Hlavní navigace

OSVČ a firmy by daňovou ztrátu mohly uplatnit zpětně a za 6 let místo pěti

Autor: Depositphotos
OSVČ a firmy by si mohly uplatnit daňovou ztrátu následujících šest let po jejím vzniku, místo současných pěti. Zároveň by ji mohli nově umořit i zpětně. Počítá s tím vládní návrh, který v pátek projedná Národní ekonomická rada vlády (NERV).
Veronika Němcová
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Zavedením institutu Loss carryback (zpětné působení daňové ztráty) u daně z příjmů fyzických i právnických osob by bylo možné uplatnit ztrátu za rok 2020 v daňovém přiznání za rok 2019 a 2018. Se změnou počítá novela zákona o dani z příjmu a jde o jedno z ekonomických opatření, které má podnikatelům ulevit od dopadů pandemie koronaviru. Do ztráty se kvůli němu letos dostane pravděpodobně řada podnikatelů, kteří by jinak byli v zisku.

Podle současných pravidel mohou podnikatelé ztrátu umořovat následujících pět let. Tato lhůta by se s přijetím návrhu prodloužila na šest let. Za obvyklých podmínek má podnikatel na počátku svého podnikání často ztrátu, až po čase začíná vydělávat. Podle odborníků v takovém případě dává smysl uplatnit ztrátu dopředu.

V současné situaci však u řady podnikatelů může nastat situace, kdy se po mnoha letech zisku dostanou do ztráty. Pak dává logiku možnost uplatnit si ztrátu zpětně tak, jak to umožňuje vládní návrh, míní daňový poradce a člen prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal.

Pokud by návrh prošel, podnikatelé by zpětné uplatnění ztráty provedli formou dodatečného daňového přiznání, které by podali příští rok. Po vyměření ztráty by bylo možné ji odečíst od základu daně vykázaného v letech 2018 a 2019, díky čemuž by vznikla vratka.

Zpětné uplatnění ztráty už v zákoně zůstane

Ministryně financí Alena Schillerová chce institut zpětného uplatnění daňové ztráty zavést do právního řádu natrvalo jako takzvaný vestavěný stabilizátor, který bude možné využít i při případných budoucích ekonomických propadech.

Možností uplatnit daňovou ztrátu zpětně a získat tak ve formě zdanitelného přeplatku za uplynulá zdaňovací období zpět již zaplacenou daň bude docíleno toho, že poplatník dostane finanční prostředky v době, kdy je nejvíce potřebuje, stojí v návrhu zákona.

Komora daňových poradců hodnotí návrh z hlediska jeho podstaty kladně. Nepovažuje ale za vhodné měnit způsob počítání období, na které je možné ztrátu uplatnit.

Historicky se vycházelo z toho, že ztrátu je možné uplatnit za jakékoliv období, za které se podává daňové přiznání, ale do limitu se započítávají pouze celá zdaňovací období – existují účetní období, která jsou kratší než 12 měsíců, za která se podává daňové přiznání, ale nejsou definičně považována za zdaňovací období. Návrh tento způsob zbytečně systémově mění. Dle návrhu by mělo být možné ztrátu uplatnit na zdaňovací či jiná období, která začnou v předchozích dvou, respektive následujících šesti letech. Myslíme si, že takováto změna je zbytečná a může způsobit komplikace a nejasnosti, vysvětluje Nesrovnal.

Problém vidí také v prodloužení lhůty, během níž může správce daně provádět daňovou kontrolu. Pokud vyjdeme z vládního návrhu, který jsme měli možnost připomínkovat, tak v případě uplatnění daňové ztráty za rok 2018 a při zohlednění prodloužení lhůty pro uplatnění ztráty dopředu z pěti na šest let by šlo, dle vládního návrhu, o 11 let. To považujeme za nesprávné. Nedokážeme si představit, jak by podnikatel po tak dlouhé době byl schopen zcela ve všech případech prokázat a doložit jím tvrzené skutečnosti, doplnil Nesrovnal.

Lepší cash-flow díky vratkám

Možnost uplatnit daňovou ztrátu zpětně podle Schillerové představuje pro nejvíce zasažené podnikatele garanci, že jejich cash-flow bude v roce 2021 díky vratkám lepší. To je bonifikuje například při žádosti o úvěr a funguje jako jeden z vhodných stabilizátorů podnikatelské činnosti fyzických i právnických osob, uvedla ministryně. V tom s ní v zásadě souhlasí i daňoví poradci.

Mezi nejvíce postižené segmenty, které zasáhla opatření proti šíření pandemie koronaviru, patří cestovní ruch, restaurace nebo hotely. Potíže se ale propsaly prakticky do všech odvětví včetně automobilového průmyslu, který je pro Česko klíčový. Vláda už proto přišla s řadou opatření, která mají firmám pomoci přestát období stavu nouze, aby nemusely ve velkém propouštět. 

Navržené opatření související s uplatněním daňové ztráty je součástí takzvaného druhého z liberačních balíčků ministerstva financí a v pátek o něm bude jednat Národní ekonomická rada vlády (NERV). Poté jej bude muset schválit ještě parlament.

Liberační balíček číslo 2 počítá například s pozastavením elektronické evidence tržeb pro podnikatele spadající do všech fází EET po dobu nouzového stavu a následujících tří měsíců. Mezi další opatření patří plošné promíjení pokuty za pozdní odevzdání daňového přiznání, kde se prodloužila lhůta z 1. dubna do 1. července, nebo prominutí červnové zálohy na daň z příjmů u fyzických i právnických osob.

diners

Ministerstvo financí také plošně promine sankce za opožděné platby u silniční daně. Zálohy splatné v dubnu a v červenci bude možné zaplatit až do 15. října. Úřad také promine pokuty za pozdě podané daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí nebo za její pozdní úhradu.

Ministerstvo financí zároveň navrhuje, aby se daň z nabytí nemovitých věcí zrušila úplně. Týkalo by se to všech poplatníků, kteří dokončili svůj vklad na katastr v průběhu prosince 2019 nebo později, jak už jsme psali v článku Konec daně z nabytí nemovitých věcí a odpočtu úroku z nových hypoték.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).