Na dohodu o provedení práce si od roku 2026 vyděláte více. Příklady a výpočty

Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo ve Sbírce zákonů svým sdělením, že od 1. ledna 2026 výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění činí nově 12 000 Kč namísto dosavadních 11 500 Kč. Co to bude znamenat v praxi?

V roce 2025 se z odměny z dohody o provedení práce se odvádí (sráží) pojistné odvody, jakmile měsíční odměna dosáhne 11 500 Kč nebo více.

Nově od výplaty za leden 2026 (dostanete ji v únoru 2026) bude tato hranice činit 12 000 Kč.

V době publikace článku se pojistné se tedy neplatí (jen daň z příjmu a to ještě ne vždy, jak si ukážeme), pokud odměna činí za kalendářní měsíc nejvýše 11 499 Kč včetně. Nově se nebude platit pojistné, pokud odměna činí (resp. bude činit) za kalendářní měsíc 11 999 Kč včetně.

Od částky měsíčního příjmu 11 500 Kč je totiž od 1. ledna 2025 (a od 1. ledna 2026 od částky měsíčního příjmu 12 000 Kč) zaměstnanec činný na dohodu o provedení práce účastný nemocenského pojištění. A z tohoto důvodu rovněž důchodového pojištění, jako i zdravotního pojištění, a proto jsou mu z odměny sráženy odvody na na sociální zabezpečení (čili na důchodové a nemocenské pojištění) a odvody na zdravotní pojištění. Pojistné platí i zaměstnavatel, ale tím se v tomto článku zabývat nebudeme.

Stejný limit platí i pro srážkové odvody

Stejný limit pro výši odměny z dohody o provedení práce, z níž se (kdy se) neodvádí pojistné, platí i pro možné uplatnění srážkové daně z odměny z dohody:

Příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně (zaměstnavatele) nedosáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, čili do částky maximálně 12 000 Kč v roce 2026, jsou samostatným základem daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti pro zdanění srážkovou daní, pokud zaměstnanec neučinil u daného plátce daně (zaměstnavatele) prohlášení k dani. Tedy lidově napsáno, nepodepsal tzv. „růžovku či růžový papír“.

Tabulka č. 1

Zdanění a pojistné odvody z dohody o provedení práce při odměně

• do 11 499 Kč včetně za leden až prosinec 2025
• a při odměně do 11 999 Kč včetně za měsíc leden 2026 a dále

Tabulka č. 2

Zdanění a pojistné odvody z dohody o provedení práce

• při odměně od 11 500 Kč (a výše) za leden až prosinec 2025
• a při odměně od 12 000 Kč (a výše) za leden 2026 a dále

Institut srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti je plánováno plně zrušit od 1. 1. 2027, přičemž srážková daň uplatňovaná na odměnu z dohody o provedení práce by měla být zrušena až v pozdější fázi změn, a to právě až pro rok 2027, takže pro rok 2026 by ještě měla být v praxi uplatňována. Z toho vycházejí podávané informace a naše výpočty.

Když máte více dohod o provedení práce

Má-li ovšem zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele více dohod o provedení práce, pak se mu příjmy z nich sčítají. Pokud z jedné dohody o provedení práce pobírá měsíční odměnu 10 000 Kč a z druhé 3000 Kč, činí celková odměna 13 000 Kč, a tak se zaměstnanci sráží a budou srážet pojistné odvody.

Pokud má ovšem zaměstnanec sjednáno více dohod o provedení práce, ale u různých zaměstnavatelů, tak se odměny nesčítají. Proto když odměna u jednoho zaměstnavatele činí 10 000 Kč a u druhého 5000 Kč za měsíc, tak zaměstnanec pojistné odvody neplatí a samozřejmě ani nadále se platit (srážet) nebudou.

Příjmy z jiných druhů zaměstnání, tedy mzda z pracovního poměru nebo odměna z dohody o pracovní činnosti, se k odměně z dohody o provedení práce nepřičítají, takže o tom, zda zaměstnanci je nebo není sráženo z odměny z dohody o provedení práce (nebo z více dohod o provedení práce) pojistné, rozhoduje vždy jen výše příjmu z této dohody resp. z těchto dohod.

Pokud v roce 2026 bude příjem za kalendářní měsíc do 11 999 Kč, pojistné odvody se neplatí. Budou se platit až od částky 12 000 Kč a výše.

Tabulka č. 3

Porovnání odvodů pojistného a daně z příjmu z odměny z dohody o provedení práce při limitním nedosažení a dosažení hranice pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění v roce 2026

Jaké by to mělo dopady na čistou výši odměny, ilustrujeme v tabulce.

Vysvětlení k hvězdičce u výpočtů: Pozor na minimální pojistné na zdravotní pojištění

Odvod na zdravotní pojištění 1944 Kč namísto 540 Kč ukazuje na případ, kdy zaměstnanec musí doplácet odvod na zdravotní pojištění. 

