Hlavní navigace

Podpora bydlení? Zapomeňte!

13. 9. 2002
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Stát se tváří, že podporuje bydlení. Nejen nedávné daňové změny ale ukázaly pravý opak! Stát dokonce ty, kdo staví, ještě postihuje. Dělá si z nás vláda legraci, nebo to myslí vážně?

Každý, kdo si chce pořídit nové bydlení, se musí připravit na spoustu nesnází. Kromě toho si ale musí připravit i spoustu peněz. To platí nejen pro ty, kteří si zařizují nové bydlení po povodních, ale i pro všechny ostatní, kteří chtějí bydlet.

Stát pod líbivou nálepkou politiky podpory bydlení přispívá občanům na jejich sny a prostřednictvím nejrůznějších výhod umožňuje srazit náklady spojené s pořízením nového bytu či domu na minimum. Celá tato nálepka je ale spíše cynickou snahou o přízeň voličů. Poslední kapku tomu dodala vláda posledními daňovými změnami.

Vcelku nenápadné zvýšení daně z přidané hodnoty bude mít totiž podstatný vliv na cenu nového bydlení. Zvýšení zmíněné daně z předchozích pěti na sedm procent totiž představuje i u takřka nejlevnějšího domku cenové navýšení o přibližně 50 tisíc korun.

Státní podpora bydlení je složená, řekněme, ze tří základních pilířů. Tím prvním může být státní podpora stavebního spoření, které v podstatě se stavěním vůbec nesouvisí. Druhým budou daňově odpočitatelné úrokové splátky z hypotečního úvěru a třetím v současnosti jednoprocentní státní podpora k hypotečnímu úvěru.

Zatímco úrokové splátky lze stále odečítat od daňového základu (pozor, pouze úrokovou část anuity, nikoliv celou), u jednoprocentní státní podpory dnes není vůbec jasné, zda bude vzhledem k nízkým úrokovým sazbám v příštích letech i nadále existovat.

Povodňové balíčky, které by měly umožnit povodní postiženým lidem opět zkultivovat své příbytky, záchrannou ruku nikomu rozhodně nepodají. Ušetří-li muž měsíčně ze svého příjmu 5 tisíc korun, bude na státem způsobenou zvýšenou cenu bydlení vydělávat dalších deset měsíců.

Jak tedy probíhá proces zdanění při koupi domu či bytu? Nakupující nejprve ze zdaněného příjmu (akcionář dokonce z dvakrát zdaněného) zaplatí nemovitost, z té pak zaplatí daň z převodu nemovitosti. V ceně domu jsou již ale „utopeny“ i jiné daně, jako např. daň z příjmu dělníků na stavbě nebo daň z očekávaného zisku stavební firmy.

Porovnáme-li si peněžní toky plynoucí mezi státem a zájemcem o bydlení, výsledek je velmi zajímavý. V následující tabulce je zjednodušeně zhodnocena koupě rodinného domku v hodnotě 2,5 mil. Kč. Předpokládá se, že si kupující bere hypoteční úvěr ve výši 1 mil. Kč při úrokové sazbě 6 % p.a. Předpokládáme dále nulovou státní podporu, v případě daňových úspor počítáme se současnou hodnotou budoucích úspor a s daňovou sazbou 25 %. Náš uvažovaný klient již pět let stavebně spoří a využívá maximálních státních příspěvků.


skoleni_15_4

Tabulka č. 495
Položka Výše částky
Cena domu 2500000
Hypoteční úvěr 1000000
Úroková sazba hypotečního úvěru 6 %
Státní podpora stavebního spoření +22500
Úspora na daních +113700
Daň z přidané hodnoty  –175000
Od státu obdrženo celkem  –38800

Z tabulky je zřejmé, že v našem zvoleném případě si vláda představuje podporu bydlení tak, že občanovi ubere 39 tisíc korun. V případě dražšího bydlení může být tento rozdíl ještě mnohem vyšší.

Na zmíněném případě je dobré uvědomit si jednu skutečnost. Zatímco před daňovými změnami získal občan od státu veselých deset tisíc korun (vzhledem k masivní podpoře bydlení, o které se často mluví), nyní již pouze platí. 

Měl by stát podporovat bydlení?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).