Dlužník se bránil exekuci uvalené na jeho naspořené prostředky v rámci penzijního připojištění. Jako povinný podal návrh na částečné zastavení proti němu nařízené exekuci formou tzv. přikázání pohledávky z účtu (lidově obstavením účtu) čili obranu proti stržení peněz z tohoto spoření. Jeho návrh však zamítl soud prvního stupně i odvolací soud.
Co je to exekuce přikázáním pohledávky?
Exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu se provádí jejím sražením z účtu do výše přisouzené pohledávky oprávněnému věřiteli (i s příslušenstvím).
Zabavená částka je pak vyplacena oprávněnému věřiteli. Povinný dlužník ztrácí okamžikem, kdy je peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení exekuce, právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít je k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství.
Kreativní argumentace, ale mimo zákonná pravidla
Povinný dlužník namítal, že prostředky na účtu u penzijní společnosti nepodléhají exekuci kvůli tomu, že dříve provedené úložky byly v době před a po zahájení exekučního řízení činěny z nezabavitelné části jeho mzdy, která mu zůstala po postižení mzdy ve prospěch jiných exekucí.
Jde o zajímavou kreativní argumentaci, ale asi muselo být dlužníkovi i jeho právníkovi jasné, že bude odmítnuta.
Jak je dlužník chráněn při exekuci obstavením účtu?
Žádnou takovou ochranu povinného, jakou argumentoval dlužník, občanský soudní řád (o. s. ř.) nebo exekuční zákon nezná. Omezení exekuce formou přikázání pohledávky (tzv. obstavení účtu) upravuje zejména § 317, § 318 a § 319 o. s. ř. a prostředků v rámci penzijního připojištění se netýká.
Omezení se týká např. některých sociálních dávek a podnikatelské odměny osob samostatně výdělečně činných nebo autorské odměny. O omezeních při zabavení prostředků na účtu, na který dlužníkovi chodí autorské odměny nebo odměna pro OSVČ, jsme psali v článku Jak se sráží při exekuci z odměny osobám samostatně výdělečně činným?
Dále pak jsou chráněny peněžní prostředky do výše trojnásobku životního minima jednotlivce, takže aktuálně co do částky 3 × 4860 Kč, takže celkem 14 580 Kč. Tato ochrana je však jen jednorázová, resp. za podmínek dle § 304b odst. 2 o. s. ř.
Proč dlužníkovi nelze započíst nezabavitelné částky na penzijku jako při srážkách ze mzdy?
Soud námitku dlužníka neuznal, když uzavřel, že exekučním příkazem postižené pohledávky vůči penzijní společnosti (prostředky na účtu penzijního připojištění) nepředstavují nezabavitelnou část mzdy, jejíž zákonná ochrana „neslouží k tvorbě úspor povinným po řadu let, jak je tomu v daném případě, do budoucna“.
O aktuální výši nezabavitelné části mzdy, tedy o nezabavitelných částkách pro rok 2025 a jejich uplatnění při ochraně dlužníka a jeho rodiny a tomu, co dále ze zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek zůstává povinnému dlužníkovi a co naopak připadá oprávněným věřitelům, informujeme v článku Změny v exekučních srážkách 2025: Letos je jich více a platí už i pro výplatu v lednu.
Takové úspory nashromážděné v penzijním připojištění za řadu let tudíž nejsou nezabavitelným minimem určeným k uspokojování nezbytných potřeb povinného dlužníka a jím vyživovaných osob, řekl soud, který dlužníkovi nevyhověl. Důvod k zastavení exekuce proto není naplněn.
Další originální argumentace dlužníka
Neúspěšný dlužník se ještě obrátil na Nejvyšší soud a v dovolání mu položil otázku, zda je možné z nezabavitelného minima, které jako jediné povinnému zůstalo, po uspoření části těchto prostředků i tento majetek následně zabavit, resp. strhnout na exekuci?
Dlužník argumentoval tím, že za situace, kdy střádal části z nezabavitelného minima na penzijko tak, aby si prostředky v důchodu vyplácel pravidelně formou renty, pak mezi důchodem a mzdou není pro příjemce zásadní rozdíl, tj. důchod by měl být stejně jako mzda ochráněn.
Důchod je totiž skutečně chráněn ve formě nezabavitelného minima obdobně jako mzda nebo plat, jak vysvětlujeme v článku Změny v exekučních srážkách 2025: Letos je jich více a platí už i pro výplatu v lednu.
Jenomže to neplatí pro penzijní připojištění, ale pro důchody ze státního systému důchodového pojištění.
Exekuce přikázáním pohledávky z titulu penzijního připojištění
Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 7. 11. 2024 (spis. zn. 20 Cdo 1211/2024) odpověděl dlužníkovi takto:
Přikázáním pohledávky jsou exekučním příkazem postiženy finanční prostředky, jež představují pohledávku povinného z titulu penzijního připojištění vůči penzijnímu fondu, což je způsob spoření, jímž se povinný zajišťuje na penzi.
Penzijním připojištěním zákon rozumí shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění.
(Penzijní připojištění uvedeného typu bylo možné uzavřít nejpozději do 30. 11. 2012, přičemž od 1. 1. 2013 bylo uvedené spoření nahrazeno doplňkovým penzijním spořením.)
Pohledávka účastníka vůči penzijnímu fondu z titulu penzijního připojištění zahrnovala, resp. zahrnuje vedle příspěvků účastníka penzijního připojištění a příspěvků státu rovněž případně i příspěvky od třetích osob (typicky od zaměstnavatele účastníka) a výnosy z uvedených příspěvků.
U dlužníka představovala naspořená částka jeho příspěvků 384 000 Kč, příspěvky zaměstnavatele 267 316 Kč, příspěvky státu 31 270 Kč a výnosy 45 778,14 Kč.
Nezabavitelné částky při exekuci na mzdu nebo důchod též u penzijního spoření – je to možné?
Nezabavitelné částky z měsíční mzdy jsou chráněny v rámci vedení exekuce srážkami ze mzdy, což ale neplatí u přikázání pohledávky (obstavení účtu).
Jakoukoli procesní analogii v tomto směru je třeba odmítnout coby zásadně nepřípustnou, vyložil Nejvyšší soud.
U daného dlužníka je postižena nikoli jeho mzda, ale pohledávka z titulu penzijního připojištění, vyjma garantovaného trojnásobku životního minima jednotlivce.
Pohledávka povinného sice částečně představuje jím naspořené peněžní prostředky, ale ty vkladem do penzijního připojištění ztratily původní charakter.
Nadto by byl takový postup separace jednotlivých příspěvků do penzijního připojištění značně složitý. Pohledávka vůči penzijnímu fondu nezahrnuje pouze úsporu peněžních prostředků dlužníka, ale rovněž příspěvky státu, resp. zaměstnavatele dlužníka a výnosy fondu, a ve vztahu k nim rozhodně nelze argumentovat „nepostižitelnou částí mzdy“.
Zákon tedy penzijko před exekucí nijak nechrání
Je tak možné shrnout, že exekuci přikázáním pohledávky z titulu penzijního připojištění povinného dlužníka (fyzické osoby) u penzijního fondu lze za podmínek zákona (§ 303 a násl. o. s. ř.) provést bez ohledu na skutečnost, že část pohledávky může mít původ v exekučně nezabavitelných částkách mzdy povinného, neboť v tomto rozsahu částky mzdy vložením do úspor ve formě penzijního připojištění pozbyly původní charakter.
ČLÁNKY DO MAILU