Hlavní navigace

Může exekutor vydat exekuční příkaz postihující jakýkoliv váš potenciální příjem?

 Autor: Shutterstock
Exekuční příkaz může postihovat mzdu nebo jiný příjem, třeba důchod, jen od skutečného konkrétně určeného plátce. Když to exekutor splete, všechny peníze jsou i přes exekuci vaše.
Tomáš Zilvar 16. 7. 2020
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Poučte se z případu invalidy, kterému takhle uhájila „sociálka“, která se postavila exekutorovi, stotisícový doplatek k důchodu.

Soudní exekutor vydal (dne 5. 8. 2016) exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami z invalidního důchodu povinného (dlužníka), který byl téhož dne doručen plátci (České správě sociálního zabezpečení), přičemž plátce reagoval přípisem (ze dne 8. 8. 2016) tak, že povinný dlužník nepobírá důchod, a proto na základě exekučního příkazu nebyly prováděny žádné srážky.

Od 11. 12. 2012 došlo ke zpětnému přiznání invalidního důchodu povinnému, přičemž doplatek invalidního důchodu (za období od 11. 12. 2012 do 23. 1. 2017) činil celkem 609 082 Kč a od ledna roku 2017 povinnému náleží invalidní důchod ve výši 14 915 Kč měsíčně.

Dne 22. 12. 2016 zaslal soudní exekutor plátci přípis, společně s opětovně doručeným exekučním příkazem (ze dne 5. 8. 2016), s tím, že trvá na jeho realizaci. I přesto byl (dne 2. 1. 2017) doplatek důchodu ve výši 609 082 Kč zaslán povinnému.

Oprávněná věřitelka, které invalida dlužil, se proto jako žalobkyně domáhala po žalovaném plátci zaplacení částky, která měla být v exekuci uspokojena, ale nebyla úspěšná, když NS ČR svým rozsudkem (spis. zn. 20 Cdo 4015/2019, ze dne 8. 1. 2020) zhodnotil postup ČSSZ jako správný, přestože nižší soud rozhodl jinak – viděl to opačně, a proto jeho rozhodnutí NS zrušil.

Pravidla exekuce

Dle § 60 zákona č. 120/2001 Sb. exekučního řádu (EŘ), nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci srážkami ze mzdy a jiných příjmů – kterými může být třeba důchod starobní nebo invalidní – přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (OSŘ) upravující výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy.

Dle § 282 OSŘ v nařízení výkonu rozhodnutí přikáže soud plátci mzdy, aby po tom, kdy mu bude nařízení výkonu doručeno, prováděl ze mzdy povinného (dlužníka) stanovené srážky a nevyplácel sražené částky povinnému. Soud doručí nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému (věřiteli), povinnému a plátci mzdy (zaměstnavateli).

Povinnému a plátci mzdy je doručí do vlastních rukou. Povinný ztrácí dnem, kdy je plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí (§ 294 odst. 3 OSŘ), právo na vyplacení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek. (Kolik zůstává dlužníkovi a kolik připadá věřitelům, jsme psali.)

Nejvyšší soud ČR již v usnesení (ze dne 16. 10. 2008, spis. zn. 20 Cdo 1581/2007) uzavřel, že je-li navrhován výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky srážkami ze mzdy, označí oprávněný v návrhu toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu, popř. jiný příjem (srov. s § 261 odst. 1 a § 299 OSŘ).

To, zda povinný (dlužník) má vůči označenému plátci skutečně nárok na mzdu nebo jiný příjem, soud při nařízení výkonu rozhodnutí nezkoumá a vychází z tvrzení oprávněného (věřitele) v návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí. Jestliže v den, kdy soud prvního stupně vydal usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, povinný vůči plátci nárok na mzdu nebo jiný příjem neměl, k postižení předmětu exekuce účinně nedošlo (exekuce „nevznikla“).

Naopak platí, že se nařízení výkonu rozhodnutí (ve smyslu § 293 odst. 1 OSŘ) vztahuje i na mzdový nárok povinného vůči každému dalšímu jeho zaměstnavateli nebo jinému plátci, pokud byl výkon rozhodnutí nařízen účinně.

K postižení mzdy nebo jiného obdobného příjmu povinného tedy nedojde (rozhodnutí, na jehož základě k postižení příjmu mělo dojít, je neúčinné), jestliže označený plátce mzdy nebo jiného obdobného příjmu ve skutečnosti není v den, kdy mělo dojít k postižení mzdy nebo jiného obdobného příjmu, plátcem mzdy nebo jiného obdobného příjmu povinného.

dan_z_prijmu

Není důvod pro odlišný postup podle exekučního řádu

I v řízení konaném podle ex. řádu musí být exekuční příkaz postihující mzdu nebo jiný obdobný příjem povinného vydán vůči skutečnému plátci takového příjmu, a nikoliv vůči někomu, kdo se plátcem teprve potenciálně může stát. Opačný výklad by mohl vést až ke svévoli soudního exekutora, jenž by předčasně vydával exekuční příkazy postihující budoucí hypotetický příjem povinného u vícero možných budoucích plátců mzdy.

Vydá-li exekutor exekuční příkaz postižením mzdy nebo jiného obdobného příjmu povinného, ačkoliv v době jeho vydání v něm označený plátce není plátcem mzdy nebo jiného obdobného příjmu povinného, nezpůsobuje takový exekuční příkaz účinky nařízení soudního výkonu rozhodnutí (§ 47 odst. 2 EŘ), protože dosud neexistuje takto postižený příjem povinného a ani osoba, která by jako plátce byla povinna provádět srážky z tohoto příjmu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).