Státní náklady v Česku na nemocenskou rostou rok od roku rychleji (roste průměrná mzda). Vysoká nemocnost navíc zkresluje míru nezaměstnanosti, protože mnoho lidí by jinak bylo nezaměstnaných.
Kdo má na nemocenskou nárok?
Nemocenskou pobírá zaměstnanec, kterého uznal lékař dočasně neschopným k výkonu jeho práce pro nemoc či úraz. Nemocenská se ve všech zemích Evropské unie poskytuje za kalendářní dny. Pro její vznik není předepsána žádná karenční (čekací) doba, a proto ve všech zemích má zaměstnanec nárok na nemocenskou ihned po vzniku pracovního poměru.
Nemocenská je pobírána již od prvního dne pracovní neschopnosti. Po skončení doby pro vyplácení nemocenské musí občan nastoupit do práce nebo zažádat o některý z důchodů (pokud se jedná o případ přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity). V některých případech může být doba pobírání nemocenské lékařem prodloužena, pokud se očekává během krátké doby zlepšení zdravotního stavu pacienta do takové míry, že může bez problémů nastoupit do práce.
Paušální sazba nebo dle výše výdělku
Země evropská patnáctky můžeme dle přístupu k výpočtu nemocenské dávky rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří země, kde je výše nemocenské stanovena v paušální výši (Irsko, Island, Řecko, Malta a Velká Británie). Druhou skupinu tvoří země, kde je výše nemocenské závislá na výši dosahovaného příjmu před onemocněním.
V zemích s „paušální“ nemocenskou lidé s vyšším příjmem téměř vůbec nejsou nemocní, a když, tak po dobu nemoci čerpají dovolenou. Důvod je jasný, výše nemocenské je pro tyto občany natolik nízká, že si jednoduše nemohou dovolit marodit s lehčími druhy nemoci (musí splácet hypotéku, pojištění, školné, …).
Nejvyšší nemocenská je v Lucembursku, Dánsku a Norsku
Nejvyšší nemocenská (ve výši 100 % průměrného příjmu občana) je v Lucembursku, Dánsku a Norsku. Nemocenskou v plné výši dostávají občané v těchto zemích při všech druzích nemocí či úrazů.
Celkově můžeme říci, že nejnižší nemocnost je v zemích Skandinávie, které mají nejzdravější obyvatelstvo a současně zde nedochází ke zneužívání štědrého sociálního systému, protože to nemají občané jednoduše v povaze.
Nemocenská v zemích Evropské unie
Belgie
Prvních 30 dní ve výši 60 % průměrného příjmu za uplynulé čtvrtletí. Od 31. dne 55 %. Maximální výše 104 euro na den. Nemocenská je pobírána maximálně po dobu jednoho roku, potom má občan nárok na invalidní důchod.
Dánsko
Jestliže občan řádně platil příspěvky do fondu, pobírá po dobu nemocenské 100 % svého průměrného příjmu za uplynulé čtvrtletí. Maximální výše 439 euro týdně. Nemocenská je pobírána maximálně po dobu 52 týdnů během posledních 18 měsíců, potom má občan nárok na invalidní důchod.
Česko
Nemocenskou po celou dobu vyplácí stát. Nemocenská činí za první tři dny nemoci 25 %, za další kalendářní dny již 69 % z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ je úhrn příjmů zaměstnance (je totožný s vyměřovacím základem na pojistné na sociální zabezpečení) za předchozích 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němž vznikl nárok na nemocenskou. Nemocenská se poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku (jsou možné výjimky).
Estonsko
Nemocenskou vyplácí občanům pojišťovna ve výši 60 % jejich průměrného příjmu maximálně po dobu 182 dní. V některých případech může být prodloužena na 240 dní. U pracovních úrazů činí nemocenská 100 % průměrného příjmu občana a u nemocí, které si vyžádaly celodenní pobyt v nemocnici, činí nemocenská 80 % z průměrného příjmu občana.
Finsko
Výše nemocenské závisí na výši příjmu (jsou stanovena pásma). Je zavedena klouzavá sazba od 25 % do 70 % z průměrného příjmu za posledních 43 týdnů. Nemocenská je pobírána maximálně po dobu jednoho roku, potom má občan nárok na invalidní důchod.
Francie
Nemocenská činí 50 % průměrného příjmu za uplynulý rok, maximálně však 42 euro denně po dobu prvních 30 dní. Od 31. dne činí nemocenská 66,66 %, maximálně však 56 euro denně. Nemocenská je pobírána maximálně po dobu jednoho roku, potom má občan nárok na invalidní důchod.
Irsko
Paušální sazba ve výši 148,80 euro týdně. Nemocenská je pobírána maximálně po dobu jednoho roku, potom má občan nárok na invalidní důchod.
Island
Paušální sazba ve výši 11 euro denně. Nemocenská je pobírána maximálně po dobu 52 týdnů během 24 měsíců.
