Digitalizace státní správy v posledních letech dorazila také na Úřad práce a Českou správu sociálního zabezpečení. Právě přes tyto dvě instituce se v Česku vyplácí dávky – ať už jde o dávky nepojistné navázané na nízké příjmy (sociální dávky, dávky v hmotné nouzi), nebo dávky pojistné (důchody, nemocenská, mateřská).
Digitální ústava
Zavedení eGovermentu zákonodárcům mimo jiného nařizuje Zákon o právu na digitální služby, mnohdy označovaný jako digitální ústava. Tento zákon má občanům i firmám garantovat možnost (nikoli povinnost) elektronické komunikace s úřady. Nejde přitom jen o samotné online podání, součástí zákona je i požadavek na propojení jednotlivých informačních systémů. To má v praxi přinést větší interaktivitu jednotlivých portálů a formulářů – pokud stát určité údaje o občanovi ví, měly by se vyplnit automaticky.
Kompletní digitalizace státních úřadů měla být hotová letos v únoru, koncem minulého roku ale poslanci schválili pozměňovací návrh, který posouvá účinnost zákona na únor 2027. Odklad budou ovšem ještě posuzovat senátoři a prezident. Zákonu o právu na digitální služby se podrobně věnuje web Lupa.cz.
Díky blížící se účinnosti zákona o právu na digitální služby (která se nakonec nejspíš stejně odloží) v posledních měsících dochází také k propojení informačních systémů jednotlivých úřadů. V mnoha případech tak odpadá nutnost přepisování vašich údajů a dokládání dalších lejster.
O jaké dávky lze tedy dnes žádat online a jak moc se českým úřadům digitalizace daří? Projděte si náš přehled.
Klientská zóna Jenda
Jeden z úřadů, který má na starost výplatu dávek, je Úřad práce. Vedle podpory v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci jsou to také sociální dávky, dávky v hmotné nouzi, příspěvek na péči, dávky pěstounské péče a další.
Online, skrze klientskou zónu Ministerstva práce a sociálních věcí Jenda, lze ale zatím požádat jen o podporu v nezaměstnanosti a některé sociální dávky: rodičovský příspěvek, přídavek na dítě a příspěvek na bydlení.
Díky napojení na další systémy státní správy, jako je registr obyvatel, registr adres a nemovitostí nebo Česká správa sociálního zabezpečení, dnes Jenda skutečně dokáže některé údaje předvyplnit sám. Přesto se v některých situacích bez papírování neobejdete.
Obecně lze říci, že rychlejší průchod online žádostmi čeká zaměstnance. Žádosti týkající se celých rodin zase usnadní, pokud jsou rodiče manželé či registrovaní partneři.
Podání žádosti prostřednictvím Klientské zóny se samozřejmě neobjede bez vzdáleného prokázání totožnosti. K tomu je zde potřeba například Identita občana (eObčanka), bankovní identita nebo autentizační služba MojeID.
Rodičovský příspěvek
Nejsnadněji lze aktuálně podat žádost o rodičovský příspěvek. Připomeňme, že jde o dávku, na kterou mají nárok všichni rodiče bez ohledu na výši příjmů. Právě to celý proces značně usnadňuje.
Jakmile se pustíte do rozpracování žádosti, Jenda sám zobrazí údaje dítěte, na které lze rodičovský příspěvek čerpat. Stejně tak s vámi spáruje druhého rodiče (pokud jste ho uvedli v rodném listu dítěte).
Poté následuje volba měsíční výše příspěvku. Ta se odvíjí od toho, zda měl alespoň jeden z rodičů nárok na peněžitou pomoc v mateřství, tedy si dostatečně dlouho platil nemocenské pojištění. I tyto údaje si umí Jenda zjistit sám, díky propojení s Českou správou sociálního zabezpečení.
Krom podání samotné žádosti o rodičovský příspěvek lze skrze klientskou zónu žádat také o změnu výše čerpání příspěvku nebo jednorázové dočerpání, pokud se v rodině narodí další dítě. Rodičovský příspěvek lze totiž vždy pobírat pouze na nejmladší dítě v rodině, přičemž celková suma příspěvku pro děti narozené letos dělá 350 000 Kč na jedno dítě a 525 000 Kč na dvojčata a vícerčata.
Přídavky na děti
O něco náročnější už může být žádost o přídavky na děti. Připomeňme, že jde o dávku, jež stát vyplácí lidem s příjmem nižším než 3,4 násobek životního minima.
Životní minimum představuje minimální společensky uznanou hranici příjmů, které jsou nutné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Životní minimum vaší rodiny si můžete spočítat na kalkulačce: Sociální kalkulačka: životní minimum 2025
Při vyřízení žádostí o dávky, u kterých se testuje příjem, se bere v potaz také takzvaný okruh společně posuzovaných osob. Typicky jde o členy domácnosti žadatele: manžele a registrované partnery, nezletilé nezaopatřené děti nebo plnoleté děti, které s vámi žijí ve společné domácnosti.
