Hlavní navigace

Názory k článku Najít nové zaměstnání nemusí být problém

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 2. 1. 2008 16:03

    anonymní
    Najít si nové zaměstnání nemusí být problém. Ale o jaké zaměstnání se jedná? Málo placené, nebo velká odpovědnost či být 25 hodin denně v práci bez oběda? Každý hledá takové zaměstnání, aby se co nejméně nadřel, a měl za to co nejvyšší odměny + nějaké ty benefity.
    Pokud mám nějaké závazky (hypotéka, pojištění, spoření, energie, potraviny, ošacení ...) a jsme nucen je hradit, je pochopitelné, že musím mít takovou práci, která mi zajistí možnost hrazení těchto plateb. Nemohu s platem 20 tisíc a výdaji na výše uvedené 15 tisíc přijmout místo s platem 12 tisíc (a ještě platit třeba 3 tisíce na dojíždění), protože bych neměl z čeho výše uvedené hradit. A že jsem si výše uvedené nepořídil pro srandu králíkům, ale protože dnešní společnost mne do toho nutí a nenabízí jiné shcůdné řešení (klidně bych rád i nadále platil nájem pět stovek a pojistné padesátku měsíčně) ...
    Proto bych doporučil našim předním ekonomům, analytikům, s. Nečasovi, pracovníkům ÚP, aby se vžili do postavení řadového občana a pak něco blábolit o potřebě přijímat hůře placenou práci a zároveň si spořit na důchod, na vzdělání atp. Sytý hladovému zkrátka nevěří ...
    Nabídka dobrých míst se většinou na veřejnost ani nedostane, většinou se jedná o špatné pracovní podmínky, špatné mzdové ohodnocení atp. Ve svém okolí nejde nepřehlédnout, že některá místa si zaměstnanci drží zuby nehty, některé pozice (nebo někteří zaměstnavetelé) jsou naopak proflánutí tím, že mají neustálý požadavek na ÚP na nové pracovníky a ti stávající tam vydrží stěží zkušební dobu.
  • 2. 1. 2008 18:21

    Papouch (neregistrovaný)
    "... musím mít takovou práci..."

    Nemusite. Jedine, co *opravdu* musite, je umrit.

    Jeden namet na uvahu pro radoveho obcana, kteremu mistni stat neni dost socialni - prestehovat se treba do toho vychvalovaneho Svedska, administrativni bariery padly, staci vzit obcanku a jet.

    Ale vzhledem k tomu, ze na seznamu tady:

    http://lexin.nada.kth.se/swe-eng.html

    cestina chybi, asi ten rozdil v zivotni urovni neni dost motivujici.
  • 3. 1. 2008 0:04

    anonymní
    Vy jste jak ti komunisti - taky vyhazovali ze země lidi, co se jim něco nelíbilo a chtěli něco zlepšit.
    Pokud se jedná o ojedinělé nespokojence, dá se to vyřešit urážkou o neschopnosti, ale pokud se jedná o jev masový a pokles životní úrovně, je to na pováženou. Jen doufám, že lidi nezapomenou a nenechají se v příštích volbách opět uhnat na guláš a balonek s modrým ptákem.
  • 3. 1. 2008 1:03

    jezevec (neregistrovaný)
    Co je na tom špatného, poskytovat své cenné služby a práci tam, kde o ní stojí a jsou ochotní za ní zaplatit?
    Pokud budete vynikajícím pohánečem slonů, objektivně hoden mzdy 50.000 - jakou práci asi dostanete v česku?
    Jestli disponujete podobně neprodejnou nabídkou pracovní síly - musíte změnit nabídku nebo dislokaci. Vše.
    http://www.novinky.cz/clanek/124312-firmy-maji-problem-sehnat-zamestnance-na-jejich-kvalitu-rezignuji.html
  • 3. 1. 2008 19:30

    Patrik Chrz
    já toho z minulé éry zas tak moc nepamatuji, když byl osmdesátýdevátý, byl jsem v sedmé třídě, ale rozhodně si nemyslím, že by naše životní úroveň šla dolů. Tehdy nebyla v každé rodině ani barevná televize (třeba my jsme jí neměli), ani auto nebylo tak běžnou záležitostí jako dnes. Když měl někdo počítač (i obyčejné Spectrum nebo Atari), tak byl king.
    Jet na dovolenou mimo Evropu bylo něco neslýchaného, atd.
    Běžte se někdy o víkednu podívat do nějakého supermarketu, tam je takových lidí s životní úrovní na hranici bídy, že tam často není ani k hnutí :-)
  • 3. 1. 2008 20:22

    Tomáš Marný (neregistrovaný)
    Teda Patriku, obvykle píšeš celkem rozumně, ale teďs mne dostal :-/. Barevná televize a počítač, říká ti něco technický pokrok? Před 100 léty třeba nebyla skoro v žádném bytě koupelna a dnes jsou tam i dvě, co?
  • 3. 1. 2008 20:40

    Patrik Chrz
    Nepsal jsem o počítači s 2 GHz procesorem a LCD/plasmě. Psal jsem o Spectru / Atari a normální barevné TV - tedy běžném vybavení domácnosti na západ od našich hranic.
  • 4. 1. 2008 9:27

    Tomáš Marný (neregistrovaný)
    Jenže to, že je dneska barevná TV v každé rodině, není zvýšením životní úrovně, ale technickým pokrokem. Nebo máš dojem, že kdyby dneska stála TV roční průměrný plat jako v r. 1990, tak by taky byla v každé rodině?
  • 4. 1. 2008 9:47

    Jimmy (neregistrovaný)
    Roční plat za televizi ? Před revolucí jsme měli drahou barevnou televizi Tesla (typ nevím, úhlopříčka 63 cm, dálkové ovládání) za 15 000 Kčs. Průměrný plat v té době byl cca 3000 Kčs, takže to byla drahá televize za 5 platů, nikoliv za 12.
  • 4. 1. 2008 10:38

    Tomáš Marný (neregistrovaný)
    On si každý nekupuje TV za hrubý plat, že... BTW Sharp s úhlopříčkou 55 cm, stereo s teletextem mne v březnu 1990 vyšel na 25.000,- Kčs (přivezený z ElektroExpertu v Regenu), plat jsem měl 2.9000,- Kčs brutto. A to byla jedna z levnějších TV...
  • 5. 1. 2008 1:57

    anonymní
    Omxyl. |nebyl to jedna z nejlevnějších, ale z těch dražších. Levnější byly ty, o kterých píše Jimmy...
  • 4. 1. 2008 11:46

    randy (neregistrovaný)
    V roce 1985 - 1987 stály levné černobílé teslácké televize od 4 - 5 tisíc, levné barevné - Tesly Color nebo ruské Rubíny od 8 tisíc. Plat vysokoškoláka po pár letech praxe byl v rozmezí 2000 - 2200, středoškolák někde na dílně měl tak 2200 až 3000 podle toho, kde dělal, lidi se základní školou měli 1500, pokud někde jen uklízeli nebo i 4000, pokud třeba někde ve slévárně čistili sbíječkou a pískováním odlitky. Horník vydělal měsíčně něco mezi 8 - 12 tisíci.
  • 6. 2. 2008 11:28

    anonymní
    průměrný plat byl tehdy 3000? - jenže to bude asi stejné jako s tím průměrným platem nyní, na který procentuelně většina lidí nemá. A hlavně většina těch co na něj nemá se sem nedostane, aby Vám to potvrdila. Před revolucí (těsně a v průběhu) jsem byl zaměstnán v Semtíně - chemická výroba - a za velmi nadstandardní plat v této době a byl těsně nad Vašimi průměrnými 3-mi tisíci. Ale také nedlouho předtím jsem pracoval i za jiné peníze a to více méně poloviční!!!
  • 4. 1. 2008 19:18

