Když jde o to poznat, že víc utrácíme než vyděláváme, to my Češi ještě zvládáme celkem dobře. Ale jakmile nám někdo nabízí nevýhodný a předražený úvěr, více než dvě třetiny Čechů na něj bez rozpaků kývnou. S finanční gramotností na tom Češi stále nejsou dobře.
Vyplývá to z průzkumu finanční gramotnosti pro rok 2022 České bankovní asociace a agentury Ipsos pro finanční trh. Průzkum probíhal v srpnu 2022 pomocí online dotazníku v Ipsos panelu Populace.cz na vzorku 1063 respondentů ve věku 18–79 let.
Zatímco index finanční gramotnosti pro rok 2022 je 56 bodů z celkové možné stovky, v roce 2021 byl na 55 bodech, ale ještě o rok dříve získal 60 bodů a v roce 2019 měl 57 bodů. Spíš to tedy vypadá, že se Češi v tématech kolem peněz čím dál více ztrácejí.
Nejlépe se ve financích orientují muži ve věku od 50 let výše, s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním, žijící v Praze. Z hlediska regionů jsou za Prahou Čechy a za nimi Morava.
Index finanční gramotnosti Čechů 2022
Učíme se metodou pokus-omyl
Podle průzkumu nás v první řadě nejvíce baví zjišťovat, jak naše finance fungují, prostřednictvím vlastních zkušeností (26 % lidí). Takřka naslepo, aniž bychom se s někým poradili, podepisujeme smlouvy na finanční produkty a pak čekáme, co se bude dít.
Poradcům, ať už bankovním, nebo externím, nasloucháme jen občas (21 % lidí). Z internetu, kde se dají při troše hledání najít velmi dobré zdroje informací pro utvoření představy, jak finance fungují, čerpá jen 16 % lidí. Odborný kurz, seminář, výukový program navštívila jen 4 % obyvatel ČR, včetně těch, co si alespoň pořídili odbornou literaturu.
Nerozumíme poradcům a občas neumíme ani počítat
I když už poradcům nasloucháme, máme potíže pochopit, co nám říkají. Nehledě na to, že se doporučení jednotlivých poradců různí a my nejsme schopni sami rozpoznat, které doporučení je pro nás vhodnější (35 %). Tak se tedy vydáme hledat na internet, kde ale často neumíme najít objektivní informace (celkově 19 % obyvatel ČR, z toho však 29 % lidí s vysokoškolským vzděláním).
K čemu nám však jsou všechna moudra světa, když nakonec z poměrně velké části narazíme na fakt, že neumíme počítat. Tedy nezvládáme početní úkony a neumíme procenta (celková populace 17 %, z toho mladší lidé 25 %). Čtete dobře, čtvrtina mladých lidí nerozumí procentuálním výpočtům.
Pochopení základních principů fungování peněz dělá potíže 8 % populace, z toho 13 % lidí se základním vzděláním.
S čím mají lidé největší potíže z hlediska finanční gramotnosti
Téměř polovina lidí neví, jak hospodařit ve vlastní domácnosti
Jak už bylo výše řečeno, nejvíc jsme si jistí s hospodařením vlastní domácnosti. Více než polovina (55 %) lidí ví, jak nakládat s rodinnými penězi a jak vybalancovat příjmy a výdaje. Jenže ruku na srdce, znamená to, že ta druhá, jen o kousek menší část (45 % lidí), svým domácím rozpočtům příliš nerozumí. Tohle skóre moc veselé není.
Pojďme se tedy podívat, jak se nám daří v těch dalších znalostech, kde dopadáme ještě hůř.
- V oblasti spoření a tvorby rezerv si věří a ví, co dělá, jen 35 % obyvatel ČR.
- Pokud jde o úvěry a půjčky, v jejich vhodnosti či výhodnosti se dokáže zorientovat 23 % lidí.
- Jak na ochranu peněz a kybernetickou bezpečnost, tím si je jisto jen 21 % lidí.
- A nejslabší článek nakonec, to je důvěra ve své investiční znalosti. Jen 12 % obyvatel bez problémů rozumí principům investování.
Jak si Češi věří v jednotlivých finančních oblastech
A do toho inflace
Za tohoto stavu finanční gramotnosti národa nás ještě ke všemu potkala vysoká inflace. Jestliže téměř polovina Čechů poněkud „plave“ ve svém vlastním domácím hospodaření, vyvstává otázka, zda se vůbec dá očekávat, že tato část obyvatel rozumí pojmu inflace, tomu, proč přišla a proč tu je pořád.
