tak jako nechápu, léta jsem do práce jezdila v 4.38 a zpět v 16 na odpolední ve 11.45 a zpet ve 23 a nocni tam ve 20 a v 7.30 doma a nikdy mě nenapadlo , že bych měla být raději na pracáku. Tomu se už říká rozmazlenost národa, ve světě se za prací dojíždí i dál a lidi jsou rádi,že tu práci mají. Možná by nebylo od věci osekat sociální systém.
Jistě. Žádný čas na osobní život, výchovu dětí atd. A naši pradědové a jejich dědové pracovali od 8-mi let, 16-hodin denně, 6 dní v týdnu. Do práce chodili bosi. Dovolená nebyla, zdravotní péče také ne, průměrný věk dožití 40 let, vysoká prorodní úmrtnost dětí i rodiček.
Vítejte, za potlesku a přikyvování "olin" v EU 21. století. Zahoďte vše, za co naši "rozmazlenci" dědové sto let bojovali. Osekejte sociální systém. Ať žije závod ke dnu. Jen tak lze dosáhnout "konkurenceschopnosti"
Paní Olino, ano, máte pravdu, ale jiné je to ve 20 letech a jiné skoro v 60 letech. A také téměř za minimální mzdu. Jen co dnes projedete za cestu? A nemáte na přežití..... Kolegině takto pracovala 10 let, ve 43 letech skončila s nemocí. Prý od nervů, ji řekli doktoři a měla plnou invalidku. Stálo jí to za to? Uvažte.....
S pozdravem Katrin
Nevím, kolik je vám let, ale dneska nikdo nemusí dojíždět za prací 2 hodiny a více - každý si může vyřídit živnostenský list - každý, kdo něco umí - a znám takové, kteří se takto rozhodli cca 5 let před důchodem. Jenže to lidé nechtějí slyšet - raději tedy dojíždějí do práce nesmyslně dlouhou dobu a přitom nadávají těm, kteří se rozhodli uživit sami...
Výjimkou je, když člověk vystuduje určitý obor a pak nesežene odpovídající práci - to pak nezbývá, než přistoupit na dojíždění, nebo změnit obor - což není tak snadné. Práci, ke které nepotřebujete speciální vzdělání, seženete dneska skoro všude.