Na podporu bydlení můžou od roku 2026 dosáhnout i senioři, zdravotně postižení a někteří pracující

Po řadě pokusů a mnohaletých diskusí, jak nastartovat funkční systém sociálního bydlení, zákonodárci koncem května schválili zákon o podpoře bydlení. Nová legislativa, účinná od 1. ledna 2026, zavádí sadu opatření, která mají lidem pomoci se z bytové nouze dostat a zároveň problémům s bydlením předcházet. Nejde tedy o přímou finanční podporu daných rodin, ale nastavení určitých podpůrných mechanismů.

Neziskové organizace i opoziční politici ovšem opakovaně upozorňovali, že schválená podoba zákona bytovou nouzi nejchudších rodin nevyřeší. Původní návrh zákona, který připravoval tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), totiž krom jiného počítal také s širším okruhem lidí, kteří na pomoc dosáhnou.

Už během schvalovacího procesu proto koalice avizovala dodatečnou úpravu, která skupinu osob, kterých se budou podpůrná opatření týkat, rozšíří. Minulý týden na své první poprázdninové schůzi proto vláda schválila novelu nařízení vlády, které mění koeficient pro výpočet příjmového stropu.

Evidence podpory bydlení: Kdo se do ní dostane?

Základním předpokladem pro poskytnutí pomoci s nalezením vyhovujícího bydlení jsou nízké příjmy a bytová nouze. V bytové nouzi jsou přitom osoby a rodiny, které žijí v azylových domech, na ubytovnách, v institucích nebo nedobrovolně přespávají u příbuzných a přátel, ale i osoby, které jsou v daném bydlení ohrožené domácím násilím.

Výše popsané se podle dat předložených s návrhem zákona aktuálně týká 154 tisíc sob ve zhruba 67 500 domácnostech, přičemž ze 70 % jde o rodiny s dětmi. Život v bytové nouzi má přitom podle odborníků řadu negativních dopadů na fyzické a psychické zdraví, pro děti znamená také značné znevýhodnění ve vzdělávání.

To, že se rodina v bytové nouzi nachází, ale nebude samo o sobě pro poskytnutí podpory stačit. Dalším kritériem jsou nízké příjmy. Podle původně schválených pravidel by měla domácnost nárok na pomoc ze strany státu, pokud by její příjem po odečtení nákladů na bydlení dělal méně jak 1,43násobku životního minima.

Životní minimum domácnosti se vždy odvíjí od počtu členů a jejich věku. Například pro rodinu ve složení 2 dospělí a 2 děti do 6 let odpovídá životní minimum částce 13 470 Kč (od října 2025 13 710 Kč). Na pomoc státu by tedy rodina dosáhla, pokud by byl její rozhodný příjem nižší než 19 263 Kč (od října 2025 19 605 Kč).

Přečtěte si také:

Životní minimum se od října zvýší. Jaké dávky to ovlivní?

Takto nastavený příjmový limit by ovšem podle propočtů odborníků ze systému podpory vyřadil třetinu lidí, kteří se aktuálně v bytové nouzi nachází. Dle nového nařízení vlády se proto bude hranice příjmu počítat jako 1,6násobek životního minima. 

Díky tomu budou moci o pomoc s řešením bydlení požádat i osoby pracovně aktivní, senioři nebo osoby se zdravotním postižením. Pro domácnost ve výše uvedeném příkladu tak příjmový limit (po odečtení nákladů na bydlení) stoupne na necelých 22 tis. Kč. V případě jednotlivců půjde o částku 8800 Kč.

Zvýšení příjmového stropu na 1,6násobek částky životního minima povede k tomu, že domácnosti, kterým se poskytují podpůrná opatření, nebudou tolik demotivovány od zvyšování příjmu z (legální) pracovní aktivity, stojí v důvodové zprávě.

Kdo výše uvedená kritéria splní, toho nově vzniklá kontaktní místa pro bydlení zařadí do takzvané evidence podpory bydlení. Půjde v zásadě o jakýsi pořadník, ze kterého si budou poskytovatelé vybírat domácnosti, kterým poskytnou podpůrná opatření.

Vedle toho mají kontaktní místa pro bydlení zájemcům také radit a navrhovat, jak bytovou nouzi řešit. Těchto kontaktních míst pro bydlení má být celkem 115. Soupis měst, ve kterých se budou nacházet, najdete v příloze č. 5 k zákonu o podpoře bydlení.

Podporu s hledáním a udržením bydlení získá člověk v bytové nouzi vždy maximálně na 3 roky. Po uběhnutí této lhůty by měl být stabilizovaný a schopný fungování bez intenzivní podpory. Během prvních 10 let fungování takto nastavené pomoci by se podle odhadů Ministerstva pro místní rozvoj měla z bytové nouze dostat víc než třetina lidí.

Garance nájemného pro soukromé vlastníky

Vedle pomoci s nalezením vhodného bydlení má nový zákon řešit také nedostupnost kvalitního sociálního bydlení. Nově proto zavádí systém záruk pro majitele bytů v soukromém vlastnictví. Pokud budou ochotní poskytnout svoje byty vybraným nájemníkům, získají tříletou státní garanci nájemného a dalších souvisejících služeb.

Se zprostředkováním těchto bytů by měli státu pomoci takzvaní poskytovatelé podpůrných opatření – obce, krajské příspěvkové organizace, registrovaní poskytovatelé sociálních služeb, ale i realitní společnosti (s praxí nejméně 3 roky), kteří získají patřičné pověření úřadů.

Právě poskytovatel tohoto ručení zajistí majiteli servis se správou bytu, vybere konkrétního nájemníka, bude řešit platby a případnou úhradu škod. Na to získá od státu příspěvky, ze kterých bude krýt výpadky v placení nájmu, případně z nich bude hradit i náklady na navrácení bytu do původního stavu po skončení nájmu.

Do systému půjde zahrnout pouze byty, které splní určité standardy, zejména pokud jde o velikost, počet obytných místností a nároky na vybavení. Například pro čtyřčlennou rodinu bude vyhovující byt o výměře alespoň 38 m² a se 2 obytnými místnostmi. Rodina s 5 až 6 členy by měla mít byt o výměře minimálně 52 m² se 3 obytnými místnostmi.

Zároveň budou přípustné pouze byty, kde bude záchodová mísa, sprcha či vana, kuchyňská linka s varnou deskou, sporákem či vařičem, funkční dveře a okna, elektřina, teplá voda a funkční vytápění. Ve snaze zamezit obchodu s chudobou pak zákon počítá také se zastropováním nájemného.