Zde opět platí, že výhodu má ten, kdo žije v zákonném svazku – údaje vašeho partnera se nahrají automaticky. Od všech těchto společně posuzovaných osob ovšem budete potřebovat ještě udělení souhlasu s tím, aby další orgány státní správy nebo třeba zaměstnavatel mohli Úřadu práce sdělovat informace o dané osobě (výše příjmu, údaje o přihlášení k trvalému pobytu). Za nezletilé děti může tento souhlas podepsat zákonný zástupce.
V případě dospělých společně posuzovaných osob je postup dvojí: zákonným partnerům a plnoletým dětem může Jenda prostřednictvím e-mailu či SMS zaslat prosbu k přihlášení do klientské zóny, kde pak daná osoba tento souhlas potvrdí online.
V ostatních případech je potřeba stáhnout formulář, ten vytisknout, vyplnit, podepsat, vyfotit či oskenovat a poté jej znovu nahrát do aplikace. Příslušný formulář si můžete stáhnout zde: Udělení souhlasu a prohlášení společně posuzované osoby
Doložení souhlasu s poskytováním údajů při online žádosti skrze klientskou zónu MPSV Jenda.
Žadatel, stejně jako společně posuzované osoby, musí také doložit výši svých příjmů. Postup se liší podle toho, zda dokládáte příjmy sami za sebe, případně za děti do 18 let, nebo jinou společně posuzovanou osobu. V prvním případě zvládnete projít celým procesem online.
Pokud ale dokládáte příjmy za jinou společně posuzovanou osobu, máte opět 2 možnosti. Buď se daná osoba přihlásí do Jendy a své příjmy doloží online, nebo druhá varianta je doložení příjmů prostřednictvím formuláře. Ten je opět potřeba podepsat, vyfotit či oskenovat a nahrát do aplikace. Příslušný formulář stahujte zde: Doklad o výši čtvrtletního příjmu
Prohlášení o příjmech při žádosti o dávku skrze klientskou zónu MPSV Jenda.
Konkrétní postup dokládání příjmů se tedy může lišit v závislosti na vaší životní situaci. Například:
- Je váš manžel zaměstnanec? Pak se může přihlásit do Jendy a prohlášení o příjmech doložit online.
- Máte v péči dítě, které dostává výživné od druhého rodiče? Částky výživného stačí vypsat, žádné další dokumenty dokládat nemusíte.
- Máte dítě, které si přivydělává na brigádě? Bude třeba požádat jeho zaměstnavatele o vystavení o potvrzení o výši čistého příjmu a dokument nahrát.
Dobrá zpráva je, že Jenda si umí informace a doklady o těchto příjmech spojit, takže pokud budete žádat ještě o příspěvek na bydlení, nemusíte je dokládat znovu. Pokud při vyplňování žádosti zjistíte, že vám některý z dokumentů chybí, můžete i tak pokračovat a daná lejstra doložit později.
Příspěvek na bydlení
Obdobně funguje i žádost o příspěvek na bydlení. Připomeňme, že jde o dávku, jež stát vyplácí lidem, kterým náklady na bydlení ukousnou víc jak 30 procent příjmu. I tady je třeba souhlas společně posuzovaných osob, včetně doložení jejich příjmů. Za nezletilé děti mohou tyto údaje doložit rodiče.
Při žádosti o příspěvek na bydlení se ale nadto dokládají také náklady na bydlení jako nájemné či účty na energie. Pokud jde o náklady na energie, ty umí Jenda zjistit od vašeho dodavatele – pokud mu dodáte EAN, tedy 18místný kód pro identifikaci odběrného místa elektřiny, který bývá na faktuře. To platí i v případě, kdy smlouva k energiím není napsaná na vás, ale na společně posuzovanou osobu, typicky manžela či manželku.
Doložení nákladů na bydlení při online žádosti skrze Klientskou zónu MPSV Jenda
Další náklady je již třeba vypsat ručně a v dalším kroku nahrát doklady, které tyto částky prokáží.
Podpora v nezaměstnanosti
Možnost zažádat o podporu v nezaměstnanosti – a také o zařazení do evidence Úřadu práce, bez kterého se přiznání podpory neobejde – přibyla v klientské zóna Jenda začátkem letošního ledna.
Ani vyřízení této dávky se ale neobjede bez papírování. Jenda zvládne skrze Českou správu sociálního zabezpečení zjistit údaje o předchozím zaměstnání či posledním průměrném měsíčním čistém výdělku – pokud je o vás ČSSZ eviduje.
V opačném případě se může stát, že tyto dokumenty, a některé další, budete muset doložit:
- evidenční list důchodového pojištění,
- potvrzení o zaměstnání (zápočtový list)
- doklad o výkonu jiné výdělečné činnosti
- u osoby samostatně výdělečně činné potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku
- potvrzení o výši průměrného měsíčního čistého výdělku.
- doklad o ukončení zaměstnání
- doklad o ukončení samostatné výdělečné činnosti,
- doklad o ukončení soustavné přípravy na budoucí povolání (maturitní vysvědčení, vysokoškolský diplom),
- doklad o zdravotním omezení (lékařský posudek).
