Podpora v nezaměstnanosti bude vyšší. Nová pravidla mají motivovat ke změně práce

Změny pro výplatu podpory v nezaměstnanosti navrhlo Ministerstvo práce a sociálních věcí v souvislosti s chystanou novelou zákoníku práce. Jeden z cílů takzvané flexinovely, kterou minulý týden schválili poslanci, je totiž zvýšení flexibility pracovněprávních vztahů – například zkrácení výpovědní doby či prodlužení doby zkušební.

Podle MPSV je proto důležité zajistit dostatečnou ochranu a finanční zabezpečení v momentě, kdy člověk zaměstnání ztratí. Výše podpory v nezaměstnanosti i při rekvalifikaci má proto nově více odpovídat předchozím příjmům.

Češi se často obávají změnit zaměstnání a dávají přednost jistotě, i když jim práce nevyhovuje. Při současném nastavení podpory v nezaměstnanosti je to pochopitelné. Lidé mají závazky, děti, hypotéky a nemohou si dovolit zůstat bez příjmu. Stávající systém podpory v nezaměstnanosti není dobře nastaven. Chceme motivovat lidi, aby hledali lépe placenou a kvalitnější práci, a nemuseli brát tu první, která se naskytne, uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Podpora v nezaměstnanosti. Jaká jsou pravidla?

Podporu v nezaměstnanosti úřad práce vyplácí lidem, kteří přišli o práci. Nárok na tuto dávku ovšem nevznikne každému, kdo skončí v zaměstnání (či s podnikáním), automaticky. 

Pro přiznání podpory v nezaměstnanosti je třeba splnit 2 základní pravidla:

• nechat se zařadit do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce,
• alespoň 12 měsíců během 2 let před zařazením do evidence ÚP hradit důchodové pojištění (za zaměstnance ho odvádí zaměstnavatel, OSVČ si hradí samy).

Doba, po kterou úřad práce podporu v nezaměstnanosti vyplácí (tzv. podpůrčí doba), se následně liší podle věku žadatele:

• 5 měsíců osobám do 50 let,
• 8 měsíců osobám mezi 50 a 55 lety,
• 11 měsíců osobám nad 55 let.

Jak vysokou podporu v nezaměstnanosti úřad práce vyplatí, závisí na předchozích příjmech žadatele. U zaměstnanců se vychází z průměrného měsíčního čistého příjmu, u OSVČ z vyměřovacího základu. Konkrétně:

• 65 % předchozího příjmu za 1. až 2. měsíc,
• 50 % předchozího příjmu za 3. až 4. měsíc,
• 45 % předchozího příjmu od 5. měsíce.

Výjimka platí pro toho, kdo dal v práci výpověď sám, bez vážného důvodu.  V tomto případě úřady práce během celé podpůrčí doby vyplácí 45 % předchozího výdělku.

Výše podpory v nezaměstnanosti je zároveň  omezená shora – to znamená, že aktuálně nelze pobírat částku vyšší než 0,58násobek měsíční průměrné mzdy v Česku za první až třetí čtvrtletí předchozího roku. Nyní tedy úřady práce na podpoře v nezaměstnanosti vyplatí maximálně 26 613 Kč.

Podpora v prvních měsících stoupne, poté bude nižší

Za jednu z klíčových novinek označuje MPSV zvýšení podpory v nezaměstnanosti během prvních měsíců čerpání dávky – z aktuálních 65 % předchozích výdělků na 80 %. 

V druhém období zůstane výše podpory stejná. Ve zbývajících měsících ovšem budou úřady práce vyplácet 40 % z předchozího příjmu, namísto aktuálních 45 %.

Podle ministra práce Mariana Jurečky zajistí vyšší finanční podpora v prvních 2 měsících po ztrátě zaměstnání dostatek času na hledání lépe placené práce. Uchazeči o zaměstnání už nebudou kvůli finančním tlakům nuceni přijmout první dostupnou nabídku. Právě dva až tři měsíce obvykle trvá, než si člověk najde nové zaměstnání.

Podpora maximálně 80 % průměrné mzdy a změny v podpůrčí době

Novela má zvednout také strop pro maximální výši podpory. Nově by měla odpovídat 80 % průměrné mzdy. Například letos by tak úřad práce vyplatil na podoře v nezaměstnanosti nanejvýš 36 086 Kč měsíčně.

Měnit se bude i délka poskytování podpory, opět s ohledem na věk uchazečů o zaměstnání. Konkrétně:

• na 5 měsíců pro uchazeče do 52 let,
• na 8 měsíců pro uchazeče od 52 do 57 let,  
• na 11 měsíců pro uchazeče nad 57 let.

