Nevěříte, že dlužník bude platit? Zkuste dohodu o srážkách

S ohledem na administrativní i ekonomickou zátěž, kterou zaměstnavatelům (dříve povinná) realizace (veškerých) dohod o srážkách ze mzdy (resp. jiných příjmů z pracovněprávního vztahu, s nimiž se při výkonu rozhodnutí (exekuci) nakládá jako se mzdou) uzavřených ve prospěch třetích osob – věřitelů zaměstnance – čili jiných osob než samotného (aktuálního) zaměstnavatele zaměstnance, a to bez ohledu na právní důvod srážkami plněného závazku) přinášela, není od 1. ledna 2007 (s výjimkou pohledávek výživného dle zákona nebo jiné pohledávky, o níž tak stanoví zákon) možné, aby zaměstnanec podobnou dohodu uzavřel.

Pokud zaměstnanec takovou dohodu o srážkách uzavřel nebo uzavře, nemusí ji zaměstnavatel respektovat a realizovat. Dříve musel zaměstnavatel (povinně) srážet i dle dohody, kterou zaměstnanec uzavřel k uspokojení jakékoliv pohledávky, nejen šlo-li o výživné, tedy např. s peněžním ústavem (bankou, spořitelnou) ohledně kupř. splácení úvěru nebo s prodejcem zboží, pokud šlo o koupi zboží na splátky atp. 

Srážky na základě dohod o srážkách ze mzdy uzavřených přede dnem 1. ledna 2007 však zaměstnavatelé provádí – jsou povinni provádět, a budou tedy i nadále provádět podle dosavadní (dřívější, do 31. prosince 2006 účinné) právní úpravy, což znamená, že zaměstnavatelé jsou povinni srážet ze mzdy a uspokojovat pohledávku věřitele, i když nejde o výživné, ovšem pohledávky zajištěné takovými dohodami už není možné od 1. ledna 2007 zvyšovat (valorizovat sráženou částku).

Jen zákonem upravené výživné

Podle ust. § 551 odst. 1 věty první občanského zákoníku, v platném znění, lze písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy zajistit toliko uspokojení pohledávky zákonem upraveného výživného (podle zejména ust. § 85 a násl. zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů) nebo jiné pohledávky, o níž tak (výslovně) stanoví (nebo bude stanovit) zákon.

Zákon o rodině upravuje v předmětných ustanoveních vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí (§ 85 až 87); vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými čili alimentační povinnost mezi potomky a předky (§ 88 až 90); vyživovací povinnost mezi manžely (§ 91); výživné (pro) rozvedeného manžela (§ 92 až 94)  a příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce (§ 95). Samostatně pak zákon o registrovaném partnerství upravuje (v ust. § 10 až 12) alimentační povinnost mezi osobami stejného pohlaví za trvání jejich registrovaného partnerství, jakož i po jeho zániku zrušením.

Dohodou o srážkách ze mzdy nelze zajistit uspokojení alimentační povinnosti v jiných než shora uvedených případech (tedy výživného dle ust. § 85 a násl. zákona o rodině a ust. § 10 a násl. zákona o registrovaném partnerství). Dohodou o srážkách ze mzdy dle ust. § 551 odst. 1 věty první občanského zákoníku proto nelze zajistit kupř. vyživovací povinnost, kterou si dobrovolně (mimo resp. nad rámec zákona) poskytují kupř. spolužijící osoby, zejména se to týká faktických – nesezdaných soužití muže a ženy, tedy druha a družky.

Pokud bude zaměstnanec po zaměstnavateli požadovat, aby z jeho mzdy bylo sráženo ve prospěch třetí osoby v jiných než výše uvedených případech ve smyslu ust. § 551 odst. 1 věty první občanského zákoníku (tedy např. na základě dohody o srážkách ze mzdy k náhradě škody bývalému zaměstnavateli nebo k úhradě úvěru, který zaměstnanec čerpal od banky nebo za jehož splácení ručí), je k tomu třeba souhlasu (aktuálního, současného) zaměstnavatele, pak jde o dohodu o srážkách ze mzdy uzavřenou ve smyslu ust. § 146 písm. b) zákoníku práce.  Zaměstnavatel není povinen provádět srážky ze mzdy k zajištění pohledávek, které nemají charakter výživného (alimentační povinnosti upravené zákonem) nebo pohledávky, o níž tak stanoví zákon.

Do kdy musí zaměstnavatel akceptovat dřívější dohody?

I po zúžení zaměstnavatelem povinně akceptovaných titulů (důvodům) ke srážkám však budou ještě dlouho muset zaměstnavatelé („původní“, do 31. 12. 2006 uzavřené) dohody o srážkách k uspokojení jiné pohledávky, než pohledávky zákonem upraveného výživného nebo pohledávky, o níž tak stanoví zákon, přijímat a realizovat. Přitom samozřejmě nelze vyloučit, že zaměstnavatelům jsou a budou i po 1. lednu 2007 předkládány i antidatované dohody formálně uzavřené do 31. prosince 2006, ve skutečnosti (fakticky) však později. (Neprokáže-li zaměstnavatel zaměstnanci tuto skutečnost, musí i takové dohody respektovat a provádět.)

