Nezaměstnanost v roce 2026: vyšší podpora i pro ty, kteří dají výpověď sami

Uchazeče o zaměstnání, kteří požádají o zařazení do evidence Úřadu práce po 1. 1. 2026, čeká řada změn. Mezi ty nejzásadnější patří navýšení dávky v prvních měsících podpůrčí doby – podpora se nově bude počítat jako 80 % předchozího čistého výdělku namísto nynějších 65 %. Což u uchazeče o zaměstnání, který přijde o práci a vydělává 25 000 Kč čistého měsíčně, udělá v prvních měsících podpůrčí doby rozdíl 3750 Kč měsíčně.

Uchazeči o zaměstnání nad 52 let pak budou tuto vyšší podporu dostávat delší dobu.

Stejná pravidla navíc budou platit i pro toho, kdo dá výpověď sám. Této skupině zákon dosud přiznával pouze 45 % předchozích příjmů.

Současně se prodlužuje celková podpůrčí doba podle věku:

• do 52 let na 5 měsíců (nyní do 50 let),
• 52–57 let na 8 měsíců (nyní 50–55 let),
• nad 57 let na 11 měsíců (nyní nad 55 let).

Podrobné vysvětlení změn včetně několika propočtů, najdete v článku: Podpora v nezaměstnanosti se v roce 2026 zvýší. I pro ty, kteří dají výpověď sami

Nová pravidla má ale od roku 2026 také výpočet maximální podpory v nezaměstnanosti.

Maximální podpora v nezaměstnanosti: Od roku 2026 změna pravidel

Výše podpory v nezaměstnanosti se sice obecně počítá z průměru čistých příjmů za předchozí 3 měsíce, zároveň je ale vždy omezená shora. V praxi tedy, nehledě na vaše předchozí příjmy, nelze pobírat víc než sumu, která odpovídá zákonem stanovenému maximu.

Dosud platí, že maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Letos se tedy počítá s průměrnou mzdou pro rok 2024.

Od ledna 2026 se ale vzoreček pro výpočet maximální podpory mění – nově půjde o 0,8násobek průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího roku.

Kolik lze brát v roce 2026?

Při samotném výpočtu maximální podpory v nezaměstnanosti se vždy vychází z průměrné mzdy, kterou pro tento účel vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. V roce 2026 se přitom bude počítat s částkou 48 171 Kč. Což znamená, že stát uchazečům o zaměstnání vyplatí maximálně 38 537 Kč.

Což je podstatně více než letos, kdy byla maximální podpora v nezaměstnanosti  zastropovaná na částce 26 163 Kč.

Co to znamená v praxi, ukážou následující příklady výpočtu podpory v nezaměstnanosti v první měsících podpůrčí doby.

Výpočet pro rok 2025

V roce 2025 se v prvních měsících podpůrčí doby počítá podpora nezaměstnanosti jako 65 % z průměru přechozích čistých výdělků. A zároveň platí, že podpora v nezaměstnanosti nesmí překročit částku 26 163 Kč.

Z reálného výdělku se tedy dávka počítala tomu, kdo si měsíčně nevydělal víc jak 40 251 Kč.

To odpovídá hrubé mzdě kolem 51 300 Kč, pokud je daný člověk bezdětný, anebo hrubé mzdě cca 47 000 Kč, pokud má 2 děti (a využívá na ně daňový odpočet).

Výpočet pro rok 2026

V roce 2026 se v prvních měsících podpůrčí doby bude podpora v nezaměstnanosti počítat jako 80 % z průměru předchozích čistých výdělků. Zároveň by ale dávka neměla přesáhnout částku 38 537 Kč.

Z reálného výdělku se tedy bude dávka počítat tomu, kdo si měsíčně nevydělá víc jak  48 171 Kč.

To odpovídá hrubé mzdě kolem 62 100 Kč, pokud je daný člověk bezdětný, anebo 57 800 Kč, pokud má 2 děti, na které uplatňuje daňový odpočet.

Zdroj: vlastní výpočty autorky

Pozor: podle nových pravidel se bude podpora v nezaměstnanosti počítat jen tomu, kdo se do evidence Úřadu práce přihlásí nejdříve 1. 1. 2026. Pokud už na pracáku jste a podporu aktuálně čerpáte, platí pro vás stará pravidla.

Víc peněz pro osoby předchozích příjmů

V praxi ovšem může nastat situace, kdy uchazeč o zaměstnání sice splní podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, už ale nemůže doložit předchozí výdělky, nebo u něj nelze stanovit průměrný čistý měsíční výdělek či vyměřovací základ.

To se děje například v případě rodičů, kteří o podporu v nezaměstnanosti žádají po ukončení rodičovské dovolené. Právě péče o dítě do 4 let věku totiž patří mezi takzvané náhradní doby pojištění, které se počítají do důchodového pojištění potřebného pro přiznání dávky.

Vedle péče o dítě jde například o:

• pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně,
• osobní péči o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zákona o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby v I. stupni,
• výkon dlouhodobé dobrovolnické služby.

Konkrétní výčet náhradních dob pojištění najdete v § 41 zákona o zaměstnanosti.

Pokud do této skupiny žadatelů patříte, úřednici vaši podporu vypočtou jako určitý násobek průměrné mzdy stanovené vyhláškou MPSV. 

Tyto násobky přitom v prvních 4 měsících podpůrčí doby od roku 2026 výrazně stoupnou:

• 1. až 2. měsíc 0,4násobek průměrné mzdy (dosud 0,15násobek).
• 3. až 4. měsíc 0,2násobek průměrné mzdy (dosud 0,12násobek).
• Zbývající doba 0,11násobek průměrné mzdy (stejně jako dosud).

Jak konkrétně tato změna ovlivní výši dávky vidíte v tabulce níž.

Zdroj: vlastní výpočty autorky

Přísnější pravidla, když nevyčerpáte celou podpůrčí dobu

Pokud byste o podporu v nezaměstnanosti žádali vícekrát za sebou, je naopak nutné počítat s přísnějšími pravidly. Zatímco dosud lze v situaci, kdy nevyčerpáte celou podpůrčí dobu, o podporu znovu žádat už za 6 měsíců, nově se lhůta protáhne na 9 měsíců.

Pokud tuto podmínku nesplníte, úřad vám podporu vyplatí pouze po zbývající dobu a v odpovídající výši.

Podpora při rekvalifikaci bude v roce 2026 vyšší

Vedle nových pravidel pro maximální podporu v nezaměstnanosti dojde ke změně také u podpory při rekvalifikaci. Tu lze pobírat po dobu, kdy je člověk na úřadu práce evidovaný jako uchazeč o zaměstnání a zároveň absolvuje rekvalifikační kurz. I tady bude strop odpovídat 0,8násobku průměrné mzdy, namísto nynějšího 0,65násobku.

I při rekvalifikaci tedy půjde pobírat maximálně 38 537 Kč.

Zároveň ale stoupne i podpora při rekvalifikaci jako taková. Zatímco dosud ji úřady práce vyplácí v částce odpovídající 60 % předchozího průměrného výdělku, nově půjde shodně s podporou v nezaměstnanosti o 80 % předchozího průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.