Nejen Češi, ale všichni obyvatelé Evropské unie se už několik dlouhých měsíců potýkají s vysokou inflací, která teprve v posledních týdnech začíná jevit lehké náznaky zpomalování, nebo dokonce zastavování růstu. Co nás inflace naučila a jak jsme změnili své finanční chování?
Na začátek se sluší říct jednu potěšující zprávu: Na to, jak jsou Češi poměrně slabí ve finanční gramotnosti (což neúprosně ukazuje každoroční průzkum České bankovní asociace), znehodnocení peněz vlivem inflace pochopil skoro každý. Devět z deseti Čechů dokáže spočítat, jaká je momentálně kupní síla jeho našetřených 100 tisíc Kč, které si vloni uložil na spořicí účet, pokud je nyní inflace ve výši cca 17 %. Jen každý desátý člověk na tuto otázku odpověděl, že neví, nebo dokonce že se mu účet o 17 % zhodnotí.
Vyplývá to z průzkumu, který pro Broker Consulting vypracovala agentura Median. Průzkum probíhal v srpnu 2022 prostřednictvím online panelu CAWI na vzorku 1022 respondentů ve věku od 18 let výše.
Omezili jsme své výdaje
Polovina české populace už v důsledku inflace a nárůstu cen omezila své výdaje a další třetina obyvatel se k seškrtání domácích nákladů chystá. Třiadvacet procent lidí si zajistilo přivýdělek pomocí brigády, 11 % lidí dostalo v práci přidáno, dalších 11 % požádalo o nějakou formu státní podpory a 5 % dotázaných si vzalo spotřebitelský úvěr.
Inflace není ze své povahy spravedlivá. Dopadá především na domácnosti s nízkými příjmy, které zároveň mají, pokud vůbec nějaké, malé úspory. Tato skupina domácností už musela omezit své výdaje nebo hledat další zdroje svých příjmů. Ti, co úspory teprve plánují, patří spíše k domácnostem s vyššími příjmy,
říká Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Peníze přesunula do výhodnějších pozic čtvrtina lidí
Čtvrtina české populace, která má našetřené úspory alespoň ve výši 30 tisíc Kč, změnila způsob jejich uložení. Více než polovina z nich převedla peníze na spořicí účty (55 %). Zároveň také 29 % lidí přesunulo peníze do investičních fondů. K tomuto kroku se odhodlali zejména mladší lidé do 40 let. Za nimi následovalo stavební spoření, hotovost, penzijní spoření, cenné kovy, běžný účet, kryptoměny a půjčky.
Za pozornost stojí zjištění, že 10 % lidí považuje za nejbezpečnější „úkryt“ pro své peníze mít je doma v hotovosti, takříkajíc „pod slamníkem“. Dalších 5 % se spoléhá na většinou nijak neúročené běžné účty.
Kam Češi přesunuli své úspory v průběhu roku 2022
Aktuální data ukazují, že 40 % domácností nemá finanční rezervu, která by pokryla jejich měsíční výdaje. Sedm procent nemá dokonce žádnou rezervu a třetině domácností by rezerva vystačila na méně než jeden měsíc. Domácnost je obvykle označena za finančně zdravou, když má rezervu alespoň na tři měsíce. To v ČR nesplňuje 55 % domácností. Naopak, rezervu vyšší než šestinásobek měsíčních výdajů, má třetina domácností,
říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Zmíněná čtvrtina Čechů, která převáděla našetřené peníze, učinila tyto změny zejména v návaznosti na válečné události na Ukrajině a s nimi spojeným prudkým nárůstem úrokových sazeb. Podle průzkumu došlo k největšímu převodu úspor v květnu letošního roku (29 %). Lidé však přesouvali peníze v průběhu celého prvního pololetí roku 2022 v souvislosti se sílící inflací.
Zájem o finanční pohodu ve stáří sílí
Dobrou zprávou je, že dvě třetiny populace mohou, navzdory všeobecnému růstu, investovat své finanční rezervy do dlouhodobých cílů. Téměř 70 % dotázaných odpovědělo, že je pro ně nejdůležitější postarat se o sebe ve stáří, a své úspory směruje právě tam.
Vedle tohoto zjištění pak 47 % dotázaných počítá s tím, že ve své dosavadní strategii šetření na stáří provede nějaké změny. Teprve za touto hlavní prioritou následuje vše ostatní: rekonstrukce, zabezpečení dětí, pořízení auta a další.
Nejčastější změna investic v důsledku inflace 2022
Průměrná výše úspor domácnosti se pohybuje mezi 100–300 tisíci Kč. Takové částky má našetřeno 13 % lidí. Shodný počet respondentů (13 %) má našetřenou částku pouze do 10 tisíc Kč. A přibližně stejná skupina obyvatel má našetřen vyšší obnos v rozmezí mezi 300–500 tisíc. Převážně se jedná o lidi s vyšším vzděláním nebo OSVČ.
Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské tvoří úspory ležící na spořicích účtech více než 220 miliard Kč.
Extra úspory, které domácnosti v průběhu koronavirové pandemie vytvořily, buď zásluhou odložených výdajů, nebo záměrným zvýšením finančních rezerv, zůstávají nad hranicí 220 miliard korun, a to i přes setrvalý růst životních nákladů. Většina těchto úspor totiž připadá na domácnosti s vyššími příjmy, které těžily ze zrušení superhrubé mzdy a které se snadněji vyrovnají s pádivou inflací. Nemalá část těchto úspor může představovat trvalou finanční rezervu a podpořit tak další růst dlouhodobých úspor a zájem o investiční produkty,
říká Helena Horská.
Jak v době inflace investovat? Rada pro konzervativní začátečníky
Lidé, kteří se teprve teď začínají rozhlížet po investičních příležitostech a doufají, že tak ochrání po dobu vyšší inflace své úspory, mají zkrátka smůlu.
Takříkajíc se ctí může projít inflací jen ten, kdo v posledních 10 letech investoval a vydělával více, než kolik byla inflace, a vytvořil si polštář. Teď se ten polštář jen o něco zmenší. Začít teď investovat, abych teď ochránil svoje peníze před inflací, je nesmysl,
říká předseda představenstva Conseq Investment Management Richard Siuda. Nejhorší chyba, kterou teď mohou nezkušení lidé udělat, je naletět na rádoby výhodné nabídky na vysoké výnosy s nízkým rizikem. To si jen naběhnou na velký průšvih.
V tuto chvíli můžeme hledat podle Richarda Siudy možnosti, jak peníze zhodnocovat nejlépe na různých typech účtů, ve fondech krátkodobých i dlouhodobých dluhopisů. Například státní 10leteté dluhopisy s úročením 4,5–5 % jsou zajímavější, než bývaly v uplynulých cca 12 letech.
To jsou příležitosti, které tady máme, ale nemůžeme si myslet, že je to něco, co nás ochrání v nejbližších dvou letech. Pořád je potřeba sledovat dlouhodobější horizont. Ale teď zkrátka kupní síla našich úspor poklesne. Krátkodobé jednoduché řešení neexistuje, uzavírá Richard Siuda.
ČLÁNKY DO MAILU