    Patrik Chrz
    ...ale já vůbec nemluvím o tom, kolik tehdy stála. To není důležité. Důležité je, že u našich západních sousedů byla v každé rodině (a často i víc než jedna) a u nás nebyla. Dnes není v tomto ohledu mezi námi rozdíl.
    Máme tu smůlu, že máme za sousedy zrovna státy s velmi vysokou životní úrovní, ale přesto není ve vybavení domácností v SRN/Rakousku a námi již ten propastný rozdíl. Ano, to naše vybavení je zpravidla starší a levnější (menší, s méně funkcemi,...), ale již to není ten rozdíl mám/nemám. A pokud se srovnáme třeba se Španělskem, Portugalskem, Řeckem, Itálií,... tak už na tom nejsme vůbec špatně.
  • 4. 1. 2008 12:17

    randy (neregistrovaný)
    Patriku, počítač v 80 letech nebyl to, co počítač dneska. Převážné většině obyvatelstva a to určitě i na západě, tehdy počítač vůbec nechyběl. Počítač tehdy masově používali jen vizionáři, to je vždy jen pár procent celkového trhu. Jenom ti se byli schopni a ochotni naučit tehdy uživatelsky nepřívětivou práci s tehdejšími počítačovými rozhraními. Hlavní proud zákazníků se o počítače začal zajímat až s masovým nástupem PC s rozvojem programů pro PC a to jsou už hlavně 90 léta.
  • 4. 1. 2008 12:19

    Michal Kára (neregistrovaný)
    No, tenkrat se na tech domacich (Spectrum, ...) spis hraly hry (pokud se na nich neprogramovalo).
  • 4. 1. 2008 19:21

    Patrik Chrz
    To je podobné, jako s těmi televizemi. Ano, počítač tehdy a dnes byly dvě vlastně úplně odlišné věci. Tehdy plnil často pouze funkce herní konzole, dnes má všestrannější využití. Ale faktem je, že v SRN (aspoň co se týče rodin s dětmi) patřil mezi poměrně běžné vybavení a u nás šlo o něco velmi exkluzivního.
  • 2. 1. 2008 23:56

    jezevec (neregistrovaný)
    To ste se asi někde spletl.
    Pokud vaše práce nestojí za víc než za 12 tisíc - nemůžete se uvázat k nákladům 15 - TAK je ta věta správně.
    Dobrý zaměstnaec si práci může vybírat - špatný musí vzít co zbyde.
  • 3. 1. 2008 5:28

    anonymní
    Situace může být i obrácená: občan má práci náležitě ohodnocenou. Časem na sebe vezme závazky za 15 tisíc (např. hypo). Pak přijde o práci a samozřejměže musí hledat takovou, která mu umoní plnit své závazky. Nebo aby si majitel firmy mohl koupit nového Mercedesa, sníží mu plat na oněch 12 tisíc s tím, že když se mu to nelíbí, ať táhne, na pracáku čeká zástup takových, co budou ochotni pracovat za ještě nižší peníz. Říká se tomu vykořisťování. Takže za oněch 12 tisíc měsíčně pracovat nemůže, leda že by šel bydlet pod most.
    Dle vás tady v republice bude přes 60 %špatných zaměstnanců - protože takový počet lidí jeu nás nespokojeno se mzdovým ohodnocením své práce vzhledem k vysokým životním nákladům. A proč je i mnoho nespokojenců ve vyspělých zemích? To jsou také země plné neschopů?
  • 3. 1. 2008 8:05

    Michal Kára (neregistrovaný)
    Tomu se nerika "vykoristovani", tomu se rika "nebyt blbec". Proc platit 15 tisic za neco, kdyz to muzu mit za 12 tisic? Nebo vy kdyz si chcete koupit lednici a v jednom obchode stoji 15 tisic a v druhem (za jinak stejnych podminek) stoji 12, tak ji koupite v tom za 15?

    Pokud si nekdo vezme zavazky bez toho, ze mu zbyva nejaka rezerva, tak je to, s prominutim, vul.

    Divim se, ze je to jen 60%, cekal bych vic ;-)
  • 3. 1. 2008 10:55

    anonymní
    Principem kapitalismu je vykořisťování, na tom nic nezměníte!
    Vy si myslíte, že těch 15 tisíc je nevýhodných? Není. Zkrátka lepší podmínky nejsou. Určitě si v obchodě nekoupím lednici za 15 tisíc, byť v akci, když v jiném obchodě ji mají za 12 bez akce. Z takového bezhlavého plýtvání jsem dávno vyrost.
    Závazky si berete v době, kdy vám rezerva stačila. Uvěřil jste údajům o inflaci a ejhle, za 3 roky se situace tak změní, že při stejné spotřebě domácnosti vám finance nějak nevychází, a to i přes valoriazaci platu. Z toho pramení zkušenost: nevěřit oficiálním údajům. Nebo vám zavedou nové platby za cokoliv, a tamhle vypláznete 500ku, támhle litr, něco se do hranice 5000 nezapočítává, a rezerva je najednou v tahu. V této společnosti nemáte žádnou záruku vlídného lidského zacházení.
  • 3. 1. 2008 11:25

    Michal Kára (neregistrovaný)
    > Určitě si v obchodě nekoupím lednici za 15 tisíc, byť v akci, když v
    > jiném obchodě ji mají za 12 bez akce. Z takového bezhlavého
    > plýtvání jsem dávno vyrost.

    No vidite. A po zamestnavateli chcete, aby takto plytval a pokud to nedela, nazyvate to "vykoristovanim".

    Navic nechapu kde vidite jake "vykoristovani" - v tom, ze vam zamestnavatel za vasi praci zaplati min, nez za ni dostane? Ale to neni zadne "vykoristovani" ale obchod - on vam shani praci a vy mu nechavate cast prijmu. Mate zcela svobodnou moznost si praci shanet sam a nenechat se "vykoristovat".

    Pokud vam rezerva nestaci byla mala.

    A v jake spolecnosti mate zaruku vlidneho lidskeho zachazeni? V komunismu tedy rozhodne ne :-)
  • 4. 1. 2008 10:34

    anonymní
    Vy jste nechodil do školy a neučil se o vykořisťování?
    Vykořisťovali komunisti (zisky šly do rozvoje společnosti), vykořisťují kapitalisté (zisky jdou jedincům). Jde o to, že mnohdy si ten zaměstanavel nechává z odvedené práce pracovníka příliš mnoho a jemu zůstává naopak příliš moc. Jedná se o tzv. nemravný zisk. Ať nepřiměřený zisk dosahuje banka (tady může slevit jak na mzdách svých zaměstnanců, tak na výši poplatků), privátní zdravotník, počítačový programátor, řezník, politik, opravavář ledniček, zelinář, umělec ... - vždy se bude bouřit ta druhá strana, která jejich předražené výrobky/služby musí odebírat, ale které není mzdově dopřáno, aby na tyto výrobky/služby měla dostatek finančních prostředků. Některé ceny jsou trnem v oku ostatním, u jiných je jejich neúměrná výše akceptována či přehlížena.

