Zákon 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi umožňuje postiženým živelní pohromou poskytnout dávku mimořádné okamžité pomoci. Pídili jsme se proto po bližších informacích, kdo má na dávku nárok a v jaké výši.
Neurčitý zákon, neurčité vyjádření
Na tzv. mimořádnou okamžitou pomoc mají podle zákona nárok osoby v hmotné nouzi. Právní úprava ale definuje osobu v hmotné nouzi poněkud obecně a stejně neurčitou odpověď jsme obdrželi i z Ministerstva práce a sociálních věcí. Nezbývá než citovat zákon. Ten uvádí, že osoba v hmotné nouzi je kromě jiných možností i ta, kterou postihne vážná mimořádná událost a její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami.
Dále zákon vysvětluje, že touto situací může být právě živelní pohroma.
Pro lepší představu lze ještě uvést, že osoba v hmotné nouzi nemá na to, aby uhradila nezbytné jednorázové výdaje, spojené především s úhradou správního poplatku při ztrátě osobních dokladů, vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných pro přijetí do zaměstnání. Hmotnou nouzi pro tento případ mohou dále určovat chybějící prostředky na jízdné v případě ztráty peněžních prostředků nebo při nezbytné potřebě také peníze na úhradu noclehu, pokud je například vaše domácnost neobyvatelná.
Dále se za hmotnou nouzi považuje i to, kdy osoba nemá prostředky ani na úhradu nákladů, které jsou spojené s pořízením či opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby, na základní vybavení domácnosti a na odůvodněné náklady související se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte.
Nárok bez jistoty
Žádné jasně stanovené hranice pro nárok odvozené například od životního minima tato dávka stanovené nemá. To proto, že na ni není ze zákona žádný nárok. Její přiznání záleží na správním uvážení orgánu pomoci v hmotné nouzi. Vždy, obdobně jako u ostatních dávek pomoci v hmotné nouzi, musí správní orgán hodnotit celkovou příjmovou, majetkovou a sociální situaci žadatele a společně posuzovaných osob a teprve na základě tohoto posouzení dávku přiznat či nikoli,
sdělil serveru Měšec.cz Petr Sulek z Tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).
O dávku tedy mohou požádat všechny osoby postižené povodněmi, protože neexistuje přesné hranice příjmu rodiny, která by nárok zaručovala. Situaci pak individuálně posoudí pracovníci orgánu pomoci v hmotné nouzi. Žadatel ale nemá vodítko, které by mu napovědělo, zda může s finanční pomocí počítat. Podobné téma: Lze exekuovat sociální dávky a věci na ubytovně?
Pokud přece jen budete patřit mezi ty, jimž stát nárok na tuto pomoc přizná, měla by vám být vyplacena bezodkladně. Jak ale Petr Sulek upozornil, až po zpracování všech podkladů a rozhodných skutečností a po vyčlenění patřičného obnosu finančních prostředků.
Poukázaný obnos podle zákona činit až patnáctinásobek životního minima jednotlivce. Při jeho aktuální výši 3126 Kč tedy může celkově dávka činit 46 890 Kč.
V případě, že by byla dávka poskytnuta na úhradu nákladů spojených s pořízením nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby a základního vybavení domácnosti, může být mimořádná dávka poskytnuta až do výše konkrétního nákladu. Součet takto poskytnutých dávek ale nesmí za jeden rok překročit hranici desetinásobku životního minima, tedy 31 260 Kč.
Kde o dávku požádat
O dávku mimořádné okamžité pomoci můžete požádat na obecním úřadě místně příslušném podle vašeho trvalého bydliště. Pokud k situaci, která vyžaduje okamžitou pomoc, došlo mimo správní obvod pověřeného obecního úřadu, ve kterém jste hlášen k pobytu, je místně příslušný ten pověřený obecní úřad, v jehož správním obvodu k situaci došlo, uvádí MPSV ve své zprávě. Formuláře, které jsou ke stažení na webu MPSV, se dělí na tři tiskopisy podle toho, na jaký účel budete vyplacení mimořádné okamžité pomoci žádat:
- Žádost o pomoc z důvodu postižení mimořádnou událostí
- Žádost o úhradu nezbytného jednorázového výdaje
- Žádost o pomoc na úhradu nezbytných nákladů
Spočítejte si životní minimum vaší domácnosti na naší kalkulačce.
