Náhradou za bolest a ztížení společenského uplatnění se odškodňuje nemateriální újma zaměstnance, která vznikla v souvislosti s poškozením zdraví následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Náhrada se (podle ust. § 271c zákoníku práce) poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., v platném znění.
Jednorázová náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění se vypočítá tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění stanovené nařízením vlády se násobí hodnotou bodu.
Hodnota bodu se odvozuje od průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění.
Jeden bod má hodnotu 1 % takto zjištěné výše průměrné mzdy. Sdělení MPSV č. 365/2023 Sb. vyhlásilo průměrnou mzdu v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2023 pro účely zákoníku práce ve výši 42 427 Kč.
Hodnota bodu se proto zvyšuje od 1. 1. 2024 z 393,06 Kč na 424,27 Kč, pokud se provádí lékařské hodnocení bolesti a následků pracovního úrazu nebo nemoci z povolání v roce 2024.
Příslušné nařízení vlády neupravuje problematiku zaokrouhlování ani na celé koruny, ani na celé stokoruny.
Způsob ohodnocení bolesti
Náhrada za bolest představuje jednorázové odškodnění za bolest, kterou poškozený (zaměstnanec) pociťuje nejen při samotném poškození zdraví pracovním úrazem (nebo v souvislosti s nemocí z povolání), ale i při léčení a v jeho průběhu.
Odškodnění za bolest způsobenou pracovním úrazem a za bolest způsobenou nemocí z povolání se určuje podle sazeb bodového ohodnocení uvedeného v přílohách č. 1 (pro pracovní úrazy) a č. 2 (pro nemoci z povolání) výše uvedeného nařízení vlády, a to za bolest způsobenou poškozením zdraví, jejím léčením nebo odstraňováním jejích následků. Za bolest přitom považuje každé tělesné a duševní strádání způsobené poškozením zdraví osobě, která tuto škodu utrpěla.
Závěr o konečné výši bodového ohodnocení bolesti v jednotlivých případech pak činí lékař, a to případně s přihlédnutím k ust. § 6 odst. 1 písm. a), b) nařízení vlády, která umožňují pro jednotlivé případy zohlednit jejich specifické okolnosti a bodové hodnocení navýšit s ohledem na zdravotní komplikace a náročný způsob léčby. Tento postup lékaře při stanovení bodového hodnocení však nelze zaměňovat s možností zvýšení této náhrady soudem podle ust. § 271s zákoníku práce. Soud může výši odškodnění stanovenou právním předpisem zvýšit.
Soud může odškodnění zvýšit, když zaměstnanec podá žalobu
Bodové ohodnocení bolestného vymezené v lékařském posudku (tzv. základní ohodnocení) nezahrnuje pouze sazby bodového ohodnocení stanovené příslušnými přílohami nařízení vlády, nýbrž, shledal-li pro to lékař podmínky, rovněž zvýšení podle ust. § 6 odst. 1 písm. a) a b) nařízení vlády. Stále se jedná o o „základní“ počet bodů.
Proto pro postup podle ust. § 271s zákoníku práce není podstatná samotná okolnost, že v konkrétním případě došlo ke komplikacím nebo k náročnému způsobu léčení. Pro úvahu o tom, zda jsou dány podmínky pro přiměřené zvýšení odškodnění soudem, je podstatné, je-li prokázáno nad rámec skutečností významných pro vlastní bodové ohodnocení bolesti lékařem, že při porovnání s jinými obdobnými případy téhož typu, i s případným přihlédnutím k osobnosti poškozeného, jsou zde okolnosti, které se vymykají z typového rámce obdobných případů.
Způsob stanovení ztížení společenského uplatnění
Výše náhrady za ztížení společenského uplatnění se určuje podle sazeb bodového ohodnocení stanoveného v příloze č. 3 nařízení vlády pro jednotlivá poškození zdraví způsobená pracovním úrazem a v příloze č. 4 nařízení vlády pro jednotlivá poškození zdraví způsobená nemocí z povolání.
Provádí se zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu.
Při bodovém ohodnocení ztížení společenského uplatnění se přihlíží:
- K povaze, rozsahu, prognóze poškození zdraví,
- anatomickým a funkčním omezením a jejich dopadu na uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho další uplatnění v životě.
Oproti možnosti zvýšení bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění existuje i možnost jeho snížení, k němuž se přistupuje podle ust. § 4 odst. 5 nařízení vlády, pokud před vznikem poškození zdraví již existovalo ztížení společenského uplatnění způsobené změnami zdravotního stavu nesouvisejícího s poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění je nárokem zaměstnance, ale stává se předmětem dědictví
Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění je samozřejmě nárokem přímo poškozeného zaměstnance, nicméně nebylo-li bolestné nebo náhrada ztížení společenského uplatnění dosud poškozenému zaměstnanci, který zemřel, vyplacena, ale nárok na něj byl uplatněn, stává se pohledávka předmětem dědictví.
Nejvyšší soud ČR proto již ve svém rozsudku (spis. zn. 21 Cdo 936/2010, ze dne 7. 4. 2011) potvrdil, že právo zaměstnance na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, které vzniklo po 1. 1. 2007, smrtí zaměstnance nezaniká; v plné výši se stává předmětem dědického řízení a přechází na toho, komu tato pohledávka podle výsledku dědického řízení připadla.
ČLÁNKY DO MAILU