    Už jste jen opomenul poslat toho dotyčného pisatele ven z republiky, když se mu tady něco nelíbí ... To tady s oblibou někteří zastánci "demokracie" rádi píší.
  • 4. 1. 2008 11:50

    randy (neregistrovaný)
    Nepozná. Prostě si to začne myslet, až se samonasere tolik, že začne něco dělat, aby on z toho získal víc. Pak bude záležet, jak je založený. Jestli levicově, bude odborář nebo revolucionář a marxista, jestli pravicově, bude se ohlížet po jiné práci.
  • 4. 1. 2008 19:30

    Patrik Chrz
    Tohle mi připomíná jeden starý vtip.
    Britský dělník hodí ráno dvě vejce na pánev, udělá si hemenex, pak sedne do auta a jede se dát vykořisťovat.
    Československý dělník hodí dvě vejce do trenek, sedne na kolo a jede vládnout :-)

    Mě vyhovuje být zaměstnancem (a tedy být vykořisťován použiji-li terminologii uživatele přede mnou - musím produkovat vyšší hodnotu než dostávám, jinak by mě zaměstnavatel nezaměstnal). Přiznám se ale, že sám bych svojí práci ani za tuto cenu prodat neuměl a tak mu ten "nepřiměřený zisk" přeju a je mi buřt kolik to dělá, mě platí slušně.
    Nikdy jsem netoužil po tom, být podnikatelem. Jsem zaměstnanec a jsem takto spokojený. Dělal jsem v zaměstnání, kde mi bylo přesně určováno co mám dělat a jak to mám dělat, potom v takovém, kde jsem dostal pouze za úkol o co se mám starat a jak (a bylo na mě ohlídat si co budu dělat a jak), no a nyní jsem někde mezi - mám stanoveno co mám dělat a je na mě jak.
    Mám pravidelný plat a jediné co se po mě chce je, abych si plnil své povinnosti.
  • 3. 1. 2008 14:10

    jezevec (neregistrovaný)
    O tom už jsme se bavili mnohokráte, žeano? Mzda je odměnou za práci - není to podíl na zisku firmy, ani "přiměřená" kompenzace živnotních nákladů.
    To čemu vy říkáte "vykořisťování" se dá chápat tak, že platíte svému zaměstnavateli provizi za to, že dokáže někde uplatnit vaši práci - sám to zjevně nedokážete, nebo ne lépe než váš zaměstnavatel.
    Principem kapitalismu je, že máte na výběr. Až pro vás to tzv. "vykořisťování" přestane být výhodné - jistě s tím přestanete a prodáte si svoji práci sám. Fňukat nad něčím co jste si sám vybral a za podmínek které jste si svobodně zvolil je poněkud chucpe. Že neni na výběr? Pro ty schopné ano.
  • 6. 2. 2008 12:27

    anonymní
    částečně máte pravdu, ale je zde i jiná část... Co poradíte člověkovi, který je pracovitým a kvalitním horníkem? Aby si otevřel svůj vlastní důl? Námořník si má koupit svoji loď?? Ne vždy se dá aplikovat to co vy říkáte!
  • 3. 1. 2008 19:22

    Patrik Chrz
    I obyčejnej řidič tramvaje má v Praze průměrně 24 000 Kč hrubého (+ jízdní výhody pro celou rodinu) a to nemusí mít vůbec žádné vzdělání ("řidičák" si udělá v podnikovém kurzu).
    Vlastně plakátu s touhle nabídkou vděčím za mojí současnou situaci. Když jsem každé ráno viděl při výstupu z metra plakát "láká vás průměrný plat 24 000 Kč měsíčně - pojďte řídit tamvaj", řekl jsem si, že tedy mám na (o hodně) víc, než abych si vydělával jen o málo víc co má řidič tramvaje!
    Ano, pokud nastupujete do nového zaměstnání, nikdy nemůžete vědět, jak to tam vypadá, pokud vás tedy zrovna "nepřelanaří" známý. Může to být super, může to stát za xxx. Je to hodně o štěstí, ale jak se říká "kdo nehraje, nevyhraje".
    V současné době je třeba nedostatek řidičů kamionů. Stačí si udělat řidičák a při troše snahy je možné si s dietami přijít měsíčně i na ekvivalent cca 80 000 Kč hrubého, chce to jen chtít!
  • 4. 1. 2008 10:01

    anonymní
    Řidiče tramvají každý dělat nechce. Ono to představuje i soboty, neděle, noční, svátky ... Dostat ucelenou dovolenou v sezoně je za odměnu. Pokud vezmete v úvahu agresívní cestující, narkomany, bezdomovce, alkoholiky ... Lidem - nejen tramvajákům, kterým jde o život nebo jsou jednou nohou v kriminále, si zaslouží víc. A z hlediska prospěšnosti společnosti bych práci tramvajáka dal výše než to Vaše IT. Podotýkám, že nejsem tramvaják, ale ani sobec, takže nevidím jen ty peníze, ale i druhou, třetí, čtvrtou ... stránku věci.

    No a kamioňák - Vy byste to šel dělat? Celý týden od rodiny, doma vám manželku obhospodařuje někdo jiný. Nemáte kam jít na záchod, umýt se, osprchovat. I když v cizině jsou benzínky vybavené, trnete strahcy, aby vám při odskočení si někdo nezprivatizoval náklad nebo i celý kamion s nákladem. Teď aspoň odbylo potupné čekání na hranicích, až se zahraniční celníci a speditéři odhodlají zase chvíli dělat. Pokud odečtete diety (které vám každý zaměstnavatel stejně srubne na polovic a které byste místo vaření si polívek z pytlíku plných éček měl spotřebovat na stravování, abyste v padesáti nemusel na onkologii se střevama nebo se žaludkem, a spočítáte hodiny, které v kabině prosedíte, vyjde vám spěšná hodinová odměna. Za komunistů aspoň jezdili kamionem 2 lidi, aby se mohli prostřídat, navádět při couvání, pomoc při opravě (měnit kolo v jednom není žádná prd*l). Kapitalista chce však jen zisky pro sebe, tak se šetří. Pak jsou na silnicích smrťáky a velké materiální škody hlavně díky kamionům. Kotoučky a elektronika se dají bohužel obelstít, takže nevěřte, že na silnici potkáváte kamiony s odpočinutými řidiči jezdích dle všech možných i nemožných předpisů. Nejsem kamioňák, ale kdo není hluchý a slepý, se k takovýmto informacím dostane. Jen někteří je neradi vidí a slyší...
  • 4. 1. 2008 10:16

    jezevec (neregistrovaný)
    Chápu. Vy byste nejradši byl doma s rodinou, pak kolem poloedne zavolal do práce jestli ta kurva vykořisťovatel snad si nedovoluje něco od vás potřebovat, zjistil že ne, výplatu dostával složenkou, a do práce ani nemusel. Ještě by ten hajzl mohl platit nějakou malou fabyji a služební mobil, beztak si navykořisťoval na mercedesa. Ano, takové uspořádání by bylo spravedlivé a fajn. Kdepak do práce, nebo tam nedejbože něco dělat!!!
  • 4. 1. 2008 19:44

