Sociální stát má spoustu vlastností, do jejichž členění na výhody a nevýhody se nechci pouštět. Jednou z nich je i větší přerozdělování peněz a větší ovládání našeho chování. Pro toto řízení se používá i „donucování“ pomocí státních podpor či úlev na daních.
Státní podpora:
- Stavební spoření – 0 – 18 000 Kč ročně – 25% státní podpora
- Penzijní připojištění – 100 Kč až 500 Kč měsíčně – 50 Kč až 150 Kč
- Hypoteční úvěr – státní podpora ve výši až 3 % úroku z úvěru
Odpuštěná daň:
- Úroky v průběhu stavebního spoření
- Úroky v průběhu penzijního připojištění
- Investice do podílových fondů o min. délce 6 měsíců
- Příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění (max. 5 % daňového základu – hrubá mzda)
Daňová úleva (daňově uznatelné náklady jsou):
- Dítě, student, invalidní důchodci, manžel/ka (vyšší nezdanitelná částka), dary včetně dárcovství krve
- Úroky z úvěru ze stavebního spoření
- Úroky z hypotečního úvěru
- Vlastní vklady do penzijního připojištění vyšší než 6000 Kč a nižší než 18000 Kč ročně
- Spořící část všech druhů životního pojištění, max. 12 000 Kč ročně
Daňová úspora na straně zaměstnavatele:
- Příspěvek do výše 3 % vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, dále hrubá mzda. Osvobozeny od daně z příjmu jsou i platby sociálního a zdravotního (novela z roku 2000 zákona 42/1994).
- Příspěvek do 5 % hrubé mzdy je osvobozen od daně z příjmu (má význam jen pro ziskový podnik).
- Zaměstnavatelé tvořící FKSP (Fond kulturních a sociálních potřeb) mohou hradit příspěvek z tohoto zdroje bez omezujícího limitu.
Sotva si budeme vyřizovat úvěr, když ho nepotřebujeme, jen kvůli daňové úspoře. Proto se dále budeme zabývat tím, co má smysl si zakládat pro získání státní podpory. Zbývá známá trojka: stavební spoření (SS), penzijní připojištění se státním příspěvkem (PF) a spořící část různých typů životních pojistek (ZP).
Stavební spoření
Nejjednodušší je stavební spoření: státní podporu (SP) ve výši 25 % dostaneme z vložených prostředků během roku + úroky (1 % – 5 % podle spořitelny a data uzavření smlouvy) z celé naspořené částky (včetně záloh státní podpory) + nevyužité prostředky z minulých let – poplatek za vedení smlouvy.
Nevyužité prostředky z minulých let jsou ty, které jsme vložili na smlouvu, na níž jsme v tomto roce nárokovali státní podporu, ale vložená částka i s úroky překročila 18 000 Kč. Na tyto prostředky je pak nárokována SP v dalším roce. Peníze stačí vložit na konci roku. Naspořené prostředky bez ztráty státní podpory musíme použít po 5 letech nebo využít úvěr na stavební účely.
Životní pojištění
Relativně jednoduché je i získání daňových odpočtů životního pojištění. Spořící část (tzn. bez rizikové životní a úrazové části) do výše 12 000 Kč za rok lze nárokovat odpočet od základu daně. Je vhodné mít dvě smlouvy – jednu spořící a druhou pro riziko – nebo mít možnost měnit výše jednotlivých částí. Prostředky lze použít při čerpání výhod až v 60 letech.
Pamatujte, že při případném dřívějším ukončení musíte zpětně naráz doplatit všechny uspořené daně, což může být velká částka!
Protože se jedná o „dlouhé peníze“, myslím si, že nejvhodnější produkt je investiční životní pojištění, kdy lze nejprve nastavit portfolio převážně z výnosných akciových investic a s blížící se výplatou ho měnit na stabilnější dluhopisové a nakonec peněžní investice.
Aby bylo možné porovnávat výhodnost produktů se státní podporou s produkty s daňovou úlevou, je třeba daňovou úlevu přepočítat. Produkty s daňovou úlevou jsou spravedlivější, člověk dostane zpátky jen to, co zaplatil. Peníze, které vrátí stát na daních, si můžeme představit jako bezúročnou půjčku státu.
Příklad
Pro 15 % (20, 25, 32) sazbu daně z příjmů fyzických osob jsem vložil 12 000 Kč na životní pojištění. Z nich jsem ale zaplatil jen 10 200 Kč (9600, 9000, 8160), zbytek 1800 Kč (2400, 3000, 3840) za mě doplatil na životní pojištění stát (úspora na daních). Z částky, kterou jsem zaplatil po odpočtu daňových úlev – 10200 Kč (9600, 9000, 8160), činí státní „příspěvek“ 17,65 % (25, 33, 47).
Dary
S dary je to obdobné jako se životním pojištěním až na to, že darované peníze nebude využívat dárce, ale obdarovaný.
Příklad
Daroval jsem 2000 Kč. 1 700 Kč je pak „skutečná“ výše daru, 300 Kč mi stát vrátí při vyúčtování daně z příjmu. Tzn. 17,65 % ze 1700 Kč (což je 300 Kč) za mě daroval stát. U nejvyšší sazby k mému skutečnému daru přidá stát skoro polovinu – 1360 Kč daruji já, 640 Kč stát. Takto mohu přispět až 10 % hrubé mzdy na nějakou prospěšnou věc a stát přiměji přispět také na mnou vybraný projekt.
