Hlavní navigace

Neplatiči třeste se, spojili se proti vám!

20. 1. 2006
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Bankovní a nebankovní úvěrový registr se propojily. Co to bude znamenat pro klienty čerpající úvěr? Pokud splácíte včas a řádně, jde pro vás o pozitivní informaci - můžete se těšit na snížení úrokové sazby. Pokud nesplácíte, rozšíří se množství společností, které vám nepůjčí...

Dnes byla zahájena výměna informací mezi Bankovním registrem klientských informací (BRKI) a Nebankovním registrem klientských informací (NRKI). Co to bude pro český trh s úvěry znamenat? Především je hned na začátku třeba poznamenat, že se nejedná o „spojení“ registrů, jak je tento proces někdy mylně interpretován. To by ostatně mohlo být značně problematické vzhledem k zákonu na ochranu osobních údajů (č. 101/2000 Sb.). Tyto registry budou pouze sdílet určité informace, a to se souhlasem klienta.

Jak sdílení probíhá a jaká data jsou v registrech obsažena?

Bankovní registr obsahuje informace ohledně úvěrové historie klienta vůči dané bance a vůči ostatním bankám nebo stavebním spořitelnám. Nebankovní registr je to samé v bledě modrém, nicméně týká se úvěrů u splátkových a leasingových společností bez bankovní licence. Samozřejmě je pro úplné posouzení platební morálky a bonity klienta lepší mít informace o splácení v minulosti klientem sjednaných úvěrů jak u bank, tak u nebankovních subjektů.

Vzájemná výměna informací funguje tím způsobem, že banka nebo jiný úvěry poskytující subjekt, u kterého klient žádá o nový úvěrový produkt, požádá kromě údajů z registru, kterého je členem, i o údaje z druhého registru na základě podepsané smlouvy o vzájemné výměně údajů, a zjistí tak klientovu úvěrovou historii.

Dotaz do obou registrů ale nemůže být zodpovězen bez dvou souhlasů – bez předešlého souhlasu klienta k zařazení své osoby do registru a bez souhlasu klienta ke konkrétnímu dotazu. Tento princip je nazýván principem dvojího souhlasu. Výjimkou je případ, kdy banka zařazuje svého klienta do Bankovního registru. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách v §38a toto totiž výslovně bance dovoluje, ačkoliv si banka nevyžádá souhlas klienta. To vše samozřejmě za stanovených podmínek, konkrétně tehdy pokud tyto informace banky použijí pro posouzení důvěryhodnosti a bonity jejich klientů.

Některé členské společnosti obou registrů začaly souhlas klientů se zařazením a sdílením informací mezi registry sbírat již od září 2005, ostatní společnosti plánují se připojit. Předpokládáme, že tzv. „sdílená databáze“ (tj. počet smluv připravených pro vzájemnou výměnu s druhým registrem) bude velice rychle narůstat, protože jen za minulý rok přibyly do obou registrů téměř 3 miliony záznamů o nových nebo žádaných úvěrových kontraktech, prohlásil Petr Kučera, výkonný ředitel CCB – Czech Credit Bureau, a.s., která zajišťuje provoz registrů.

Bankovní i Nebankovní registr neobsahují pouze negativní informace (tj. „klient nesplácí“), nýbrž i pozitivní informace vztahující se k platební morálce daného klienta. Stačí tedy, aby si klient zažádal o úvěr, a získá záznam v registru.

Členskými společnostmi Bankovního a Nebankovního registru je již nyní pokryto celkem 95 % bankovního, více než 90 % leasingového a asi 50 % splátkového trhu. Nebankovní registr jedná o vstupu více než 10ti dalších společností, které se zabývají poskytováním spotřebitelských nebo leasingových úvěrů. Zajímavé je, že se také jedná o vstupu poskytovatelů telekomunikačních služeb a energetických společností.

Mobilních operátoři Eurotel, Oskar Vodafone a T-Mobile vstoupily do sdružení SOLUS, které provozuje „konkurenční“ registr dlužníků, již na podzim roku 2005. To se neobešlo bez negativních reakcí veřejnosti, a to někdy i té odborné. Vstup mobilních operátorů byl např. podle advokátky Hany Marvanové (bývalá poslankyně Poslanecké Sněmovny PČR za US-DEU) porušením zákona o ochraně osobních údajů, a podala proto Úřadu pro ochranu osobních údajů podnět k šetření.

Vzhledem k tomu, že mobilní operátoři nemají bankovní licenci, musejí při sdílení dat prostřednictvím registru požádat o souhlas svých klientů. Operátoři tvrdí, že tak učinili skrze Všeobecné obchodní podmínky, které se jejich klienti při podpisu smluv s operátory zavázali respektovat. Zda je však tento způsob souhlasu postačující vzhledem k zákonu na ochranu osobních údajů, je sporné. Tento zákon totiž říká, že: Ze souhlasu musí být patrné, v jakém rozsahu je poskytován, komu a k jakému účelu, na jaké období a kdo jej poskytuje.

Jsou dluhy domácností hrozbou? Čtěte v závěrech studie o zadluženosti českých domácností.

Komu bude sdílení dat prospěšné?

