Nejlépe se dá kariéra s mateřskými povinnostmi skloubit v Nizozemí, kde není problém sehnat práci na zkrácený pracovní úvazek – využívá ho 75,3 % zaměstnaných žen. Následují Němky (44,3 %), Britky (43,1 %) a Belgičanky (40,7 %). Naopak nejméně jsou zkrácené pracovní úvazky u žen rozšířeny na Slovensku (3,9 %) a v Maďarsku (6,1 %).
Maminky rády pracují na zkrácený pracovní úvazek
Počet Evropanů pracujících na zkrácený úvazek rok od roku roste. Tento typ zaměstnaneckého poměru je v mnoha případech výhodný jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Zejména ženy rády využívají zkrácené pracovní úvazky.
Mladé maminky jsou rády, když mohou chodit do práce okolo 20 hodin týdně. Neztrácí tak těžce nabyté pracovní zkušenosti a jsou neustále v oboru. Současně se pořád mohou věnovat svým malým dětem.
Dle zákoníků práce jednotlivých členských zemí nesmí práce na zkrácený pracovní úvazek ovlivňovat možnost pracovní kariéry.
Proč preferují zkrácené pracovní úvazky zaměstnavatelé?
Zkrácené pracovní úvazky jsou v posledních letech díky jednoduché administrativě oblíbené i u zaměstnavatelů. Zaměstnanci pracující na zkrácený pracovní úvazek mají dokonce vyšší produktivitu práce. Pracují sice denně pouze okolo čtyř hodin, zato ale s chutí, vyšší soustředěností a přesností.
Ve východní Evropě nemá tento druh zaměstnaneckého poměru tradici. V Česku pracuje na zkrácený pracovní úvazek každý dvacátý. Zkrácené pracovní úvazky jsou rovněž rozšířené u vysokoškoláků, kteří si tak již během studia zajišťují potřebnou praxi a současně finance na školu.
Renomované firmy kvůli studentům zavádí tento druh zaměstnaneckého poměru. Chtějí zájemce získat pro svou firmu již během studia, kdy poznávají její chod. Po dostudování se tak mohou rovnou plně zapojit.
Zkrácené pracovní úvazky rovněž umožňují podnikatelům vyšší flexibilitu v přijímání zakázek, kteří současně mohou lépe optimalizovat počet zaměstnanců, čímž si snižují mzdové náklady.
Nejvíce hodin musí při zkráceném pracovním úvazku odpracovat Švédové (24,7 hodin), Češi (23,7) a Poláci (23,2). Naopak nejméně odpracují Irové (17,8) a Němci (18,0).
Ženy využívají zkrácené pracovní úvazky výrazně více než muži
V průměru na zkrácený pracovní úvazek pracuje v Evropě 32,6 % žen a 7,4 % mužů. Nejvíce lidí na zkrácený úvazek pracuje v Nizozemí, Velké Británii a Švédsku. Pouze čtvrtina Nizozemek nevyužívá možnost práce na zkrácený úvazek. Přes čtyřicet procent žen pracuje na zkrácený pracovní úvazek ještě v Lucembursku, Německu a Velké Británii.
Mužů pracuje nejvíce na zkrácený pracovní úvazek občanů v Nizozemí (22,6 %), Dánsku (12,8 %), Švédsku (11,8 %) a Velké Británii (10,6 %). V Česku prozatím, tak jako ve všech nových členských zemích EU, není práce na zkrácený úvazek moc využívána a příliš nezaostáváme za Slovenskem, Řeckem a Maďarskem, kde pracuje na zkrácený pracovní úvazek nejméně lidí.
Jak motivovat zaměstnance? Prací z domova!
V posledních letech začínají zaměstnavatelé, pokud to jenom trochu povaha vykonávané práce dovoluje, zaměstnancům nabízet, aby alespoň část vykonávané práce prováděli z domova. Zaměstnanci jsou rádi, že mohou být s rodinou, mnoha občanům vyhovuje si práci sám organizovat a pracovat během dne průběžně vždy, když mají chuť. Současně je velmi výhodná pro ty, co rádi pracují v noci a přes den jsou s dětmi.
Nejvíce se samozřejmě práce z domova dá dělat u činností spojených s výpočetní technikou. Jedná se převážně o práce náročné na kvalifikaci zaměstnance (IT činnosti, finančně-ekonomické práce, ale i plánování a příprava stavebních či průmyslových úkonů apod.).
Nejvíce lidí pracuje z domova v Nizozemí, kde téměř polovina zaměstnaných občanů pracuje v oborech náročných na jejich znalosti a dovednosti. Nizozemská vláda podporuje investování do IT technologií a do progresivních oborů, Nizozemci jsou vzdělaní a podnikaví. To vše jsou výborné podmínky pro zakládání high-tech firem v zemi, či dokonce pro jejich stěhování ze zahraničí. Na dalších předních místech se umístily země Skandinávie.
Země | Ženy | Muži | Průměrný počet odpracovaných hodin na zkrácený úvazek (hod./týden) |
---|---|---|---|
EU-25 | 32,6 | 7,4 | 19,8 |
Belgie | 40,7 | 7,1 | 22,8 |
Česko | 8,4 | 2,1 | 23,7 |
Dánsko | 32,7 | 12,8 | 18,6 |
Estonsko | 10,4 | 4,9 | 21,6 |
Finsko | 18,5 | 9,1 | 21,0 |
Francie | 30,9 | 5,7 | 22,6 |
Irsko | 24,4 | 5,0 | 17,8 |
Itálie | 25,7 | 4,5 | 21,3 |
Kypr | 13,8 | 5,1 | 20,6 |
Litva | 8,5 | 4,6 | 20,1 |
Lotyšsko | 11,6 | 7,6 | 21,7 |
Lucembursko | 40,2 | 2,4 | 21,1 |
Maďarsko | 6,1 | 2,9 | 23,3 |
Malta | 19,3 | 4,7 | 18,7 |
Německo | 44,3 | 7,7 | 18,0 |
Nizozemí | 75,3 | 22,6 | 19,8 |
Polsko | 14,2 | 7,7 | 23,2 |
Portugalsko | 16,6 | 7,1 | 19,5 |
Rakousko | 38,7 | 5,9 | 20,7 |
Řecko | 9,1 | 2,1 | 20,7 |
Slovensko | 3,9 | 1,2 | 21,3 |
Slovinsko | 11,0 | 7,1 | 18,1 |
Španělsko | 24,9 | 4,7 | 19,3 |
Švédsko | 39,9 | 11,8 | 24,7 |
Velká Británie | 43,1 | 10,6 | 18,4 |
Pramen:
Eurostat, Pressemitteilung Nr. 29/2006 von 6. Marz 2006
Statistisches Bundesamt BRD, Statistisches Jahrbuch 2006 fur das Ausland