Penzijní připojištění
Podpora penzijních fondů je čtyřúrovňová:
- Klient si spoří od 100 Kč do 500 Kč a k těmto částkácm dostává příspěvek, procentuálně vyšší pro nižší částku. Při vkladu
- 100 až 199 Kč – 50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč
- 200 až 299 Kč – 90 Kč + 30 % z částky na 200 Kč
- 300 až 399 Kč – 120 Kč + 20 % z částky na 300 Kč
- 400 až 499 Kč – 140 Kč + 10 % z částky na 400 Kč
- 500 a víc – 150 Kč
- Klient si spoří více než 500 Kč, částku od 500 Kč do 1500 Kč si může odečíst z daní. Prakticky je vhodné se zavázat s PF na částku 500 Kč měsíčně a podle situace na konci roku vložit až 12 000 Kč na snížení daňového základu. Penzijnímu fondu jen musíte poslat upozornění, že se jedná o navýšení příspěvku za tento rok a ne předplacení dalších úložek!
- Zaměstnavatel může přispívat zaměstnanci do PF, na příspěvek do výše 3 % hrubé mzdy neodvádí sociální a zdravotní pojištění (35% daň) a neplatí daň z příjmu (31% daň). Zaměstnanec neplatí na tento příspěvek sociální ani zdravotní pojištění ani daň z příjmu.
- Zaměstnavatel může přispívat zaměstnanci do penzijního fondu, na příspěvek do výše 5 % hrubé mzdy neplatí daň z příjmu (31% daň). Zaměstnanec neplatí na tento příspěvek sociální ani zdravotní pojištění ani daň z příjmu.
- Zaměstnavatelé tvořící FKSP mohou hradit příspěvek z tohoto zdroje bez omezujícího limitu
Pokud máte štěstí na dobrého zaměstnavatele, můžete se pokusit ho přesvědčit, aby vám zdvihl plat tím, že vám bude přispívat na penzijní připojištění. Pro ziskové podniky je daňově výhodné přispívat až 5 % hrubé mzdy.
Pokud zaměstnavatel není svolný, můžete ho přesvědčit, aby vám přispíval 3 % z vaší výplaty + to, co uspoří na dani. Pro něho se mzdové náklady nezvýší a vy máte státní podporu ve výši (35 % + 31 %)/(1+ 35 % + 31 %) = 0,66/1,66 ~ 39,8 %, při přispívání celých 5 % vám na tyto další dvě procenta stát přispěje ~ 23,7 %. U podniku ve ztrátě máte státní podporu jen na 3 % ve výši 26 %. Nesmí se zapomenout ani na to, že z příspěvku zaměstnavatele zaměstnanec neplatí sociální (8 %) a zdravotní (4,5 %) pojištění ani daň (15 % – 32 %).
Shrnutí státních podpor
Předpokládejme zaměstnance v ziskovém podniku se mzdou 12 000 Kč měsíčně a základní odpočitatelnou položkou 38 400 Kč (tj. 15 % sazba daně). U případu příspěvků od zaměstnavatele: státní podpora je míněna jako možné zvýšení platu zaměstnance bez zvýšení mzdových nákladu pro zaměstnavatele; peníze „půjčené státu“ přesněji znamenají peníze, které jsem vůbec nebyl nucen státu zaplatit.
Příklad maximalizace státní podpory
Produkt | Náklady (včetně „půjčených státu“) | Z toho „půjčené státu“ | Státní podpora | Státní podpora |
Vlastní příspěvky do PF | 500 Kč | – Kč | 150 Kč | 30,00 % |
Vlastní příspěvky do PF | 12 000 Kč | 1 800 Kč | 1 800 Kč | 17,65 % |
Příspěvky zaměstnavatele do PF | 360 Kč | 99 Kč | 143 Kč | 67,26 % |
Příspěvky zaměstnavatele do PF | 240 Kč | 66 Kč | 57 Kč | 51,16 % |
Spořící část ZP | 12 000 Kč | 1 800 Kč | 1 800 Kč | 17,65 % |
Vklady + úroky –poplatky do SS | 18 000 Kč | – Kč | 4 500 Kč | 25,00 % |
Celkem ročně | 42 000 Kč | 3 600 Kč | 8 100 Kč | 21,09 % |
Celkem měsíčně | 1 100 Kč | 165 Kč | 350 Kč | 31,81 % |
Celkem (za rok) | 55 200 Kč | 5 580 Kč | 12 299 Kč | 23,84 % |
Dary | 14 400 Kč | 2 160 Kč | 2 160 Kč | 17,65 % |
Abych předešel připomínkám, jsem si vědom, že těžko někdo může z platu 12 000 Kč měsíčně odkládat 4 600 Kč měsíčně (55 200 Kč ročně), i když dostane zpátky ve formě státních podpor navíc ročně 14 729 Kč, z toho 8 100 Kč hned začátkem příštího roku. Pokud máte vyšší plat, tím jste schopni využívat více tato zvýhodnění a vyšší daňová skupina efekt zhodnocení zvyšuje. U zaměstnání v neziskovém podniku je úspora naopak menší.
Spíš se jedná o přehled možných zhodnocení peněz s přihlédnutím k omezením. Ale pokud je to aspoň trochu možné, je vhodné využít penzijní připojištění a sám si přispívat min. 100 Kč nebo 200 Kč do penzijního fondu a přes zaměstnavatele využít i úspory pro zaměstnavatele. Zhodnocení je opravdu vysoké. U nejvyšší daňové skupiny (více než 31 000 Kč hrubého měsíčně) je celková státní podpora pro 3 % hrubé mzdy ve výši 84 %!
Na konci roku je vhodné vložit „přebytečné peníze“ do stavebního spoření, penzijního fondu, životního pojištění či darovat (v tomto pořadí), ale to jistě již dávno znáte.
Snažíte se maximalizovat státní podporu?