    Patrik Chrz
    Řidiče tramvají každý dělat nechce. Ono to představuje i soboty, neděle, noční, svátky ...
    Ale samozřejmě, právě proto, že ne každý chce dělat toto zaměstnání, je nabízená cena vyšší, než je průměrná mzda - přestože 2/3 lidí průměrnou mzdu nemají a přesto, že na výkon tohoto zaměstnání není třeba žádná kvalifikace! V mém prvním zaměstnání jsem dělal soboty, neděle, noční, svátky a nijak výrazně mi to nevadilo. Dokonce by se dalo říct, že je to asi jediná věc, po které se mi stýská - měl jsem tehdy spoustu volného času, kdykoliv nebyl problém si cokoliv zařídit.
    No a kamioňák - Vy byste to šel dělat
    Jo nechce se? No to pak ale není důvod si stěžovat. Pečení holubi u nás (zatím) ještě do pusy sami nelétají.
    Pokud odečtete diety (které vám každý zaměstnavatel stejně srubne na polovic
    Bejvávalo. Aspoň v čím dál tím víc firmách už toto není. Díky absenci vojny krutě ubylo řidičů a firmy je shánějí kde se dá. Neuvěřitelně se přeplácejí. A pokud si to přecejen nějaká dovolí, není problém, aby jí řekl, "trhněte si pedálem a řiďte si to třeba sami, já jdu ke konkurenci" - kde ho okamžitě bez problémů vezmou. Tyhle dvě zaměstnání jsem uvedl právě z důvodu, že jsou to příležitosti i pro ty, kteří nemají žádnou kvalifikaci. Na řízení tramvaje není třeba vůbec nic a na ten kamion jen řidičák.
  • 2. 1. 2008 19:32

    Patrik Chrz
    Konec roku jsem tentokrát oslavoval ještě o něco víc než obvykle. V novém zaměstnání mi totiž skončila zkušebka. Ani jsem ho nějak aktivně nehledal, práci jsem měl, celkem zajímavou i plat byl (i když ne tak výrazně) nad průměrem. Ale když jsem viděl zajímavý inzerát, tak sem jen tak odpověděl - co kdyby. Když už jsem byl na třetím pohovoru, kde jsme skončili u platu, naštval jsem se a do všech dalších dopisů jsem už pak psal něco ve smyslu "jestli nemůžete nabídnout XY peněz, ani se neozývejte". Chvíli byl klid a pak jsem napsal na jeden inzerát v Metropolitním Expresu. Pozvali mě na pohovor, přes víkend se rozmysleli a v pondělí mi dali vědět, že můžu nastoupit. Ve staré práci jsem se dohodl na ukončení během jednoho měsíce a nyní už jsem jinde. A průměrný plat už mě fakt nezajímá :-), stejně tak, jestli bude máslo za 20 nebo za 50 Kč.
    Prosté, bez stresu, fakt se to vyplatí aspoň zkusit - a nic to nestojí!
  • 3. 1. 2008 12:00

    anonymní
    No jo, proto jsou výrobky či služby imperialistických společností po zlikvidování české konkurence tak předražené.
  • 3. 1. 2008 19:25

    Patrik Chrz
    tak nevím. Jednou jsou zahraniční firmy zlé, protože málo platí (sdírají z nás kůži za pár šupů), teď zase proto, že platí slušně :-)
  • 4. 1. 2008 9:33

    anonymní
    Tady jde spíš o to, že v rámci firem jsou některé pozice přeplácené a jiné naaopak neohodnocené. A to samé platí i o stejných pozicích v rámci několika firem. Někdo lítá za 10 čistého jak hadr na holi, víkendy, noční, místo záchodu má pamprsky a někdo za 30 čistého má lážo plážo. Soudný člověk jistě nebude vyžadovat ono lážo plážo na 30 tisíc, ale vzhledem k vysokým životním nákladům ho jistě neuspokojí ani 10 tisíc za 25 hodin denně bez oběda v poklusu. A jak nyní stále více proniká na povrch, nemá většina ODSáků sociální cítění - jsou sobečtí. Jak tady někdo psal - sytý hladovému nevěří. Nikdo se tu nechce topit v milionech, ale mít problémy s placením nákladů na bydlení a do toho když se podělá např. lednička, aby si lidé museli na pořízení nové brát půjčku, to je na pováženou
  • 4. 1. 2008 12:01

    randy (neregistrovaný)
    No, já jsem si vždycky myslel, že helpdesk IT firem dělají jen jako přívažek ke své práci sekretářky (pardon, dneska manažerky) tak s 1,5 násobkem minimálního platu případně někdo takhle podobně významný a schopný. Aspoň ty služby IT helpdesků jejich znalosti a jejich chování tomu odpovídaly. Teď, když vidím, že tam berou lidi se skutečně rozumným platem, tak je budu, pokud budu helpdesk potřebovat, dusit podstatně více a chtít od nich skutečnou pomoc, ne jenom kecy a pokusy o prodej dalších produktů firmy.
  • 4. 1. 2008 19:58

    Patrik Chrz
    ....to ale není náš případ. Zabýváme se maloobchodním prodejem rychloobrátkového zboží. A protože jsme opravdu velká firma, máme spoustu různého zařízení, který potřebuje nějaký servis (ať jde o AS 400, které má na starosti kolega, běžná PCčka nebo třeba pokladny - to jsou totiž taky počítače). Někdy (no dost často) jde o "závadu mezi klávesnicí a židlí", jindy je třeba poslat na místo opraváře / technika od zabezpečovačky / telecom (tedy O2), ....
    Pravdou je, že úroveň "otevřených" helpdesků je různá. Od příšerné (2 x jsem volal na Microsoft) po perfektní - kdo používáte ekonomický systém Helios, určitě mi dáte za pravdu; v bývalé práci jsme měli ten "prostřední" - orange a pokud jsem něco nevěděl, tak než to 5 minut hledat, tak jsem raději zavolal na jejich helpdesk (když už jsme si to platili, že :-)). Spolupráce naprosto perfektní, odpovědi (většinou) okamžité, věcné, přesné. Nikdy se ani nesnažili něco prodat. Možná tam někde bude ten rozdíl - prostě za pětadvacet hrubého (nebo kolik mají ty horší helpdesky) nemůžete čekat, že tam půjde pracovat někdo, kdo bude rozumět počítačům.
  • 3. 1. 2008 4:41

