Čerstvá čísla o květnové inflaci opět nepříjemně překvapila. Meziměsíčně se zvýšila z dubnových 14,2 % na 16 %, především kvůli dalšímu zdražování potravin, dále např. v důsledku růstu cen spojených s bydlením.
I když všichni žijeme a pracujeme ve stejné zemi a data o inflaci nám reportuje jeden úřad, přesto může růst cen dopadat na každého jinak.
Moje inflace není tvoje inflace
Inflace je veličina s nezpochybnitelným makroekonomickým významem. Představuje cíl měnové politiky většiny západních centrálních bank, které jí uzpůsobují nastavení úrokových sazeb. Slouží jako vstup do výpočtu sociálních dávek, používá se jako vodítko za účelem cenotvorby podniků či mzdových vyjednávání. Pro posouzení životních podmínek jednotlivců ovšem informace o všeobecné míře inflace logicky nepostačují,
upozornil Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus, s tím, že údaj o celostátní inflaci pracuje s hypotetickým modelovým průměrným spotřebitelem, který má reprezentovat celou českou populaci.
Spotřební koš je soubor výrobků a služeb, který má reprezentovat rozsah i strukturu typických výdajů domácnosti na zboží a služby.
Tento průměrný spotřebitel podle Hradila nakupuje naprosto vše, ale od všeho jen trochu. Jeho spotřební koš tak nemusí věrně odrážet váš spotřební koš. Tedy to, co si tradičně kupujete vy.
Hradil tyto rozdíly ilustruje na příkladu skokového zdražení alkoholu. Zatímco abstinentů se tato změna nedotkne, spotřebitel, který konzumuje alkohol ve velkém, to pocítí dost výrazně. Průměrný statistický spotřebitel bude někde uprostřed a dopady růstu cen alkoholu na jeho potenciální rozpočet budou jiné než dopady na rozpočet abstinenta a alkoholika. Jen relativně malá část Čechů – ti poblíž statistického průměru – bude zdražením alkoholu postižena právě
vysvětlil Hradil a dodal, že rozdíly v tomto ohledu neplynou z výše příjmů, ale spíše ze životního stylu.
tak, jak hlásí Český statistický úřad,
Podobných příkladů můžeme najít řadu, ať už jde například o ceny plynu, nájmů, nebo třeba pohonných hmot.
Že se individuální míry inflace mezi konkrétními lidmi výrazně liší, platí obzvláště v tak dynamickém inflačním období, jakým je rok 2022. Zdražování sice aktuálně pozorujeme prakticky napříč kategoriemi, ovšem rozdíly
upozornil ekonom a poukázal na to, že i v české politice rezonuje téma rozdílného dopadu inflace na konkrétní skupiny obyvatel. Stát při schvalování pomoci občanům musí řešit dilema, komu ji poskytnout, protože plošná finanční podpora podle ekonoma zaručeně povede k dalšímu růstu inflace. Kromě toho stát jednoduše nemá na to, aby pořád podporoval všechny. I s ohledem na deficit, který zbyl po předchozí vládě, není možné pomáhat tam, kde to není nutně potřeba.
mezi nimi nabývají nebývalých rozměrů,
Skupiny obyvatel vs. jednotlivci
Jak se tedy různí efekt růstu cen u jednotlivých skupin obyvatel? Na to měl odpovědět průzkum spotřebního chování podle demografických charakteristik od agentury NielsenIQ na vzorku 1000 respondentů, jež byli rozděleni do devíti skupin, rozlišených navíc dle toho, zda bydlí ve vlastním, či v nájmu.
Reportované spotřební výdaje pak ekonomové ze společnosti Cyrrus použili k výpočtu specifické míry inflace pro každou skupinu. Graf ilustruje výsledné míry inflace pro vybrané skupiny (nejvíce vzdálené od průměru) ve srovnání s průměrnou inflací reportovanou statistickým úřadem za měsíc duben.