Vyšší ochrana pro nezaměstnané nad 52 let

Nová pravidla mají současně lépe chránit osoby starší 52 let, pro které je objektivně obtížnější najít novou práci. Nově má proto tato skupina nezaměstnaných pobírat vyšší podporu po delší dobu. Konkrétně:

• 80 % předchozích příjmů první 3 měsíce podpůrčí doby,
• 50 % předchozích příjmů další 3 měsíce podpůrčí doby,
• 40 % předchozích příjmů po zbytek podpůrčí doby.

Stejné podmínky pro toho, kdo dá výpověď sám

Nově už se také nebude přihlížet k tomu, zda dal uchazeč o zaměstnání výpověď sám. I těmto uchazečům budou od příštího roku úřady práce vyplácet podporu v nezaměstnanosti podle pravidel popsaných výš. Stávající systém odrazuje lidi od dobrovolné změny práce a v podstatě je za ni trestá. Přitom si pojištění pro tento případ platíme všichni, říká ministr Jurečka.

Víc peněz pro osoby bez předchozích příjmů

V praxi může také dojít k situaci, kdy uchazeč o zaměstnání sice splní podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, nemůže ale doložit předchozí výdělky, nebo u něj nelze stanovit průměrný čistý měsíční výdělek či vyměřovací základ.

Obdobně pokud o podporu v nezaměstnanosti žádá například rodič po ukončení rodičovské dovolené.

Obecně totiž platí, že podmínka účastnit se v rozhodném období dostatečně dlouho důchodového pojištění, se považuje za splněnou i při získání takzvané náhradní doby pojištění. Jde například o:

• osobní péči o dítě do 4 let věku,
• pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně,
• osobní péči o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zákona o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby v I. stupni.

Konkrétní výčet náhradních dob pojištění najdete v § 41 zákona o zaměstnanosti.

Pokud žadatel neměl před přiznáním dávky příjem, úředníci vypočtou výši jeho podpory v nezaměstnanosti jako určitý násobek průměrné mzdy. Tyto násobky nyní stoupnou.

Delší doba pojištění při opakovaném čerpání podpory

Předposlední z novinek má zabránit zneužívání opakovaného využívání podpory v nezaměstnanosti, pokud uchazeč nevyčerpal celou podpůrčí dobu. Dojde proto k prodloužení doby důchodového pojištění nutného pro získání nároku na novou podporu – ze 6 na 9 měsíců. 

Pokud uchazeč nesplní tuto podmínku, úřad práce mu podporu vyplatí pouze po zbývající dobu a v odpovídající výši.

Podpora i za zvolenou rekvalifikaci

Vedle podpory v nezaměstnanosti stoupne také podpora při rekvalifikaci. Tu dosud úřady práce vyplácely v částkách odpovídajících 60 % předchozího průměrného výdělku. Nově se podpora při rekvalifikaci navýší na 80 % předchozího průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Nově navíc budou úřady práce vyplácet podporu i za dny účasti na kurzech také u zvolených rekvalifikací. Tím se myslí rekvalifikační kurz, který si zájemce o zaměstnání v některém z rekvalifikačních zařízení zajistí sám. MPSV doufá, že tak rozšíří okruh uchazečů, kteří se rekvalifikace účastní – podle materiálu předloženého ministerstvem tuto možnost v uplynulých 4 letech využilo pouze 15 tisíc klientů ÚP.

Spolu se zvýšením podpory při rekvalifikaci se zvedne také strop pro její maximální výši: na 80 % průměrné mzdy. Tedy stejně jako u podpory v nezaměstnanosti.

Nezaměstnaní si polepší od příštího roku

Novelu zákoníku práce, jejíž součástí je právě i úprava pravidel pro podporu v nezaměstnanosti, musí nyní schválit Senát a později prezident. Část, která mění podporu v nezaměstnanosti (respektive zákon o zaměstnanosti) by měl být účinná od ledna 2026.

Výdaje na zvýšenou podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci MPSV vyčíslilo na zhruba 2,8 mld. Kč. Při výpočtu ministerstvo vycházelo z počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce v roce 2023. V době zavedení navrhovaných změn by se ale podle materiálu předloženého ministerstvem mělo jednat o srovnatelné dopady jako v roce 2023, navýšené o příslušný růst mezd.

I přes zvýšení výdajů Ministerstvo práce a sociálních věcí chystané změny vnímá jako investici do trhu práce. MPSV totiž předpokládá, že díky novým pravidlům budou lidé měnit práci častěji. Se změnou zaměstnání se totiž většinou pojí také vyšší mzda – podle dat MPSV o 8 až 12 %. Vyšší výdělek pak znamená vyšší výnosy z přímých i nepřímých daní či sociálního a zdravotního pojištění.