Hlavní navigace

Mít dohodáře se nám už nevyplatí, spočítali si zaměstnavatelé. Přijde konec brigád?

6. 6. 2023
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos, podle licence: Rights Managed
Jako neúctu k těm, kterých se to týká, označují zaměstnavatelé z celého Česka návrh na nové uspořádání dohod o provedení práce. Chce stát tento tradiční nástroj pro brigády úplně zlikvidovat?

Ženete podnikatele do naprosté finanční a právní nejistoty. Nebude možné spočítat skutečné náklady na dohodáře. Je to faktická likvidace dohod o provedení práce.

To jsou hlavní výhrady a obavy zaměstnavatelů, kteří dávají práci lidem, kteří si chtějí přivydělat formou dohody o provedení práce (DPP). Jejich kritika se snesla na hlavu tvůrců připravovaného zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů poté, co získali podrobnosti o chystaném záměru v připomínkovém řízení.

V článku Na dohody o provedení práce se chystá bič. Zaměstnavatelům se tím brigádníci prodraží jsme popsali, jaké změny se pro práci na dohodu chystají. Změny, které budou pro zaměstnavatele znamenat v součtu cca 33% zvýšení nákladů na jednoho brigádníka, což však firmy jen těžko budou moct vydělat zpět na svých koncových zákaznících. Zdražit službu o třetinu sotva před svými klienty obhájí, a pokud se k takovému řešení uchýlí, ztratí konkurenceschopnost. A to mluvíme pouze o nákladech, které dostane navíc buď přímo pracovník na DPP, nebo stát. Další náklady spolknou platby navíc pro účetní, které rozebereme níže.

Zamýšlené změny u dohod o provedení práce v kostce

Zavedení limitů výdělku a povinnost hradit sociální pojištění.

  • První limit: pokud zaměstnanec (brigádník) bude pracovat pouze pro jednoho zaměstnavatele, výše jeho příjmu nebude smět překročit hranici ve výši 25 % průměrné mzdy. Druhý limit se týká souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to v celkové výši 40 % průměrné mzdy.
  • Zaměstnanec si bude moct vydělat maximálně 10 081 Kč, pokud pracuje na jednu DPP. V případě, že bude na DPP pracovat pro více firem, pak součet jeho příjmů nesmí překročit hranici 16 130 Kč. Přesná výše se odvíjí od vládou stanovené průměrné mzdy, toto jsou tedy čísla platná pro rok 2023.
  • Jakmile brigádník tyto částky překročí, zaměstnavatel za něj bude muset odvádět sociální pojištění ve výši adekvátní jeho příjmu. Dohody o provedení práce bude hlídat registr spravovaný Českou správou sociálního zabezpečení.
  • Návrh zákona chce, aby pracovníci svého zaměstnavatele informovali o svých dalších DPP, pokud je mají někde uzavřené, a také aby zaměstnavatelé tyto informace vyžadovali a pravidelně v registru smluv kontrolovali, zda pracovníkem nahlášená situace trvá.
  • V okamžiku, kdy pracovník uzavře další dohodu u jiného zaměstnavatele, díky čemuž následně i překročí limit výdělku, všichni jeho zaměstnavatelé budou muset začít odvádět sociální. Návrh zákona obsahuje i možnost, že by pracovník, který další dohody u jiných zaměstnavatelů zatají, byl povinen v takovém případě hradit pojištění z vlastní kapsy.

Placené dovolené pro dohodáře

  • Pokud bude dohoda o provedení práce trvat nepřetržitě déle než 28 po sobě jdoucích kalendářních dní a zároveň pracovník odpracuje více než 80 hodin, bude muset zaměstnavatel pracovníkovi hradit dovolenou. Tuto změnu požaduje novela zákoníku práce (není tedy obsahem konsolidačního balíčku).

Dovolenou tedy bude muset zaměstnavatel hradit například brigádníkovi, který pracuje dvakrát týdně po dobu 3 hodin.

Pošlete připomínky, máte na to 5 dní

Kromě samotné podstaty toho, jak mají od 1. ledna 2024 fungovat dohody o provedení práce, rozlítila oslovené zástupce zaměstnavatelů i šibeničně krátká lhůta, ve které měli své připomínky zaslat. Samozřejmě tedy nejen k dohodám, ale k celému konsolidačního balíčku, který tvoří soubor novel 57 zákonů. Na vyjádření připomínek dostali veškeří sociální partneři pouhých 5 pracovních dnů.

Zkrácení lhůty pro provedení meziresortního připomínkového řízení na 5 pracovních dní bylo odsouhlaseno ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády dne 11. května 2023, uvádí se v předkládací zprávě.

Dovolené pro brigádníky jsou nesmysl, hodnotí firmy. Ale nakonec kývly Přečtěte si také:

Dovolené pro brigádníky jsou nesmysl, hodnotí firmy. Ale nakonec kývly

Podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS) jde o záměr, kdy chtějí navrhovatelé dostát své povinnosti k připomínkám vyzvat, ale zároveň nedat šanci tyto připomínky kvalifikovaně sepsat.