Jde o situaci. kdy měsíční odměna zaměstnance je nižší než minimální mzda pro rok 2026 (ta je 22 400 Kč) a on nemá dostatečně vysoký odvod na zdravotní pojištění zajištěn (doplácen) jinak, např. dalším odvodem ze samostatné výdělečné činnosti, nebo z jiného zaměstnání, nebo nemá zdravotní pojištění vyřešeno jinak, např. že je za něj plátcem stát).

Pak je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné na úroveň 13,5 % z minimální mzdy.

Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí.

Vysvětlení:

• Jestliže zaměstnancův odvod činí 540 Kč, pak musí být navýšen na 1944 Kč.
• 540 Kč platí zaměstnanec, 1080 Kč odvádí zaměstnavatel, to je celkem 1620 Kč.
• Do odvodu z minimální mzdy pro rok 2026 (3024 Kč) chybí ještě 1404 Kč.
• O ty se navýší odvod 540 Kč, a to na 1944 Kč.

Příklady

Placení nebo neplacení pojistných odvodů a daně z příjmu dosud v roce 2026 si budeme ilustrovat na jednoduchých návodných příkladech, a to na případu zaměstnance, který

• je bezdětný,
• není studentem,
• není invalidní,
• nepobírá starobní důchod,
• má tedy nárok jen na slevu na dani na poplatníka,
• ale nemusí přitom doplácet pojistné na zdravotní pojištění na úroveň odvodu z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), protože např. odvádí zdravotní pojistné v dostatečné výši i z jiné výdělečné činnosti.

1. Příklad: Odměna ve výši maxima, z něhož se neplatí odvody, při uplatnění srážkové daně

Zaměstnanec  má (dosud pro rok 2025) sjednánu výši odměny v dohodě o provedení práce na maximum, ze kterého se ještě neplatí pojistné, a to na 11 499 Kč za měsíc.

Pro rok 2026 si dohodne navýšení na nové maximum 11 999 Kč.

Pojistné odvody neplatí, sráží se mu jen daň, a to ve výši zvláštní sazby daně (15 %), pokud u zaměstnavatele nepodepsal prohlášení poplatníka (tzv. růžový papír). Daň činí 1800 Kč, takže čistá odměna činí 10 199 Kč. 

Zaplacenou daň (až do výše roční slevy na dani 30 840 Kč) má však zaměstnanec možnost po skončení kalendářního roku získat zpět jako daňovou vratku na základě ročního zúčtování daně, pokud si vydělal celkově (i spolu s jinými příjmy, třeba z dohody o provedení práce u jiného zaměstnavatele) relativně málo.

2. příklad: Odměna ve výši maxima, z něhož se neplatí odvody, při uplatnění zálohové daně kryté slevou na dani

Zaměstnanec má sjednánu (dosud pro rok 2025) měsíční výši odměny na 11 499 Kč a také si dohodne pro rok 2026 nové maximum 11 999 Kč, ale podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani (tzv. růžový papír).

Zaměstnanci by měla být sražena zálohová daň (1800 Kč), ale tu pokryje měsíční sleva na poplatníka (2570 Kč). Jelikož pojistné odvody neplatí, zůstane mu celá odměna jako čistá ve výši plných 11 999 Kč.

Význam podepsaného prohlášení poplatníka daně

Zaměstnanec, který u zaměstnavatele podepsal prohlášení poplatníka daně z příjmu, má nárok na uplatnění (zápočet) slevy na dani oproti zálohové dani. Pokud je měsíční sleva na poplatníka rovna nebo vyšší, než záloha na daň, tak zaměstnanec daň vlastně neplatí.

Zaměstnanec může mít podepsáno prohlášení poplatníka k dani v daném kalendářním měsíci vždy pouze u jednoho zaměstnavatele. Takže zaměstnanec může mít postupně během roku podepsáno prohlášení k dani u více zaměstnavatelů, ale musí být vždy odlišeno (uvedeno), za jaké měsíce. Pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, tak podepíše prohlášení poplatníka daně nejspíš u toho zaměstnavatele, od kterého má nejvyšší příjem.

Zaměstnanec, který podepsal prohlášení k dani, pak může do 15. února následujícího roku (roku, za nějž odměna náležela) požádat o zúčtování daně zaměstnavatele (pokud ve zdaňovacím období – kalendářním roce pobíral odměnu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně).

Pokud měl zaměstnanec více zaměstnavatelů najednou, musí si zúčtování provést sám v daňovém přiznání. To může udělat i zaměstnanec, který jinak může o zúčtování záloh na daň požádat zaměstnavatele.