Itálie
Prvních 20 dní se poskytuje nemocenská ve výši 50 % z průměrného příjmu za poslední tři měsíce, od 21. dne již ve výši 66,6 %. Nemocenská je pobírána maximálně po dobu 6 měsíců během jednoho roku.
Kypr
Nemocenská činí 60 % z průměrného příjmu občana a je poskytována po dobu 156 dní, vyplácí ji stát. V některých případech může být prodloužena na 312 dní.
Lichtenštejnsko
Nemocenská činí 80 % z průměrného příjmu občana a je poskytována maximálně po dobu 720 dní během posledních 900 dní.
Litva
Nemocenská se vyplácí až od třetího dne nemoci a činí 85 % z průměrného příjmu za uplynulé čtvrtletí. Nejdéle je nemocenská vyplácena po dobu 120 dní.
Lotyšsko
Výše činí 80 % z průměrné mzdy. Nemocenská je poskytována po dobu 52 týdnů, potom má občan nárok na invalidní důchod.
Lucembursko
Po dobu nemoci dostává občan dávky nemocenské ve výši 100 % svého průměrného příjmu za poslední 3 měsíce. Nemocenská je však poskytována nejdéle po dobu 52 týdnů, potom má občan nárok na invalidní důchod.
Maďarsko
Výše nemocenské činí 70 % z průměrného příjmu občana, který odváděl sociální pojištění déle než dva roky, u ostatních 60 %. Nemocenská je vyplácena nejdéle po dobu jednoho roku, potom má občan nárok na invalidní důchod.
Malta
Nemocenskou vyplácí občanovi stát, a to v paušální výši. Výše nemocenské činí 15 euro za den u ženatých či vdaných, u svobodných činí 9,70 euro za den.
Německo
Výše nemocenské činí 70 % z průměrného příjmu občana za uplynulých 52 týdnů. Nejdéle je však nemocenská poskytována po dobu 78 týdnů během 3 let.
Nizozemí
Výše nemocenské činí 70 % z průměrného příjmu občana za posledních 12 měsíců, nejvýše však 159 euro denně. Nemocenská je poskytována nejdéle po dobu 104 týdnů, potom má občan nárok na invalidní důchod.
Norsko
Výše nemocenské je stanovena na 100 % z průměrné mzdy za uplynulé čtvrtletí. Nemocenská je poskytována nejdéle po dobu 52 týdnů, potom má občan nárok na invalidní důchod.
Polsko
Nemocenská je poskytována maximálně po dobu 6 měsíců, potom již má občan nárok na invalidní důchod. Jsou stanoveny dvě sazby nemocenské: 80 % z průměrného příjmu a 100 % z průměrného příjmů (platí pro pracovní úrazy a těhotné ženy).
Portugalsko
Výše nemocenské se pohybuje od 55 % do 80 % průměrného příjmu za předcházející čtvrtletí v závislosti na délce nemoci. Nemocenská je poskytována maximálně po dobu 1095 dní, potom má občan nárok na invalidní důchod.
Rakousko
Prvních 42 dní dostává občan 50 % své průměrné mzdy za uplynulých 12 měsíců, potom 60 %, nejvýše však 3270 euro měsíčně. Nemocenská je poskytována maximálně po dobu jednoho roku, potom má občan nárok na invalidní důchod.
Řecko
Nemocenská je v Řecku vyplácena v paušální výši, prvních 15 dní 13,50 euro, potom 24,90 euro. Nemocenská je poskytována maximálně po dobu 182 dní, 360 dní nebo 720 dní (závisí na typu nemoci).
Slovensko
Výše nemocenské činí 25 % první tři dny nemoci, od 4. dne činí nemocenská 55 % z průměrného příjmu občana. Nemocenská je poskytována nejdéle po dobu 52 týdnů, potom má občan nárok na invalidní důchod.
Slovinsko
Výše nemocenské činí 100 % z průměrného příjmu za předcházející čtvrtletí (u nemocí z povolání, úrazů v práci), 90 % u nemocí a 80 % u zranění. Nemocenská je poskytována maximálně po dobu jednoho roku, potom má občan nárok na invalidní důchod.
Španělsko
Prvních 20 dní je nemocenská vyplácena ve výši 60 %, potom ve výši 75 % z průměrného příjmu za posledních 6 měsíců. Nemocenská je poskytována nejdéle po dobu 52 týdnů, potom má občan nárok na invalidní důchod.
Švédsko
Výše nemocenské je stanovena na 80 % z průměrné mzdy za uplynulé čtvrtletí. Nemocenská je poskytována nejdéle po dobu 52 týdnů, potom má občan nárok na invalidní důchod.
Velká Británie
Výše nemocenské je stanovena paušální sazbou, prvních 28 dní dostává občan 94 euro, potom 105 euro. Nemocenská je poskytována nejdéle po dobu 52 týdnů, potom má občan nárok na invalidní důchod.
Pramen: „MISSOC = Gegenseiiges Informationssystem der sozialen Sicherheit in den Mitgliedsstaaten der EU“