Nepřehledný balík dvaadvaceti souborů, které nejsou nijak intuitivně označeny, je docela jasnou ilustrací efektivní činnosti byrokratického aparátu ve 21. století. Nemluvě o předkládací zprávě, kterou čitatel po chvíli najde v podobě 238stránkového dokumentu. To vše dohromady dává jasný signál, že zájem předkladatelů o připomínky ze strany zaměstnavatelů je čistým formalismem, na kterém značná část členů nehodlá participovat, uvádí ve svých připomínkách Konfederace, která zároveň jednou větou navrhuje komplet navrhovanou úpravu týkající se DPP zcela škrtnout.

Likvidace práce na DPP?

Představitelé Hospodářské komory ČR (HK) jsou přesvědčeni, že opatření v navrhované podobě vyvolají jen problémy. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle HK nemá v rozpočtové kapitole zajištěny dostatečné prostředky na provedení návrhu, a že tedy tíže prováděných opatření tak půjde na vrub zaměstnavatelů.

Bezvýznamnou nebude ani ztráta flexibilní pracovní síly. Vedle restrikcí formálně vyvolaných implementací práva EU jde o faktický krok k likvidaci DPP, upozorňuje v připomínkách Hospodářská komora. O práci na DPP, které jsou dosud využívány hlavně na vykrytí pracovních výpadků pracovníků, kteří jsou nemocní, a o práci na DPP ze strany starobních důchodců nebude zájem. V době, kdy se denně potýkáme s problematikou doplňování pracovních sil, je ztráta takového pracovního potenciálu na pováženou. Je třeba uvažovat výhledově. 

Komora podotýká, že válka na Ukrajině nebude trvat věčně a zaměstnaní produktivní Ukrajinci se začnou vracet domů. Je pravděpodobné, že Česko tak zůstane bez významného zdroje pracovních sil.

HK navrhuje zachovat stávající pravidla pro kategorii starobních důchodců pracujících na DPP, protože právě tato skupina osob je důležitá pro udržení přijatelného početního stavu zaměstnanců v pracovněprávním vztahu. Jednak předávají své zkušenosti a zároveň jim tento způsob práce (menší počet hodin v kombinaci s nulovým odvodovým zatížením) dává možnost zachování slušného životního standardu zejména v případech, kdy výměra jejich starobního důchodu je z jakéhokoliv důvodu nízká a svou životní úroveň si takto zvyšují vlastním přičiněním, ne za pomoci sociálních dávek.

Máme platit pojistné? Nebo nemáme?

Svaz průmyslu a dopravy ČR se v připomínkovém řízení ozval, že je zásadním způsobem podlomena právní jistota při vzniku pracovněprávního vztahu.

Zaměstnavatel, přestože ví, na jaký rozsah práce a za jakou odměnu uzavírá danou dohodu o provedené práce se zaměstnancem, není schopen jakkoliv ovlivnit, zda vznikne pojistný vztah, či nikoliv. Zaměstnavateli vzniká pojistná povinnost až zpětně, a to mnohdy v době, kdy už právní vztah založený dohodou o provedení práce nebude existovat. Režim postihne rovněž práce jednorázové a práce, které budou trvat velmi krátkou dobu, uvádí Svaz.

Zástupci Agrární komory ČR (AK) zase vypočítávají, jak se dramaticky zvýší byrokratická zátěž a také konkrétní náklady na straně zaměstnavatele.

V současné době jsou DPP využívány ve velké míře pořadateli kulturních, sportovních a zájmových akcí, stejně jako pro podniky potřebující pracovníky na sezónní či nárazové práce. Poměrně často dochází k výplatám pracovníků hned na místě. V případě zájmových spolků velmi často zvládne mzdu vypočítat, udělat výplatnici a správně odvést daň i mírně poučený zástupce spolku a není třeba účetního ani účetního programu, píše v dokumentu AK.

Jenže nyní bude tyto pořadatele čekat:

  • Nutnost podávat přihlášky a odhlášky i „dohodářů“. Běžně se cena pro účetní firmu za podání přihlášky nebo odhlášky pohybuje mezi 150–300 Kč za jednoho zaměstnance a jeden úkon, tedy i „jednodenní“ dohodář bude zatížen dalšími vícenáklady pro firmu ve výši 300–600 Kč.
  • Povinnost podávat měsíční výkazy zaměstnanců na DPP a jejich výdělků.
  • Povinnost ověřovat si, zda dohodář nepracuje i jinde. To má navíc i své limity: z ověření není jasné, kolik si u jiného subjektu v aktuálním měsíci vydělá a ve lhůtě 8 dnů na přihlášku navíc může zaměstnanec uzavřít více pracovních poměrů, aniž by to zaměstnavatelé měli šanci zjistit.
  • Velmi pravděpodobně dojde i ke zkrácení běžných ročních rámců dohodářů, to znamená nutnosti opakovaně uzavírat smlouvy, aby se právě zaměstnanci nezobrazovali dalším zaměstnavatelům jako již zaměstnaní. V současnosti je běžná praxe mít s dohodářem smlouvu na celý rok, i když jej pak nárazově zaměstnavatel využije třeba na dva dny v březnu, na dva v červenci a na tři v listopadu.