Na první pohled by se mohlo zdát, že sdílení dat z obou registrů negativně postihne klienty bank a úvěrových společností a naopak bude ku prospěchu těmto subjektům. Ekonomická logika, ale i zkušenosti s provozem úvěrových registrů ve vyspělých zemích s rozvinutým bankovním trhem ukazují, že tomu tak není. Jedinými skutečně postiženými budou ti, kteří mají nízkou bonitu a špatnou platební morálku. Tedy velice často i ti, kteří o tom, že nebudou moci dostát svým závazkům, vědí už předem, čímž negativně ovlivňují tržní prostředí.

Jak je to možné? Fundovanou odpověď podal Pavel Vyhnálek, Country Chief Officer GE Money, jejíž dceřiná společnost GE Money Bank je jedním z 5ti akcionářů CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s.

Pavel Vyhnálek uvedl: Díky výměně informací mezi registry můžeme lépe uplatnit principy odpovědného úvěrování a klientovi, který by byl již novým úvěrem předlužen, najít řešení a umožnit mu získat úvěrový produkt pro splnění jeho finančních potřeb. Sdílení dat bude mít rovněž pozitivní vliv na trh, protože umožní finančním institucím snížit rizikovou přirážku a zlevnit tak úvěry poskytované klientům.

Podstatným důsledkem sdílení dat je tedy snížení úrokových měr, což je cena, kterou si věřitel účtuje za půjčení finančních prostředků. Úroková míra se skládá nejen z úrokových nákladů, které věřitel má (banky např. sazbu, za kterou si půjčují u ČNB), a z úrokové marže, ale také z tzv. rizikové přirážky. To je určitá kompenzace, kterou banka nebo jiná úvěrová společnost požaduje za to, že bez dobrých znalostí o klientech otevře úvěr.

Pokud riziko spojené s neznalostí klienta odpadne, mohou si banky dovolit poskytovat své úvěry prověřeným klientům levněji, tedy za nižší úrok. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že u spotřebitelských úvěrů pro fyzické osoby a podnikatele s vynikající úvěrovou historií může úroková míra klesnout až o 2 – 4 procentní body.

V průměru se také o 11 % zvýšilo množství akceptovaných úvěrových smluv. To má samozřejmě pozitivní vliv na hospodářský růst, jelikož větší množství úvěrů umožňuje financovat více ziskových podnikatelských záměrů, na což by jinak disponibilní finanční prostředky podnikatelských subjektů nestačily.

Možná se bojíte, že sdílení informací v registrech negativně ovlivní možnost vaší firmy si vypůjčit peněžní prostředky. Pokud ovšem nejste notoričtí neplatiči, ale měli jste v minulosti pouze dočasné problémy, tak se nemáte čeho bát, jak dokládá výrok Michaela Beitze, ředitele Úseku úvěrových rizik České spořitelny: Pozitivní informace v registrech navíc dávají šanci rozlišit klienta, který má či měl krátkodobé problémy, ale jinak si vždy plnil své závazky, oproti těm, kteří soustavně neplatí. Pokud někdy zapomněl nebo nemohl zaplatit včas, ale jinak své závazky plní, díváme se na něj zcela jinak než na někoho, o jehož schopnosti splácet úvěr žádné informace nemáme.

Podle odhadů registry a sdílení dat v nich obsažených snižují podíl nedobytných úvěrů o 25 – 45 %. Registry obsahující jak negativní, tak ale i pozitivní informace o dlužnících jsou standardní záležitostí v 14ti z 15ti starých členských států EU. Česká Republika má v této oblasti oproti svým kolegům ze střední a východní Evropy náskok asi 3 – 5 let.

Kdo je členem registrů?

BRKI zahájil svou činnost 10.6.2002, je produktem společnosti CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s., jejímiž akcionáři jsou Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., GE Money Bank, a.s., Komerční banka, a.s. a HVB Bank Czech Republic, a.s. Mezi členy tohoto registru pak kromě výše zmíněných akcionářů patří BAWAG Bank CZ a.s., Citibank, a.s., Českomoravská stavební spořitelna, a.s., eBanka, a.s., Hypoteční banka, a.s., HYPO stavební spořitelna a.s., Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., Raiffeisenbank, a.s., Raiffeisen stavební spořitelna a.s., Stavební spořitelna České spořitelny, a.s., Volksbank CZ, a.s., Wüstenrot hypoteční banka a.s., Wüstenrot – stavební spořitelna a.s. a Živnostenská banka, a.s.

skoleni_15_4

Provozovatelem NRKI je LLCB, z.s.p.o. Mezi společnosti, které ho využívají patří např.:

  • ČSOB Leasing, a.s.;
  • GE Capital Leasing, a.s.;
  • GE Capital Multiservis, a.s.;
  • CAC LEASING, a.s.;
  • CCB Finance, a.s.;
  • ŠkoFIN s.r.o.;
  • Leasing České spořitelny, a.s.;
  • s Autoleasing, a.s.

Společnost CCB – Czech Credit Bureau, a.s., která byla v článku také zmíněna, zajišťuje pro registry BRKI a NRKI služby spojené s jejich provozem; byla založena v listopadu 2000. Jejím jediným současným akcionářem je společnost CRIF, S.p.A., která byla založena roku 1988 v Bologni. Jedná se o mezinárodní subjekt, který se zabývá mimo jiné vývojem a správou informačních úvěrových systémů.

Propojení bankovního a nebankovního registru považujete za...

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).