Občanka v mobilu už nejspíše od Nového roku. Místo eDokladovky budou eDoklady

Doba, kdy bude možné mít v mobilním telefonu osobní doklady, stejně jako už dnes máme například platební karty, se přiblížila. Vláda 13. září 2023 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, který zanedlouho odstartuje spuštění mobilní aplikace s názvem eDoklady, ve které budete mít uloženy své identifikační doklady v digitální podobě. Nejdůležitějším z nich bude v první fázi občanský průkaz.

Oficiálním jazykem řečeno, půjde o tzv. digitální stejnopis průkazu, který bude mít stejnou platnost a funkce, jaké má plastový průkaz. Budete s ním moci prokázat svoji totožnost a doložit veškeré údaje, které jsou v průkazu uvedeny. Digitální průkaz nebude možné vydat bez toho, aniž by existovalo jeho fyzické dvojče, plastová kartička. Nedochází tedy ke vzniku samostatně existujících digitálních průkazů.

Kdo bude muset digitální průkazy akceptovat?

Po spuštění aplikace eDoklady, což má být během ledna 2024 (spuštění se mírně opozdí), se budete moct digitální občankou prokázat orgánům veřejné moci, což jsou:

• státní orgány, např. ministerstva, soudy, policie, různé správní úřady a podobně,
• orgány samosprávy, a to jak územní (např. obecní policie), tak profesní, např. disciplinární komise veřejnoprávních profesních komor.

Ostatní soukromoprávní subjekty, které nejsou orgány veřejné moci, se k aplikaci připojí o rok později, od 1. ledna 2025.

Digitální občanský průkaz budou povinny akceptovat ty společnosti, kterým předpisy výslovně stanoví povinnost prokázání totožnosti předložením průkazu. Půjde například o banky, pojišťovny, Českou poštu a další.

Ostatní firmy, kterým zákon nepřikazuje povinnost ověřovat totožnost výslovně podle občanského průkazu, digitální občanku mohou, ale nemusí akceptovat (například autopůjčovny).

Aby si úřady mohly ověřit vaši totožnost pomocí digitálního občanského průkazu, budou potřebovat ověřovací zařízení, tedy čtečky. Některé údaje však bude možné prokázat i bez nich, například fotografii a věk. To využijete například v obchodě při nákupu alkoholu nebo cigaret, když si prodávající bude chtít ověřit váš věk, aniž by měl zároveň příležitost si přečíst také vaši adresu nebo rodné číslo. Počítá se s totiž s tím, že budete mít možnost volby, jaké údaje poskytne tomu, kdo eDoklad čte. Půjde o řešení v podobě předpřipravených balíčků, z nichž ten nejvyšší bude obsahovat i fotografii, pokud ji průkaz obsahuje.

Navrhovaný zákon sleduje postup elektronizace v soukromém styku, kdy se elektronické nástroje běžně používají i k osobnímu jednání. To je právě případ elektronické podoby platebních karet nebo využívání QR kódů. Zákon tedy chce odstranit nesoulad mezi zacházením s různými typy veřejných listin, kdy některé mohou být vydány v elektronickém originále a také elektronickém stejnopise, zatímco jiné nikoli.

Zároveň v současné době neexistuje možnost, že byste mohli předložit neověřenou kopii dokumentu či naskenovaný nebo vyfocený průkaz. U občanského průkazu, cestovního pasu, zbrojního průkazu nebo řidičského průkazu není možné předložit ověřenou kopii těchto dokladů ani elektronický výstup z autorizované konverze.

Nejprve digitální občanka v Česku, v budoucnu evropská eWallet

Digitalizované doklady budou zatím prvním krokem pro použití v rámci České republiky. Připravují si tak půdu pro vstup do tzv. evropské peněženky digitální identity (eWallet), která má vzniknout v rámci novely nařízení eIDAS, označované jako eIDAS 2. Evropskou peněženku by měly zajistit členské státy a má obsahovat doklady, jako například řidičský průkaz, diplomy, rodný list a další. Doklady nahrané v eWallet by byly uznávané v ostatních členských státech Evropské unie.

Správcem a poskytovatelem aplikace eDoklady, která bude jako jediná sloužit k zjištění prokazované totožnosti, bude Digitální a informační agentura (DIA), která je orgánem veřejné moci.

Stejná aplikace už byla na světě, ale Babišova vláda o ni neměla zájem

Stejnou aplikaci vyvinula už před více než 3 lety Státní tiskárna cenin (STC). Aplikace se jmenovala eDokladovka a měla totožný úkol, poskytnout elektronickou podobu identifikačních dokladů. Hotová byla také aplikace, s jejíž pomocí by mohly instituce, jako například policie nebo pošta, totožnost ověřovat. Problém byl v tom, že vláda Andreje Babiše o ni neměla zájem, aplikace narazila na neexistující legislativu i nečinnost a nezájem ministerstev a dalších institucí. O eDokladovce v té době psal náš sesterský web Lupa.cz.

