Do výpočtu ošetřovného, stejně jako u dalších dávek nemocenského pojištění, vstupují vedle vašich příjmů takzvané redukční hranice. Jejich prostřednictvím se příjem uměle snižuje a následně se z něj počítá konkrétní dávka.
Redukční hranice se přitom každý rok mění - konkrétní částky ve svém sdělení vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jak tato změna ovlivní výši ošetřovného, i to, jaké jsou podmínky pro jeho čerpání, se dozvíte v následujícím článku. Přehled pravidel máme i pro osoby samostatně výdělečně činné.
Jak změna redukčních hranic ovlivní náhradu mzdy, nemocenskou nebo mateřskou a otcovskou, si můžete přečíst v článcích:
- Nemocenská 2026. Spočítali jsme, kdo příští rok dostane za marodění víc
- Mateřská 2026: Jak se v příštím roce zvýší dávka čerstvým maminkám
Ošetřovné: Nárok, podpůrčí doba a další pravidla
Ošetřovné je vedle nemocenské a peněžité pomoci v mateřství jednou z dávek nemocenského pojištění. To mimo jiné znamená, že na dávku dosáhne pouze ten, kdo má toto pojištění hrazené. Za zaměstnance v klasickém pracovním poměru ho automaticky odvádí zaměstnavatel. Pokud pracujete na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o provedení činnosti (DPČ), nemocenské pojištění se vás týká, jen pokud váš výdělek překročí určitou mez.
- U DPP je od ledna 2026 platný limit 12 000 Kč.
- U DPČ zůstává limit 4500 Kč.
Od roku 2025 mají nárok na ošetřovné i osoby samostatně výdělečně činné, které si hradí nemocenské pojištění dobrovolně.
Ošetřovné lze přitom čerpat nejen na nemocné dítě, ale i na další členy rodiny, kteří s vámi žijí ve společné domácnosti. Nezbytnost ošetřování musí ovšem vždy potvrdit ošetřující lékař.
Jestliže pečujete o dítě do 10 let, vedle nemoci vám na ošetřovné vznikne nárok i v případech, kdy je škola či školka dítěte uzavřená kvůli nepředvídatelné situaci typu havárie vody nebo chřipková epidemie.
Ošetřovné lze čerpat nanejvýš 9 kalendářních dní, rodiče se současně mohou u nemocného dítěte jednou vystřídat. Samoživitelé mohou ošetřovné čerpat až 16 dní.
Ošetřovné: Výpočet pro rok 2026
Ošetřovné se stejně jako ostatní dávky nemocenského pojištění počítá z takzvaného denního vyměřovacího základu (DVZ). Jde o průměr hrubých příjmů za uplynulý rok, který se přepočítá na den. Tedy: (měsíční příjem x 12) / 365.
Takto vypočtený denní vyměřovací základ se ovšem ještě snižuje prostřednictvím zmíněných redukčních hranic. Ošetřovné se pak vypočte jako 60 % z tohoto redukovaného denního vyměřovacího základu.
Redukční hranice pro rok 2026 jsou stanovené takto:
- 1. redukční hranice 1633 Kč: z částky do této hranice se započítá 90 %,
- 2. redukční hranice 2449 Kč: z částky mezi 1. a touto 2. redukční hranicí se, započítá 60 %
- 3. redukční hranice 4897 Kč: z částky mezi 2. a 3. redukční hranicí se započítá 30 %,
- K částce nad 3. redukční hranici se nepřihlíží.
Zvýšení redukčních hranic bude mít vliv na výši ošetřovného pouze od určitého výdělku. Pokud například budeme počítat s hrubým příjmem 42 901 Kč (medián mezd podle ČSÚ za 3. čtvrtletí 2025), zvýšení redukčních hranic se na výsledné dávce nijak neprojeví.
Pokud ale budeme počítat s hrubou mzdou 48 295 Kč (průměrná mzda podle ČSÚ za 3. čtvrtletí 2025), změna redukčních hranic už výši ošetřovného ovlivní,
| Krok | Popis | Výpočet | Výsledek |
|---|---|---|---|
| 1 | Hrubé výdělky za posledních 12 měsíců | 48 295 × 12 měsíců | 579 540 Kč |
| 2 | Denní vyměřovací základ (DVZ) | 579 540/ 365 dní | 1587,78 Kč |
| 3 | Uplatnění 1. redukční hranice (1633 Kč) | 1578,78 × 90 % | 1429 Kč |
| 4 | Redukovaný denní vyměřovací základ | DVZ po redukci | 1429 Kč |
| 5 | Denní dávka ošetřovného (60 %) | 1429 × 60 % | 857,40 Kč |
| 6 | Ošetřovné za 9 kalendářních dní | 857,40 × 9 | 7716,60 Kč |
Za 9 kalendářních dní by měl daný zaměstnanec nárok na ošetřovné ve výši 7716 Kč. Při využití redukčních hranic platných pro rok 2025 by dávka za celou podpůrčí dobu činila 7668 Kč. Rozdíl tedy dělá zhruba 48 Kč.
