Hlavní navigace

Jak se sráží při exekuci z odměny osobám samostatně výdělečně činným?

Autor: Shutterstock
Kolik při exekuci zůstane z pravidelné odměny OSVČ a kolik připadne věřitelům? Jak se liší exekuce na příjem ze závislé a z podnikatelské činnosti? Co kdybyste chtěli exekuci třeba vůči autorovi?
Richard W. Fetter
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Nedávno jsme přiblížili pravidla a limity exekučních srážek ze mzdy, když se nároky věřitelů uspokojují ze mzdy nebo platu, popřípadě sociálních dávek. (Viz článek Od výplaty za leden 2019 zůstane dlužníkům v exekuci více peněz a Ochrana zaměstnanců v exekuci vzrostla a zvýší se letos ještě jednou).

Ve čtenářské diskusi, jíž jsem se jako autor účastnil, padl dotaz, jak je to se srážkami z podnikatelské odměny těch, kdož nejsou zaměstnanci, tedy nepobírají příjem ze závislé činnosti, ale jsou OSVČ, ať už opravdu podnikají, anebo jsou jen zapojeni formálně v tzv. švarcsystému. Předně je třeba uvést, že pak se většinou nenařizuje exekuce formou srážek, ale použijí se jiné způsoby uspokojení věřitelů, a to především tzv. přikázání pohledávky.

V obou případech se obstaví účet

Ostatně § 58 odst. 2 EŘ předepisuje, jaké volit metody exekuce, a na prvním místě pod písm. a) je uveden právě tento způsob exekuce – přikázáním pohledávky z účtu (dlužníka) u peněžního ústavu (a nepostačuje-li to, pak přikázáním pohledávky z účtu manžela dlužníka u peněžního ústavu). Uvedený pojem nemusí být každému zřejmý, takže lidově řečeno jde o obstavení účtu, o zabavení a stržení prostředků na něm ve prospěch věřitelů. Ostatně tento způsob exekuce lze použít i vůči zaměstnancům, i vůči povinným dlužníkům majícím příjmy ze závislé činnosti, lze ho použít vůči komukoliv, kdo má prostředky na účtě.

Nicméně, je-li třeba plnit ve splátkách, pravidelně, postupně, jako je tomu třeba u výživného, je možné dlužné výživné strhnout z účtu a nárok na pravidelné výživné pak uspokojovat srážkami ze mzdy. Formy exekuce je vždy možno vhodně kombinovat za účelem uspokojení věřitelů.

Při obstavení účtu vám musí zůstat dvojnásobek životního minima

Nejjednodušší pro exekutora a nejrychlejší pro věřitele tedy je, když máte peníze na účtu. Pak se vám tzv. obstaví účet. V nařízení exekuce přikázáním pohledávky z účtu soud přikáže peněžnímu ústavu, aby od okamžiku, kdy mu bude rozhodnutí o tom doručeno, z vašeho účtu až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství nevyplácel peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládal. Vy jako dlužník ztrácíte okamžikem, kdy je peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat. A to do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství.

To neplatí v případě platby, jejímž účelem je splnění vymáhané povinnosti, na účet oprávněného věřitele nebo soudního exekutora vedený u peněžního ústavu. Zákaz užít peněžní prostředky však neplatí, pokud jsou určeny pro výplatu mezd nebo náhrad mezd vašim zaměstnancům, splatných ve výplatním termínu nejblíže následujícím po dni, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

Zákaz nakládat s penězi se nevztahuje také na peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima jednotlivce, tedy 6820 Kč. Tato částka vám i při zabavení peněz na účtu musí zůstat.

Nárok na ni ale máte jen jednou

Na tuto částku máte nárok jen jednorázově, nikoliv každý měsíc. Pokud je tedy účet obstaven dlouhodobě, jelikož exekučně vymáhaná pohledávka nebyla uspokojena jednorázovým stržením prostředků na účtu, protože jich na účtu nebylo dost, a exekuce proto pokračuje, aby vám mohly být v exekuci zabaveny i další případné částky, které vám přijdou – budou připsány na účet, tak si již jednou vybrané minimum nemůžete z účtu vybrat podruhé, resp. opakovaně. Jednoduše shrnuto – za dobu blokace účtu si částku ve výši dvojnásobku životního minima můžete vybrat jen jednou.

Při souběhu více forem exekucí je předepsáno další omezení: Pokud jste si dokázali uspořit na účtu nějaké částky z již exekuované mzdy, platu nebo sociální dávky (sociálních dávek), tedy z nezabavitelného minima, které vám zůstává po srážkách ze mzdy (sociální dávky apod.), tak ani tyto peníze vám nesmí být zabaveny. Ústavní soud (svým nálezem spis. zn. IV. ÚS 121/16, ze dne 20. 10. 2016) totiž rozhodl, že uspořené částky, jež vám zbyly jako nezabavitelné minimum po exekuci srážkami z důchodu, nelze následně zabavit jinou formou exekuce – přikázáním pohledávky z účtu. Tento závěr lze vztáhnout i na úspory z jiných prostředků postihovaných formou srážek ze mzdy, tedy i na mzdu samotnou. (O případu, z něhož vzešlo všeobecně závazné rozhodnutí Ústavního soudu, jsme psali v článku Kolik exekucí z důchodu a sociálních dávek můžete mít?

