Hlavní navigace

Nesouhlasíte s ředitelskou důtkou vaší ratolesti. Můžete to dát k soudu?

Autor: Shutterstock
Tomáš Zilvar

Soud občany chrání před pochybeními státní a veřejné správy, do které patří i školství. Lze žalobou napadnout důtku či jiné kázeňské opatření udělené dítěti?

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Nezletilá dívka, žákyně základní školy, dostala ředitelskou důtku. To se rozhodně nelíbilo rodičům, a tak se její otec, zastupující žákyni, obrátil na správní soud. Správní soudnictví poskytuje ochranu proti zásahům orgánů státní a veřejné správy (správních orgánů) do (tzv. veřejných subjektivních) práv fyzických i právnických osob. Součástí veřejné správy je i školství. Otec se jménem dcery proti udělené důtce nejprve odvolal. Nedočkal se však žádného rozhodnutí.

Podal tedy ke krajskému soudu žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, která měla spočívat v nevydání rozhodnutí o odvolání proti udělení důtky ředitele školy dne 2. 2. 2018. Krajský soud však žalobu odmítl, tedy ji vůbec věcně neprojednal, odmítl ji tedy z formálních důvodů, neboť dospěl k závěru, že v dané věci nebyly splněny podmínky řízení pro věcné projednání žaloby podle soudního řádu správního, tzv. ochrany proti nečinnosti správního orgánu, protože nebyla dána pravomoc soudů ve správním soudnictví.

Klíčová byla okolnost, že nebylo vedeno řízení u správního orgánu (správní řízení), pročež nemohla být splněna podmínka projednatelnosti žaloby spočívající ve vyčerpání prostředků ochrany ve správním řízení. Proti usnesení krajského soudu podala žákyně, respektive její otec kasační stížnost, kterou se zabýval Nejvyšší správní soud (NSS). V podání NSS se namítá, že rozhodnutí o udělení důtky má pro žáka zásadní důsledky.

Je školní důtka zasahování do subjektivních práv?

Odmítá se proto názor krajského soudu, podle kterého při udělení důtky není zasahováno do subjektivních veřejných práv stěžovatelky, tedy žákyně. Uvádí se, že stěžovatelka, žákyně byla ještě před udělením důtky vystavena nezákonnému a nešetrnému přístupu. Udělení důtky je vedeno v jejích školních záznamech, ředitel školy též podal trestní oznámení. Za absurdní otec označil vyjádření, respektive návod krajského soudu, který dostal:

Jsou to zejména rodiče, kteří by měli na udělení těchto výchovných opatření adekvátně reagovat, ať již případně snahou o pozitivní změnu v chování potomka, či vzájemnou komunikací se školou za účelem odstranění možných nedorozumění. V situaci, kdy se zákonní zástupci žákyně prokazatelně snažili se školou a zejména ředitelem školy komunikovat. Protože škola však nekomunikovala, nezbylo jim než se obrátit na cestu práva. Dále se ve stížnosti mimo jiné uvádí, že rozhodnutí o udělení důtky bylo vydáno v rozporu s klasifikačním řádem školy.

Co říkají školské předpisy

Podle školského zákona: Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel.

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy dalších kázeňských opatření a podmínky pro udělování a ukládání těchto dalších kázeňských opatření a pochval nebo jiných ocenění. Tímto prováděcím předpisem je vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

Podle ustanovení této vyhlášky lze při porušení povinností stanovených školním řádem podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

  1. napomenutí třídního učitele,
  2. důtku třídního učitele,
  3. důtku ředitele školy.

Druhy kázeňských opatření

Výchovná opatření podle školského zákona se dělí na pochvaly a jiná ocenění a na
kázeňská opatření.

Kázeňská opatření existují ve dvou podobách:

  1. kázeňská opatření, která mají právní důsledky pro žáka nebo studenta, tedy vyloučení žáka nebo studenta ze školy a podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy,
  2. kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta.

Právními důsledky vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo podmíněného vyloučení žáka nebo studenta ze školy je ukončení (respektive možnost ukončení) vzdělávání žáka nebo studenta nebo ukončení (respektive možnost ukončení) poskytování školských služeb žákovi nebo studentovi. Žák nebo student přestává být (respektive může přestat být) žákem nebo studentem školy nebo školského zařízení.

Jedná se o taková opatření, která nemají (s výjimkou vyloučení a podmínečného vyloučení ze školy) dopad do základních práv a povinností žáků a studentů (například napomenutí třídního učitele), a proto je jejich konkrétní výčet stanoven (pouze) podzákonným právním předpisem. Naopak přímo zákonem musí být upraveny podmínky pro podmíněné vyloučení ze školy a vyloučení ze školy s ohledem na výrazný zásah takového rozhodnutí do práv žáka nebo studenta.

Důtka nemá právní následky, nemá dopady na vzdělávání

U kázeňských opatření, jejichž podmínky uložení nejsou upraveny ve školském zákoně, tj. i u důtky ředitele školy, je významný dodatek která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta, zdůraznil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2019. Absenci právních důsledků pro žáka nebo studenta u těchto kázeňských opatření vykládá Nejvyšší správní soud tak, že jejich uložení nemá žádné dopady, které by souvisely s poskytováním vzdělávání či školských služeb danému žákovi nebo studentovi.

Jejich uložením (a zaznamenáním ve školní matrice, popřípadě také na vysvědčení) tedy celý proces končí a v budoucnu nelze ze skutečnosti, že žákovi či studentovi bylo uloženo toto další kázeňské opatření, vyvozovat žádné právní důsledky. Udělení důtky ředitele školy, na rozdíl od (podmíněného) vyloučení ze školy nebo školského zařízení, nemá žádný dopad do práva na vzdělání. Stěžovatelčino veřejné subjektivní právo na vzdělání nemohlo být udělením důtky ředitele školy dotčeno, a proto krajský soud správně vyhodnotil, že mu nepřísluší o žalobě rozhodovat.

Na správnost toho závěru nemůže mít vliv ani tvrzení stěžovatelky, podle kterého škola s jejími zákonnými zástupci nekomunikovala. Též stěžovatelkou tvrzené důsledky udělení důtky nejsou při úvaze o pravomoci soudu rozhodné, protože neměly vliv na její právo na vzdělání. Udělením důtky ředitele školy nebylo zasaženo ani do žádného jiného veřejného subjektivního práva stěžovatelky. Proto Nejvyšší správní soud svým rozsudkem ze dne 6. 8. 2019 kasační stížnost zamítl.

dan_nemovitost

Účelem výchovných opatření není trestat, ale podnítit rodiče k řešení

Opatření uvedená ve školské vyhlášce jsou opatřeními, která nemají žáka či studenta v právní rovině trestat a zasahovat jeho právní sféru, naopak mají působit pouze v rovině výchovné a zejména upozorňovat na více či méně závažné chování konkrétního žáka či studenta, které koliduje s obecně akceptovanými pravidly chování. Jsou to zejména rodiče, kteří by měli na uložení těchto výchovných opatření adekvátně reagovat.

Ať už případně snahou o pozitivní změnu v chování potomka, či vzájemnou komunikací se školou za účelem odstranění možných nedorozumění, která mohou vzniknout na obou stranách. Touto reakcí by ovšem primárně neměla být (za srovnatelných okolností) obrana cestou práva.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).