Národe, tloustneš. Ve hře je možnost ještě více zdražit sladké nápoje a snížit jim obsah cukru

Stát zvažuje zavedení spotřební daně pro slazené nápoje, namísto aby zvyšoval sazbu DPH, jak chce konsolidační balíček, který nyní leží v Senátu. Česká republika je totiž 3. zemí v Evropské unii s největším podílem dospělé populace s nadváhou, kterou trpí téměř 60 % lidí. Nadváha a později obezita obyvatelstva se odráží nejen ve výdajích státu do zdravotního systému, ale také má vliv na sociální systém a ekonomickou produktivitu.

Zavedení spotřební daně navrhla vládní koalici Národní ekonomická rada vlády (NERV), která přitom vychází ze studie výzkumné společnosti PAQ Research nazvané Jak na zdanění slazených nápojů: Komparativní analýza a doporučení reforem. Autory studie jsou ekonom Jakub Komárek a sociolog Daniel Prokop, který je zároveň členem NERVu.

Vycházejí z faktu, že jednou z příčin nadváhy či obezity je konzumace slazených nealkoholických nápojů. Podle dat Eurostatu z roku 2019 pije slazené nápoje alespoň jedenkrát denně až 11,4 % Čechů ve věku od 15 let výše. Data Českého statistického úřadu říkají, že průměrný Čech spotřebuje za rok 87,7 litru limonád a 65,5 litru ostatních nápojů, do kterých se řadí slazené džusy, ledové čaje a další.

S celkovým zdravím na tom nejsou Češi právě nejlépe a výrazně zaostávají za většinou zemí západní Evropy.

Střední očekávaná délka života Čechů sice dlouhodobě roste, ale délka života prožitá ve zdraví zaostává o 10–12 let (10 let u mužů, 12 let u žen). Češi tak díky dopadu nemocí na kvalitu života ztratí ekvivalent jedné dekády života, říká zpráva NERVu. To s sebou samozřejmě nese nejen finanční dopady na náklady ve zdravotní a sociální sféře, ale také dopady na dostupnost pracovní síly. Zdravotní stav obyvatelstva je také jedním z hlavních vstupních faktorů při zvažování posunu odchodu do důchodu, dodává zpráva.

Celkové roční náklady spojené s obezitou a nadváhou odhaduje Světová federace pro obezitu na více než 12 000 Kč na jednoho obyvatele ČR a předpovídá, že tyto náklady stále porostou, vzhledem k tomu, že počet lidí s obezitou stabilně roste od vzniku České republiky.

NERV poukazuje na fakt, že v Česku příliš nefunguje ekonomická motivace občanů ke zdravému životnímu stylu a nemáme dostatečně zdaněný alkohol a slazené nápoje. Ty jsou přitom jedním z hlavních zdrojů cukru v našem jídelníčku, data ukazují, že sladké nápoje nám dodají 24 % zkonzumovaného cukru. Jedna plechovka běžného slazeného nápoje obsahuje průměrně 40 g cukru, což je, pro lepší představu, zhruba 10 kávových lžiček.

Jak na zdanění cukru v nápojích?

Proto NERV navrhuje vládě, aby sladké nápoje přidala na seznam výrobků, které jsou dnes zatíženy spotřební daní. Tím by se docílilo dvou efektů:

• výrobci by byli motivováni snížit obsah cukru v nápojích,
• lidé by kvůli úspoře peněz kupovali méně sladkých nápojů.

Daň ze slazených nápojů zavedlo v Evropě již 12 zemí: Finsko, Maďarsko, Francie, Belgie, Irsko, Lotyšsko, Portugalsko, Spojené království, Estonsko, Norsko, Chorvatsko a nejnověji i Polsko, to zavedlo daň v roce 2021. Celkově ve světě pak uplatňuje tuto daň více než 50 zemí.

Studie PAQ Research doporučuje, aby Česká republika zavedla specificko-unitární zdanění slazených nápojů, které zahrnuje jak nižší zdanění pro ovocné a zeleninové šťávy, tak zdanění pro umělá sladidla, kofein a taurin, které mají též škodlivý vliv na zdraví konzumentů. Inspiruje se zejména polským modelem, jehož výhodou jsou i podobné cenové hladiny jako u nás, a tak lze výše jednotlivých daňových sazeb převzít.