    anonymní
    Až se dočkáte zkušební doby třeba rok a pak budete mít smlouvu vždy jen na dobu určitou, a pak vás vyš'touchá nějaký "schopnějšívlezdoprdelka", bude vás opět možná cena kostky másla zajímat. Dost sebevědomů podobných vám znám, a někteří z nich narazili a nepomohly jim ani jejich skvělé schopnosti.
    Většina lidí je ráda, že má aspoň nějaké místo a nějaké smlouvání o výši platu je pro ně naprostou utopií. Naprostá většina dobrých míst se do nabídek vůbec nedostane - místa se obsazují známými známých, kde je přece jen jistota, že po skončení zkušební lhůty se nebudou cpát křiváckými metodami na post náměstka. Naprostá většina míst má nějaké "ale" - aby člověku po 2 letech zastávání místa začalo hrabat nebo aby musel chodit přes mrtvoly. Je pochopitelné, že naprostá většina občanů má zájem o místo s 8hodinovou pracovní dobou bez víkendů, s lidským jednáním nadřízených i podřízených a náležitým mzdovým ohodnocením - aby si zkrátka za běžnou pracovní dobu a náplň mohla dovolit koupit běžné věci typu auto, byt, LCD ... a aby kvůli tomu nemusela mít ještě vedlejšák. Podle toho se pak dá posuzovat výše životní úrovně, ne podle statistických výplodů typu desetinná čárka sem, desetinná čárka tam.
  • 3. 1. 2008 8:18

    Patrik Chrz
    Ano, všechno se může stát. Já mám smlouvu na rok a je možné, že mi jí neprodlouží. I kdybych jí měl na dobu neurčitou, tak to ale také neznamená žádnou jistotu, firma může zkrachovat, propouštět,... Právě z tohoto důvodu jsem se zaměřil na to, abych si TEĎ vydělal a vytvořil nějakou rezervu na hubenější léta. Právě TEĎ jsem v tom správném věku, statisticky jsem nejperspetivnější zaměstnanec, kterého si firma může přát (muž, 31 let, svobodný, bezdětný) a hodlám z toho vytěžit maximum, protože za pár let můžu být rád, když se budu pohybovat kolem průměrné mzdy. Vím to, počítám s tím a také se na to připravuji, nic jiného mi totiž nezbývá.
    Může se stát, že za rok budu litovat, že jsem opustil relativně příjemné místo s (i když jen mírně) nadprůměrným platem, kde jsem teoreticky mohl vydržet až důchodu, ale vím 100 % jistě, že bych litoval toho, kdybych to nezkusil.
    Tohle jsem napsal jako inspiraci pro ty, kterým chybí odvaha zkusit to, důkaz toho, že i velmi dobré místo je možné získat na úplně normální inzerát, chce to jen nebát se věnovat tak dvě hodiny týdně pročítání inzerátů, sestavení životopisu a pár e-mailům. Protože nějakým vzdycháním sami nad sebou ničeho nedosáhnete. Já jsem vystřídal tři naprosto nepříbuzné obory.
    Je to mé teprve třetí zaměstnání a je pravda, že jsem v mém dosavadním zaměstnání měl vždy jakousi "nadprůměrnou" pozici. Prostě jsem byl ochoten udělat pro firmu "o trochu víc", než jsem musel a na oplátku jsem vždy o něco navíc dostával (ať to bylo na platu, vstřícnosti při plánování směn nebo možnosti občas využít prostředků zaměstnavatele pro soukromou potřebu). Nelituji ani jednoho z mých předchozích dvou zaměstnání, v obou jsem se hodně naučil a z obou jsem odcházel "v dobrém". Přestože ostatním někdy dělali problémy, já jsem v jednom z nich držel v ruce "dohodu o ukončení pracovního poměru", zápočtový list atd. odpoledne toho dne, kdy jsem řekl, že chci odejít. Třeba jsem v životě neměl ani jeden den pracovní neschopnosti, nebo jiný důvod absence (návštěva lékaře, zubař,...) - prostě bych to považoval za moje osobní selhání, když mi něco je, beru si dovolenou, atd.
  • 3. 1. 2008 9:09

    Klára (neregistrovaný)
    A v kolika se chcete ženit či mít děti? Až bude vaše dítě v pubertě a kámoši na něj budou volat "hele, jde ti děda" a vy budete teprv otcem? Nebo zplodíte s prominutím mrzáka, zvláště nosíte-li slipy. Nebo taky nezplodíte vůbec nic, potence jde s věkem a pracovním nasazím rapidně dolů. Pomíjím skutečnost, že o ženění nemáte zájem z důvodu 4%.
    Jinak lézt do zadku (po vašem: být ochoten udělat pro firmu "o trochu víc") musíte všude, a zaměstnavatel vám za to nic navíc nedá. Jste čestnou výjimkou, že si vás zaměstnavatel hýčká, ale opravdu takovéto vztahy nejsou standardem v ČR.
    Že nechodíte k lékaři - smůla pro zbytek společnosti. Ta v rámci solidarity bude muset na vaše pozdější léčení komplikací vydat daleko více prostředků. Nejsme v Japonsku, dovolená slouží k jiným účelům než na přecházení nemocí. Jestli tvrdíte, že vám doposud nic není - tak jeden postřeh z medicíny - zdravý lidský jedinec neexistruje.
  • 3. 1. 2008 19:11

    Patrik Chrz
    Všechno je otázkou priorit. Já jsem prostě netoužil po tom se "v 18 ženit". Vidím to kolem sebe, spousta těhle šílenců je dneska rozvedených. V mém okolí si kromě mých rodičů a jednoho křesťanského fanatika z mé bývalé práce nevzpomenu na nikoho, kdo by se nerozvedl nebo nebyl z rozvedené rodiny, takže hnát se do toho jen z důvodu "splnění povinnosti" fakt nemusím. Možná jednou, "až najdu tu pravou" možná taky vůbec nikdy. Mít ženu a dvě děti, tak se v životě nepodívám na taková místa, kde jsem byl (Maledivy, Srí-Lanka, Dominikánská republika).
    Jo a potence a sterilita není to samé :-)
    "Lézt do zadku" a "být ochoten udělat o něco víc" rozhodně není to samé. To první je o přetvařování se, pochlebování, budování pracovních vztahů spíše na citové než profesionální úrovni. To druhé je naopak o výkonu, čase, nápadech, ochotě... Pravda (bohužel) u nás se zatím dává přednost spíše tomu prvnímu, ale už jsou tu první firmy, kde to začíná fungovat i tím druhým způsobem.
    Jaký je rozdíl být doma týden "z dovolené" a "na nemocenskou"? Vyléčím se úplně stejně a při té dovolené se aspoň nemusím rozčilovat nad tím, o kolik peněz přijdu. O dovolené si přece můžu dělat co budu chtít - třeba si ležet v posteli s čajem s citrónem a teploměrem, když mě to bude bavit :-)
    A k té nemoci - platím na zdravotním pojištění tolik, že tak jako tak se našemu zdravotnictví krutě "vyplatím". Navíc jsem psal, že jsem k lékaři/zubaři nikdy nešel v pracovní době, to ale neznamená, že jsem tam nikdy nebyl. Zrovna nedávno, kvůli vstupní kontrole do nového zaměstnání jsem tam byl :-)
  • 4. 1. 2008 9:13

    anonymní
    Nikdo po vás nechtěl se v 18ti ženit, ale 30ka už je pozdě. Vidím to na svém okolí, kdy si po 30ce upíchli děti, dnes je jejich vlastní děti vytáčí k nepříčetnostem nebo když na to mají, prdnou děti chůvám, a sami vychovávají děti jen penězi. No a soused si dokonce upíchl dítě někde po 40ti, když s ním šel někde po ulici, tak na holku lidi volali "dědeček ti jde". Fakt, slyšel jsem na vlastní uši. A nejednalo se o důchodce se zlatými řetězy na krku, kterého v 45 chytne druhá míza a nabrnkne si přítelkyni ve věku své dospělé dcery. Nyní chtělo dítě jít studovat, ale důchodce nemá na to vydržovat dítě na střední škole, natož na vejšce. Teď jsem si všiml, že tohle už tady popisuje Klára - já píši za sebe, takže jen shoda názorů a zkušeností.

