Během prvních 2 týdnů, s výjimkou prvních 3 dnů, dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz vám poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Nemocenské vyplácí stát až od 15. dne. Běžné onemocnění jako chřipka či angína se tak často vyléčí dříve, než vůbec můžete získat nemocenské dávky. Náhrada mzdy náleží za pracovní dny, a to při dočasné pracovní neschopnosti, od 4. pracovního dne. Při karanténě náleží již od prvního pracovního dne. Náhrada mzdy náleží pouze za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění. Náhrada mzdy nepřísluší za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených pracovních směn. Nemocenské dávky náleží za kalendářní dny.
Ve fázi druhého čtení v Poslanecké sněmovně je novela zákoníku práce s číslem sněmovního tisku 393, jež by mohla zrušit třídenní karenční lhůtu, náhradu mzdy by tedy zaměstnavatelé poskytovali i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti.
Podklady čtyřikrát za rok
Nejprve je třeba zjistit váš průměrný hodinový výdělek za kalendářní předcházející čtvrtletí, ve kterém jste byli uznáni dočasně práce neschopnými nebo vám byla nařízena karanténa. Pak se sečtou vaše veškeré příjmy (jak základní mzda nebo plat, tak i další složky jako např. odměny) a vydělí se počtem pracovních hodin v příslušném čtvrtletí.
Pokud nelze průměrný výdělek stanovit, protože jste neodpracovali v příslušném čtvrtletí ani 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek, kterého byste zřejmě dosáhli. Ten se stanoví ve smyslu ust. § 353 odst. 1 a 2, § 354 odst. 1 a 2, § 355 a § 356 odst. 1 zákoníku práce.
Z průměrného výdělku
Průměrný výdělek se počítá z hrubé mzdy (platu) zúčtované k výplatě v předchozím kalendářním čtvrtletí a z odpracovaných hodin v rozhodném období, resp. hodin, za které vám přísluší mzda nebo plat. Průměrný výdělek se tedy zjišťuje – vypočítává – u zaměstnance celoročně zaměstnaného čtyřikrát ročně – vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu.
Jestliže je v rozhodném období (kalendářním čtvrtletí) zúčtována k výplatě mzda, která je poskytována za delší než čtvrtletní období (např. roční odměna, cílová odměna, třináctá mzda nebo plat), vypočte se její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí (např. jedna čtvrtina z roční odměny) a zahrne se do výpočtu průměrného výdělku za toto čtvrtletí.
Zbývající části se zahrnují do hrubé mzdy v následujících čtvrtletních obdobích. Zápočet těchto mezd, poskytovaných za období delší než čtvrtletí, se v rozhodném období zahrnuje však vždy jen v rozsahu vaší odpracované doby v tomto rozhodném období, aby nedošlo ke zkreslení vypočteného průměrného výdělku.
V případě proplacení mzdy za práci přesčas při neposkytnutí náhradního volna za ni v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, se do odpracované doby v tomto čtvrtletí zahrnou také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta (např. práce přesčas vykonaná v lednu je zaměstnanci proplacena až v dubnu).
Výdělek se redukuje
Zjištěný průměrný hodinový výdělek se ale nezapočítává celý, upraví se (sníží se) podle příslušných hodinových redukčních hranic (RH) následovně:
- Do výše I. RH (v r. 2015 to je 155,40, v r. 2016 to bude 157,675, tedy zaokrouhleno na haléře nahoru 157,68) se z něho započte 90 %.
- Z částky přesahující I. RH do výše II. RH (v r. 2015 to je 232,93, v r. 2016 to bude 236,425, čili 236,43) se započte 60 % .
- Z částky přesahující II. RH do výše III. RH (v r. 2015 to je 465,85, v r. 2016 to bude 472,675, čili 472, 68) se započte 30 % (přičemž částka nad III. RH se nezapočítává, nezohledňuje).
Redukční hranice pro náhradu mzdy | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
---|---|---|---|---|---|---|
1. upravená redukční hranice | 144,38 Kč | 146,65 Kč | 151,03 Kč | 151,38 Kč | 155,40 Kč | 157,68 Kč |
2. upravená redukční hranice | 216,48 Kč | 219,98 Kč | 226,63 Kč | 227,15 Kč | 232,93 Kč | 236,43 Kč |
3. upravená redukční hranice | 432,95 Kč | 439,95 Kč | 453,08 Kč | 454,13 Kč | 465,85 Kč | 472,68 Kč |
Z takto redukovaného průměrného hodinového výdělku se náhrada platu stanoví jako 60 % za každou neodpracovanou hodinu s výjimkou prvních 3 směn (maximálně 24 neodpracovaných hodin), za které náhrada nepřísluší. Náhrada mzdy se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Valorizace pro rok 2016
Uvedené redukční hranice získáte vynásobením redukčních hranic, každoročně vyhlašovaných pro účely nemocenského pojištění, koeficientem 0,175 a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.
Redukční hranice od 1. 1. 2016 činí podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 272/2015 Sb.:
- 1. redukční hranice 901 Kč.
- 2. redukční hranice 1351 Kč.
- 3. redukční hranice 2701 Kč.
Nemocenské
V případě, že budete uznáni ošetřujícím lékařem dočasně práce neschopným, máte nárok na nemocenské od 15. kalendářního dne trvání vaší dočasné pracovní neschopnosti do konce dočasné pracovní neschopnosti. Maximálně však 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtů předchozí doby trvání dočasné pracovní neschopnosti).
Pokud současně pobíráte starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, nemocenské se vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost.
Ochranná lhůta
Nemocenské vám náleží rovněž ve stanovených případech, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. U zaměstnání kratších než 7 kalendářních dnů činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik činilo toto poslední zaměstnání.
Ochranná lhůta neplyne z následujících událostí:
- Z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně.
- Z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání.
- Ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.
- Ze zaměstnání malého rozsahu.
- Ze zaměstnání, které si žák nebo student sjednali výlučně na dobu školních prázdnin nebo jejich část.
- V případě, že pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody.
Výpočet nemocenského
Dávky se počítají z denního vyměřovacího základu. Ten zjistíte tak, že započitatelný příjem, který vám byl zúčtovaný v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) vydělíte počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic na denní vyměřovací základ.
Redukce se provede tak, že se započte:
- Do první redukční hranice 90 % denního vyměřovacího základu.
- Z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 %.
- Z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 %.
- K části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne.
Výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Výše dávky za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.