Mám za to, že rovněž stávajícímu zaměstnavateli, k němuž zaměstnanec nastoupil už před 1. lednem 2007, může zaměstnanec příslušnou dohodu o srážkách, uzavřenou do 31. prosince 2006, doručit i později (po tomto datu – např. nyní) a oprávněně požadovat její realizaci. Pro povinnost zaměstnavatele provádět srážky (na základě občanskoprávní dohody o srážkách ze mzdy) je rozhodující datum uzavření dohody, nikoliv datum jejího doručení zaměstnavateli.

Ostatně v praxi jsou mnohdy dohody o srážkách ze mzdy (sjednané mezi zaměstnancem jakožto dlužníkem a jeho věřitelem – osobou odlišnou od zaměstnavatele) konstruovány tak, že ke srážkám nemá docházet ihned (bezprostředně) po uzavření dohody; nýbrž je věřitelé zaměstnavatelům ve smyslu těchto dohod doručují až poté, co (když) zaměstnanci přestanou dohody plnit (dobrovolně), tedy řádně a včas hradit jednotlivé splátky, nebo poté, co přestane dohodu plnit jiná osoba, za kterou se zaměstnanec uzavřením dohody o srážkách ze své mzdy zaručil. I když pořadí srážek prováděných na základě takové občanskoprávní dohody se pochopitelně řídí dnem, kdy byla dohoda zaměstnavateli doručena. Čtěte také: Věřitelé i exekutoři od ledna „ostrouhají“, dostanou méně

Rozsah srážek

Mimoexekuční – dobrovolné srážky ze mzdy lze realizovat i ve větším rozsahu, než srážky exekuční, ovšem právě jen na základě dohody o srážkách ze mzdy, nejde-li o srážky ve prospěch samotného zaměstnavatele a nebude-li tím ohroženo provádění jiných srážek ze mzdy ani tím nebudou tyto srážky zkráceny.  Pak se nemusí postupovat podle výpočtového vzorce pro exekuční srážky ze mzdy a limitů srážek, které jsme si pro rok 2013 přiblížili v příspěvku: Exekuce 2013: Kolik vám může zůstat po srážkách ze mzdy?

Nepostupovat podle zmíněného výpočtového vzorce (upraveného ust. § 278 a násl. občanského soudního řádu, který určuje základní částku, která nesmí být sražena z měsíční mzdy povinného zaměstnance, jakož i částku, nad kterou naopak může být zbytek čisté mzdy postižen bez omezení, a v rozmezí těchto částek stanoví princip postihu zbytku čisté mzdy povinného, a to jen maximálně z jedné třetiny vypočtené částky resp. ze dvou třetin, pokud jde o uspokojení přednostních pohledávek), a nerespektovat tak nezabavitelné částky, je tedy možné za stanovených podmínek jen, jde-li o dohodu zaměstnance a třetí osoby resp. dohodu ve prospěch této třetí osoby; není je možno překračovat ve prospěch aktuálního zaměstnance zaměstnavatele, je ovšem možno je překračovat, jde-li o srážky ve prospěch bývalého zaměstnavatele zaměstnance.

Jednoduchý příklad

Svobodný a bezdětný zaměstnanec pobírá čistý plat ve výši 18 520 Kč, nejsou vůči němu nařízeny žádné exekuční srážky; dohodne se se zaměstnavatelem, aby prováděl z jeho platu srážky ve prospěch banky ke splátce úvěru, v měsíční výši 12 000 Kč, což je více, než podle nezabavitelných částek:

Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6064,66 čili 6065 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 12 455 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9097 Kč, z čehož jedna třetina činí 3032 Kč, a zbude 1 Kč. Pro uspokojení předmětné nepřednostní pohledávky lze použít jednu třetinu (zbytku čisté mzdy) 3032 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 12 455 Kč (čili 12 455 – 9097) tedy 3358 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak může činit 6390 Kč (3032 Kč + 3358 Kč). (Zaměstnanci má zůstat (základní) nezabavitelná částka 6065 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy) t.j. 2×3032 Kč čili 6064 Kč (a zbytek vzniklý zaokrouhlováním zbytku čisté mzdy 1 Kč), takže celkem má být zaměstnanci vyplaceno 12 130 Kč.) Zaměstnanci však bude sraženo 12 000 a zůstane mu jen 6 520 Kč.

Z nemocenského jen výživné

Z nemocenského mohou být prováděny srážky exekuční (v rámci výkonu rozhodnutí), ale možnost provést srážky mimoexekuční dobrovolné je značně omezena. Dohodu o srážkách z nemocenských dávek vyplácených okresní správou sociálního zabezpečení nelze uzavřít, s od 1. 1. 2009 výjimkou dohody o srážkách na úhradu přeplatku na dávce nebo regresní náhrady a od 1. 1. 2012 s výjimkou dohody mezi věřitelem a dlužníkem k uspokojení dlužného výživného v rámci vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí. (Dohody o srážkách z dávek, s výjimkou dohody o srážkách na úhradu přeplatku na dávce, uzavřené před 1. 1. 2009, pozbyly dne 1. 1. 2009 ze zákona platnosti).

Pro srážky z náhrady mzdy nebo jiného příjmu poskytovaného zaměstnavatelem v době prvních 14 kalendářních dnů (v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 poskytované v době prvních 21 kalendářních dnů) dočasné pracovní neschopnosti resp. karantény, pak platí obecná pravidla (a možnosti uzavření dohody o srážkách), neboť tento příjem se stává součástí mzdy a ostatních příjmů zaměstnance, z nichž se provádějí srážky.