Ve společnosti panuje řada mýtů o tom, že někteří občané celý život nepracují, přitom pobírají stejně vysoké důchody jako lidé, co pracují celý život. Není to však pravda. Podmínky pro získání starobního důchodu jsou pro všechny stejné.
Jen v roce 2019 bylo zamítnuto celkem 7482 žádostí o starobní důchod. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) nevede žádnou statistku důvodů či životních situací, které nejčastěji vedou k tomu, že občan nesplnil podmínku potřebné doby pojištění.
Nicméně je pravda, že abyste měli nárok na starobní důchod, nemusíte nutně pracovat celý život. Potřebujete splnit dvě základní podmínky. Dosáhnout důchodového věku a získat potřebnou dobu důchodového pojištění v délce nejméně 35 let.
Jestliže dosáhnete důchodového věku 65 let, ale nemáte odpracováno potřebných 35 let, neznamená to vždy, že jste nesplnili podmínky pro přiznání starobního důchodu. Do let důchodového pojištění se totiž nepočítá jen doba, po kterou pracujete (buď jako zaměstnanci, či vykonáváte samostatnou výdělečnou činnost).
Náhradní doba pojištění
Jedná se o takzvanou náhradní dobu pojištění, tedy období, kdy sice neodvádíte pojistné, přesto se vám započítává do potřebných let pojištění pro důchod.
Jako náhradní doba pojištění se počítá doba, kdy:
- se soustavně připravujete na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole v ČR, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let (v období před rokem 2010),
- jste vedeni jako uchazeči o zaměstnání na úřadu práce, ale jen po dobu, po kterou pobíráte podporu v nezaměstnanosti nebo podporu související s rekvalifikací (maximálně se vám může počítat doba v rozsahu tří let, jde tedy o dobu, kdy vám podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, doba, během níž vám podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku a nezapočítává se do ní jiná náhradní doba pojištění nebo doba pojištění, jež se kryjí s dobou, během níž jste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání). Za dobu, kdy vám náleží podpora v nezaměstnanosti, se považuje i doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje, protože (jako uchazeč o zaměstnání v evidenci UP) pobíráte odstupné, odbytné nebo odchodné,
- rodičovská dovolená – doba, kdy osobně pečujete o dítě do čtyř let věku,
- od 1. 2. 2018 je náhradní dobou pojištění také doba trvání podpůrčí doby u dávky otcovské poporodní péče v době po skončení výdělečné činnosti, jež zakládala účast na nemocenském pojištění
- pečujete o osobu mladší 10 let závislou na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo osobu jakéhokoliv věku závislou na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost). Podmínkou je, abyste žili ve společné domácnosti (tato podmínka není vyžadována, jde-li o blízkou osobu),
- náhradní doba pojištění se vztahuje i na osoby se zdravotním postižením, jež se teoreticky či prakticky připravují pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost,
- osoby vykonávající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, jestliže nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě (do 30. 6. 2016),
- osoby účastnící se civilní služby (do 31. 12. 2004),
- pobíráte invalidní důchod kvůli invaliditě třetího stupně, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (za poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se považují i ti, kteří tento důchod nepobírají, ale splňují podmínky nároku na něj a pobírají výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu),
- je vám poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zákona o ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením.
Doba vojenské služby (nejde-li o vojáky z povolání nebo vojáky v záloze ve výkonu vojenské činné služby) se už jako náhradní doba pojištění nepočítá. Do náhradní doby pojištění se započítává pouze, jde-li o dobu získanou do 30. 6. 2016.
Do náhradní doby pojištění se počítá i období po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění a trvá:
- dočasná pracovní neschopnost, kterou si osoby nepřivodily úmyslně, v případě, že ona dočasná pracovní neschopnost vznikla během výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního předpisu,
- během pobírání ošetřovného,
- během karantény nařízené zvláštním právním předpisem v době výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě,
- během poskytování peněžité pomoci v mateřství v období před porodem.
Podmínky přiznání starobního důchodu mohou někdy splnit i ti, kteří pracují nárazově
Všechny tyto náhradní doby se vám do oněch 35 let, které musíte během svého života získat, abyste měli nárok na starobní důchod, započítávají. Platí tedy například, že když od 18 let pracujete 20 let třeba jako pomocný dělník na stavbě a ve 38 letech začnete mít zdravotní potíže, kvůli nimž nebudete schopní svou práci vykonávat, a skončíte na úřadě práce, částečně se vám tato doba započítá i do povinné doby pojištění. Navíc v případě, že se vaše zdravotní potíže zhorší a lékař je klasifikuje jako třetí stupeň invalidity a vy třeba ve 45 letech odejdete do plného invalidního důchodu, kde strávíte více než 15 let, podmínky pro nárok na starobní důchod splňujete.
Do třetího stupně invalidity ale spadají skutečně ty nejtěžší zdravotní případy a nárok na něj není přiznán ani zdaleka všem, kteří trpí zdravotními komplikacemi. Nejčastějším problémem spojeným s nedostatečnou dobou pojištění bývají situace, kdy je občan z důvodu zhoršení zdravotního stavu uznán invalidním. Důchod mu však nemůže být přiznán, protože nedisponuje dostatečnou délkou doby pojištění. V takových případech lidé mohou zvolit možnost získání chybějící doby pojištění formou účasti na dobrovolném důchodovém pojištění. Využití dobrovolného důchodového pojištění v daném konkrétním případě je vždy vhodné konzultovat s pracovníky příslušné OSSZ jednak z důvodu posouzení, zda jsou splněny podmínky pro účast na tomto pojištění, a dále z důvodu stanovení rozsahu chybějící doby pojištění určené k doplacení,
objasňuje Jitka Drmolová, vedoucí oddělení komunikace a tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
Pokud jste v evidenci úřadu práce, výše pojištění se vám krátí
Pozor, doba v evidenci úřadu práce (s podporou i bez) se krátí na 80 %. Jestliže by občan získal celkem 34 let pojištění, pak by mu pro zajištění nároku na starobní důchod postačovalo získat celkem 457 dní evidence na úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, neboť po krácení této doby na 80 % získá tento občan další rok pojištění do potřebných 35 let pojištění,
vysvětluje Jitka Drmolová.
To však neznamená, že budete mít nárok na stejně vysoký důchod jako člověk, který pracoval většinu svého aktivního života a jeho výdělky byly nadprůměrné. Výše důchodů se totiž počítá ze dvou základních částí. Za prvé ze základní výměry, která je stanovená pevnou částkou stejnou pro všechny seniory pobírající důchod, a za druhé z procentní výměry určené podle délky doby pojištění a výše výdělků.
Co když vám chybí roky? Můžete si je koupit
Jestliže potřebnou dobu 35 let opravdu nezískáte, máte ze zákona o důchodovém pojištění ještě další možnosti. Je však třeba, abyste v průběhu života získali alespoň 20 let pojištění včetně náhradních dob nebo 15 let pojištění bez náhradních dob. Důchod ale v takovém případě dostanete až o několik let později. Pro muže i ženy platí, že na něj budete mít nárok o 5 let později, než je zákonný důchodový věk muže stejného data narození.
Lidé mohou například chybějící dobu dopracovat anebo za určitých podmínek využít dobrovolné důchodové pojištění a chybějící dobu si doplatit. Informace o podmínkách účasti na tomto pojištění poskytnou pracovníci příslušné OSSZ, na které je vhodné se při řešení nedostatečné doby pojištění vždy obrátit,
dodává Jitka Drmolová.
