožní svým zaměstnancům nejenom komerci pro děti, ale přiložení vlastní ruky k dílu – k výchově, rekreaci a sportování dětí.

Nicméně, pokud by to někdo hrotil, vězte, že Nejvyšší soud ČR určil, že pouze v případě, že by tím byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz (plnění úkolů nebo činnosti) zaměstnavatele, lze dovodit, že vyhovění žádosti zaměstnance brání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.

Tři týdny pracovního volna za celoroční aktivitu pro děti

Další podmínkou pro poskytnutí volna k účasti na dětském táboře je, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež. To tedy znamená, že volný čas si neprodlouží každý.

Samozřejmě, jasně: Volný čas? Práce s dětmi je namáhavá, ale přináší i radost, zážitky, obveselení. Tak ať to bere každý podle svého. Ale určitě je to relax oproti práci v zaměstnání. Ten, kdo nemá k dětem vztah, se jistě práci s nimi jen kvůli tomu, aby se dostal z práce nad rámec dovolené, neúčastní.

Zaměstnanci, kteří se do práce s dětmi a mládeží nezapojují soustavně po celý rok, ale jen v době konání tábora, anebo tak činí v průběhu roku za úplatu, si musejí k účasti na letním táboře vzít kupř. řádnou dovolenou, leda by šlo o tábor pro zdravotně handicapované děti.

Vyšší nároky mohou vybojovat třeba odbory

Zaměstnavatel poskytuje volno neplacené. Případnou odměnu vyplácí zaměstnancům organizátor tábora.

Zákoník práce umožňuje, aby kolektivní smlouva, kterou sjednávají odbory se zaměstnavatelem nebo odborová centrála se svazem zaměstnavatelů, případně i vnitřní předpis velkorysého zaměstnavatele rozšířily délku pracovního volna nad třítýdenní limit.

Větší rozsah pracovního volna přitom mohou poskytnout nejen podnikatelské subjekty, jako tomu bývalo dříve, ale i zaměstnavatelé státní a veřejné správy a služeb čili stát a jeho organizační složky, územní samosprávné celky – obce a kraje, příspěvkové organizace, školské právnické osoby, regionální rady soudržnosti.

V kolektivních smlouvách a vnitřních předpisech se mohou zaměstnavatelé v zájmu dobročinnosti či jako sponzoři akcí pro děti rovněž zavázat k poskytování placeného volna, tedy s náhradou mzdy nebo platu.

Jinak se, jak už jsme uvedli, poskytuje volno neplacené čili bez náhrady mzdy nebo platu. Případnou odměnu za práci s dětmi na táboře platí jeho provozovatel, organizátor.

Letos poprvé platí týden volna stát a navíc i na sportovní soustředění

Uvedených výhod je letos poprvé možno možno využít i pro účast na sportovních soustředěních dětí a mládeže (změnu přinesla s účinností od 1. ledna 2021 novela zákoníku práce (285/2021 Sb.)).

Jeden týden pracovního volna se poskytuje jako placený na účet státu. Peníze bude vyplácet zaměstnavatel, ale nebudou z jeho zdrojů, bude mu je poskytovat stát prostřednictvím okresní (resp. v Praze Pražské a v Brně Městské) správy sociálního zabezpečení příslušné podle sídla zaměstnavatele (to se týká právnických osob), resp. podle místa trvalého pobytu zaměstnavatele, je-li jím fyzická osoba.

Peníze od státu jen za práci pro zavedenou dětskou nebo sportovní organizaci

Pracovní volno (podle § 203 odst. 2 písm. h) s náhradou mzdy nebo platu, tedy placené – pro práci s dětmi na táboře nebo sportovním soustředění, získají (a to podle navazujícího  § 203a zákoníku práce) zaměstnanci, pouze pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou,

a) zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a
b) práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností.

Tuto skutečnost musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat.

dan_z_prijmu

Maximální výše poskytnuté náhrady mzdy nebo platu je omezena limitem ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno.

Ministerstvo práce a sociálních vyhlásilo pro účely zákona o zaměstnanosti výši průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí 2020 sdělením č. 574/2020 Sb. – a činí 34 611 Kč.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).