Rozdíly od zaměstnanců

Typický OSVČ, třeba živnostník, nemá žádný pravidelný příjem od jednoho nebo několika málo plátců, ale spíše nepravidelné příjmy od více subjektů – zákazníků, klientů, jiných živnostníků atp. I když existují různé výjimky, jako jsou kupř. obchodní zástupci atp.

Především se však v takové situaci ocitají lidé zapojení ve švarcsystému. I na ně exekuční předpisy pamatují, i na jejich podnikatelskou odměnu lze nařídit exekuci. Ale i oni jsou chráněni, aby jim zůstaly nějaké prostředky na živobytí. Pokud nepobíráte mzdu, plat, sociální dávky, ale podnikatelskou odměnu, tak se srážky z ní odlišují zejména takto:

  • nepočítají se z čistého příjmu (jako je tomu u mzdy apod.), ale z hrubého (fakturovaného, inkasovaného) příjmu,
  • neuplatňuje se žádné nezabavitelné minimum, tedy nezabavitelné částky jako u zaměstnanců nebo poživatelů sociálních dávek, jimž nikdy a v žádném případě nesmí být zabaveno 6428,67 Kč počítaných přímo na jejich osobu a pak 1607,17 Kč na každou jimi vyživovanou osobu (a případně dále jedna nebo dvě třetiny zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek), pokud je tento zbytek roven nebo nižší 9643 Kč,
  • hrubý příjem se nerozděluje na třetiny (jako je tomu u zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek u zaměstnanců, jestliže je roven nebo menší než 9643 Kč), ale na pětiny.

Co zůstává z čisté mzdy zaměstnanci:

Co zůstává povinnému dlužníkovi-zaměstnanci Co připadá oprávněným věřitelům
Celková nezabavitelná částka Čistá mzda po odečtení nezabavitelných částek
Na samotného povinného dlužníka Na manžela nebo manželku Na vyživovanou osobu (dítě) max. 9643 Kč zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky a 9643 Kč
6428,67 Kč 1607,17 Kč 1607,17 Kč max. 3214 Kč max. 3214 Kč max. 3214 Kč
připadne povinnému dlužníkovi připadne na přednostní pohledávky, jinak připadne povinnému dlužníkovi připadne na nepřednostní pohledávky a případně na přednostní pohledávky připadne na přednostní pohledávky a případně na nepřednostní pohledávky

Co zůstává z hrubé podnikatelské odměny OSVČ:

Co zůstává podnikateli Co připadne věřitelům
3/5 hrubého příjmu, pokud jsou v exekuci uspokojovány nepřednostní pohledávky 2/5 příjmu
2/5 hrubého příjmu, pokud jsou v exekuci uspokojovány přednostní pohledávky 3/5 příjmu

Dvě nebo tři pětiny podnikatelské odměny nebo autorského honoráře

Pohledávky podnikatelů (typicky tedy pravidelná měsíční odměna OSVČ), vzniklé při jejich podnikatelské činnosti, podléhají exekuci (mohou tedy být zabaveny) jen dvěma pětinami. Jde-li však o exekuci pro některou z přednostních pohledávek, podléhají exekuci třemi pětinami. Pokud pobíráte autorské honoráře, tak dopadne-li exekuce na ně, zůstávají vám z nich také vždy tři pětiny a dvě pětiny připadnou na uspokojení věřitelů. Je-li však exekuce vedena pro některou z přednostních pohledávek, pak exekuci podléhají tři pětiny honoráře a vám zůstávají jen dvě pětiny honoráře.

Vám tedy nemusí zůstat mnoho, uvažme totiž, že to, co není zabaveno, je určeno nejen na jeho živobytí, ale musíte z toho zaplatit i povinné odvody a daně. (Jen pro úplnost dodejme, pokud půjde o příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize (plynoucí ze zdrojů na území České republiky), jestliže úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč, a je proto samostatným základem daně, a podléhá tak srážkové dani ve výši 15 %, kterou strhne plátce autorského honoráře (a neodvádí se z něj pojištění), tak bude pochopitelně z povahy věci exekuován čistý příjem.)

Přednostní pohledávky

Uveďme ještě pro úplnost, co se myslí přednostními pohledávkami:

Tipli

  • pohledávky výživného;
  • pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;
  • pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy;
  • pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
  • pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
  • příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
  • pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
  • pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
  • pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Ostatní v exekuci uspokojované pohledávky oprávněných věřitelů jsou nepřednostní.

Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).