    "Lézt do zadku" a "být ochoten udělat o něco víc" bych i já charakterizoval jako to samé.

    K čerpání nemocenské - pokud vás chytne nějaká nemoc víckrát do roka (není problém na jaře a na podzim chřipka nebo nachlazení), vycamráte dovolenou na samoléčení a z čeho budete čerpat na SríLanku nebo Maledivy? Pochybuji, že by vás uspokojila cesta do těchto dálav ve výši 5 dnů... Pokud nemáte v práci ovšem priviligia typu 60 dní dovolené.

    Máte asi štěstí, že jste pravděpodobně Pražák. Žiji ve statisícovém městě (a příbuzní ve venkovském okolí) a do zdravotnického zařízení se jinak než v pracovní době nedostaneme. Jó, to bylo odsuzování komunistů při převratu, že lékaři neordinovali i po pracovní době běžných občanů. Dnes je to to samé, ale děje se tak za kapitalistické vlády, takže dnes je to v nejlepším pořádku ...
  • 4. 1. 2008 10:03

    Jimmy (neregistrovaný)
    Je mi 29. Když jsem narodil, bylo mým rodičům 38 a 36 let (pravda jsem poslední dítě). Žádná chůva mě nevychovávala, naopak jsem s rodiči jezdil na hory, na lyže atd. Vystudoval jsem vysokou školu, i když když jsem končil, už byli oba rodiče v důchodu. To že jsem se s rodiči nepotkával v jedné hospodě jako někteří mí spolužáci mě opravdu nijak netrápilo :) Nevšiml jsem si, že bych rodiče nějak vytáčel, možná už byli unavení, možná byli naopak zkušenější a nerozčilovali se pro pitomosti. Dnes když generaci třicátníků je jasné, že do důchodu půjde v 70ti, opravdu nevidím důvod mít děti v 18 - 25. Sám jsem důkaz, že mít dítě něco po třicítce není žádný problém.
  • 4. 1. 2008 10:45

    Tomáš Marný (neregistrovaný)
    30 je pozdě? Já se ve 30 oženil, bohužel z mladické nerozvážnosti, takže jsem se po 18 letech rozvedl...
  • 4. 1. 2008 20:08

    Patrik Chrz
    Dokud nepochopíte, jaký rozdíl je mezi
    "Lézt do zadku" a "být ochoten udělat o něco víc" nemůžete čekat, že v práci něčeho dosáhnete.

    Nemocný jsem za posledních 8 let byl dvakrát, pokaždé cca týden. Vzhledem k tomu, že na dovolenou jezdím většinou na 3 týdny, žádný problém. V prvním zaměstnání jsem měl 5 týdnů dovolené, ve druhém jenom 4, a teď taky pouze 4. A hlavně mě nikdo nebuzeruje, "jestli dodržuji léčebný režim".

    Psal jsem, že k lékaři/zubaři jdu mimo mou pracovní dobu, to ale neznamená ve 20:00. Prostě si vezmu dovolenou, návštěvu si domluvím někdy na dopoledne, abych se mohl v pohodě vyspat a pak jdu domů. Stejně bych např. "s oteklou hubou" byl v práci nanic - ano, to je představa spousty lidí, že si to tam nějak "odsedí".
  • 12. 2. 2008 14:06

    Trantor (neregistrovaný)
    Hele paní chytrá dost toho ne? Ad děda. Je to jedno. Pokud žijete zdravý životní styl tak můžete v 40ti vypadat klidně na 25. Případně si zaplatit chirurga nebo něco takového. Pokud kouříte,chlastáte,pijete ve stresu, tak už před 30kou může být utrum. A to nepřeháním. Naše generace si nepotáhne mindráky jako měli naši rodiče. Doba je o něčem jiném. Tak si to uvědomte.
    Za druhé pokud by selhala potence(velmi nepravděpodobné pokud žijete zdravě(ano i bez stresu), děda měl děti v 50ti) tak předpokládám že výše zmíněný pán je natolik zodpovědný, že zná vynález jménem spermabanka včetně vás slečno/paní/důchodkyně(velmi pravděpodobné vzhledem k názorům).
    Slipy nemají s neplodností nic společného. Jedná se akorát o nepotvrzený žvást, který se docela dlouho táhnul. Zkuste si s nádobíčkem v trenkách sportovat;) Budíte ve mě posměch;)
    Ženitba - dnes se lidi moc nežení. A proč jako? Jedná se akorát o byznys a přizvání bandy vyžírků. Pokud se mají lidi rádi a jsou schopni žít spolu život, tak nepotřebují na to papír. Řekl bych že takový svazek je i pevnější.
    Děti-aspoň jedno by mohlo být. Každopádně dítě by mělo přijít do finančně zajištěné rodiny a na to dnes potřebujete nějaký ten čas cca kolem 30-35ky. Nicméně i tak je možné si vzít nějakého ubožáčka z kojeňáku. Je jedno jestli dítě bude vlastní nebo nevlastní. Záleží kdo ho vychová a jak ho vychová. Otcovství a mateřství neni o oplodnění a porodu.
    Ani nechápu proč o tom hovořím. Na podobné věci osobně mám dost času.-je mi 22 let.
  • 12. 2. 2008 14:47

    anonymní
    Není patrno, na kterej příspěvek reaguješ.
    No tak to bys měl pomalu zadělávat na sviště.
    Pokud se budeš radovat kariéře a jiným "radovánkám", zjistíš, že dítě ani druhou polovičku vlastně nepotřebuješ.
    v 30-35 je opravdu pozdě mít děti. 10ti leté dítě pak bude terčem posměchu - "hele jde ti děda" ´- a on to bude tatínek.
    Potence selhává čím dál u většího počtu lidí. Že ejakuluješ, neznamená, že tam budou kvalitní spermie. Případně tam spermie mohou být, ale ponesou genetickou vadu a narodí se ti postižené dítě. Vše se ještě nedá odhalit předem.
  • 12. 2. 2008 17:12

