Za dlužnou výplatu od zaměstnavatele v insolvenci můžete od pracovního úřadu získat náhradu. Rozhodnou částku, ze které vychází její maximální možná celková měsíční výše, stát každý rok valorizuje. Nejinak tomu bylo i letos.
Pouze za dlužnou výplatu od zaměstnavatele v insolvenci
Právo na náhradu za dlužnou výplatu od zaměstnavatele přiznává zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Ale pouze za situace, kdy:
- mzda už je po splatnosti,
- na zaměstnavatele byl u soudu podán insolvenční návrh, resp. bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení.
Dluží vám zaměstnavatel výplatu, ale v insolvenci není? Insolvenční návrh sice v praxi většinou podávají spíš firmy, kterým ta vaše něco dluží, můžete ho ale podat i vy, nebo na sebe může insolvenční návrh podat zaměstnavatel sám.
Fakt, že už je na zaměstnavatele podaný insolvenční návrh, si můžete ověřit v insolvenčním rejstříku nebo na portálu ministerstva práce a sociálních věcí.
Od května můžete dostat víc
Při stanovení výše náhrady pracovní úřady vycházejí i z tzv. rozhodné částky, která se každý rok navyšuje Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí. Pro období od 1. května 2019 do 30. dubna 2020 vzrostla na 31 885 Kč.
Do 30. dubna 2019 platila rozhodná částka ve výši 29 504 Kč. Uvádíme ji zde proto, že pro výpočet náhrady úřad vychází z rozhodné částky, která je platná v den podání insolvenčního návrhu, resp. v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení, a ne v den podání žádosti úřadu práce.
Celková výše náhrady nesmí za jeden měsíc překročit jedenapůlnásobek rozhodné částky, od letošního května tedy nepřesáhne 47 828 Kč. Pro případy, které se řídí rozhodnou částkou platnou do 30. dubna, je maximální hranicí 44 256 Kč.
Úřad práce přiznanou náhradu ještě sníží o povinné odvody.
Zmíněná rozhodná částka, resp. z ní odvozený 1,5násobek, je pouze stanovené maximum, které nelze při výplatě náhrady za jeden měsíc přesáhnout. Neznamená to, že tuto náhradu skutečně dostanete, pokud tomu neodpovídají vaše skutečné mzdové nároky.
Za tři měsíce, které sami zvolíte
Náhradu za nevyplacené mzdové nároky můžete uplatňovat pouze za tři měsíce rozhodného období. Tím je kalendářní měsíc, ve kterém byl podán insolvenční návrh nebo ve kterém bylo vyhlášeno zmíněné moratorium, a dále tři předchozí a tři následující kalendářní měsíce.
Z tohoto rozhodného období si sami vyberete tři měsíce, za které žádáte mzdové nároky uspokojit. Ve vašem zájmu je v žádosti pro úřad práce uvést tři měsíce, za které jste měli dostat nejvíce peněz.
Z daného vyplývá, že nejvýše takto od úřadu práce můžete za tři měsíce získat 4,5násobek rozhodné částky. Pro případy, které se řídí rozhodnou částkou platnou od letošního května, je to 143 483 Kč. Pro ty, jež ovlivní rozhodná částka platná do 30. dubna 2019, je to 132 768 Kč.
Během jednoho roku úřad práce uspokojí vaše mzdové nároky za dané období vůči konkrétnímu zaměstnavateli pouze jednou. Poté s další výplatou (za další rozhodné období) prostředků musí 12 měsíců počkat.
Na místě je upozornit, že prostředky smíte požadovat pouze za nevyplacenou běžnou mzdu či plat, odstupné a náhrady za ušlou mzdu či plat (například za dobu překážek v práci na straně zaměstnavatele). Prostředky se naopak neposkytují třeba za náhradu způsobených škod, za cestovní náhrady nebo příspěvky zaměstnavatele na stravu či penzijní spoření.
Kde, kdy a jak požádat?
Informace o firmách, jejichž pracovníci mohou mzdové nároky uplatňovat, vyvěšují úřady práce na úřední desce nebo je najdete na webu ministerstva práce a sociálních věcí. Zde najdete také konkrétní údaje o délce rozhodného období a lhůtě, do kdy musíte o náhradu požádat.
Obecně platí, že své nároky musíte uplatnit nejpozději do pěti měsíců a patnácti kalendářních dnů ode dne, kdy jsou informace zveřejněné na úřední desce úřadu práce. Pokud by během této doby moratorium zaniklo (nebo soud o insolvenčním návrhu rozhodl jinak než rozhodnutím o úpadku), musíte nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den, kdy soudní rozhodnutí nabylo právní moci.
Žádost podáváte na úřadu práce. Za tím účelem je nutné vyplnit následující formuláře, které najdete i na webu ministerstva práce a sociálních věcí:
Přidat k nim můžete jakékoli dokumenty, které nějakým způsobem dokazují výši mzdových nároků nebo délku trvání pracovního poměru. Pokud by totiž údaje, které ÚP získá od zaměstnavatele nebo insolvenčního správce, o vašich nárocích nesouhlasily s tím, co tvrdíte vy, vyplatí úřad náhradu za tento měsíc jen v prokázané výši. V případě, že nemůžete výši mzdových nároků prokázat, přizná za takový měsíc úřad náhradu ve výši minimální mzdy platné ke dni podání insolvenčního návrhu nebo vyhlášení moratoria.
Pokud údaje naopak souhlasí, měl by úřad práce vyplatit peníze do deseti dnů ode dne, kdy mu zaměstnavatel nebo insolvenční správce předloží dané informace.
