Hlavní navigace

Nová osobní auta i ojetiny patrně zdraží. Může za to tlak na snižování emisí

27. 2. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Náročnější emisní limity, které začínají platit už letos, sice v budoucnu povedou k ekologičtější dopravě a čistějšímu ovzduší, ale mají i jeden nepříjemný důsledek. Pokuty za překročení limitů zaplatí kupující.

Povinné snižování emisí CO2 by mohlo v Česku v následujících letech přinést zdražení automobilů až o desítky tisíc korun. Už letos musí na základě nařízení Evropské komise (2019/631) automobilky dodávající auta na evropský trh snížit emisní hodnoty oxidu uhličitého na jedno auto v porovnání s rokem 2018 v průměru zhruba o 21 %. Třeba konkrétně Škoda musí u svých vozů snížit limity o 20 % a Hyundai dokonce o 24 %. Vyplývá to z analýzy České spořitelny.

Konkrétně budou muset výrobci aut dodávat na evropský trh nová osobní auta, jejichž průměrné emise nepřesáhnou limit 95 g vypouštěného CO2 na kilometr (u lehkých užitkových vozidel platí limit 147 g CO2/km). Tento limit budou muset automobilky v roce 2020 splnit nejméně u 95 % prodaných osobních vozů a v roce 2021 pak už u všech nových osobních aut.

Za nedodržení limitů hrozí automobilkám vysoké pokuty

Pokud výrobci emise nesníží, hrozí jim tvrdé pokuty. Kdyby na trh dodávali auta produkující stejné množství oxidu uhličitého jako v roce 2018, budou muset na pokutách Evropské komisi zaplatit až 36 miliard EUR. Většinu evropských automobilek by to stálo značnou část jejich ročního zisku. Domácí automobilky by na tom byly ještě o něco hůře. Například Škoda Auto by musela odepsat 110 % provozního zisku a celosvětový čistý zisk Hyundai by klesl o 117 %, vypočítává Radek Novák, analytik České spořitelny.

Nová auta můžou podražit až o desetitisíce

Jednou z možností, jak mohou automobilky tuto situaci vyřešit, je zdražení nových vozů. Hypotetická pokuta rozpočtená na jedno auto dosahuje průměrně 70 tisíc. Jestliže by tedy třeba Škoda auto chtěla pokrýt náklady na zaplacení pokuty z prodeje, musela by každé nově prodané auto zdražit průměrně o 56 tisíc korun a Hyundai až o 70 tisíc.

Není ale příliš pravděpodobné, že by automobilky zvolily tuto variantu řešení. Spíše se budou snažit pokutám vyhnout tím, že budou do své nabídky zařazovat auta s nižšími emisemi a vozy na alternativní pohony, například elektromobily, hybridy nebo automobily na CNG. Emisní průměr mohou pomoci automobilkám snížit také dieselové motory, pro které platí výrazně nižší pokuty. Jednak vypouštějí méně oxidu uhličitého, jednak se na ně díky vyšší hmotnosti motoru vztahují i vyšší limity.

Současné investice automobilek dávají tušit, že elektromobilita bude v budoucnu jedním ze stěžejních odvětví automobilového průmyslu. Produkce automobilů s alternativním pohonem je v tuto chvíli nízká a její rozvoj bude mít na český automobilový průmysl zásadní dopad. Už z toho důvodu, že vzhledem k vysoké ceně elektromobilů dávají čeští zákazníci zatím přednost spíše levnějším vozům.

Česká republika je oproti zbytku Evropy teprve na začátku, co se týká počtu vozidel s alternativním pohonem, a to jak u osobních vozidel, tak i ve firemních autoparcích. Zatímco v Česku se taková vozidla nacházejí ve 4 % firemních autoparků, v Evropě je to až 21 %. V dalších letech tedy očekáváme nárůst těchto čísel, právě i v souvislosti se zavedením nových emisních pravidel, podotýká Tomáš Kadeřábek, konzultant společnosti Arval.

Zdraží i starší ojetiny

Český vozový park neustále stárne. Průměrné stáří vozu zapsaného v registru silničních vozidel se v loňském prvním pololetí navýšilo na téměř 15 let. Česká vláda chce proto v budoucnu rozšířit jednorázové emisní poplatky za převod ojetého automobilu. Ty se v současnosti vztahují jen na vozy s emisní normou Euro 0 až Euro 2, které byly zavedeny v roce 2008 a týkaly se vozů v té době starších 10 let. (Tedy s datem výroby před rokem 1998.)

Tehdy byl hlavní smysl zpoplatnění převodu starších aut zejména regulační. Cíl byl přitom poměrně jednoduchý. Motivujme lidi, aby při nákupu ojetých aut preferovali taková, která nesmrdí a jejichž stáří je do deseti let, vysvětluje Jiří Grund, předseda Asociace obchodu ojetými automobily. Pokud má postupné zpřísňování emisních norem dávat smysl a skutečně reálně přispět k menšímu znečišťování ovzduší, je nutné, aby se účinnost vztahovala i na další, dnes už zastaralé, emisní třídy Euro 3 a Euro 4. Ty se týkají vozů, které nyní mají 10 a více let.

Připlatíme si i za povinné ručení

Podle informací České asociace pojišťoven (ČAP) povinné ručení v roce 2019 zdražilo zhruba o 5 %. Hodnota škody na autě při dopravní nehodě přitom v minulém roce vzrostla zhruba o 7 %. Podle údajů České kanceláře pojistitelů (ČKP) se průměrná škoda na majetku v loňském roce pohybovala kolem 45 000 Kč. Pojišťovny v ČR v uplynulém roce v rámci povinného ručení řešily 285 000 škod v hodnotě 15,9 miliardy korun. Počet škod hrazených z povinného ručení soustavně roste už od roku 2014.

V souvislosti s narůstajícím počtem škod i jejich finanční náročností se dá předpokládat, že povinné ručení bude zdražovat i v budoucnu. Nejvíce zdraží rizikovým klientům, kteří už v minulosti opakovaně bourali. Podle statistiky způsobí ročně škodu zhruba 36 řidičů osobních automobilů na každých 1000 pojištěných vozidel. Škodní frekvence je tedy 3,6 %. Ovšem u rizikových klientů je výrazně vyšší. Zhruba každý pátý motorista ve věku 18 let způsobí dopravní nehodu.

účto-aktuálně-tip-do-článku

Je otázka, zda v budoucnu u elektromobilů nezdraží povinné ručení ještě výrazněji. V roce 2019 dosahovala průměrná výše škody u těchto vozidel 58 474 Kč.

To je v kompetenci jednotlivých pojišťoven, jak na základě zkušeností a postupného růstu portfolia vypočtou pojistné, nicméně i z aktuálních celotržních dat lze vysledovat, že vedle výrazně vyšší průměrné škody je u elektromobilů výrazně vyšší i riziko vzniku škody, kdy platí, že v průměru na každých 1000 pojištěných vozidel vznikne ročně u elektromobilů 54 škod. Zatímco u standardních vozidel v průměru vzniká na každých 1000 vozidel ročně cca 36 škod. Z hlediska rizika způsobení škody jsou tak elektromobily rizikovější cca o polovinu, říká k tomu Veronika Nová, tisková mluvčí ČAP a ČKP.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).