Hlavní navigace

Majetek zaměstnavatele je nedotknutelný, nesmíte ho ani půjčit

7. 1. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Majetek zaměstnavatele je pro vás nedotknutelný. Nesmíte ho ani zapůjčit, a to ani zavedenému klientovi. V opačném případě vám hrozí vyhazov na hodinu.

Stavbyvedoucí (vedoucí projektu) na dobu 14 dní bez souhlasu zaměstnavatele bezplatně zapůjčil tzv. na dobré slovo třetímu subjektu, ovšem ne lecjakému – klientovi, tedy smluvnímu, obchodnímu partnerovi zaměstnavatele – část lešenářského materiálu Layer Blitz 0,73 (v hodnotě cca 54 tisíc Kč) patřícího zaměstnavateli. A za to si vysloužil okamžité zrušení pracovního poměru, tedy vyhazov tzv. na hodinu. Tomu se zaměstnanec bránil soudní cestou, když jej napadl žalobou.

Soud prvního stupně propuštěnému zaměstnanci, s nímž byl okamžitě zrušen pracovní poměr, vyhověl, když určil, že rozvázání (okamžité zrušení) pracovního poměru je neplatné.

Proč nižší soudy byly proti vyhazovu na hodinu

Odvolací soud uznal, že zaměstnanec zaviněně porušil jednu ze svých základních povinností – řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím, vyplývající z § 301 písm. d) ZP.

Při hodnocení míry intenzity tohoto porušení pracovních povinností odvolací soud na straně jedné akcentoval, že jakkoli byl zaměstnanec motivován snahou o zachování přátelských vazeb s klientem, bezúplatné přenechání lešenářského materiálu bez dalšího (tzv. na dobré slovo) nepodléhá pravomocem zaměstnance a oprávněním plynoucím z pracovní smlouvy.

Na straně druhé pak soud přihlédl k tomu, že lešenářský materiál byl zaměstnavateli beze zbytku vrácen, zaměstnanec zajistil dostatečný písemný podklad k jeho zapůjčení a ke škodě na majetku zaměstnavatele nedošlo, pochybení zaměstnance přispělo k upevnění dobrých vztahů s klientem.

Vzhledem k uvedeným okolnostem odvolací soud dovodil, že intenzita porušení pracovních povinností žalobce je v tomto konkrétním případě velmi mírná a odpovídá písemné výtce, a nikoliv přistoupení k ukončení pracovního poměru okamžitým zrušením.

Čtěte více: Vytýkací dopis: Kdy vás může zaměstnavatel vyhodit?

(Podle § 55 odst. 1 písm. b) ZP zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Tedy v té nejvyšší možné intezitě, prostě tím nejhorším, nejzávažnějším možným způsobem.)

A tak odvolací soud potvrdil verdikt soudu prvního stupně. Zaměstnanec byl úspěšný, soudy shledaly, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo neplatné. Ovšem zaměstnavatel se obrátil s dovoláním na Nejvyšší soud.

Loajalita, spolehlivost, důvěra – to je to, co se žádá od zaměstnance vedle jeho práce

Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku (spis. zn. 21 Cdo 991/2019, ze dne 28. 8. 2020), připomenul, že ve vztazích zaměstnavatele a zaměstnance je nezbytný vztah důvěry, spolehlivost zaměstnance a jeho poctivost vyplývající z § 301 písm. d) zákoníku práce, jež zároveň ukládá zaměstnanci, aby celým svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu, ať už majetkovou, nebo morální.

Nejvyšší soud České republiky proto již dříve dospěl k závěru, že útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (například krádeží, poškozováním, zneužitím apod.), nebo nepřímý, představuje z pohledu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce upravujícího možnost okamžitého zrušení pracovního poměru se zaměstnancem tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

Co je útok na majetek zaměstnavatele?

Co všechno může být útokem na majetek zaměstnavatele, co všechno už takto NS vyhodnotil, jsme si přiblížili již dříve. Připomeňte si, jaké počínání bylo vyhodnoceno jako útok na majetek zaměstnavatele, které ho opravňuje k okamžitému zrušení pracovního poměru. A nemyslete si, že je to jeho ničení, poškozování. Vůbec ne. Mnohem mírnější prohřešky.

Třeba vyřizování soukromých záležitostí v pracovní době, zatímco vám běží nárok na mzdu nebo plat. Přešlapy zaměstnanců jsme popsali například v článku Kartou zaměstnavatele zaplatil za útratu kamaráda nebo v článku Předstíral práci a falšoval docházku, vyletěl na hodinu.

Hodnocení Nejvyššího soudu

Hodnocení prohřešku zaměstnance ze strany nižších soudů se vůbec Nejvyššímu soudu nelíbilo, proto připomenul ve svém rozsudku (spis. zn. 21 Cdo 991/2019, ze dne 28. 8. 2020) metodiku, jak mají být hodnoceny prohřešky zaměstnanců ve vztahu k majetku zaměstnavatele a vytkl soudům její nesprávné uplatnění, tedy jejich shovívavost:

Při posuzování intenzity porušení pracovní povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci měl v posuzované věci odvolací soud – vzhledem k okolnostem, za nichž došlo k porušení pracovní povinnosti – přihlížet zejména k tomu, že se zaměstnanec svým jednáním, kdy bez vědomí zaměstnavatele ponechal část majetku zaměstnavatele na dva týdny v dispozici třetí osoby, aniž zajistil dostatečnou právní ochranu tohoto majetku a odpovídající protiplnění, dopustil nepřímého útoku na majetek svého zaměstnavatele, a to navíc v postavení vedoucího zaměstnance, který měl zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů a přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.

Účto_tip_změny21

Na této povaze jednání zaměstnance nemůže nic změnit skutečnost, že lešenářský materiál byl beze zbytku vrácen a že pochybení zaměstnance přispělo k upevnění dobrých vztahů s klientem, neboť podstatně významnější než eventuální výše škody způsobené zaměstnavateli je v posuzovaném případě narušení nezbytné vzájemné důvěry a zpochybnění spolehlivosti zaměstnance ve vztahu k majetku zaměstnavatele (ve smyslu § 301 písm. d) a § 302 písm. g) ZP).

A tak NS ČR zrušil rozsudek jak odvolacího soudu, tak soudu prvního stupně, případ tedy skončí zamítnutím žaloby, okamžité zrušení pracovního poměru bylo po právu.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).