Parita kupní síly. To je to odborné zaklínadlo, které nám říká, kolik si za dané množství peněz koupíme chleba, másla, tepla, metrů čtverečních bytu… Paritou kupní síly lze srovnávat země mezi sebou (rakouské mzdy jsou nepochybně vyšší než české, ale chleba, máslo, teplo ad. jsou také dražší) nebo jednu zemi v čase. Jak je to s cenami a mzdami na území České republiky za posledních sto let?
Nejprve si ukážeme růst cenové hladiny (indexu spotřebitelských cen) od roku 1939.
| Rok | Inflace |
|---|---|
| 1939 | 109,7 |
| 1940 | 123,2 |
| 1941 | 116,4 |
| 1942 | 108,5 |
| 1943 | 98,9 |
| 1944 | 100,6 |
| 1945 | 105,5 |
| 1946 | 181,9 |
| 1947 | 95,6 |
| 1948 | 98,9 |
| 1949 | 111,8 |
| 1950 | 101 |
| 1951 | 104,8* |
| 1952 | 100** |
| 1953 | 33,4 |
| 1954 | 92,1 |
| 1955 | 96,8*** |
| 1956 | 97,3 |
| 1957 | 97,9 |
| 1958 | 100,1 |
| 1959 | 97,5 |
| 1960 | 98,2 |
| 1961 | 99,4 |
| 1962 | 101 |
| 1963 | 100,6 |
| 1964 | 99,9 |
| 1965 | 99,5 |
| 1966 | 100,5 |
| 1967 | 102 |
| 1968 | 101,3 |
| 1969 | 104 |
| 1970 | 102,2 |
| 1971 | 99,6 |
| 1972 | 99,6 |
| 1973 | 100,3 |
| 1974 | 100,4 |
| 1975 | 100,6 |
| 1976 | 100,9 |
| 1977 | 101,3 |
| 1978 | 101,5 |
| 1979 | 103,7 |
| 1980 | 102,9 |
| 1981 | 100,8 |
| 1982 | 105 |
| 1983 | 101 |
| 1984 | 101 |
| 1985 | 102,3 |
| 1986 | 100,5 |
| 1987 | 100,1 |
| 1988 | 100,2 |
| 1989 | 101,4 |
| 1990 | 109,7 |
| 1991 | 156,6 |
| 1992 | 111,1 |
| 1993 | 120,8 |
| 1994 | 110 |
| 1995 | 109,1 |
| 1996 | 108,8 |
| 1997 | 108,5 |
| 1998 | 110,7 |
| 1999 | 102,1 |
| 2000 | 103,9 |
| 2001 | 104,7 |
| 2002 | 101,8 |
| 2003 | 100,1 |
| 2004 | 102,8 |
| 2005 | 101,9 |
* Do roku 1951 počítány indexy životních nákladů za domácnosti dělníků v Praze.
** Rok 1952: nedohledán index proti roku 1951 (historická ročenka).
*** Do roku 1955 nejsou v indexu zahrnuty služby, kromě nájemného z bytů.
Zdroj: ČSÚ
Dále se podívejme na hrubou měsíční mzdu.
| Rok | Výše platu v Kč (Kčs) |
|---|---|
| 1955 | 1 192 |
| 1960 | 1 303 |
| 1965 | 1 453 |
| 1970 | 1 915 |
| 1971 | 1 997 |
| 1972 | 2 090 |
| 1973 | 2 164 |
| 1974 | 2 237 |
| 1975 | 2 313 |
| 1976 | 2 382 |
| 1977 | 2 462 |
| 1978 | 2 537 |
| 1979 | 2 597 |
| 1980 | 2 656 |
| 1981 | 2 699 |
| 1982 | 2 765 |
| 1983 | 2 822 |
| 1984 | 2 875 |
| 1985 | 2 920 |
| 1986 | 2 964 |
| 1987 | 3 026 |
| 1988 | 3 095 |
| 1989 | 3 170 |
| 1990 | 3 286 |
| 1991 | 3 797 |
| 1992 | 4 644 |
| 1993 | 5 817 |
| 1994 | 6 894 |
| 1995 | 8 172 |
| 1996 | 9 676 |
| 1997 | 10 691 |
| 1998 | 11 693 |
| 1999 | 12 666 |
| 2000 | 13 499 |
| 2001 | 14 669 |
| 2002 | 15 720 |
| 2003 | 16 766 |
| 2004 | 17 882 |
Zdroj: ČSÚ
Rok 1930
Jako příklad uvedu několik údajů z roku 1930.
Pomocný zřízenec finanční stráže pobíral roční plat dle kategorie zařazení ve výši cca 7 000 korun až 11 000 korun. K tomu dále pobíral tzv. výchovné – obdoba dnešního přídavku na děti – ve výši 1 200 korun za rok na jedno nezaopatřené dítě, případně 2 100 korun na více dětí.