Jedním ze způsobů, jak snížit koncentraci cukru v nápoji a zároveň ponechat sladkou chuť, je náhrada cukru za umělá sladidla. Ta sice neobsahují kalorie, ale na druhou stranu také nejsou právě to nejlepší pro životosprávu. Výzkumy naopak poukazují na jasný vztah mezi umělými sladidly a vyšším rizikem vysokého tlaku, cukrovky, obezity a metabolického syndromu.

Proto některé země, např. Francie, Estonsko, Lotyšsko a Polsko, daní nejen cukr v nápojích, ale i umělá sladidla. Protože však nejsou tolik škodlivá jako cukr, považuje se za přechod od cukru k umělým sladidlům jako žádoucí krok, podobně jako když přejdete od cigaret k elektronické cigaretě. Z toho důvodu PAQ Research navrhuje, aby nápoje obsahující umělá sladidla byly zdaněny méně než ty s nadměrným množstvím cukru.

Jak by mohlo zdanění vypadat?

Jak už jsme řekli, návrh PAQ Research je inspirovaný polským modelem.

• Spotřební daň pro nápoje s hustotou cukru 50 g/l by byla 3,4 Kč/l.
• Variabilní komponent ve výši 0,35 Kč/l za každých 10 g/l cukru nad základní hustotou 50 g/l. Tento variabilní komponent by se však neuplatňoval na nápoje s obsahem alespoň 20 % ovocných či zeleninových šťáv, nealkoholická piva, nápoje s alespoň 75% podílem mléka a náhrady mléka.
• Spotřební daň pro nápoje obsahující alespoň jedno umělé sladidlo by činila 1 Kč/l.
• Daň by podléhala automatické valorizaci sazeb o inflaci či medián růstu mezd.
• Od daňové povinnosti by byla osvobozena dětská výživa a také speciální zdravotní přípravky.

Už nyní se vláda zabývá vyšším zdaněním nápojů, jenže v současném podání jde o zvýšení DPH. V tuto chvíli spadají nealkoholické nápoje do základní sazby DPH ve výši 15 %, od ledna má tato sazba vzrůst na 21 %.

Následují tabulka porovnává vládní návrh zvýšení sazby DPH pro všechny nealkoholické nápoje s návrhem polského modelu zdanění slazených nápojů.

Zatímco polský model zvyšuje prevenci veřejného zdraví tím, že motivuje výrobce ke změně složení slazených nápojů, takřka jedinou výhodou vládního návrhu je administrativní jednoduchost, uvádějí výzkumníci Jakub Komárek a Daniel Prokop.

Podle odhadu PAQ by uvalení spotřební daně na slazené nápoje přineslo 10–20% snížení jejich konzumace a zároveň by motivovalo výrobce ke snížení koncentrace cukru ve svých výrobcích. Podle studie, která hodnotila dopady během prvního roku po zavedení spotřební daně, změnilo 62 % zkoumaných nápojů své složení a obsah cukru snížilo.

Jaký by měla spotřební daň vliv na cenu nealkoholických nápojů

To si ukážeme v následující tabulce, která srovnává cenový dopad vládního návrhu se sazbou DPH a návrhu PAQ Research na zavedení spotřební daně.

Snažíme se tak názorně ukázat, že vládní návrh zdraží všechny slazené nápoje o 2,1 % nehledě na obsah cukru v nápoji. PAQ návrh jde opačným směrem, největší zdražení by nastalo u levných slazených nápojů a kojenecká voda by nezdražila vůbec, uvádějí výzkumníci. V sloupci Změna po PAQ danění můžete vidět nárůst ceny nápoje po zakalkulování spotřební daně a zároveň ponechání původní sazby DPH ve výši 15 %, jak pro Měšec.cz upřesnil Jakub Komárek.

Spotřební daň je každopádně lepší varianta než zvyšování DPH, které se nakonec týká všech nápojů, včetně těch neslazených. DPH víc zdražuje dražší nápoje, na což spotřebitelé reagují výběrem levnějších, ale stejně slazených nápojů, často ještě horší kvality. A výrobci nejsou motivováni snižovat objem cukru, dodává ekonom.