Zítra očekáváme silný vítr převážně na jihu Německa, očekávejte proto výpadky elektrické energie kolem 8 hodiny večerní. Pro jistotu nechte veškeré elektrické přístroje vypnuté. To je pro dnešek všechno, pěkný den vám přeje Lenka.
Tak by mohla vypadat televizní předpověď´už za několik let díky krátkozrakému rozhodnutí německých politiků. Nahrazení jádra větrníky a fotovoltaikou přinese celou řadu problémů. A především: bude to pekelně drahé.
Blackouty
Současná přenosová síť není ani v Německu, ani u nás dostatečně uzpůsobená k tomu absorbovat současnou kapacitu z nárazových zdrojů produkujících elektrickou energii. Může tak dojít k hromadnému výpadku z důvodu přetížení sítě, tzv. blackoutům. Tento scénář není pouhé strašení, už jednou se odehrál, a to 20 listopadu roku 2009, kdy se nám blackoutu podařilo vyhnout takřka „o prsa Vietnamky“.
K vybudování přenosové sítě, která bude počítat s nárazovou kapacitu větrných a fotovoltaických elektráren společně s otevřením vnitrostátních trhů s energiemi, je dle Evropské unie pro celou Evropu potřeba 1 bilion eur. To je více než 20 našich státních rozpočtů! Vybudování přenosové sítě není otázkou lusknutí prstu, je potřeba plánovat v desetiletém období, po kterém budou prováděny jednotlivé stavební práce. Čtěte také: Porovnali jsme dodavatele elektřiny. Vyberte si levnějšího
Dražší elektřina
Data o možném zdražování elektřiny se rozcházejí. Energetický regulační úřad je předpovídá s růstem ceny o 6 procent, zatímco premiér Nečas, který chtěl nejspíše trochu postrašit, hovořil až o 30procentním zdražení elektrické energie u nás.
Vzhledem k velké provázanosti naší a německé burzy elektrické energie je pro zodpovězení této otázky nutné se podívat na vývoj produkce elektřiny v Německu. Data z institutu Fraunhofer pro větrnou energii příliš veselá nejsou - výpadky budou ohromné. Jádro produkovalo 130 TWh/rok, v roce 2030 to bude nula. Obrovsky taktéž poklesne výroba u uhlí – ze 244 TWh na 80 TWh za rok. Čtěte také: Proč německý odklon od jádra zdraží i českou elektřinu
Němci chtějí tyto ztráty kompenzovat zvýšením produkce z větrných zdrojů, kde se plánuje nárůst z 43.4 TWh na 182 TWh za rok. Fotovoltaické zdroje velkou úlohu hrát nebudou, nárůst se zde očekává ze 12.5 TWh na 57 TWh za rok.
Sluneční zdroje nebudou nejméně dalších 10 let rentabilní, tedy budou dotovány z kapes spotřebitelů. U větrníků to není o mnoho veselejší: nejlepší místa především v oblastech Dolního Saska, Šlesvicka-Holštýnska a Severního Porýní-Vestfálska jsou již rozebrána. Je tedy velkou otázkou, kde chce získat Německu dodatečných 140 TWh/ rok. Další zdroje nebudou tolik rentabilní a nelze očekávat tak dynamický technologický pokles, jak tomu je u solárních panelů.
Předpokládá se, že výroba elektřiny v roce 2030 dosáhne 550 TWh/rok, což bude o 50 TWh/rok méně, než je ta současná. Cestou jsou údajně úspory. Toto slovo, tak často zmiňované z úst zelených, je pouhým výstřelem bez faktického opodstatnění. Platí známý Jevonsův paradox, který tvrdí, že s nástupem úsporných technologií se paradoxně elektřiny spotřebová stále víc. Znamená to jediné – obrovské energetické deficity se budou muset kompenzovat importem. Otázka je ale, kde brát.
Francie neplánuje velké rozšíření své flotily jaderných elektráren, kterých má 58. Ani dostavba Temelína, kde reálný termín bude spíše okolo roku 2025, těžko nahradí 13 německých odstavených jaderných elektráren. Ve světle těchto skutečností si dovolím tvrdit, že scénář premiéra Nečase je mnohem pravděpodobnější a je nutné být na něj adekvátně připraven. Čtěte také: Proč plynárny opět zdražují?
Dražší elektrická energie však hrozí v celé Evropě. Budou významným inflačním činitelem a je možné, že ovlivní rozhodování centrálních bankéřů. Pokud ECB nepřijde podobně jako FED s dalším způsobem výpočtem inflace (který by jí snižoval), je pravděpodobné, že utržené měnové opasky povedou k nižšímu hospodářskému růstu. Důsledek je jasný: ztráta konkurenceschopnosti a další ekonomické zaostávání Evropské unie za krachující USA. Německý hospodářský zázrak končí. Díky politikům.
