Ačkoli hasicí přístroj spadá do povinné výbavy pouze u vozidel, které převáží 8 a více osob, hodit se vám může i v osobáku. Třeba v momentě, kdy na silnici míjíte odstavené auto, ze kterého se začíná kouřit, jak se to stalo jednomu z členů naší redakce.
Pokud se do obdobné situace dostanete, připíšete si dobrý skutek, zároveň jste ale jeden hasicí přístroj v mínusu. Nákup nového hasičáku si ovšem můžete nechat od hasičů proplatit.
Podle zákona totiž platí: každý, kdo asistuje u požáru, má nárok na náhradu škody, která mu v souvislosti s poskytnutím takové pomocí vznikne. Náhrada škod se přitom netýká jen požárů.
Náhrada za hasičák i další vzniklé škody
Podle zákona o požární ochraně (§ 82) má fyzická osoba právo na náhradu škody, která jí vznikla při pomoci se zdoláváním požáru. Právě pod tento paragraf tedy spadá poskytnutí hasicího přístroje z příkladu výš. Pomocí se rozumí i evakuace, zabezpečování majetku nebo jiná aktivní činnost,
upřesňuje tisková mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Lucie Pipiš.
Jenže zatímco vystříkaný hasičák za pár stovek mnoha lidem díru do rozpočtu neudělá, některé další škody už můžou být o dost citelnější. Zákon proto pamatuje i na ně. Může dojít například k tomu, že občan umožní hasičům vstup na pozemek a při zásahu dojde k poškození vstupní brány, nebo třeba zahrady,
popisuje Pipiš situace z praxe. I u takových škod lze přitom žádat náhradu.
Vždy ale platí, že pokud škoda vznikla v důsledku opatření nutných ke zdolání požáru, jeho zamezení nebo šíření, náhradu lze přiznat, jen pokud šlo o zákrok na příkaz velitele zásahu (§ 83).
Při řešení požáru nadto může dojít také k úrazu, respektive újmě na zdraví. Třeba když budete pomáhat zachraňovat lidi z hořícího domu a poraníte si ruku. Pak máte podle tiskové mluvčí HZS ČR nárok na odškodnění za újmu na zdraví.
Při odškodnění újmy na zdraví přitom obecně vzniká nárok na bolestné, ale i na náhradu za ztížení společenského uplatnění. Podrobně jsme se tématu věnovali například v tomto článku: Na co máte nárok při odškodnění újmy na zdraví?
Evakuace sousedů nebo únik nebezpečné látky
Obdobná pravidla ale platí i při řešení dalších mimořádných událostí, například při evakuaci během záplav nebo třeba chemické havárii. V těchto případech se ovšem náhrada škody řídí zákonem o integrovaném záchranném systému (§ 30), podle kterého stát odpovídá za škodu vzniklou v přímé souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi, včetně těch, které poskytne sám občan.
Pokud si například během evakuace sousedů při úniku nebezpečné látky zničíte oblečení nebo vybavení domu, máte nárok na náhradu. Nebo pokud pomáháte jako dobrovolník při povodni a poraníte si nohu, máte nárok na odškodnění podobně jako při pracovním úrazu,
vysvětluje tisková mluvčí HZS ČR.
Jakými pravidly se odškodnění pracovních úrazů řídí, jsme již dříve shrnuli v článku: Na jaké odškodnění má nárok zaměstnanec po pracovním úrazu nebo s nemocí z povolání?
Koho o náhradu škody žádat?
V závislosti na tom, při jaké události jste pomáhali, se poté řeší náhrada vzniklé škody:
- Škody vzniklé při pomoci u požáru řeší hasičský záchranný sbor vašeho kraje.
- Škody vzniklé při pomoci u zásahu složek Integrovaného záchranného systému řeší krajský úřad
- Pokud jste pomáhali na výzvu obce, řeší náhradu škody daná obec.
Náhrada se poskytuje podle občanského zákoníku. Samotnou výši škody byste měli vyčíslit vy jakožto poškození. Škodu ale současně musíte umět prokázat – účtenkou, fakturou, znaleckým posudkem nebo pomocí jiných důkazů.
Jak a dokdy žádost podat?
O náhradu škody vzniklé při zdolávání požáru je nutné žádat písemně u příslušného orgánu – tedy hasičského záchranného sboru kraje, případně obce. Do žádosti byste měli uvést:
- popis události a způsob, jak ke škodě došlo,
- důkazy o výši škody (např. účtenky, faktury, znalecký posudek, fotodokumentaci),
- případně potvrzení o účasti na zásahu nebo výzvu k pomoci.
Pokud vám škoda vznikla při zásahu složek Integrovaného záchranného systému, můžete o náhradu škody požádat online přes Portál Ministerstva vnitra. To se neobejde bez vzdáleného prokázání vaší totožnosti, například skrze bankovní identitu nebo státní identifikační prostředky. Jejich seznam a návod, jak si některý z nich zřídit, najdete v článku: Online přístup ke státním portálům. Zřídíte ho na dálku, nebo budete muset na úřad?
Zde si vyberete formulář pod záložkou Peněžní náhrada za osobní škodu při provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení následků mimořádné události, vyplníte a odešlete.
Případně si můžete na Portálu Ministerstva vnitra stáhnout formulář k vytisknutí. Vyplněný formulář se pak posílá na krajský úřad, v jehož obvodu jste pomoc poskytli.
Lhůta pro podání žádosti se opět liší podle toho, při jaké události vám škoda vznikla:
- U požáru do 3 měsíců od zjištění škody, ale nejpozději do 2 let od dané události.
- U zásahů IZS do 6 měsíců od zjištění škody, ale nejpozději do 5 let od dané události.
Po uplynutí těchto lhůt nárok zaniká, proto je vhodné podat žádost co nejdříve.
Samotné řízení, respektive vydání rozhodnutí, by mělo proběhnout do 30 dní. Ve složitějších případech může úřad podle správního řádu lhůtu prodloužit na 60 dní. V praxi se délka procesu odvíjí od toho, jak kompletně je žádost doložena – jednoduché případy bývají vyřízeny během několika týdnů, složitější, zejména ty s újmou na zdraví, kde se často vyžadují posudky, mohou trvat dva až tři měsíce,
říká tisková mluvčí HZS ČR.
ČLÁNKY DO MAILU