Ekonomika vzrůstá a společně s ní i příjmy v mnoha odvětvích. Nezaměstnanost klesá a podmínky na trhu práce jsou pro žadatele více než příznivé. Počet pracovních míst poprvé po dlouhé době převýšil počet nezaměstnaných, a tak by se chtělo říci: „Když neseženu práci teď, tak kdy jindy?“
Navzdory pozitivní situaci a zlepšujícím se životním podmínkám ale v České republice stále žije mnoho těch, kteří si nemohou dovolit jet na týdenní dovolenou, případný výdaj ve výši 10 000 Kč by pro ně byl neúnosný a nebo jsou dokonce ohroženi příjmovou chudobou. Nejen to vyplývá z letošní studie Životní podmínky, kterou každoročně zpracovává Český statistický úřad.
Nejtěžší to mají samoživitelky a osamělí senioři
Studie byla zpracována v roce 2017 a mapovala příjmovou situaci domácností za rok 2016. V tomto roce byl průměrný čistý peněžní příjem domácností 14 348 Kč na osobu za měsíc. Medián se však zvýšil na 13 308 Kč na osobu za měsíc. Oproti roku 2015 tak vzrostl průměrný nominální příjem o 4,4 % a reálný nárůst představuje 3,8 %. I přesto má mnoho lidí potíže se svým příjmem vyjít.
Jak domácnosti vycházejí se svými příjmy?
Velké rozdíly totiž panují v jednotlivých typech domácností. Nejlepší příjmovou situaci mají lidé v případě, že žijí ve dvou a oběma je méně než 65 let. V takové situaci vychází se svými příjmy velmi snadno téměř 14 % domácností. Velmi dobrá situace je také u dvojic s dětmi, kde 11,9 % vyjde s příjmy bez obtíží a dalších téměř 70 % vychází s penězi snadno, případně s malými obtížemi.
Naopak nejhůře jsou na tom jednotlivci s dětmi, což jsou tradičně matky samoživitelky. Ty mají velké problémy vyjít s penězi téměř v polovině případů. Velmi snadno s penězi vychází pouze 5,4 % z nich. Stejné potíže má také téměř třetina domácností jednotlivců nad 65 let.
V domácnostech, kde alespoň jeden člen má 65 let a více, panuje většinou lehce podprůměrná úroveň příjmů. U domácností s dětmi jsou však podprůměrné příjmy mnohem častější. Při přepočtení má pak jeden dospělý-samoživitel s dětmi průměrné měsíční příjmy menší než 9900 Kč na osobu.
Kdo je ohrožen příjmovou chudobou?
Hranice ohrožení příjmovou chudobou se stanovuje každý rok a odvozuje se od příjmového rozdělení v dané zemi. Ti, co nemají ani 60 % mediánu čistého národního disponibilního příjmu, jsou právě ti, kteří jsou příjmovou chudobou ohroženi, protože této hranice nedosáhli. V roce 2017 tato hranice činila 11 195 Kč za měsíc pro domácnost jednotlivce. Oproti roku 2016 došlo vlivem růstu příjmů ve společnosti k nárůstu této hranice o 500 Kč za měsíc.
Konkrétní hranice ale zohledňuje také velikost a strukturu domácnosti. V tabulce uvádíme hranice ohrožení příjmovou chudobou pro jednotlivé typy domácností:
| Domácnost | Hranice ohrožení příjmovou chudobou |
|---|---|
| Jednotlivec | 11 195 Kč |
| Dvě dospělé osoby | 16 792 Kč |
| Rodič s dítětem do 13 let | 14 553 Kč |
| Rodič se dvěma dětmi staršími 13 let | 22 389 Kč |
| Rodiče s dítětem do 13 let | 20 150 Kč |
| Rodiče se dvěma dětmi do 13 let | 23 509 Kč |
| Rodiče se třemi dětmi – jedním do 13 let, dvěma staršími 13 let | 31 345 Kč |
Příjmovou chudobou je v současné době ohroženo pouze 9,1 % domácností. Necelých 10 % domácností má tedy nižší příjmy, než je uvedeno v tabulce výše. Standardně se přitom míra osob ohrožených chudobou pohybuje v rozmezí 9–10 % a oproti předchozímu sledovanému roku došlo dokonce k poklesu o 0,6 procentního bodu. Nemusí to však znamenat, že počet těchto domácností má klesavý trend.
