Hlavní navigace

Kolik vám při exekuci zůstane z výplaty? Výše nezbavitelného minima u srážek ze mzdy už je vyjasněna

16. 6. 2022
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Pro rok 2022 platí tři zvýšení nezabavitelných částek, a ne jen dvě. Dlužníci tak mají nárok na vyšší nezabavitelné minimum. Jak je tedy vysoké? Jak ho správně počítat?

Naplnění výpočtového vzorce exekučních srážek ze mzdy – jinak řečeno toho, jak moc bude mzda postihnuta, co (kolik toho) exekutor srazí pro oprávněné věřitele a co (kolik) naopak ponechá povinnému dlužníkovi – se odvíjí od parametrů, limitů srážek ze mzdy.

V závislosti na určitých více či méně statisticky zjištěných a též i politicky rozhodnutých a určených hodnotách se stanoví výše nezabavitelných částek, které musejí vždy zůstat povinnému dlužníkovi, dále pak výše jednotlivých třetin čisté mzdy – po odečtení nepostižitelných částek – určujících, kolik lze srazit pro přednostní a kolik pro nepřednostní pohledávky (dluhy), nebo kolik naopak musí zůstat povinnému dlužníkovi, jakož i výše částky, nad kterou se sráží povinnému dlužníkovi bez omezení.

Od čeho se odvíjí míra srážek a to, kolik zůstává dlužníkovi a kolik dostávají věřitelé

Parametry (limity) nejen exekučních srážek ze mzdy odvisí

  1. od výše (částky) normativu nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel užívaného pro účely státní sociální podpory (a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný (dlužník) žije, a to i když nebydlí v nájemním bytě) a
  2. od výše (částky) životního minima jednotlivce (a to bez ohledu na to, jaké jsou rodinné poměry dlužníka a jeho domácnosti).

Tři základní veličiny (čísla) určující míru (rozsah) srážek ze mzdy

V závislosti na uvedených veličinách se vypočte (stanoví) výše nezabavitelných částek, které musejí vždy zůstat povinnému dlužníkovi, dále výše jednotlivých třetin čisté mzdy po odečtení nepostižitelných částek určujících, kolik lze srazit pro přednostní a kolik pro nepřednostní pohledávky (dluhy), nebo kolik naopak musí zůstat povinnému dlužníkovi, jakož i výše částky, nad kterou se sráží povinnému dlužníkovi bez omezení

  • nezabavitelná (exekucí nepostižitelná) částka na (osobu samotného) povinného (dlužníka) – zaměstnance (popř. osobu pobírající určité peněžité částky – např. stanovené sociální dávky, s nimiž se při exekuci zachází jako se mzdou) činí 3/4 součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení,
  • nezabavitelná částka na vyživovanou osobu činí 1/3 nezabavitelné částky na povinného (dlužníka),
  • částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek) srazí bez omezení (resp. částka, do které se zbytek čisté mzdy rozděluje na třetiny), činí 2násobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení.

Nezabavitelné minimum

Sráží-li se ze mzdy v rámci exekuce pro nepřednostní pohledávky, zůstávají dlužníkovi jako nezabavitelné minimum jednak nezabavitelné částky (na samotného dlužníka a na vyživované osoby) a jednak (co do výše, a to bez ohledu na konkrétní rodinné poměry dlužníka, na rozdíl od nezabavitelných částek, limitované) 2/3 zbytku čisté mzdy, které zůstanou po odečtení nezabavitelných částek (samozřejmě pokud zůstanou, pokud je mzda povinného dlužníka v dostatečné výši).

Sráží-li se pro nepřednostní pohledávky, zůstává dlužníkovi jako nezabavitelné minimum jen celková nezabavitelná částka a 1/3 zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek).

Změny klíčových veličin pro určení parametrů srážek v roce 2022

Životní minimum jednotlivce do 31. 3. 2022 bylo 3860 Kč. Ale s účinností od 1. 4. 2022 bylo zvýšeno na 4250 Kč.

