Názory k článku Penzijní reforma podle návrhu: Základ 10 000 Kč už po 25 letech a bonusy za děti

Co chcete dělat u snědeného krámu , a vůbec dovolila vám to vůbec nikým nevolená evropská komise?

1) asi by docházelo k exodu obyvatel hned po škole, neboť tak dlouhou dobu žádný mě známý stát nemá.
2) a tam si nejsem jistá, v případě vícero dětí se počítají jen tři. 1500Kč za cca 10 let doma.
3) snížila by se tím základní částka pro většinu.
4) pomohlo by se těm, co nemají odpracované roky a pečují dlouhodobě o trvale nemocné.

Za mě je zbytečná taková reforma. Každý nemusí být starobní důchodce, ale třeba na dávkách. 18-65=47 let práce+/-. VŠ 26-65 +/-39 let.

Snažší by bylo snižovat léta ženám jako za komunistů, poř. mužům pečujícím o dítě od narození do nástupu mš. Tím by byla zachována generační pomoc v rodinách ženami, jak je obvyklé.

Ad 1)
Těch současných požadovaných 35 let pojištění včetně náhradních dob (nebo 30 let odpracovaných či dobrovolně placeného pojištění), není zásadní problém pro ty, jimž bylo 18 let před 1.1.1996, a jen malý problém pro ty, kteří dokončili VŠ před 1.1.2010. Těm prvním se totiž započítává příprava na budoucí povolání před 18. rokem jako 100% náhradní doba a těm prvním i druhým doba studia po po 18. roce v rozsahu až 6 let jako krácená na 80 %. A vojna či mateřská (do 4 let věku dítěte) se počítá jako 100% náhradní doba všem. Mnoho mužů, kteří právě nyní odcházejí do důchodu má dobu pojitění 46 - 47 roků a ženy cca 43 - 47 roků (ženy mají tu dobu kratší nikoli proto, že "byly doma s dětmi", ale proto, že stále ještě mají nižší důchodový věk než muži - např. "dvoudětné" ženy, narozené v r. 1957, přesně o tři roky, ve srovnání s muži stejného data narození). V budoucnu to samozřejmě problém být může, zejména pro dnešní cca třicátníky.
Ad 2)
To tzv. "výchovné" mi nepřijde příliš koncepční, jelikož pak se vlastně doba péče o děti do 4 let hodnotí dvakrát. Poprvé proto, že je 100% náhradní dobou pojištění (je tedy započtena např. do těch 35 roků pro nárok) a současně je tzv. dobou vyloučenou při výpočtu osobního vyměřovacího základu, a tedy je v podstatě pro účely důchodu ohodnocena průměrnou mzdou pečující ženy. Těch 500 Kč by pak tedy bylo navíc!
Ad 3)
Ano, pokud by se "výchovné" vyplácelo z vybraného pojistného, tedy z toho, co by bylo určeno na zásluhovou složku, tak určitě. (Jedno dítě by se zohledňovalo přibližně srovnatelně, jako DVA ROKY PLACENÍ POJISTNÉHO muži, nebo ženami s menším početem dětí či bez dětí.)
Ad 4)
U dlohodobě pečujících o osoby ve II. a vyšším stupni závislosti je tato péče 100% náhradní dobou pojištění, tedy opět se započte do oněch 35 let nutných pro nárok (a je také dobou vyloučenou, případně může být příspěvek na péči v některých případech uznán též jako vyměřovací základ - pravidla jsou "nejednoduchá").

Máte pravdu v tom, že ta "reforma" je spíš "Potěmkinova reforma" s křečovitou snahou zvednou příjmy zejména nízkopříjmovým důchodkyním, bez ohledu na to, zda je jejich nízký důchod výsledkem "smůly" a tvrdých podmínek, nebo nezodpovědného chování. To samozřejmě platí i pro muže. (S tím docela kontrastuje to, že MPSV "šmahem" zamítá žádosti o odstranění tvrdosti zákona i v těch případech, kdy k té tvrdosti zjevně dochází právě kvůli té "smůle".)

Ženy mají nižší důchod ze dvou důvodů: jednak v době, kdy pečují o malé děti, obvykle neseženou lépe placenou práci, právě z důvodu možného onemocnění dětí a nutnosti zůstat s ni i doma. Což asi žádného zaměstnavatele nenadchne, když neví "dne ani hodiny". Druhým důvodem je dřívější odchod do důchodu, právě jako odměna za vychované děti. A jako všechny reformy, je i toto špatně. Za socialismu odcházely ženy do důchodu v 53-57 letech, podle počtu vychovaných dětí, muži v 60 letech (a to i v případě, že byli třeba vdovci a vychovávali děti. Děti jim na rozdíl od žen nebyly zohledňovány. To byla dost velká genderová diskriminace). Od r. 1996 se věk odchodu do důchodu prodlužuje, mužům o 2, ženám o 4 měsíce tak, aby bylo postupně dosaženo jednotného věku odchodu do důchodu v 65 letech. Prý je to proto, že rodiny potřebují pomoc v době, kdy mají malé děti, ne v době odchodu do důchodu. Což velmi negativně ovlivnilo generaci žen, které do důchodu odcházejí teď. Protože v době, kdy měly malé děti, měly pomoc od státu žádnou nebo jen minimální, zato do důchodu mají odejít později. Konkrétně u mě to dělá +6 let.
Společnost se pořád ještě nedovede vyrovnat s výchovou dětí, zvláště v případě, kdy osobou, která děti vychovává, je muž.

