Může proti vám zahájit věřitel exekuci pro nezaplacení dluhu, i když vám nesdělil číslo účtu, na který chce peníze poslat?
Je věřitel povinen před podáním návrhu na výkon rozhodnutí (exekuci) sdělit dlužníkovi své bankovní spojení tak, aby došlo k úhradě dluhu za splnění podmínek, nebo je dlužník povinen uhradit věřiteli celý dluh, i když bankovní spojení nezná, a to po částech v hotovosti či složenkou?
Kdy je exekuce šikanózní
Důvodem pro zastavení exekuce je i podání tzv. šikanózního exekučního návrhu. Takovým návrhem je např. návrh, jehož podání není primárně motivováno snahou oprávněného domoci se plnění, ale snahou zatížit povinného náhradou nákladů exekuce. Jednoduše jde o schválnost věřitele, aby dlužník musel platit více – nejen to, co má platit samotnému věřiteli, ale aby platil navíc i exekutorovi.
Ústavní soud v nálezu vyložil, že za situace, kdy má oprávněný věřitel prakticky jistotu, že povinný dlužník v nejbližší době (počítanou na dny) svůj závazek splní (dluh zaplatí), bude mít zpravidla návrh na nařízení exekuce charakter návrhu šikanózního. A proto, pokud dlužník navrhne zastavení exekuce, tak by měla být zastavena.
Kdy jde o schválnost, a ne domáhání se práva
Projevem schválnosti ze strany věřitele může být i to, že nesdělí dlužníkovi číslo účtu, na který chce poslat peníze. Jestliže se povinný dlužník domáhá zastavení exekuce, protože údajně byl připraven k dobrovolnému plnění, ke kterému nedošlo pouze proto, že mu oprávněný věřitel odmítl sdělit číslo účtu tak, aby povinný mohl provést bezhotovostní platbu, je třeba se tímto jeho tvrzením zabývat a posoudit, zda lze exekuční návrh z tohoto důvodu vyhodnotit jako šikanózní. Jinak řečeno, pokud by skutečně jediným důvodem, pro který nedošlo ke včasné úhradě dluhu ze strany povinného dlužníka, bylo neposkytnutí součinnosti oprávněným věřitelem spočívajícím ve sdělení čísla účtu.
Soudy řešily takový podobný případ, kdy jak soud prvního stupně, tak soud odvolací zamítly návrh povinného dlužníka jednak na zastavení a jednak na odklad exekuce, který podal povinný dlužník proto, že mu oprávněný věřitel nesdělil číslo účtu, na který má zaplatit. Povinnému dlužníkovi podle soudů nic nebránilo, aby zaplatil ještě v době do nařízení exekuce, případně i v jejím průběhu. Odmítli jeho argument, že mu věřitel nesdělil číslo účtu, na který by měl pohledávku uhradit, jako účelový, protože porušením zákazu převzetí částky převyšující 270 000 Kč v hotovosti by povinnému dlužníkovi nehrozila sankce od finančního úřadu, ale hrozila by výlučně oprávněnému věřiteli.
Pokuty hrozí odesílateli i příjemci
Podle zákona o omezení plateb v hotovosti je poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 270 000 Kč, povinen provést ji bezhotovostně a příjemce nesmí platbu přesahující uvedený limit přijmout, jestliže nebyla provedena bezhotovostně. Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se tak dopustí přestupku tím, že poruší povinnost provést platbu bezhotovostně, za což jí lze uložit pokutu do 500 000 Kč (fyzické osobě) nebo do 5 000 000 Kč (právnické nebo fyzické podnikající osobě)
Nejvyšší soud proto odmítl hodnocení odvolacího soudu, že přijetím hotovostní platby překračující částku 270 000 Kč by hrozila sankce pouze oprávněnému věřiteli, nikoli povinnému dlužníkovi. Argumentaci povinného dlužníka, že mu zákon stanoví uhradit platbu bezhotovostně, proto nelze hodnotit jako účelovou.
