Státní příspěvek na penzijko se změní. Komu se zvýší a kdo bude dostávat méně?

Státní příspěvky vyplácené ke spoření na důchod se změní. Dojde také k úpravě daňové podpory tak, aby ji bylo možné využít i v případě, že peníze na důchod investujete.

Stát podporuje spoření na důchod prostřednictvím penzijního připojištění ve starých transformovaných fondech nebo prostřednictvím doplňkového penzijního spoření (novější účastnické fondy) v tzv. III. pilíři důchodového systému.

Jak ale neustále upozorňují ekonomové, obecně si lidé spoří na důchod málo vzhledem k tomu, kolik asi nakonec dostanou od státu. Jak už jsme informovali, Ministerstvo financí přišlo s návrhem státní příspěvky změnit a tím motivovat lidi k posílání vyšších úložek. Předloha se ale po připomínkovém řízení změnila. Návrh teď není tak přísný, jak ho původně Ministerstvo financí sepsalo.

Přečtěte si také:

Důchodový systém nám vybouchne do tváře. Které ročníky na tom budou nejhůř?

Státní příspěvky v současnosti

Výše státního příspěvku na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření závisí na výši vaší měsíční úložky. Současná pravidla jsou platná od roku 2013, ukotvená v § 14 zákona o doplňkovém penzijním spoření:

Nyní platí, že je-li výše měsíčního příspěvku:

• 300 až 999 Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku částku 90 Kč a 20 % z částky přesahující 300 Kč,
• 1000 a více Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku částku 230 Kč.

Zdroj: výpočty autora

Navrhovaná státní podpora

Ministerstvo financí navrhuje, aby došlo od roku 2024 ke zvýšení minimální částky, kterou je nutno měsíčně spořit, abyste dosáhli aspoň na nejnižší úroveň státního příspěvku.

A to tak, že minimální úroveň státní podpory ve výši 100 Kč by dostávali ti, kteří spoří alespoň 500 Kč měsíčně.

Obecně by výše státního příspěvku u měsíční úložky ve výši od 500 do 1699 Kč měla činit 20 %. Maximálně bude možné získat měsíční podporu ve výši 340 Kč měsíčně, a to při úložce 1700 Kč a více (nyní max. 230 Kč).

Původně přitom ministerstvo navrhovalo státní příspěvek ve výši 18 % z ukládané částky s tím, že maximálně by bylo možné dosáhnout na 270 Kč měsíčně od úložky 1500 Kč a výš.

V důsledku to znamená, že na nových pravidlech vydělají ti, kteří si sem budou posílat více než 1150 Kč. Nad tuto částku totiž bude státní příspěvek nově vyšší než podle současných pravidel. Budete-li spořit naopak méně, dostanete za stejnou úložku nižší státní podporu než dnes.

Zdroj: Výpočty autora

Přečtěte si také:

Kolik byste měli odkládat stranou, abyste se v penzi měli jako současní důchodci?

Kolik si odečtete od základu daně

Měsíční úložky zasílané do třetího pilíře je možné za určitých podmínek odečíst od daňového základu. Nejvýše je nyní možné odečíst 24 000 Kč, ale s tím, že uplatnit takto můžete až platby přesahující 12 000 Kč ročně. Jednoduše řečeno je možné uplatnit odpočet od základu daně na měsíční úložky nad 1000 Kč. Obecně tedy nad částku, která zakládá nárok na maximální státní příspěvek.

Protože se toto maximum zvýší, bude logicky možné odečíst jen vaše měsíční platby nad 1700 Kč.

Přečtěte si také:

Co si v roce 2023 můžete odečíst od základu daně?

S daňovou podporou souvisí i další změna. Nově by neexistoval samostatný limit pro spoření na důchod ve III. pilíři a samostatný limit pro platby na životní pojištění (uznatelné jsou varianty kromě čistě rizikového), jak nyní stanovuje § 15 odst. 5 zákona o daních z příjmů.

Místo toho by se od základu daně daly odečíst příspěvky v celkovém úhrnu do 48 tis. Kč za platby na daňově podporované produkty spoření na stáří, kam by nespadalo jen staré a nové penzijko a životko, ale i další produkty, zejména z oblasti investic, které se vejdou pod definici podporovaných produktů spoření na stáří.