Nevím, proč by měly ženy odcházet dříve do důchodu než muži, když se dožívají vyššího věku. Proto se snad ten věk odchodu do důchodu sjednocuje.
Známá pracovala u Českých drah v informacích, nadává na výši důchodu.
Asi byla tak sedřená z té náročné práce, že ji ani nenapadlo, že by v té kukaňi mohla sedět dál aby ho měla vyšší. Moje babička měla 4 děti, do důchodu šla snad v 53 letech. Musela? No nevím, dělala v zemědělství a já jsem jí v jejích 80 letech na poli nestačil. Proč se z rození dětí dělá nějaká zásluha? Vždyť je to přirozená věc.
Mladé trápí hlavně nedostupné bydlení, proč se nezruší takové nesmysly jako rouškovné pro důchodce, nebo Zemanův kanál Dunaj-Odra- Labe, hned by bylo 30 miliard na podporu mladých rodin. Ale jestli si Maláčová myslí že příspěvek 500kč na dítě zvedne porodnost, tak proč ne. Jo a s těmi 25 lety souhlasím, ale s 10000kč ne. Kdo oddělal málo let a má nízký důchod ať si zajde na sociálku, tam mu přidají.

V důchodové reformě je špatná myšlenka, aby každý důchodce měl dost peněz aby vyžil ve velkém nájemním bytě.
Což je super pro vlastníky nemovitostí na pronájem, ale celkově to je podstatný faktor na zdražovaní nájmů a nemovitostí.
Dříve se museli uskromnit, žít s minimálními náklady na domácnost a ideálně sdílet domácnost s další jim blízkou osobou.

Asi budu za asociála a nelidu ale přikláněl bych se ke zrušení starobních důchodů úplně. Dokud se o sebe člověk může postarat, měl by se sám snažit vydělat si na živobytí prací. A když to už ze zdravotních důvodů nejde, měl by následovat slušný invalidní důchod. Pochopitelně za podmínek zrušení nebo výrazného omezení odvodů státu. Ať se každý připraví a zabezpečí na stáří, jak uzná za vhodné.

To je ale stejné, jako kdybyste horoval pro zrušení havarijního pojištění s tím, že dokud člověk něco vydělává, měl by si auto opravit za své. Důchod je, repektive má být pojistná dávka. Že je to poněkud zdeformované a pokřivené různými "sociálními aspekty", to je jiná věc. Ale rozumím tomu, že ne každý je srozuměn s povinnou účastí všech zaměstnanců a OSVČ v témže systému, stejně jako vyplácení všech typů důchodů z jednoho balíku peněz, krytého v drtivé většině výběrem pojistného tak, jako se to dělá nyní. Například důchod za období základní vojenské služby (tedy cca 3 procentní body z procentní výměry), by mělo být pokryt prostřednictvím ministersva obrany, neb jde v podstatě o skrytý vojenský výdaj, který mená vůbec nic společného s důchodovým pojištěním. To se týká většiny současných důchodců - mužů....

Jinak, invalidita v důsledku nemoci či úrazu opravdu není totéž, co snížená schopnost opatřit si ve stáří dostatečné prostředky k životu vlastní prací. Znám mnoho "zdravých" starých lidí, kteří z pohledu medicíny opravdu netrpí žádnou podstatnou chorobou, ale jejich schopnost práce je omezena jen a pouze snížením výkonnosti právě v důsledku stáří. (Mimochodem, průměrná doba života mužů ve zdraví je již docela výrazně pod jejich současným důchodovým věkem, což je patrně hlavní důvod, proč dnes už cca 29 % mužů odchází do důchodu předčasného. Takže ono by se asi tím "zrušením důchodů" dle Vaší úvahy mnoho nezměnilo.) Jinak je fakt, že motivace pracovat déle po dosažení důchodového věku je velmi malá. (Návratnost delší práce při nepobírání důchodu zvýšením procentní výměry je cca 15 - 16 let, čehož se tak 40 % mužů nedožije.)

K havarijnímu bych to vůbec nepřirovnával. To mít nemusíte a taky si veškerou škodu platíte sám.
Asi jste myslel povinné ručení.