Základní roční plat zřízence finanční stráže se pohyboval v rozmezí 6 300 korun až 14 400 korun. K tomu navíc náleželo tzv. činovné. Jeho výše byla stanovena v rozmezí 1 656 korun ročně v malých obcích až po 3 000 korun v Praze, Brně a Bratislavě. Pokud měl děti, pobíral navíc výše zmíněné výchovné. Dále měl nárok na tzv. strážní přídavek a hraniční strážní přídavek, což odviselo od místa zařazení. Jejich výše činila dohromady za rok 300 až 4 200 korun.
Mnohem lépe finančně ohodnoceni byli v té době úředníci. Roční plat úředníka finanční stráže činil dle stupně zařazení 9 000 až 39 000 korun. Do vyššího stupně byl úředník zařazen vždy po 3 letech služby. Po 12 letech služby tak pobíral minimálně 30 000 korun za rok. K tomu dále náleželo činovné ve výši 2 100 až 4 200 korun, a to opět dle místa působnosti. Dále úředník dle předešlého textu pobíral výchovné. Jeho roční výše však již činila 1 800 korun za jedno nezaopatřené dítě a 3 000 korun za více nezaopatřených dětí.
Mnohem nižší mzdy byly v dělnických profesích. Nejnižší mzda, která byla tehdy vyplácena většinou v zemědělství a v domácích a osobních službách (posluhovačky), činila necelých 10 korun za den. Měsíčně si tedy pracovník pobírající jakousi obdobu dnešní minimální mzdy vydělal cca 250 Kč (pracovalo se o sobotách), roční ekvivalent 3 000 korun. Průměrná měsíční mzda rolníka dosahovala 550 korun – roční tedy 6 600 korun.
Nejvyšší dělnické platy vykazoval chemický a těžařský průmysl. Platy tam činily až 950 korun za měsíc, 11 400 korun za rok.
O dost vyšší platy bychom tehdy opět nalezli mezi úřednickým stavem. Zajímavá jsou data o průměrných platech připadajících na jednoho pojištěnce (povinní pojištěnci Všeobecného penzijního ústavu), přičemž vyniká také veliký, až překvapující rozdíl mezi výší platu mužů a žen. Průměrný roční plat u mužů činil 18 000 korun, průměrný ženský plat pak 10 000 korun. Pro zajímavost, ministerský plat tehdy činil 9 000 korun – za měsíc.
Kolik stály některé z věcí denní, případně občasné potřeby? Mléko (1 litr), chléb, mouka (1 kg) přišly na 2 – 3 koruny. Půllitr piva vyšel na 1,30 korun. Vysavač se dal pořídit za 1 500 korun, osobní automobil za 18 000 korun a například kanape přišlo na necelých 1 000 korun.
Rok 1900
Přenesme se nyní o 30 let nazpátek, do roku 1900.
Zde jsou příklady některých obvyklých platů. Údaje jsou opět čerpány z odborných a dobových zdrojů.
- Správce lázní: roční plat 1 000 Korun + naturální byt, palivo a bezplatné svícení.
- Městský exekutor: roční plat 2 100 K.
- Městský zahradník: 1 400 K.
- Městský sluha: 1 000 K.
- Učitel a městský lékař: 2 000 K + 200 K tzv. příbytečné (dnes by se spíše řeklo příspěvek na nájem).
- Ředitel gymnázia: 6 000 K.
O poznání nižší platy bychom nalezli opět u dělníků. Tzv. „obvyklá denní mzda“, paralela dnešní minimální mzdy, činila 1 K za den, tj. cca 300 K za rok. Týkala se mladistvých dělnic a učnic. Typický plat dělnice činil něco přes 400 K za rok. Platy kvalifikovaných dělníků mohly dosahovat i k 1 500 K za rok.
Některé z tehdejších cen:
- 1 kg masa – 0,90–1,30 K.
- vejce 1 ks – 4 haléře.
- 1 kg mouky – 26 hal.
- 1 kg cukru – 85 hal.
- 1 kg brambor – 5 hal.
Železná kamna střední velikosti pro domácnosti vyšla na 10 Kč. Roční nájemné za 1 místnost vyšlo v Praze na 100 – 200 K. Cena celého činžovního domu se pohybovala v širokém rozmezí od cca 20 000 K do cca 100 000 K.
Produktivita práce za posledních 100 let vzrostla nepochybně výrazným způsobem. HDP by dle přepočítaných čísel vzrostl několikanásobně. K přelidnění od té doby nedošlo. Bytů a domů dnes existuje víc než tehdy.
I přesto vše si pomocná dělnice před 100 lety vydělala na roční nájem levnější garsoniéry za cca 3 měsíce (průměrný roční plat 400 K, roční nájemné levnější garsoniéry 100 Kč). Srovnejte si to se situací dnes.