Tyto dokumenty lze doložit pomocí skenu uloženého v počítači nebo vyfotit telefonem a nahrát. Pokud si žádost rozpracujete a zjistíte, že vám některý z dokumentů chybí, můžete pokračovat dál a příslušná lejstra doložit později.
Jenda by vás měl žádostí provést tak, že vás po odpovědi na konkrétní otázku buď rovnou přesměruje na další dotaz, nebo vám naopak položí další zpřesňující otázky. Digitální žádost neumožňuje udělat formální chybu, takže pokud některé vámi uvedené skutečnosti brání zařazení do evidence nebo přiznání podpory, systém vás na to hned upozorní.
ePortál ČSSZ
Další dávky, o kterých dnes bude řeč, už spadají pod Českou správu sociálního zabezpečení. Jde především o dávky navázané na důchodové pojištění – starobní, invalidní a pozůstalostní důchody – a dávky nemocenského pojištění, tedy například nemocenskou, peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné či otcovskou.
K podávání online žádostí o tyto dávky slouží ePortál České správy sociálního zabezpečení. Do portálu se lze přitom přihlásit prostřednictvím datové schránky, Identitou občana (například eObčankou), bankovní identitou nebo skrze aplikaci MojeID.
Důchody
O starobní, invalidní a pozůstalostní důchod lze prostřednictvím ePortálu ČSSZ žádat už od prosince 2023. Velké oblibě mezi žadateli se ale služba zatím netěší. Z dat České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že loni podalo online žádost o důchod 12 850 lidí, což dělalo 7,7 % z celkového počtu podaných žádostí.
Výhoda online podání přitom spočívá hlavně v automatickém načtení vašich pojistných dob a dalších informací, které o vás ČSSZ eviduje. ePortál stejně jako Jenda umí čerpat ze systému základních registrů a doplnit tak například údaje o dětech (péče o děti do 4 let věku se započítává jako takzvaná náhradní doba pojištění).
Žádost o invalidní důchod prostřednictvím ePortálu ČSSZ.
Přehled dob důchodového pojištění při žádosti o důchod prostřednictvím ePortálu ČSSZ.
Doby pojištění a další dokumenty (například rodné listy dětí), které od vás sociálka nemá, musíte doložit sami – bud vložením elektronických originálů, nebo jako skeny.
S vyplněním žádosti mimo jiné pomáhá také barevné značení: žlutá linka označuje části, které by měly být vyplněné, červená části, které je třeba opravit, nebo povinně vyplnit. Zelená znamená, že jste konkrétní část žádosti vyplnili správně.
Dávky nemocenského pojištění
Další z projektů eGovermentu, který má lidem usnadnit komunikaci s úřady, je digitalizace dávek nemocenského pojištění. Online lze žádat o:
- peněžitou pomoc v mateřství,
- ošetřovné,
- dlouhodobé ošetřovné,
- otcovskou,
- vyrovnávací příspěvek v mateřství,
- nemocenskou.
K tomu, aby vám správa sociálního zabezpečení vyplatila jednu z výše uvedených dávek, je většinou potřeba potvrzení od lékaře. Právě toto potvrzení lze od letoška (stejně jako u nemocenské) vydávat elektronicky.
Součástí tohoto elektronického potvrzení (například o termínu porodu, nebo třeba nutnosti ošetřování člena rodiny) je identifikátor, který vám může lékař poslat e-mailem či SMSkou, a vy jej následně, spolu s dalšími údaji, sdělíte svému zaměstnavateli. Zcela tak odpadá nutnost vyplnění papírového tiskopisu.
OSVČ musí příslušné formuláře vyplnit samy, využít k tomu ale mohou ePortál České správy sociálního zabezpečení.
Průběh zpracování dávky lze sledovat na ePortálu ČSSZ.
Protože jde o novinku, kterou ČSSZ zavedla začátkem ledna, lze se domnívat, že ne všichni lékaři budou již nyní na změnu připravení. Ústřední ředitel ČSSZ František Boháček předpokládá, že k připojení všech ošetřujících lékařů dojde nejpozději s koncem prvního čtvrtletí roku 2025.
eNeschopenka
Už od roku 2020 funguje také eNeschopenka, díky které odpadla povinnost doručovat zaměstnavateli papírové tiskopisy. Zaměstnancům tak stačí informovat (e-mailem, nebo telefonicky) zaměstnavatele o dočasné pracovní neschopnosti.
Nemocný od lékaře dostane Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce, ostatní doklady zašle lékař elektronicky přímo OSSZ. Včetně takzvaného lístku na peníze, pokud nemoc trvá déle než 14 dní. Připomeňme, že během prvních 14 dní pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, teprve poté přichází na řadu nemocenská.
Obdobný postup platí také pro OSVČ – stačí, když lékař zašle příslušné formuláře správě sociálního zabezpečení, a ta následně zahájí výplatu nemocenské automaticky.
ČLÁNKY DO MAILU