Státní tiskárna cenin se tehdy do vývoje aplikace vrhla z vlastní iniciativy. Přicházela totiž o část svého zisku kvůli tomu, že se postupně do elektronické podoby převedla Lítačka, zanedlouho poté se zavedla elektronická dálniční známka a také stravenky. STC, která cítila, že musí vydělávat někde jinde, tedy vyvinula eDokladovku.

„Investice by činila řádově desítky milionů korun plus provoz. Nechceme po státu žádné miliardy, pouze legislativu. Výsledkem by konečně byl produkt e-governmentu, který by byl populární i u občanů,“ uvedl tenkrát obchodní ředitel tiskárny cenin tehdejší ředitel Radek Muška.

Jenže mobilní aplikace, která se tedy nakonec bude používat, není z dílny STC, jak potvrdila její pracovnice Libuše Pavlíková. STC prostě s aplikací přišla příliš brzy a byla navíc politicky a legislativně neprůchodná. 

DIA vytváří aplikaci ve spolupráci s Národní agenturou pro komunikační a informační technologie. Na rozdíl od původní eDokladovky, která jen zobrazila obrázek dokladu, nová aplikace eDoklady je nabízí řešebí pro skutečné elektronické doklady a bude kompatibilní s chystanou evropskou peněženkou eWallet.

Náklady státu půjdou do stovek milionů Kč

Technické řešení pro podporu elektronické aplikace eDoklady, které bude zajišťovat Digitální a informační agentura, bude podle důvodové zprávy, která je přílohou návrhu zákona, znamenat úpravy a doplnění stávajícího řešení portálu veřejné správy v předpokládaném rozsahu 20 mil. Kč. Podle této zprávy je kvalifikovaný odhad pro nutnost dalších investic v letech 2024 až 2026 v rozsahu 30 mil. Kč, přičemž má být využita již vybudovaná infrastruktura.

Finanční dopad na ústřední orgány státní správy a ostatní subjekty, které budou muset nebo chtít zavést systém čteček eDokladů, bude v řádech stovek milionů korun. Navrhovatel zákona tyto úřady oslovil, aby předpokládané náklady kvalifikovaně vyčíslily.

• Ministerstva vyčíslila souhrnné jednorázové náklady za své resorty ve výši cca 306 843 000 Kč.
• Některá ministerstva uvedla též provozní náklady, tyto jsou uváděny v souhrnné výši cca 10 050 000 Kč ročně.
• Nejvyšší výdaj představuje výdaj v rámci resortu zemědělství, a to 103 mil. Kč.
• Ministerstvo spravedlnosti odhaduje ve svém resortu (včetně soudů) náklady ve výši 22 mil. Kč na čtecí zařízení, 3 mil. Kč na související provozní náklady a 25 mil. Kč na úpravu informačních systémů v resortu justice.
• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odhaduje souhrnné jednorázové náklady ve výši 1,7 mil. Kč a 400 000 Kč ročně provozních nákladů na své straně, jakož i náklady na straně škol ve výši cca 30 mil. Kč.
• Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo obrany na požadavek na vyčíslení nákladů nereagovaly.
• Jednotlivá ministerstva ještě zvlášť vyčíslila náklady příspěvkových organizací, jako například Policie České republiky, jíž by měly vzniknout náklady ve výši cca 30 mil. Kč jednorázově a 38,4 mil. Kč ročních provozních nákladů, 
• Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ve výši 750 000 Kč jednorázově. 
• Státní podnik Česká pošta předpokládá náklady ve výši 20 mil. Kč jednorázově a 1 mil. Kč ročně.

Celkový odhad jednorázových nákladů pro oblast ústřední orgány státní správy, příspěvkových organizací, státních podniků a ozbrojených složek by byl přibližně 500 milionů Kč a dalších 50 milionů Kč ročních provozních nákladů.

Úřad vlády však předpokládá, že se dá určité úspory dosáhnout tak, že ověřující osoba nemusí používat ověřovací mobilní zařízení, ale může jí stačit webová aplikace.

Své náklady, které by s ověřovacími zařízeními měly, vyčíslila také významná podnikatelská sdružení a profesní komory.

• Česká bankovní asociace uvádí předpokládané náklady bank ve výši 410,5 mil. Kč.
• Česká asociace pojišťoven předpokládá náklady ve výši do 82,6 mil. Kč.
• Česká advokátní komora předpokládá náklady ve výši několika desítek tisíc Kč.
• Notářská komora České republiky náklady ve výši 7,7 mil. Kč.
• Svaz průmyslu a dopravy uvedl náklady v milionech Kč.
• Hospodářská komora České republiky a Unie zaměstnavatelských svazů uvedli, že ve lhůtě určené v požadavku nejsou s to náklady vyčíslit.
• Sdružení místních samospráv České republiky na požadavek na vyčíslení nákladů nereagovalo.