Ačkoliv si zaměstnavatel bude moct ověřit, zda zaměstnanec pracuje i pro jiného zaměstnavatele, stále nebude přehledné, kolik si pro jiného zaměstnavatele v daný měsíc vydělá.

Na dohody o provedení práce se chystá bič. Zaměstnavatelům se tím brigádníci prodraží Přečtěte si také:

Na dohody o provedení práce se chystá bič. Zaměstnavatelům se tím brigádníci prodraží

Snadno dojde k situacím, kdy budou zaměstnanec i oba jeho zaměstnavatelé přesvědčeni, že limit překročen nebude, a v závěru měsíce, například z důvodů nemocnosti kmenových zaměstnanců jednoho ze zaměstnavatelů nebo z důvodů nutnosti uplatnit nově zavedenou dovolenou i pro dohodáře, k překročení dojde, říkají připomínky Agrární komory. Tou dobou však první zaměstnavatel může mít mzdu již vyplacenou a není dořešené, jak bude moct vymáhat ze zaměstnance neoprávněně vyplacené peníze.

A co právo na soukromí?

Do připomínkového řízení přišel také názor Sdružení místních samospráv ČR (SMS), jehož představitelé vidí nahlašování zaměstnání na DPP u jiných zaměstnavatelů jako rozpor s Listinou základních práv a svobod (čl. 7 odst. 1).

V praxi zaměstnanec mnohdy má zcela legitimní zájem na tom, aby se zaměstnavatel o jeho další příležitostné pracovní činnosti pro jiného zaměstnavatele nedozvěděl (při respektování pravidel § 304 zákoníku práce), např. protože se v jednom z případů jedná o neobvyklou společensky kontroverzní pracovní činnost a podobně, uvádí ve zprávě SMS.

Některé dohody pak obsahují povinnost mlčenlivosti zaměstnance týkající se i samotné existence pracovněprávního vztahu (a to i v rámci veřejné správy, např. při hodnocení dotačních projektů), kterou by zaměstnanec nevyhnutelně musel porušit, pokud by měl splnit navrhovanou oznamovací povinnost, dodává Sdružení a stejně jako Hospodářská komora upozorňuje, že navrhované změny přinesou obrovskou zátěž pro již dnes přetížené orgány správy sociálního zabezpečení.

Ty budou muset nabrat na zpracování nové zaměstnance, což je v rozporu se záměrem konsolidace státního rozpočtu. Navíc není jisté, že v současné situaci na trhu práce se podaří nové kvalifikované zaměstnance do veřejného sektoru sehnat.

V moderním státě toto řešení nemá co dělat

Proti navrhovanému záměru se ohradil i místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš.

K předloženému návrhu však zastáváme kritický pohled zejména v detailech navrhované úpravy, kterou považujeme za složitou a v některých případech (ze strany menších zaměstnavatelů i mnohých zaměstnanců) za obtížně splnitelnou, uvádí se v jeho zprávě.

  • Podle nové právní úpravy má zaměstnanec povinnost informovat své zaměstnavatele o dalších pracovních poměrech na základě DPP. Tato povinnost slouží k určení, kdo bude zodpovědný za odvádění pojistného na sociální zabezpečení v případě překročení určitého příjmového limitu. 
  • Pokud zaměstnanec tuto povinnost nesplní, stane se sám zodpovědným za odvádění pojistného na sociální zabezpečení, pokud je však jeho dodržení prokazatelné, odpovědnost za odvádění pojistného spadne na zaměstnavatele.
  • Plná odpovědnost za fungování systému tedy leží na zaměstnancích a zaměstnavatelích, a to včetně povinnosti ve vlastním zájmu uchovávat doklady o doručení všech sdělení.

Takto pojaté řešení však v moderním státě nemá místo. Jde o přenášení břemene na jednotlivce, a to jak zaměstnance, tak i zaměstnavatele. DPP jako jeden z nejflexibilnějších nástrojů pracovního trhu se stane značně administrativně zatěžujícím a neatraktivním. Uvedené povinnosti jsou na hranici splnitelnosti a lze očekávat, že velmi dopadnou například na studenty, pro které je DPP častou formou přivýdělku, píše se v připomínkovém dokumentu.

skoleni_15_4

Dovolená pro zaměstnance na dohody dostala konkrétní pravidla. Jak zjistíte, že na ni máte nárok? Přečtěte si také:

Dovolená pro zaměstnance na dohody dostala konkrétní pravidla. Jak zjistíte, že na ni máte nárok?

Přitom stát sám bude mít nástroje a informace pro odstranění výše uvedených povinností, ale sám nastavením lhůt a pravidel brání jejich efektivnímu využití.

Navrhujeme tedy zrušit veškeré povinnosti související s oznamováním DPP mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a nadále DPP oznamovat pouze do evidence České správy sociálního zabezpečení. Ta už sama na základě těchto informací určí, a tento proces lze snadno automatizovat, kdo a jakou částku má povinnost odvádět, a tuto skutečnost sdělí poplatníkovi, navrhuje Ivan Bartoš.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).