Z dat sesbíraných průzkumem vyplývá, že oficiální celorepubliková inflace (14,16 %) nejlépe odpovídá spotřebnímu chování samoživitelů, u nichž dosahuje 14,04 % a rodin s jedním dítětem (14,21 %), které bydlí ve vlastním,
okomentoval výsledky Hradil a dodal, že nejnižší míra inflace vychází pro domácnost rodičů s vlastním bydlením, jejichž děti už se odstěhovaly, a nejvyšší naopak pro bezdětné manželské páry žijící v nájmu (15,19 %).
Vypovídací hodnota šetření je ale podle něj omezena průměrováním výsledků napříč respondenty. Ač mezi jednotlivými respondenty jsou z hlediska dopadů růstu cen výrazné rozdíly, z odpovědí v průzkumu není zřejmé, jaké konkrétní rozdíly v nákupním chování je způsobily.
Ekonomové tak v dalším kroku na základě dat z průzkumu namodelovali příklady konkrétních osob, jejichž nákupní chování zhruba reprezentuje typizované skupiny. Odlišují se ale v konkrétních útratách v rámci možných alternativ. Na základě toho se pak pokusili ekonomové vyčíslit rozdíly v individuální inflaci.
Z našich výpočtů vyplývá, že se i v realistických scénářích může individuální inflace jednotlivých Čechů pohybovat od hodnot bezpečně pod 10 % až po drtivých zhruba 30 %. Rozdíly mezi inflačními smolaři a šťastlivci jsou pak aktuálně suverénně nejvyšší v nedávné historii,
uvedl Hradil, podle kterého přitom není možné paušálně tvrdit, že by inflace nejtvrději postihovala vyšší či nižší příjmové kategorie. Mnohem více záleží na konkrétních situacích jednotlivců.
Vysokoškolský student
První příklad ilustruje odlišné efekty inflace u jednotlivců v závislosti na jejich nákupních zvyklostech na příkladech studentů vysoké školy. V tomto případě se počítá s dubnovými výsledky inflace.
Zajímá vás, jak vysoká je vaše osobní inflace? Spočítat si to můžete v kalkulačce na webu tvojeinflace.cz.
Uvažujeme dva studenty vysoké školy s měsíčními výdaji, které v dubnu 2021 činily 13 tis. Kč. Student Šťastný si nakupuje potraviny a sám si vaří, výjimečně využije školní menzu. Bydlí na koleji a na víkendy se vrací vlakem za rodiči do 100 km vzdáleného města. Pro pohyb po městě využívá MHD, kupuje si proto pravidelně měsíční kupon. Ve volném čase zajde na fotbalové utkání nebo jde sám cvičit na placené sportoviště. Výjimečně zajde do muzea, knihovny nebo ZOO. Večery tráví nezřídka popíjením alkoholu se spolužáky.
Student Smutný jí spíše ve školní menze, občas i v restauraci. Bydlí v nájmu, který sdílí se spolužáky. Dělí se tak o nájem i zálohy na elektřinu a plyn. I Smutný jezdí každý víkend 100 km za rodiči, ale vlastním autem, které využívá i pro pohyb po městě. Místo sportovních utkání chodí spíš do kina či divadla, příležitostně zavítá na koncert.
Vzhledem ke struktuře výdajů byl inflací v uplynulém roce zasažen výrazně více student Smutný. V dubnu 2022 ale nevystačí s 13 tisíci ani jeden.
Individuální meziroční inflace Šťastného je podle výpočtů ekonomů společnosti Cyrrus ve výši 9,2 %. Pro zachování předchozí životní úrovně bude nyní potřebovat 14 196 Kč. Student Smutný byl zasažen inflací v tempu 21 % a pro zachování spotřeby bez omezení bude potřebovat 15 730 Kč.
Zatímco levný scénář (Šťastný) se potýká s inflací ve výši 9,2 %, u drahého (Smutný) činí 21 %
Důchodkyně
Rozdíl v individuální inflaci u penzistů ilustruje Cyrrus na dvou seniorkách s měsíční útratou v dubnu 2021 ve výši 15 351 Kč.