Zákon by tak neurčoval, kolik si musíte posílat tam nebo tam, abyste mohli maximalizovat daňový efekt. Volba rozložení či nerozložení peněz mezi více produktů by byla na vás.

Daňová podpora i pro investice

Kromě penzijka, doplňkového penzijního spoření a životního pojištění byste tedy limit 48 tis. Kč mohli „naplnit“ i investicemi. Mezi produkty spoření na stáří by patřilo:

• penzijní připojištění se státním příspěvkem,
• doplňkové penzijní spoření,
• penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
• soukromé životní pojištění,
• dlouhodobý investiční produkt.

Jednotlivé podmínky pro vyžití daňové podpory na produkty spoření na stáří stanovuje v předloze § 15b zákona o daních z příjmů.

Dlouhodobý investiční produkt

Ve výčtu se nachází i nový pojem, dlouhodobý investiční produkt. Ten má být ukotven do práva v § 193a a dále zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

Na tomto produktu byste mohli mít pouze:

• peněžní prostředky,
• investiční cenné papíry,
• cenné papíry kolektivního investování,
• nástroje peněžního trhu a
• deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku vedeného v rámci dlouhodobého investičního produktu, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.

Bude ho moci poskytovat banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry, investiční společnost, samosprávný investiční fond nebo obdobná zahraniční osoba oprávněná poskytovat své služby v ČR.

Jde vlastně o přejmenovaný původní koncept účtu dlouhodobých investic, který se měl v původním návrhu Ministerstva financí překřtít na investiční penzijní účet.

Daňová podpora produktů spoření na stáří

Daňová podpora produktů spoření na stáří bude podmíněna pravidlem 60 + 60,  (není možné vypovědět dříve než 60 měsíců od založení a ne dříve než v 60 letech).

U smluv uzavřených od platnosti této novelizace (se vší pravděpodobností od roku 2024) by se podmínka časového testu prodloužila z 60 na 120 měsíců. Daňová podpora produktu spoření na stáří má být tedy nově podmíněna tím, že výplata peněžních prostředků, plnění z něj a odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu nastane ve prospěch poplatníka, který produkt sjednal, a to pouze:

• po 120 měsících od sjednání – ale při dosažení 60 let (u doplňkového penzijního spoření zároveň musí platit, že poplatník dosáhne věku o 5 let nižšího, než je důchodový věk),
• nebo při jeho invaliditě ve třetím stupni.

V případě porušení těchto pravidel bude nutné vybrané prostředky dodanit jako příjem.

Rozšířená daňová podpora se bude vztahovat i na příspěvky od zaměstnavatele. Zde ministerstvo zachovalo limit pro osvobození příjmů od daně ve výši 50 tis. Kč. I zaměstnavatelé ale budou moci nově přispívat kromě „penzijka“ a životka i na investice. Podmínkou ale bude, aby nebylo plnění v případě smrti poukázáno ve prospěch zaměstnavatele.

Alternativní účastnický fond

Předloha dále počítá se vznikem alternativního účastnického fondu ve III. pilíři, který má nabídnout potenciálně výnosnější investice lidem, kteří jsou ochotni nést vyšší míru rizika, než nabízejí stávající dynamické fondy.

Alternativní účastnický fond by tedy mohl investovat i do dalších instrumentů, které dynamické fondy nenabízí. Např. private equity fondů, komoditních derivátů, nemovitostí, veřejné infrastruktury, práv duševního vlastnictví, plavidel, letadel, drážních vozidel nebo strojů, pohledávek na peněžitá plnění apod.

Penzijní společnost by ale mohla investovat nejvýše 10 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním investičním fondem nebo jedním zahraničním investičním fondem.

Poplatky alternativnímu účastnickému fondu by byly vyšší než v klasických účastnických fondech. Úplata za obhospodařování majetku ve fondu (§ 60 odst. 1 písm. a) nesmí překročit 2,5 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v alternativním účastnickém fondu. Poplatky za zhodnocení majetku (§ 60 odst. 1 písm. b) pak nesmí přesáhnout 25 % z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku alternativního účastnického fondu vynásobeného průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období.