Zaměstnavatel může a nemusí pomoci
Jakých úlev můžete jako postižený povodní požadovat po svém zaměstnavateli? Moc jich není a jejich poskytnutí závisí většinou právě na ochotě vašeho chlebodárce. Pokud se totiž účastníte prací při odstraňování následků povodní na vlastní nemovitosti a činíte tak ve svém zájmu ochránit svůj majetek, může vám zaměstnavatel poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy. Bude-li svolný, může vám také poskytnout náhradu mzdy.
Pokud odstraňujete následky povodní na svém majetku, ale z důvodu veřejného zájmu (pokud například hrozí zřícení budovy či z hygienických důvodů), máte nárok na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Ani v tomto případě ale nemůžete požadovat náhradu mzdy, leda že by se vám ji zaměstnavatel rozhodl přiznat sám od sebe a dobrovolně. Přečtěte si také: Jezdíte pracovat na dětské tábory? Můžete získat pracovní volno
V případě, že budete při povodních poskytovat osobní pomoc jiným fyzickým nebo právnickým osobám, máte opět nárok na pracovní volno po nezbytně nutnou dobu, opět bez nároku na náhradu mzdy. Délku trvání výkonu vaší občanské povinnosti byste měli zaměstnavateli prokázat například potvrzením z obecního úřadu.
Podobně jako když odstraňujete škody na vlastním majetku z důvodu jeho ochrany, může vám zaměstnavatel poskytnout pracovní volno, abyste si zařídili důležité osobní, rodinné nebo majetkové záležitosti (např. jednání s pojišťovnou). Ze strany zaměstnavatele se ale opět jedná o možnost, ne povinnost.
Nemůžete-li pracovat z opačných důvodů, tedy proto, že byl povodní zasažen zaměstnavatel, měl by vás ten převést na jinou práci i bez vašeho souhlasu, ale pouze na dobu nezbytně nutnou. Pokud vás nemá kam převést, jedná se podle zákona o překážku na straně zaměstnavatele a vy máte nárok na náhradu mzdy nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku. V případě, že není zaměstnavatel povodní přímo zasažen, ale vy nemáte co na práci například kvůli pozastavení dodávky surovin a ani není možnost vás převést na jinou práci (v tomto případě s převedením musíte souhlasit), náleží vám náhrada mzdy nejméně ve výši 80 % průměrného výdělku.
Finanční úřad přimhouří oko
Úlevy mohou lidé postižení povodněmi získat i ze strany finančního úřadu. Česká daňová správa (ČDS) totiž v souvislosti se srpnovými povodněmi uvedla, že správci daně budou vůči fyzickým a právnickým osobám postiženým povodní postupovat vstřícně. V případě hrozícího opoždění se zaplacenou daní či zálohou na daň tak mohou poškozené osoby požádat o posečkání s placením daně. Správce daně může zálohy na daň na žádost stanovit jinak, popřípadě zcela od nich upustit, uvádí ČDS s tím, že tyto osoby budou také osvobozeny od správních poplatků souvisejících s úkony v daňovém řízení.
O tom, jak se rozhodly pomáhat finanční instituce si můžete přečíst v článku: Povodně jako byznys nebo příležitost pro dobročinnost?
Případné sankce plynoucí z neplnění placení daní budou povodněmi či záplavami postiženým osobám prominuty dle pokynu D-330, uvádí dále ČDS a dodává, že ministerstvo financí může na žádost povodní postižené osobě zcela nebo částečně prominout daň dědickou, darovací a daň z převodu nemovitostí při řešení živelních pohrom.
Pomoci může i samotná obec, která má v pravomoci zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitostí na svém území obecně závaznou vyhláškou nemovitosti dotčené živelnou pohromou, a to nejdéle na dobu 5 let. Toto osvobození lze podle webu ČDS stanovit také za již uplynulé zdaňovací období.