V porovnání s dalšími státy Evropské unie jsme ale velmi nadprůměrní a patříme ke státům s nejnižším podílem osob, které jsou ohroženy příjmovou chudobou. Evropský průměr činí 23,5 %. Nízký podíl ohrožených osob je například i na Islandu, v Norsku a v Nizozemsku. Naopak vysoký je v Srbsku, Rumunsku a Bulharsku, kde se pohybuje mezi 30–40 %.
Týdenní dovolená? Pro čtvrtinu Čechů zapovězena
Šetření dále mapovalo situace domácnosti z hlediska toho, zda si mohou dovolit vybrané položky. Ti, kteří si nemohou dovolit více než 4 z 9 uvedených položek, pak spadají do kategorie materiální deprivace.
| Výdaje | Podíl osob v domácnostech, které si je nemohou dovolit |
|---|---|
| Neočekávaný výdaj ve výši 10 200 Kč | 28,1 % |
| Týdenní dovolená | 25 % |
| Automobil | 7,4 % |
| Jíst maso obden | 7,1 % |
| Platit včas pravidelné platby a splátky | 3,2 % |
| Dostatečně vytápěný byt | 3,1 % |
| Pračka | 0,2 % |
| Barevný televizor | 0,1 % |
| Telefon | 0,1 % |
Neočekávaný výdaj ve výši 10 200 Kč je nejnáročnějším a nejvíce zatěžujícím faktorem pro dotázané domácnosti. Nemůže si jej dovolit téměř 30 % domácností, a to bez ohledu na to, jestli se jedná o výdaj, kdy se chce rodina potěšit novým televizorem, nebo o výdaj, kdy je nutné nečekaně zaplatit nějaký dluh.
Pro čtvrtinu Čechů je také z hlediska výdajů nepředstavitelná týdenní dovolená. Výrazně méně lidí má ale potíže s koupí vlastního automobilu nebo s možností dopřát si alespoň obden jídlo s masem.
Míra ohrožení příjmovou chudobou a materiální deprivace podle složení domácnosti.
Mezi skupiny obyvatel, které jsou materiální deprivací ohroženy nejvíce, patří opět samoživitelky či samoživitelé a dále pak domácnosti jednotlivců nad 65 let. Počet domácností, které si některé z uvedených položek nemohou dovolit, však v uplynulých letech výrazně poklesl. Míra materiální deprivace se v České republice dlouhodobě pohybovala v rozmezí 6 až 7 %, ale od roku 2014 má klesající tendenci. V roce 2017 poklesla celková míra materiální deprivace na úroveň 3,7 %, což ve srovnání s předcházejícím rokem představuje snížení o 1,1 procentního bodu.
Výdaje za zdravotní péči zatíží 10 % domácností
Většina Čechů nemá problémy s výdaji za zdravotní péči. Podle průzkumu Představují tyto výdaje pro drtivou většinu Čechů buď žádnou, nebo pouze mírnou zátěž.
Jakou zátěž pro vás představují výdaje na zdravotní péči?
Výdaje za alespoň jeden typ uvedené zdravotní péče se týkají 90 % domácností. Pro 11,7 % z nich představují velkou zátěž finance vydané za předepsané léky. V případě péče specialisty však vnímá velkou finanční zátěž jen 5,5 % českých domácností.
V průměru pak zdravotní péče představuje velkou finanční zátěž pro 10 % českých domácností.
Měsíční úspory se nejlépe tvoří bezdětným
Více než dvě třetiny domácností (67,1 %) jsou schopny měsíčně ušetřit nějakou částku. Podíl domácností, který pravidelně šetří, se pak zvyšuje s tím, jak rostou příjmy v dané domácnosti.
Podíly domácností, které měsíčně spoří.
Nejlépe se spoří společně bydlící dvojici, kdy alespoň jednomu z partnerů je nad 65 let, a dále pak dvojici, kde je oběma pod 65 let. Naopak více než polovina samoživitelů nedokáže měsíčně našetřit vůbec nic.
ČLÁNKY DO MAILU