Pokud zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani, zaměstnavatel sráží srážkovou daň nebo plnou zálohu na daň

Příjem (odměna) z dohody o provedení práce, jejíž rozhodná výše u téhož plátce daně (téhož zaměstnavatele) nedosáhne za kalendářní měsíc částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění (tj. nově 12 000 Kč), tedy pokud výdělek zaměstnance na dohodu o provedení práce bude nově činit 11 999 Kč a méně za kalendářní měsíc, je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou (srážková daň).

Srážková daň činí 15 % a  uplatňuje se, pokud zaměstnanec u daného zaměstnavatele neučinil (nepodepsal) prohlášení k dani. Pokud zaměstnanec neučinil (nepodepsal) prohlášení k dani, zaměstnavatel rovnou srazí daň a zaměstnanec se už nemusí o nic starat, ani o roční zúčtování daně, ani o podání daňového přiznání (pokud ho nemusí podávat z jiných důvodů).

Nicméně, jak už jsme naznačili výše, může si odvedenou srážkovou daň zúčtovat následně v daňovém přiznání a může získat vratku daně z důvodu přeplatku na dani obdobně jako při zúčtování odvedených daňových záloh zaměstnavatelem.

Daň se vyplatí zúčtovat především tomu, kdo má příjmy nižší, nebo nepracoval po celý rok, (to bude často případ studentů přivydělávajících si nárazově), nevyužil za rok celou daňovou slevu.

Zaměstnanec tedy podá daňové přiznání. Vlivem uplatnění slev na dani a nezdanitelných částí základu daně bude často při zahrnutí příjmů zdaněných srážkovou daní do daňového přiznání výsledkem přeplatek na dani. Požádáte příslušný finanční úřad o jeho vrácení.  Za účelem zahrnutí příjmů zdaněných srážkovou daní do daňového přiznání je třeba si vyžádat od zaměstnavatele potvrzení o zdanitelných příjmech.

Pokud příjem (odměna) z dohody o provedení práce dosáhne nově 12 000 Kč a více a zaměstnanec nepodepsal prohlášení poplatníka, pak zaměstnavatel sráží zálohy na daň, které nesnižuje o slevu na dani.

3. příklad: Sčítání odměn u jednoho zaměstnavatele a uplatnění slevy na dani

Zaměstnanec má sjednánu dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. Pojistné neplatí. Platí jen daň.

Pokud podepsal u zaměstnavatele prohlášení poplatníka, potom je měsíční sleva na poplatníka vyšší, než záloha na daň, takže zaměstnanec dostane celých 10 000 Kč. Hrubá odměna se svou výší rovná čisté odměně.

Pokud zaměstnanec nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení poplatníka k dani, pak je mu srážena srážková daň ve výši 15 %, takže z hrubé odměny 10 000 Kč obdrží 8500 Kč.

Po nějaké době zaměstnanec uzavře další dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. Zaměstnanec tak má u jednoho zaměstnavatele 2 dohody o provedení práce. Odměny se proto budou sčítat a dohromady celková odměna činí 20 000 Kč. Zaměstnanci vedle daně resp. zálohy na daň bude sráženo i pojistné.

Uplatnění srážkové daně nepřichází v úvahu, protože celková odměna je vyšší, než částka zakládající účast zaměstnance z dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, tj. 12 000 Kč v roce 2026.

Pokud zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani, nemá nárok na slevu na dani na poplatníka.

Bude mu z měsíční hrubé odměny sraženo:

• 1420 Kč pojistné na sociální zabezpečení ve výši 7,1 %,
• 900 Kč pojistné na zdravotní pojištění ve výši 4,5 %,
• 3000 Kč záloha na daň:.

Odvody tak celkem činí  5320 Kč, takže čistá odměna z 20 000 Kč je 14 680 Kč.

Pokud zaměstnanec podepsal prohlášení k dani, má nárok na slevu na dani ve výši 2570 Kč, proto na záloze na daň odvede jen 430 Kč, což spolu s pojistnými odvody činí 2750 Kč, takže čistá odměna činí 17 250 Kč.

4. příklad: Odvody z celkové odměny za více měsíců

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce na 2 kalendářní měsíce, celková odměna za odvedenou práci je stanovena na 20 000 Kč celkem za oba měsíce, a tak nelze počítat tak, jakoby šlo o dva měsíční příjmy po 10 000 Kč.

Výplata odměny za provedenou práci ve výši 20 000 Kč bude zaměstnavatelem provedena až po skončení práce za oba měsíce ve výplatním termínu pro mzdy a odměny za druhý měsíc.

I když se jedná o příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce a zaměstnanec nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, nelze tyto příjmy zdanit srážkovou daní. Úhrnná výše příjmů u téhož zaměstnavatele (20 000 Kč) přesáhla totiž za kalendářní měsíc částku 11 999 Kč.

Z odměny 20 000 Kč zaměstnavatel srazí zálohu na daň a pojistné odvody stejně jako je uvedeno v příkladu č. 3. Pokud by zaměstnanec podepsal prohlášení poplatníka bude mu zohledněna sleva na dani.