    anonymní
    Nemyslím si, že dítě by bylo terčem posměchu výhradně kvůli věku rodičů. Mým rodičům bylo 30 a 35 let když mě měli (na tehdejší dobu velmi vysoký věk) a když pro mě matka přišla třeba před školu, tak jsem spíš slyšel že volali, že jde nějaká mladá maminka :-) Jak píše kolega výše, ono opravdu spíš záleží na tom, kdo se v jakém stavu udržuje. Podívejte se třeba na Saudka, kdo by mu hádal 71 let? V padesáti bych chtěl být v jeho stavu.
    Pokud se budeš radovat kariéře a jiným "radovánkám", zjistíš, že dítě ani druhou polovičku vlastně nepotřebuješ.
    Jo, tohle riziko tu je. Dneska už naštěstí nejsme tolik pod tlakem okolí "přizpůsobit se" a leckdo opravdu zjistí, že ke svému štěstí tohle nepotřebuje, nebo že mu to za ty starosti ani nestojí. No a? Lidí je na světě jako ... Ne fakt nestojí o to řešit problém typu, jestli koupíme plíny nebo nový gauč. Ale stejně tak chápu lidi, kteří dítě (děti) chtějí za každou cenu, ale ať pak nenatahujou ruku a neříkají "státe dej mi".
  • 3. 1. 2008 9:45

    randy (neregistrovaný)
    No já jsem statisticky ten, co vzhledem k věku by se měl už dávno spokojit s průměrným platem nebo ještě hůř. Teď je už relativně dobře, ale ještě před rokem, dvěma roky byla všechna místa obsazována těmi ve správném věku a my ostatní jsme ani nestáli personalistům o odpověď. Problém je v tom, že taková situace je běh na dlouhou trať, je prostě třeba ty nepříznivé roky přežít bez nějaké výrazné ztráty atraktivity na trhu práce.
  • 3. 1. 2008 9:47

    randy (neregistrovaný)
    Co se tak rozhlížím kolem, tak spoustě lidí se to nepovedlo, jejich atraktivita spadla někde dolů na takovou úroveň, že bude stačit jen minimální možnost zaměstnávat legálně lidi ze zahraničí a tito lidé i nadále nebudou mít šanci zaměstnání najít a zůstanou mezi nezaměstnanými. A protože se podpory a sociální dávky stále snižují, levné byty 4 kategorie se přestavují na jedničky a sociální byty nikdo nestaví, vidím to jednak na už minimální další zlepšení nezaměstnanosti, jednak na dost velké zvýšení počtu bezdomovců. Podle mně je reálná šance, že kdo z této skupiny nemá nadělán větší počet dětí, skončí v nejbližších letech s velkou pravděpodobností na ulici.
  • 4. 1. 2008 12:09

    randy (neregistrovaný)
    Jenže já jsem měl štěstí, že jsem si mohl dovolit mít na to více let. Hodně vrstevníků na to mělo třeba jen pár měsíců a to je sakra o něčem jiném. Hlavně když se vyrojí plno žvanilů ještě do toho kecajících o lenoších odmítajících zaměstnání a podobně.
  • 5. 1. 2008 2:23

    anonymní
    Zdá se, že jste se na takovou situaci (možná nevědomky, nevím) připravil. Proto jste ji také zvládl. Kolik takových je ?

    Štěstí opravdu většinou přeje připraveným.
  • 5. 1. 2008 2:43

    JirkaZ (neregistrovaný)
    Jak tak čtu vaše příspěvky, vy budete pro každou firmu cenným zaměstnancem, takže propuštění se určitě bát nemusíte.

    S ženěním opravdu není kam spěchat. Ve svém věku, kdy zdraví slouží a máte spoustu energie, podniknete akce, do kterých by se Vám ve vyšším věku možná ani nechtělo. Finančně se trochu zajistíte a až později budete zakládat rodinu, nebudete muset přemítat, jestli máte na pampersky - prostě je koupíte a budete si užívat radosti z dětí.
    Já jsem na tom podobně a nelituji. Projel jsem téměř celou Evropu - téměř proto, že za socialismu byly možnosti silně omezené a po revoluci se všechno nedalo stihnout. Ženil jsem se téměř ve čtyřiceti, máme 2 děti, ve škole se potkávám s rodiči, kteří jsou velmi často mými vrstevníky. Nepřežíváme, ale naopak si života užíváme. Pokračujeme dále v poznávání ČR (to mne baví čím dál více), ale i Evropy - ted už ve čtyřech.

    Zkrátka - jsme spokojeni se svým životem, reformy nám nevadí a je nám líto těch frustrovaných spoluobčanů, kteří sem píší o vykořistování a jiných nesmyslech. Oba víme, že pokud nezmění své myšlení, nikdy se nebudou mít lépe.

    Přeji Vám, at se Vám i nadále daří stále lépe.
  • 5. 1. 2008 10:59

    Patrik Chrz
    Díky, taky přeju všechno nej.
    My dva, jsme si tuto možnost vybrali a v rámci "něco za něco" jsme pro ni něco obětovali a něco dostali. To neznamená, ale, že by zaměstnavatelé měli chtít jen takové, co jsme my. Někde se jim vyplatí vzít za poloviční plat dva "normální" nebo za třetinový tři "podprůměrné". Jen si nemůžou myslet, že dají inzerát "motivující ohodnocení" a bude z toho pětadvacet hrubého :-)
    Ano, je pravda, že mnohem lépe se shání místo přes známé - třeba já, když jsem odcházel z mého minulého místa, hned jsem ho nabídl kolegovi z bývalé práce, protože jsem věděl, že by se na něj přesně hodil; bohužel (pro něj i pro firmu) nenašel dostatek odvahy (přecejen je ženatý a má dítě) to současné opustit, není tam sice 100 % spokojen, ale to místo mu poskytuje jakouž takouž jistotu.
    Nakonec jsem "ulovil" holku, se kterou jsem se seznámil na poště, protože lidi, co se ozvali na náš inzerát byli vesměs nepoužitelní.
    Já jsem to štěstí neměl, že by mi takhle někdo "hodil lano" a musel jsem se k tomu dopracovat sám. Udělal jsem přitom pár chyb a o pár let mě to zdrželo, to se nedá nic dělat.
  • 6. 1. 2008 21:53

    michal (neregistrovaný)
    Po přečtení diskuze musím napsat :-)
    Jsem muž 28 let, ženatý od 19. Mám 3 děti. Zaměstnání jsem měl "jisté", ale pokud jsem chtěl, aby jsme se měli lépe, musel jsem hledat kde se dá vydělat VÍC.
    I když jsem na úkor společně stráveného času s rodinou měl jistou dobu 2 zaměstnání, věděl jsem, že po cca roce to "jisté" opustím a zůstanu u "nejistého", ale dobře placeného. Pokud termín tlačí pracuji i o víkendu nebo svátku. Novou práci jsem si našel sám, protože jsem hledal a nefňukal, že nemám. Ano, pracovní smlouva je napsaná tak, že se dá v podstatě kdykoliv ukončit, jak již bylo výše zmíněno. Otázka ale zní, proč by se solidní VYKOŘISŤOVATEL zbavoval výkonných a loajálních? Loajální neznamená bez názoru :-))))) "Anonymní" pisatel je konzervativní a odmítá dle mého vše co mu dnešní doba nabízí. Teda kromě technických pokroků atd...
    A pokud se rozhodl pro jistý a relativně klidný osobní a pracovní život včetně jistých volných víkendů, placených svátků atd. musí počítat s tím, že bude (platem) pořád v průměru. Nejsem sytý, jen makám na tom, aby jsme měli na hypo, tvořili rezervu a mohli v rámci možností užívat života.
  • 7. 1. 2008 8:00

