Hlavní navigace

Neomluvená absence: za celou směnu vyhazov na hodinu, za 8 dní výhra zaměstnance u soudu

2. 9. 2019
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Samozřejmě, že absentérství v práci musí být postihováno. Ale není to jednoznačné. Co zaměstnancům prošlo a co ne? Srovnejme si případy exprezidentova poradce, kancelářského pracovníka, řemeslníka a divadelního režiséra.

Neomluvenou absenci definoval rozsudek Nejvyššího soudu ČR tak, že o neomluvené zameškání práce se jedná tehdy, jestliže ve sjednané pracovní době neplníte svoje pracovní povinnosti z pracovního poměru z důvodu nepřítomnosti na určeném pracovišti. A dále jestliže nepřítomnost není způsobena vaší prokázanou pracovní neschopností, čerpáním dovolené v souladu se zákoníkem práce nebo jinou zákonnou překážkou. Ovšem v praxi o tom, zda se v konkrétním případě konkrétního zaměstnance a konkrétní firmy jedná o neomluvené zameškání práce, určuje výhradně sám zaměstnavatel, a to pouze po projednání s odborovou organizací.

(Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací.)

Vzhledem k tomu, že závěr o tom, zda jste neomluveně zameškali práci, je výhradně na zaměstnavateli, zaměstnavatel se rozhoduje pouze „po projednání“ s odborovou organizací, takže odbory, pokud vůbec ve vaší firmě vůbec působí, nemají žádné právo veta.

Už jsme to zdůraznili ve článku Za neomluvené absence vás mohou vyhodit, neochrání ani odbory. Rozhodnutí o tom, zda máte nebo nemáte neomluvenou absenci, přísluší výlučně zaměstnavateli. A to platí i tehdy, jestliže k projednání s odborovou organizací vůbec nedošlo.

Několikatýdenní absence

Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku (o němž jsme psali ve článku Jak můžeze zvrátit údajně neomluvenou absenci?) potvrdil, že okamžité zrušení pracovního poměru učiněné zaměstnavatelem z důvodu neomluveného zameškání práce není neplatné pro rozpor se zákonem jen proto, že zaměstnavatel určil, že se u zaměstnance jedná o neomluvené zameškání práce bez projednání s odborovou organizací.

Že se v daném sporu o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru pro neomluvené absence dočkal právník Hasenkopf značného odškodnění od Kanceláře prezidenta republiky, nebylo důsledkem nějakého formálního pochybení KPR, ale jen proto, že KPR už si nepřála, aby byl případ rozmazáván na veřejnosti. Sdělovací prostředky se totiž, jak si jistě mnozí pamatujete, o spor poradce exprezidenta Václava Klause, který přestal za prezidentování Miloše Zemana docházet do práce, hodně zajímaly. Kdyby totiž soud neskončil smírem, zajisté by musel skončit úspěchem KPR, protože zmíněné a přes smírem poslední rozhodnutí NS znělo v její prospěch. Jenže politický úřad už si nepřál pokračovat ve sporu, ačkoliv by v něm s vysokou pravděpodobností zvítězil.

Půldenní čili čtyřhodinová absence

Měšec.cz mnohé z vás zaskočil, ba až vyděsil, případem, který řešil NS ČR, o němž jsme psali ve článku Za zameskání celé směny můžete vyletět na hodinu, za půl směny dostat výpověď. Zaměstnanec opustil pracoviště bez souhlasu nadřízeného pro údajnou nevolnost v polovině pracovní směny, zameškal tedy 4 pracovní hodiny, a vysloužil si za to výpověď.

Nijak mu nepomohlo, když se jí bránil soudní cestou s tím, že svůj odchod z pracoviště oznámil spoluzaměstnanci. Ten mu totiž takový souhlas nebyl oprávněn udělit, a zaměstnanec proto nemohl ani rozumně předpokládat, že tento jeho postup nedostatek souhlasu zaměstnavatele zhojuje. Stejně tak mu nepomohlo to, že nemohl zastihnout v inkriminovanou dobu na pracovišti svého nadřízeného, protože ten měl v té době jednání se zákazníkem jinde. Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem shledal výpověď pro porušení pracovní kázně jako platnou.

Celodenní čili osmihodinová absence

Jiný zaměstnanec zase do docházkového systému zaměstnavatele zaznamenal příchod na pracoviště, které, aniž by znovu učinil záznam v docházkovém systému o odchodu, následně opustil. Až před koncem pracovní doby se na pracoviště vrátil a teprve potom v docházkovém systému učinil záznam o svém odchodu ze zaměstnání. Opustil tedy pracoviště na celou směnu – 8 pracovních hodin.

Nejvyšší soud ČR ve svém  rozsudku jednání zaměstnance (předstírání výkonu práce pro zaměstnavatele) vyhodnotil jako pokus získat na úkor zaměstnavatele konkrétní výhodu (mzdu za práci, kterou nevykonal), čímž vlastně (úmyslně) usiloval o nekorektní (nezákonné) snížení majetku zaměstnavatele. Jinak řečeno, dopustil se útoku na majetek svého zaměstnavatele, a proto s ním byl pracovní poměr okamžitě zrušen (čili lidově řečeno byl vyhozen na hodinu) po zásluze. Měšec.cz o tom psal ve článku Předstíral práci a falšoval docházku, vyletěl na hodinu.

Osmidenní absence

Jakkoliv se všeobecně přijímá a uvádí závěr, vyplývající z rozsudku Nejvyššího soudu ČR, že neomluvené zameškání práce v trvání 5 dnů zpravidla (již) představuje samo o sobě porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem a odůvodňuje rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením, tak vězte, že ani osm dní neomluvené absence nemusí vždy ospravedlňovat okamžité zrušení pracovního poměru, jak potvrdilo usnesení Ústavního soudu.

Neomluvenou absenci měl režisér v divadle. Při nástupu do angažmá vzalo původní vedení divadla na vědomí jeho hostování v jiném divadle. S novým vedením však měl neshody. Vedení nebralo ohled na režisérovo hostování v jiném divadle a stanovilo mu pracovní dobu pro jeho profesi nevhodnou: 5 osmihodinových směn od pondělí do pátku, vždy od 9:00.

Režisérovi vedení navíc dávalo i jiné pracovní úkoly než samotné režírování. Zaměstnanec se přitom opakovaně marně snažil dosáhnout dohody s novým vedením ohledně náplně práce a docházky. Jeho absence vyústily v okamžité zrušení pracovního poměru, které však bylo shledáno neplatným. Ústavní soud, na nějž se obrátil ve sporu neúspěšný zaměstnavatel, hodnotil i to, zda se obecné soudy neodchýlily od rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, který dříve dovodil, že pro okamžité zrušení postačuje neomluvená absence v délce pěti dnů.

skoleni_15_4

Ústavní soud zdůraznil, že z judikatury (rozhodovací praxe) Nejvyššího soudu vyplývá, že je tomu tak pouze „zpravidla“, přičemž vždy je třeba přihlédnout i k dalším okolnostem. V případě režiséra právě takové další okolnosti hovořící ve prospěch zaměstnance existovaly, a neomluvená absence zaměstnance tedy nepostačovala k okamžitému zrušení.

Ale nespoléhejte na to, pokladní v supermarketu, dělník, řidič nebo jiná profese, kterou vykonáváte právě vy, není ani oblíbeným rádcem bývalého prezidenta republiky a v důsledku zájmu médií tzv. celebritou, jako tomu bylo ve zmíněném případě právníka, ani divadelním režisérem, jako tomu bylo v naposledy uvedeném případě.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).