To, co je zjevné, jsou vysoké ceny úplně všeho, a tudíž na podstatnou část lidí padá existenční strach.
Tři čtvrtiny Čechů uvádějí, že současná inflace ohrožuje jejich rodinný rozpočet (28 % velmi ohrožuje, dalších 43 % spíše ohrožuje). Jen 23 % obyvatel ČR je v pohodě. Více ohrožené se cítí ženy než muži (76 % vs. 67 %). Nejlépe se i v této době, oproti zbytku populace, cítí soukromí podnikatelé bez zaměstnanců (54 % vs. 71 %).
Jaké mají Češi řešení na překonání krize?
- Více šetřit energiemi (60 %),
- omezení výdajů za sport, kulturu a zábavu (46 %),
- omezení výdajů za spotřební zboží (45 %),
- omezení cestování včetně úspor za pohonné hmoty (38 %),
- omezení výdajů za základní potraviny a zboží (32 %),
- něco jiného (4 %),
- žádná úsporná opatření neplánují (12 %).
Obavy Čechů z ohrožení jejich rodinného rozpočtu
Téměř polovina Čechů neplánuje ochránit své úspory před inflací
Zřejmě souvisí s celkovou finanční gramotností, že 41 % Čechů zůstává pasivní při ochraně svých úspor před současnou inflací. To znamená 4 z 10 lidí.
Přibližně třetina lidí (31 %) hledá útočiště pouze na lépe úročených spořicích účtech. Teprve zbývající obyvatelé „uklízejí“ své peníze do zlata (9 %), do dluhopisů a akcií (13 %), nemovitostí (14 %), kryptoměn či NFT, „Non-Funglible Token“ (5 %).
Jaká opatření Češi plánují pro ochranu svých úspor?
Ani vyhlídky na budoucnost nejsou zrovna růžové. Šest z deseti lidí se domnívá, že jejich situace na konci roku 2022 bude ještě horší, než je teď (59 %). Zhruba čtvrtina Čechů (28 %) si myslí, že se bude mít pořád stejně. A jen malá část lidí žije v naději, že se situace do konce roku o něco zlepší (4 %), dokonce o hodně zlepší (2 %).
Ale například už nyní, před začátkem nového školního roku, 37 % rodičů ví, že bude muset regulovat své rodinné výdaje, které se týkají dětí. Zájmové kroužky omezí 13 % rodičů, 5 % pak další školní aktivity. Dojde i na obědy pro děti, které se chystá zrušit 5 % rodičů.
Z celkového počtu rodičů, kteří uvedli, že nezvládnou ze svého příjmu zajistit nákup školních pomůcek, si 18 % bude muset vypůjčit částku 3000 Kč. Dalších 14 % rodičů uvažuje o půjčce vyšší než 3000 Kč.
Jak rodiče plánují finančně omezit aktivity dětí
Školy musí naučit děti výpočty pro život
Jak se z neveselého skóre finanční gramotnosti Čechů posunout na lepší pozice? Kdo může nejvíce pomoci naučit lidi rozumět jejich penězům? Podle průzkumu, který hodnotil stanoviska respondentů, vyplývá, že nejvíc zabrat by měla škola. A poté rodina.
Češi si myslí, že finanční gramotnost se ve škole učí málo nebo vůbec (58 %) a že ani rodina v otázkách hospodaření své děti nevede správným směrem (54 %). Je to logické. Jestliže polovina rodičů financím sotva rozumí, těžko naučí hospodařit své vlastní děti.
Ve škole to bude také potíž. Podle 32 % respondentů nejsou sami učitelé dostatečně finančně gramotní, aby mohli patřičné znalosti předávat svým žákům. Nemluvě o tom, jak jsme už četli výše, 25 % dětí či studentů opustí školu bez toho, aniž by zvládli procentuální výpočty. Stejný počet lidí (32 %) se domnívá, že znalosti finanční problematiky se nakonec získá až vlastními zkušenosti. Což jsme tam, kde jsme byli na začátku článku, u vzdělávání stylem „pokus-omyl“.
Kde je prostor pro informace o financích?
Je otázkou, zda současná dospělá populace Čechů bude ochotná a motivovaná své finanční vzdělání dohnat. Možná, že budeme muset počkat až na dorůstající děti a mládež, kteří třeba dostanou chuť rozumět svým penězům.
