Pachateli trestné činnosti, tedy při důvodném zákroku, policie škodu nehradí. Nevinným ji naopak hradí. Jak to ale bude v situaci, kdy byt či dům pronajímáte a uživatel se stal podezřelým? Policie ČR odmítá zaplatit škodu vlastníkům domu, který užíval jako nájemce pachatel. Co s tím?
Manželé zažalovali Policii ČR, resp. (abychom to uvedli formálně správně) stát čili ČR – Ministerstvo vnitra, pod které česká státní policie spadá. A to o 110 602,64 Kč, které žádají zaplatit.
A to z důvodu náhrady škody, která jim měla vzniknout rozštípnutím vstupních dveří, vyražením zamykacího mechanizmu a poškozením rozvorového systému v domě, který vlastní. Ovšem užívá jej jejich syn. K incidentu a škodě došlo při násilném vstupu Policie do domu při domovní prohlídce.
Podezřelým, kvůli kterému se konala domovní prohlídka, byl syn, ale ne rodiče – vlastníci domu
Dům, do kterého se násilím dostala policie, užívá se souhlasem vlastníků – rodičů – jejich syn. Ten byl podezřelý ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a z trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti.
Po násilném vstupu do domu policie podezřelého syna zadržela. Před vstupem do domu nebyla ze strany Policie ČR učiněna výzva obyvateli domu, tedy synovi, k otevření dveří.
Manželé vynaložili zažalovanou a vymáhanou částku 110 602,64 Kč na opravy, neboť po vstupu Policie ČR bylo možné dveře zamykat jen na jeden zámek, a ty tak neplnily celou svou bezpečnostní funkci. Poškození jiného původu (než násilným vstupem) nebylo zjištěno.
Spor je vleklý, věc byla projednávána opakovaně soudem prvního stupně i soudem odvolacím, až se dostala k Nejvyššímu soudu.
Co říkají zákony
Policie slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti (§ 2 zákona o Policii ČR).
Stát je povinen nahradit škodu způsobenou policií v souvislosti s plněním úkolů. To neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala (§ 95 odst. 1 zákona o Policii). (Stát tedy odpovídá za škodu způsobenou policií s výjimkou stanovenou za středníkem zmíněného zákonného ustanovení.) Náhradu škody poskytuje Ministerstvo vnitra (§ 95 odst. 6 zákona o Policii).
Vlastník má podle občanského zákoníku právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit (§ 1012 občanského zákoníku – o. z.).
Policie má objektivní odpovědnost za škodu, kterou lidem či firmám způsobí. Co to znamená?
Již dříve, a to v rozsudku ze dne 8. 3. 2022 (spis. zn. 30 Cdo 2249/2020), Nejvyšší soud ČR zhodnotil, že § 95 odst. 1 zákona o Policii stanoví jeden z případů předpokládaných v § 2895 o. z., kdy povinnost škůdce k náhradě škody vzniká bez ohledu na jeho zavinění (objektivní odpovědnost).
Stát takto obecně odpovídá za škodu způsobenou Policií ČR, jestliže vznikla v souvislosti s plněním jejích úkolů, a to i když policie postupovala v souladu se zákonem. Objektivní odpovědnost tedy nastupuje bez zavinění, i když policie nic neporušila.
Z objektivní odpovědnosti je výjimka, když škoda vznikla osobě, která zákrok policie vyvolala
Tato odpovědnost však nevznikne, jde-li o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala. Prostřednictvím § 95 odst. 1 zákona o policii je poskytována ochrana vlastnickému právu osob dotčených jednáním policie, k němuž dochází v souvislosti s plněním jejích úkolů.
Podstata právní úpravy odpovědnosti policie za způsobenou škodu
Ze zákona o Policii ČR (§ 95 odst. 1 věty za středníkem zákona) i z uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu vyplývá, že jediným liberačním důvodem (rozuměj osvobozujícím důvodem) z objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou Policií ČR v souvislosti s plněním jejích úkolů (tedy důvodem, kdy policie, resp. stát za škodu neodpovídá) je, že škoda byla způsobena osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok Policie ČR vyvolala.
Hodnocení věci Nejvyšším soudem
V daném řešeném případě byla škoda způsobena žalobcům jako vlastníkům (nikoliv však uživatelům) domu, kde byla domovní prohlídka provedena, hodnotí Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 10. 3. 2023 (spis. zn. NS ČR: 30 Cdo 1083/2022).
Žalovaný stát přitom spatřuje naplnění výše uvedeného liberačního důvodu v tom, že žalobci dobrovolně přenechali dům do užívání osobě důvodně podezřelé z páchání závažné trestné činnosti, proti které je oprávněný a přiměřený služební zákrok Policie ČR veden.
Vnitřní rozpory argumentace státu, resp. Policie, kteří nechtějí platit škodu
Ale přitom i sama žalovaná strana ve svém podání k Nejvyššímu soudu výslovně uvádí, že dle § 1012 o. z. je základním právem vlastníka se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat, tedy jej (úplatně, či bezúplatně) přenechat do užívání třetích osob.
Realizace tohoto základního práva vlastníka tedy nemůže představovat protiprávní jednání (aniž by dle § 1012 věty druhá o. z. tímto výkonem práva vlastníka byla nad míru přiměřenou poměrům závažně rušena práva jiných osob, nebo aby hlavním účelem takového výkonu vlastnického práva bylo jiné osoby obtěžovat nebo poškodit, což však v daném případě ze skutkových zjištění nijak nevyplývá).
Skutečnost, že žalobci přenechali svůj dům do užívání třetí osobě (svému synovi), tudíž její protiprávní jednání nepředstavuje a nemůže tak naplňovat ani liberační důvod podle § 95 odst. 1 věty za středníkem zákona o Policii (rozuměj důvod, proč by policie, resp. stát, neměla odpovídat za škodu způsobenou při činnosti policie).
Pokud žalovaná strana poukazuje na to, že žalobci přenechali svůj dům osobě, která (následně) byla stíhána pro závažný trestný čin a vůči níž byl oprávněný a přiměřený služební zákrok Policie ČR (domovní prohlídka) veden, pokouší se tak rozšiřovat dopad liberačního (z odpovědnosti za škodu osvobozujícího) důvodu podle § 95 odst. 1 věty za středníkem zákona o Policii nejen na protiprávní jednání přímo poškozeného (v daném případě žalobců), ale i na protiprávní jednání dalších osob, na které se však tento liberační důvod nevztahuje.
Verdikt Nejvyššího soudu: stát musí škodu zaplatit
Nejvyšší soud proto svým rozsudkem ze dne 10. 3. 2023 rozhodl ve prospěch poškozených vlastníků domu (spis. zn. 30 Cdo 1083/2022).
Platí tak druhé rozhodnutí (rozsudek, první bylo usnesení) odvolacího soudu, který potvrdil druhý rozsudek soudu prvního stupně, který ukládá státu nahradit vlastníkům domu škodu způsobenou při domovní prohlídce násilným vniknutím do objektu (první rozsudek prvostupňového soudu byl nesprávně zamítavý).
ČLÁNKY DO MAILU