Příslušný normativ nákladů na bydlení byl nově pro rok 2022 stanoven s účinností od 1. 1. 2022 ve výši 6815 Kč. Ovšem s účinností od 28. 1. 2022 došlo k další změně příslušného normativu pro rok 2022. Částka navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení v Kč pro 1 osobu v bytě užívaném na základě nájemní (a podnájemní) smlouvy, a to toliko pro rok 2022, činí 1120 Kč.

Příslušný normativ tak činí původně s účinností od 1. 1. 2022 stanovených 6815 Kč + navýšení 1120 Kč, tedy celkem 7935 Kč.

Pro oblast srážek ze mzdy však nebylo zřejmé, zda započítávat normativ včetně zmíněného navýšení, nebo jen v jeho původní výši (přičemž by se navýšení příslušného normativu uplatňovalo jen v oblasti státní sociální podpory). A tak bylo v praxi počítáno na různých místech s různými částkami. Upozornili jsme vás na to v článku Zvyšují se nezabavitelné částky při exekuci. O kolik více zůstane od dubna dlužníkovi a méně věřiteli?

Problém vyřešilo a rozdílné přístupy odstranilo Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2022, spis. zn. cpjn 202/2022: „Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy, se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená nařízením vlády č. 507/2021 Sb.) zvyšuje o částku uvedenou v ust. § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. (ve znění pozdějších předpisů).“ Výkladové stanovisko dodává, že: „Toto platí i při určení nezabavitelné částky pro účely určení výše splátky (insolvenčního) dlužníka při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (ust. § 398 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona).“ Stanovisko hovoří jen o konstrukci nezabavitelné částky, ale zajisté lze mít za to, že stejný postup se uplatní i při výpočtu částky, nad kterou se sráží bez omezení.

Parametry srážek ze mzdy jsou proto pro rok 2022 následující:

Nezabavitelné částky 2022
Od 1. 1. 2022, resp. od zúčtování příjmu za 01/2022 do 31. 3. 2022 (nebo do zúčtování příjmu za 03/2022) Od 1. 4. 2022, resp. od zúčtování příjmu za 04/2022
Nezabavitelná částka na povinného (dlužníka) v Kč 8846,25 Kč 9138,75 Kč
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu v Kč (1/3 nezabavitelné částky na povinného) 2948,75 Kč 3046,25 Kč
Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení (tzv. 100% částka výpočtové základny), čili hranice, nad kterou je mzda již plně zabavitelná 23 590 Kč 24 370 Kč
Vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy v Kč 7863 Kč 8123 Kč

Postup při výpočtu srážek

Srážky se provádějí z čisté mzdy, takže až poté, co byly z hrubé mzdy odečteny záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti (popř. odečtena srážková daň) a pojistné odvody.

Z takto vypočtené čisté mzdy zaměstnance (povinného dlužníka) se odečte (základní) nezabavitelná částka, která je součtem nezabavitelné částky na samotného povinného (dlužníka) a nezabavitelných částek na jím vyživované osoby.

Nezaokrouhlují se přitom jednotlivé složky celkové nezabavitelné částky, tj. nezabavitelná částka na povinného a nezabavitelné částky na vyživované osoby, ale až jejich součet u jednotlivého povinného zaměstnance, tedy (až celková základní) nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru.

Průběžné zaokrouhlování na 2 desetinná místa při stanovení výše jednotlivých nezabavitelných částek se provádí podle obecných matematických pravidel, nikoli podle zmíněného pravidla o zaokrouhlování na celou korunu nahoru. Nicméně tím se nemusí plátce mzdy v praxi zabývat, jestliže vychází ze správně různými návody stanovené výše nezabavitelných částek.