Paní Šťastná bydlí v pronájmu, za který platí tržní nájemné. O výtop se zde stará kotel na hnědouhelné brikety, ohřev vody je elektrický. Paní Šťastná si moc nevaří, obvykle si kupuje připravená hotová jídla, jež si doma ohřívá. Kupuje si magazíny a časopisy a kouří. Její životní styl si vybírá daň ve zvýšených výdajích za léky. Ráda šije a cestuje. Každý rok vyráží na dovolenou s cestovní kanceláří do zahraničí. Cizí jazyky se učí na placených kurzech.
Seniorka Smutná bydlí ve vlastním a ušetří za nájem. Jednou za čas ale musí investovat prostředky do běžné údržby. Topí i ohřívá vodu zemním plynem. Sama si vaří a ráda peče a zahradničí. Místo do zahraničí jezdí na krátké výlety po ČR hromadnou dopravou. Ojediněle přespí jednu noc v hotelu či penzionu. Ač se těší dobrému zdraví, láska ke sladkému ji čím dál častěji nutí vyhledat zubaře. Jednou týdně s kamarádkami navštěvuje kavárnu. Svým vnoučatům ráda kupuje hračky nebo oblečení.
Paní Šťastné za rok výdaje narostly jen podprůměrně. Její osobní inflace je 8,4 %. K udržení svého životního standardu bude potřebovat o 1294 Kč více. Paní Smutná patří ke skupině Čechů, které současná inflace trápí nejvíce. Její osobní inflace je 26,9 %, a pokud se nechce omezit, měsíčně vynaloží navíc 4134 Kč.
Zatímco Šťastná se potýká s inflací ve výši 8,4 %, u Smutné činí 26,9 %
Rodiny s dětmi
Třetí příklad se zaměřuje na rodiny s dětmi a počítá už s květnovou úrovní inflace.
Porovnávané rodiny sestávají z rodičů a dvou dětí školního věku. Měsíční výdaje dosahovaly minulý rok v květnu 50 tis. Kč.
Domácnost Šťastných bydlí v pronajatém bytě 3+1 v krajském městě. Mají teplo z teplárny, ohřev vody zajišťuje elektrický bojler. Do zaměstnání i do školy se dopravují MHD. Rodina se stravuje zdravě, nejčastěji jí zeleninu, ovoce či ryby. Občas rodiče dětem koupí sladkosti, tvrdý alkohol pro sebe. Rádi čtou periodika a knihy, aktivně i pasivně se věnují sportu, chodí do kina, jezdí kempovat do přírody a jednou či dvakrát do roka jedou na dovolenou do zahraničí s cestovní kanceláří. V zimě pravidelně pořádají lyžařské výlety s ubytováním v horské chatě.
Rodina Smutných bydlí ve vlastním domku na periferii. Dům je vytápěn plynovým kotlem, který zajišťuje i ohřev vody. Nemovitost je v dobrém stavu, ale občas vyžaduje udržovací práce. Na pozemku mají středně velkou zahradu se záhony, které průběžně udržují. Stravují se částečně doma, přičemž preferují drůbeží maso. Nezřídka ale zajdou i do restaurace. Do práce jezdí osobním autem na naftu, děti do školy cestují meziměstskými autobusy. Děti si místo čtení rádi hrají stolní hry nebo využívají elektroniku. Na rodičích vyžadují značkové oblečení i služby kadeřníka. Všichni spolu občas zajdou na koncert. Dovolené volí v tuzemských hotelech, kam jezdí autem.
Loňských 50 tisíc Kč ale už k zachování životního stylu ani jedné rodině nestačí.
Šťastní se potýkají s inflací ve výši 7,8 %, měsíční výdaje jim narostly o 3911 Kč. Inflace Smutných činí 30,6 %. Pokud se nechtějí uskromnit, musí za měsíc zaplatit navíc o 15 308 Kč.
Zatímco Šťastní se potýkají s inflací ve výši 7,8 %, u Smutných činí 30,6 %