Nejvyšší soud ČR již v rozsudku (o němž Měšec.cz psal) uzavřel, že přesahuje-li částka, která má být předmětem plnění podle smlouvy, limit stanovený zákonem, je věřitel povinen sdělit dlužníkovi bez zbytečného odkladu na jeho výzvu číslo účtu u bankovního ústavu, a pokud tak neučiní, nemůže být dlužník v prodlení s plněním svého dluhu.
To platí i v případě, že dlužník má platit na základě rozhodnutí soudu, který oprávněnému věřiteli přiznal pohledávku – věřitel (oprávněný z exekučního titulu vydaného soudem) je pak povinen na výzvu dlužníka (povinného z exekučního titulu) sdělit číslo účtu za účelem splnění pohledávky z exekučního titulu. Pokud věřitel nemá bankovní účet, má možnost dlužníku sdělit adresu, na kterou lze plnit poštovní poukázkou.
Zapamatujte si
O splnění dluhu se musíte aktivně snažit vy. Požádejte proto věřitele o číslo účtu, na který jej máte splácet.
Pokud vám věřitel číslo účtu nesdělí a platba výše dluhu v hotovosti by byla porušením zákona, nemusíte hotovostní platbu dělit na nižší částky. V tom případě by případný následný exekuční návrh mohl mít šikanózní povahu.
Prodlení věřitele (ano, je to uvedeno správně, prodlení věřitele, ne dlužníka) z důvodu, že neposkytl součinnost potřebnou ke splnění dluhu v době plnění (tedy v době splatnosti pohledávky), nastává však pouze tehdy, je-li exekučním titulem tzv. konstitutivní rozhodnutí soudu, nikoli rozhodnutí deklaratorní povahy, vyložil Nejvyšší soud ČR.
Konstitutivní rozhodnutí zakládá něčí právo a něčí, tomu korespondující, povinnost nově. Kdežto deklaratorní rozhodnutí jen potvrzuje již existující něčí právo a něčí, tomu korespondující, povinnost, vlastně ji osvědčuje, autoritativně potvrzuje. Typickým deklaratorním rozhodnutím je právě rozhodnutí o uložení zaplatit dluh třeba z nesplacené půjčky.
Nicméně, i když jde jen o deklaratorní rozhodnutí, tak sice nenastává prodlení věřitele, ale pokud neposkytne dlužníkovi součinnost, aby mohl plnit (platit), bude to významná okolnost pro hodnocení toho, zda (urychleně, ukvapeně podaný) exekuční návrh nemá šikanózní povahu.
Věřitel nemusí dlužníka nahánět, může jít k exekutorovi, ale dlužník nemusí platby kouskovat
Nejvyšší soud ČR v usnesení, kterým zrušil rozhodnutí odvolacího soudu, kterým nebylo v daném případě vyhověno obraně dlužníka, odmítl, že by snad měl oprávněný věřitel povinnost automaticky povinnému sdělit bankovní spojení. (I když každý normálně jednající věřitel sám rád číslo účtu dlužníkovi sdělí.) Je totiž na povinném dlužníkovi, aby se aktivně zasadil o splnění soudem uložené povinnosti, což v tomto případě spočívá v učinění jednoznačné výzvy oprávněnému (z níž není pochyb o tom, že svůj dluh hodlá splnit), aby sdělil číslo účtu, na který lze peněžitou částku poukázat.
Pokud ale věřitel na jeho výzvu nereaguje, nelze po povinném spravedlivě požadovat, aby platbu účelově dělil (aby vyhověl limitu zákona o omezení plateb v hotovosti) a v průběhu několika dní ji v hotovosti (opakovaně) hradil přímo k rukám oprávněného (nebo posílal poštovní poukázkou).
Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou, a proto jeho případné nepřesnosti a chyby mohou být způsobeny redakcí. Titulek redakční.