I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí vždy zůstat (a tedy oprávněným věřitelům nikdy nepřipadá) alespoň nezabavitelné minimum ve výši součtu nezabavitelných částek (základní nezabavitelná částka). A pokud ještě něco po odečtení nezabavitelných částek z čisté mzdy zůstalo, tak také dalších částek, jak jsou dále uvedeny (a to jedna, nebo dvě třetiny onoho zbytku čisté mzdy převyšujícího základní – celkovou – nezabavitelnou částku, v závislosti na tom, zda je sráženo pro pohledávky přednostní, nebo jen nepřednostní). Nezabavitelné částky jsou však jakousi absolutní jistotou pro povinného dlužníka. Pokud snad výše čisté mzdy nedosahuje ani výše nezabavitelných částek, srážky nelze provést.

Zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek až do částky, nad kterou se sráží bez omezení (aktuálně 24 370 Kč), se rozdělí na 3 třetiny.

Částka přesahující hranici 24 370 Kč se pak již srazí bez omezení.

Pokud je zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) – po odečtení základní (celkové) nezabavitelné částky – rovna nebo nižší než 24 370 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. (Maximální výše jedné třetiny z 24 370 Kč je 8123 Kč.) Případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi náleží povinnému – přičte se tedy k jeho nezabavitelnému minimu.

1. třetina (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina). 2. třetina (zbytku čisté mzdy) slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému. 3. třetina (zbytku čisté mzdy) se vždy vyplatí povinnému.

Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do 1. třetiny (z níž se dále uspokojují).

Částka zbytku čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy, se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.

Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, je tedy postižitelnou výší příjmu.

Nepostižitelnou výší příjmu (nezabavitelným minimem) je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

Jednoduchý příklad: čistá mzda 27 232 Kč

Čistá měsíční mzda ženatého zaměstnance s jedním nezaopatřeným dítětem činí 27 232 Kč.

V rámci exekuce se mu sráží ze mzdy pro uspokojení nepřednostní pohledávky.

Nezabavitelná částka na samotného povinného dlužníka činí 9138,75 Kč, k čemuž se přičte 2 × 3046,25 na vyživované osoby (manželku a dítě).

Celková (základní) nezabavitelná částka tak činí 15 231,25 Kč, po zaokrouhlení (na celou korunu nahoru) 15 232 Kč.

Základní nezabavitelnou částku odečteme od čisté mzdy, zbytek čisté mzdy pak činí 12 000 Kč, který rozdělíme na třetiny po 4000 Kč.

Na úhradu exekučně uspokojované nepřednostní pohledávky připadne jedna třetina (1. třetina zbytku čisté mzdy) čili 4000 Kč, které budou zaměstnanci sraženy ze mzdy.

Zaměstnanci zůstává 23 232 Kč (2 × 4000 Kč čili dvě třetiny (2. a 3. třetina zbytku čisté mzdy) a základní nezabavitelná částka 15 232 Kč).

Jestliže by exekuce srážkami ze mzdy byla nařízena pro uspokojení přednostní pohledávky, ve prospěch věřitele by byly sraženy dvě třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek) čili 8000 Kč (2. a 1. třetina zbytku čisté mzdy).

Povinnému dlužníkovi by zůstalo jen 19 232 Kč (základní nezabavitelná částka 15 232 Kč a jedna třetina (3. třetina) zbytku čisté mzdy 4000 Kč).

Pokud jde o exekuci nařízenou nově od 1. 1. 2022, vzniká zaměstnavateli nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů pro plátce mzdy (za provádění srážek), a to ve výši 50 Kč za měsíc.

Paušální náhrada nákladů se uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek), která je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina).

CHP22

V případě srážek pro nepřednostní pohledávku by tedy ze zaměstnanci sražených 4000 Kč připadlo 50 Kč zaměstnavateli a oprávněnému věřiteli 3950 Kč, v případě srážek pro předností pohledávku by ze zaměstnanci sražených 8000 Kč připadlo 50 Kč zaměstnavateli a oprávněnému věřiteli 7950 Kč.

O tom, že si ze mzdy nově ukrojí nejen exekutor pro věřitele, ale i zaměstnanec, i když jen trošku, jsme psali v článku Ze mzdy dlužníka v exekuci si nově ukrojí peníze i samotný zaměstnavatel.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).