Pokud bude rodič z našeho příkladu samoživitel, sociálka mu za 16 kalendářních dní vyplatí částku 13 718,40 Kč. Letos by měl oproti tomu nárok na 13 632 Kč.
V praxi se zvýšení redukčních hranic pro rok 2026 projeví na dávce zaměstnanců, kteří vydělávají od cca 47 500 Kč výš.
Nedejte se!
Podle odborníků na pracovní právo mají rodiče menších dětí, které jsou nemocné často, mnohdy obavy, jak se na jejich absenci v práci bude dívat zaměstnavatel. Zákon je ale v tomto případě na jejich straně. Právník Miroslav Hnilica z advokátní kanceláře Spring Walk radí:
- Zaměstnavatel nemá žádné právo posuzovat, zda máte na ošetřovné nárok. Zdravotní stav posuzuje pouze lékař a s tím i související vznik nároku na ošetřovné.
- Četnost absencí, pokud jsou oprávněné, rozhodně není důvodem k výpovědi.
- Zaměstnavatel nemůže chtít, abyste si na dobu péče o dítě vzali dovolenou.
- Absenci v práci si nemusíte nijak nahrazovat.
- Přípustné nejsou ani jakékoli sankce.
OSVČ mohou čerpat ošetřovné i v roce 2026
Ošetřovné mohou od letoška čerpat i OSVČ, které si platí nemocenské pojištění. Kolik přesně OSVČ na pojistném odvádí, závisí do jisté míry na něm. Zároveň ale předpisy stanovují určitou dolní a horní hranici – minimální a maximální základ, ze kterého se pojistné počítá.
Minimální měsíční základ je nastavený na 9000 Kč, sazba pojistného dělá 2,7 % z tohoto základu a minimální platba tak odpovídá částce 243 Kč.
Maximální základ pak odpovídá vašemu vyměřovacímu základu, ke kterému jste se dopočítali v posledním přehledu o příjmech a výdajích, rozpočítanému na měsíc. I u maximálního základu se poté počítá se sazbou pojistného 2,7 %.
Pro OSVČ v paušálním režimu platí stejný minimální základ a minimální platba, maxima jsou nastavená následovně:
- I. pásmo – 533 Kč ( 2,7 % z měsíčního vyměřovacího základu 19 710 Kč)
- II. pásmo – 758 Kč (2,7 % z měsíčního vyměřovacího základu 28 050 Kč)
- III. pásmo – 1159 Kč (2,7 % z měsíčního vyměřovacího základu 42 900 Kč)
Pokud jde o zvýšení redukčních hranic, změna by se dotkla OSVČ, které měly v minulém zdaňovacím období příjmy (bez odpočtu výdajů) přes 2 mil. Kč a za předpokladu, že si hradí maximální nemocenské pojistné.
Dlouhodobé ošetřovné 2026: Kdo má nárok a jak se počítá
Už od roku 2018 sociální správa v případech, kdy nejde o běžnou virózu, ale závažnější zdravotní problémy, vyplácí také dlouhodobé ošetřovné. Dlouhodobou péči lze přitom vedle dětí a příbuzných žijících ve společné domácnosti poskytovat také dalším příbuzným v přímé linii. Tedy: tchýni, tchánovi, snaše, zeťovi, neteři, synovci, tetě nebo strýci ale i manželovi, manželce nebo partnerovi těchto příbuzných. Druh nebo družka ošetřované osoby na dávku dosáhnou, jen pokud mají společné trvalé bydliště.
Zásadní podmínkou je také to, aby se pečující osoba dostatečně dlouho účastnila nemocenského pojištění: minimálně 90 dní v předchozích 4 kalendářních měsících. Pro OSVČ jsou podmínkou minimálně 3 měsíce účasti na nemocenském pojištění bezprostředně předcházející čerpání dávky.
Dlouhodobé ošetřovné lze následně čerpat, pokud ošetřující lékař dané osoby, poté co byla minimálně 4 dny hospitalizována, určí, že bude v nadcházejících týdnech (minimálně 4) vyžadovat celodenní domácí péči.
Maximálně lze dávku pobírat po dobu 90 dní, žádat lze přitom pouze jednou za rok (počítá se od podání žádosti).
Ošetřovné odpovídající 60 % vašeho denního vyměřovacího základu vám bude sociálka vyplácet po celou dobu – ke zvýšení podobně jako u nemocenské nedochází. Pečující z našeho příkladu by tedy v roce 2026 pobíral 25 722 Kč měsíčně, za celou podpůrčí dobu pak 77 116 Kč.
Letos by dlouhodobé ošetřovné odpovídalo částkám 25 560 Kč měsíčně a 76 680 Kč za celou podpůrčí dobu.
ČLÁNKY DO MAILU