    Patrik Chrz
    Tak to teda klobouk dolů. Zvládnout tohle při třech dětech, kam já se na vás hrabu :-) Při tomhle "tempu" bych byl už dávno v krematoriu nebo na psychiatrii :-)), je vidět, že mám co dohánět. Já naštěstí přijdu domů a můžu "vypnout", nikdo mě neotravuje, můžu se vyspat kdykoliv a načerpat tak síly do dalšího kolečka. Nevím jestli bych tenhle kolotoč zvládl. Jen bych si dovolil malou úpravu:
    A pokud se rozhodl pro jistý a relativně klidný osobní a pracovní život včetně jistých volných víkendů, placených svátků atd. musí počítat s tím, že bude (platem) pořád v průměru.
    ...bych změnil spíše podprůměr
  • 7. 1. 2008 8:45

    anonymní
    Takoví jako jste Vy kazí normy slušného chování ze strany zaměstnavatelů!
    Nevidím nic světaborného na tom, že nějaký "zaměstnavatel" neumí naplánovat práci dopředu a někdo pak musí šturmovat i o víkendech. Tohle jsme znali už za socialismu, a jak toto bylo při převratu odsuzováno. Když se to ovšem děje dnes, je to v pořádku?
    Podívejte se na západ, který je nám neustále předhazován: nikdo nehne s nekuřáky, aby se mohlo v restauracích kouřit, a to dokonce ani na takovém octoberfestu! Nikdo o víkendu nesmí dělat kravál - lidi si potřebují odpočinout. Nikdo nedonutí odbory, aby uvolnily prodejní dobu obchodů i o neděli. Přesto si tam lidé vydělají a pokrok se tam nezastavil. Hold si budu muset v pátek nebo v sobotu naplánovat, že koupím o 2 litry mléka a 6 hosuek víc, abych v něděli nepošel hladem před zavřeným krámem.
    Co se koukám okolo sebe, tak pracovních míst s lepšími pracovními nebo mzdovými podmínkami mnoho není, většinou se na veřejnost ani nedostanou. A řada lidí se naopak o svoji práci bojí, což neprospívá pracovním ani kvalitativním výkonům. Žít stále ve stresu a strachu, že nějaký manažer se koukne do nějaké nesmyslé tabulky, která ukazuje, že na dané pozice je třeba nyní 3,8 pracovní síly, tak pro něj 0,2 síly = 1 pracovník, který musí dostat výpověď a ten zbytek se z toho může opupínkovat. Nevím, jaká úsporná optaření nastanou, až se ponoříme do opravdové krize, která v kapitalismu pravidelně a zákonitě přichází přes všechna možná ujišťování o "růstu" ekonomiky.
  • 7. 1. 2008 11:36

    Petr (neregistrovaný)
    No, kdyz myslite...

    Ja tim padem asi taky kazim normy slusneho chovani zamestnavatelu", protoze i u mne je mozne, ze zamestnavatel rekne - potrebuju, abys prisel do prace v sobotu v noci", a ja prijdu. Za prve totiz vim, ze nektere veci je potreba delat v noci (nevim, jak by se vam libilo, kdyby se treba opravy site mobilnich telefonu delaly jen ve dne, protoze nikdo nechce kazit normy slusneho chovani zamestnavatelu"), a za druhe to dostanu _slusne zaplaceno_.

    Pokud to nehodlate akceptovat, Vase vec. Ale pak se nedivte, ze to Vas zamesnavatel zohledni (zaporne) pri Vasem platovem ohodnoceni...
  • 7. 1. 2008 13:35

    anonymní
    Existuje směnnost, tzn. že lidi se střídají dle naplánovaného harmonogramu. Tzn. nikdo nemusí konat přesčasy v noci, nebo o sobotách a nedělích.
    Mimochodem, opět připomenu jedno kritizování z převratového období: za socialismu se rovněž směnovalo, byly noční. A byla velká kritika této směnosti - že to rozhazuje biorytmus člověka, že člověk v noci nemá takový výkon, že je potřeba v noci svítit a tím se prodražuje výroba. Jednoznačně tedy se směnami skončit. A ejhle - když to dělali komunisti, bylo to špatné, když se tak děje nyní, je to opět v nejlepším pořádku!

    Mne osobně by se velice líbilo, kdyby všichni ti mobilní úchyláci vypli. Jaký by byl klid ...!!! Před r. 89. stačily pevné linky, a život šel taky dál. To jen pro váš příklad.

    Naštěstí žiji normálně - práce o víkendech nehrozí, noc slouží ke spánku a den k práci. Zaměstnavatel mi tudíž nic nezohlední.
  • 7. 1. 2008 13:54

    Petr (neregistrovaný)
    Jiste, existuje smennost. Ovsem u zamestnavatele, kde ta nocni v sobotu je potreba tak v prumeru dvakrat do mesice na tri hodiny, a jinak pracujete normalne pres den, se takovy zamestatnec, ktery by bral tuhle "smenu" asi moc neohreje, protoze se mu proste nevyplati...

    Kdyz neberete argument o mobilnich telefonech, prevedte si to na cokoliv jineho - pevne telefony, elektrinu, vodarny, apod., jakekoliv odvetvi, u ktereho je potreba cas od casu resit havarii nebo udrzbu, ale nevyplati se kvuli havariim nebo udrzbe nabirat dalsi zamestnance.

    Jeeeee... vite jaky klid byl ve stredoveku? To nebyly ani mobilni telefony, ani pevne, silnice byly podstatne klidnejsi, v noci se spalo taky (co by taky clovek ve tme jineho delal, ze),

    Ja vas prece nenutim brat nocni nebo soboty. Je vase volba kdyz je nebudete delat. Ovsem holt si touhle volbou obvykle take vybirate mensi plat, treba mensi jistotu zamestnani oproti kolegum, kterym to nevadi, apod. Je to ciste a jen na vas... :-)

    Ja ziju taky normalne - kdyz potrebuju, udelam si kdykoliv volno, protoze bud uz mam napracovano, nebo si to napracuji jindy, kdy se mi to hodi. Noc slouzi ke spanku, ale kdyz se mi zrovna nechce spat, muzu klidne pracovat a tim si udelat delsi vikend na vylet s rodinou...
  • 7. 1. 2008 19:02

    Patrik Chrz
    Konrétně v Německu, kde se ještě nedávno v sobotu v poledne zavřely obchody a do pondělí do rána zůstaly zavřené, se začíná blýskat na lepší (tedy je to relativní, jak pro koho) časy. Státní regulace byla výrazně snížena (i když ne zrušena) a nyní jsou některé obchody otevřeny i v neděli.
    Delší otvírací doba je výhodná pro všechny - jednak je místo pro víc zaměstnanců (při kratší pracovní době nemusí ani plné obsazení pokladen stačit a o víkendu obchod zbytečně "zahálí") a zákazníci nemusí ve špičkách stát zbytečné fronty. Ono vše souvisí se vším, rovnoměrnějším rozprostřením se efektivněji využívá doprava, ale i další služby. Sám jsem 5 let dělal ve 24 hodinovém provozu a nemůžu si to vynachválit.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).