Místo mimořádné valorizace důchodů bude lidem v penzi vysokou inflaci kompenzovat dočasný příspěvek na pokrytí zvýšených nákladů. Změní se také pravidla u předčasných penzí. Vyplývá to z informací, které na tiskové konferenci zveřejnil ministr práce Marian Jurečka.
Dávka místo mimořádné valorizace
Podle něj by se měla současná podoba mimořádné valorizace změnit na dočasně vyplácený mimořádný příspěvek. Ten by pomohl důchodcům pokrýt zvýšené náklady.
Trvalá kompenzace související s růstem cen by se pak do penzí promítala vždy jen v rámci pravidelné valorizace na začátku roku, která zůstane zachována.
Na příspěvek by vznikl nárok v případě, že růst cen od poslední pravidelné valorizace přesáhl pět procent. Stejně jako u současné mimořádné valorizace by nárok na dočasné navýšení vznikl automaticky, lidé v penzi by o něj nemuseli žádat.
Dočasný příspěvek by se měl skládat ze dvou částí. Jedna jeho polovina by byla stanovena fixní částkou a druhá by se odvozovala od procentní výměry.
Podle interního dokumentu ministerstva práce by se výplata tohoto příspěvku předpokládala v období od července do prosince před realizací nejbližší valorizace, nejdříve ale od čtvrtého měsíce, který následuje po tom, v němž růst cen dosáhl 5 %.
Mimořádný příspěvek by tedy byl vyplácen ve druhé půli roku a o měsíc dříve, než je tomu u mimořádné valorizace (ta se vyplácí pět měsíců po aktivaci). Avšak na rozdíl od ní jen do konce daného kalendářního roku. Další případný nárůst cen by byl pak zohledněn v pravidelné valorizaci na začátku roku.
Na nutnost úpravy konstrukce mimořádné valorizace upozorňují i ekonomové. Uvedla to například ekonomka Helena Horská, která je členkou Národní ekonomické rady vlády (NERV) i členkou poradního týmu, který připravuje důchodovou reformu.
Ostatně změnit se má už nadcházející mimořádná valorizace, kterou stát vyplatí v červnu. Pokud předlohu neshodí ze stolu Ústavní soud, mělo by mimořádné navýšení u průměrného důchodu činit asi 750 Kč. Jak jsme v minulosti vypočetli, podle současných zákonných pravidel by mimořádná valorizace průměrnou penzi navýšila asi o 1770 Kč.
Ekonomové se shodují v tom, že současná pravidla pro mimořádné navýšení nejsou konstruována pro tak výrazné cenové šoky, jakých jsme teď byli svědky. Navíc smyslem této valorizace má být pomoc s vysokými cenami, která nejvíce dopadá na nízkopříjmovou skupinu lidí, zatímco současná pravidla více valorizují vyšší penze.
Pro rozpočet teď současná podoba mimořádné valorizace představuje o to větší problém, že důchodcům je vyplácena trvale bez ohledu na to, kam se ceny vydají dál. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury by jen toto mimořádné navýšení v dalších sedmi letech znamenalo náklady přes 291 mld. Kč, a to ještě bez započtení nákladů na obsluhu státního dluhu, které by činily dalších 50 mld. Kč.
Další úpravy valorizace
Výpočet růstu spotřebitelských cen by se měl v souvislosti s valorizací penzí také nově odvozovat jen od tzv. Indexu životních nákladů domácností důchodců. Nyní se přitom tento údaj poměřuje s indexem spotřebitelských cen domácností a následně se použije ten, který je vyšší. V případě letošní a loňské mimořádné valorizace ale byl vždy vyšší právě růst cen u domácností důchodců.
Předloha, která nyní půjde do meziresortního řízení, počítá i s tím, že se do pravidelné valorizace, která probíhá vždy na začátku roku, bude kromě inflace promítat místo současné poloviny nově jen jedna třetina reálných mezd. Tak, jak to platilo do roku 2017.
Jde o jedno z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Výdaje na důchody rostou rychleji než příjmy rozpočtu. Také se rozevírají nůžky mezi příjemci důchodů. Pokud se nic nezmění, bude schodek rozpočtu narůstat až na 100 miliard ročně pouze na důchodovém systému. Jsem rád, že vláda se vydává směrem k udržitelnosti veřejných financí a důchodového systému,
okomentoval změny člen NERV Petr Janský.
Tato úprava valorizací se ve výši důchodu nijak zásadně neodrazí. Například senior s průměrným důchodem 20 tis. Kč měsíčně by místo 798 Kč dostal navíc jen o dvě stovky méně. U nadprůměrného důchodu 26 tis. Kč měsíčně jde o 387 Kč. Navíc u velmi nízkého důchodu ve výši 14 tis. Kč se míra navýšení v podstatě nemění. Jde o rozdíl pouhých 15 Kč. Státní rozpočet díky tomu ušetří miliardy korun, které bude moci dát třeba na podporu rodin s dětmi,
vysvětluje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v tiskovém prohlášení.
Úpravy u předčasné penze
Další úpravy se mají dotknout předčasných důchodů. V současnosti je možné odejít do předčasné penze v určitých případech i pět let před dosažením důchodového věku. Nově by to šlo maximálně o tři roky dříve.
V současnosti je možné odejít do předčasné penze v určitých případech i pět let před dosažením důchodového věku. Pro vznik nároku je důležitá získaná doba pojištění a váš důchodový věk:
- pokud je váš důchodový věk pod 63 let, nárok na předčasnou penzi vznikne nejdříve v okamžiku, kdy vám do dosažení důchodového věku budou chybět nejvýše tři roky,
- pokud je váš důchodový věk alespoň 63 let a dosáhli jste věku alespoň 60 let, nárok na předčasnou penzi vznikne v okamžiku, kdy vám bude do dosažení důchodového věku chybět nejvýše pět let.
Kromě toho předloha zavede také přísnější krácení penze za předčasnost. Nyní míra krácení procentní výměry závisí na tom, jak moc předčasný váš odchod do penze je. Sazba procentní výměry se krátí za každých (i započatých) 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o:
- 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů,
- 1,2 % za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne a
- 1,5 % za období od 721. kalendářního dne.
Nově by se procentní výměra krátila o 1,5 % bez ohledu na míru předčasnosti, tedy od 1. do 720. dne.
Do předčasného důchodu by mohli odejít jen ti, kteří získali dobu pojištění aspoň v délce 40 let. Vysoká inflace v uplynulých měsících přinesla vážné důsledky dosavadního nastavení valorizačního mechanismu. Zároveň odhalila další významné úskalí systému, kdy bylo pro některé dokonce výhodnější odejít do předčasného důchodu než čekat na dosažení důchodového věku. To je výrazná demotivace pro pracující seniory,
upozornil Jurečka a připomněl, že od letošního února došlo ke zvýhodnění částečných úvazků, pokud zaměstnavatelé dají práci na částečný úvazek určitým skupinám lidí (i důchodcům).
Vláda však na druhou stranu chce občany také pozitivně motivovat k tomu, aby zůstávali v práci déle a pracovali i v penzi. Lidé, kteří by v penzi pracovali (a nechávali si při tom vyplácet důchod), by mohli místo mírného navyšování penze získat slevu na důchodovém pojištění, která by se projevila v jejich peněžence výrazněji a o dost dříve.
