Hlavní navigace

Lidé milují slovo "vklad", a bankám se tak skvěle daří

13. 4. 2012
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Lidé se snaží spořit, a přes mnohé potíže jim to jde, ale stále natolik touží po jistotách, že většinou neuchrání ani reálnou hodnotu (po odečtení inflace) svých peněz.

Bankovní vklady u nás v oblibě vítězí tradičně a dlouhodobě, takže není překvapivé, že fondy se jen krčí v koutě. Nedá se ale říci, že by skomíraly na úbytě, protože i když za březen ztratily 730 milionů korun, tak z toho bylo přes 600 milionů z jediného fondu peněžního trhu – ISČS Sporoinvest (protože skoro nic nevynáší). Podobná situace je i v dlouhodobějším pohledu, kdy od začátku roku se na více než 3miliardového odlivu podílí opět ISČS Sporoinvest více než dvěma miliardami.

Jde tak o citelné přesuny v České spořitelně, kde klienti zčásti tyto peníze přesouvají do jiných fondů, dále pak do tzv. prémiových vkladů, což jsou jen jinak konstruované zajištěné fondy – nejsou úročené, ale výnos je vázán na různá podkladová aktiva. Lidé zkrátka milují slovo vklad a některé možná i těší, že jsou formálně pojištěné. O jejich nárůstu však nemáme průběžné informace a nespadají pod fondbyznys.

Vklady vítězí

Se zpožděním dostáváme i data o vkladech z ČNB a tam vidíme, že za první dva měsíce pokračuje pěkný příliv na netermínované vklady, kam od začátku roku přišlo přes 27 miliard korun (z toho na běžné účty jen 11 miliard). Jistě na tom mají lví podíl docela slušně úročené tzv. spořicí účty bankovních nováčků, které mají zájem o depozita (na rozdíl od těch velkých, které spíš obtěžují). Čtete více: Banky se topí v penězích, nové vklady nechtějí

A protože jen tři nové (Zuno, Air a Equa) banky, které na tuzemském bankovním trhu začaly působit v loňském roce, dosud získaly celkem přes 74 000 zákazníků a víme-li, že jen Air Bank má již přes 10 miliard korun, může tato trojice již mít na vkladech kolem 30 miliard korun. Čtete také: Jsou úspory na spořicích účtech v ohrožení?

O tom, jak (zejména ty velké) banky dřou klienty z kůže, svědčí i další zpráva z ČNB: výnosy tuzemských bank z poplatků a provizí loni stouply o 3,3 % na téměř 50 miliard korun. Asi si každý spočte, že 5000 korun na hlavu každého občana včetně batolat a důchodců je dobrý kšeft (i když část poplatků jde z peněz firem).

Akcie se probudily

Fondy v březnu dopadly velmi podobně jako v předcházejících měsících, přece jen však najdeme náznak toho, že se projevilo „akciové jaro“, když do akciových fondů zamířilo 200 milionů korun.


Autor článku

Jaký fond vybrat?

Skončil také první kvartál tohoto roku – období enormních nárůstů, které vyhnalo akciové burzy k jejich maximům. Až závěr března naznačil vybírání zisků, takže i následující měsíce přes pokračující optimismus hrozí velkými výkyvy v obou směrech. O tom, že by mohlo začít „velké stěhování“ zpět do rizikovějších aktiv, lze sice stále jen spekulovat, ale v těch nerizikových je nesporně neudržitelný nával.

Ovšem Řecko bude pravděpodobně potřebovat třetí „pomoc“, takže guvernér polské centrální banky Marek Belka už prohlásil, že neustálé snahy Evropské unie o záchranu Řecka jsou „beznadějné“ a Atény by měly přijmout vlastní měnu s dočasným zachováním eura pro bankovní vklady. Možná tedy bude pokračovat „obyčejná blbá nálada“.

Balzám na duši akciovým fandům ale najdeme také, tentokrát od hlavního akciového stratéga Goldman Sachs Petera Oppenheimera, který vypustil do investičních vod zprávu nesoucí název „The Long Good Buy“, v níž v zásadě radí dlouhodobě vsadit na akcie. Ty podle něj v posledních 20 letech zaostávaly za dluhopisy a jsou tak aktuálně podhodnocené. Jistěže jen názor, ale možná i slovo do pranice.

Dividendy platí slušně

Pohled přízemnější, zato však „domácí“, nabízí pohled na dividendovou stránku našich akcií. Výnos dividend indexu PX je totiž i v mezinárodním srovnání velmi příznivý. Podle aktuálních propočtů Fio banky dosahuje 5,8 % a výrazně tak převyšuje panevropský STOXX 600 s 3,7 % či širší americký S&P500 s necelými 2 %. Konkurenty nejsou ani regionální burzy v Maďarsku (BUX 2,3 %), Rakousku (ATX 3,5 %) nebo Polsku (WIG20 4,9 %).

A jednotlivé tituly? Společnost NWR vyplácí pololetně a za rok 2011 půjde o 0,23 eura, Philip Morris ČR patří tradičně k nejštědřejším společnostem, i když plánuje jen 920 Kč na akcii, což představuje dividendový výnos necelých 8 %. To VIG dá jen 1,1 eura a dividendový výnos dosahuje necelých 3,5 %. Štědrou dividendu lze naopak tradičně očekávat od Telefonica O2, která (i když na úkor základního kapitálu) vyplatí akcionářům 40 Kč a udrží tak výnos pro akcionáře na stejné úrovni jako v loňském roce – to by dividendový výnos aktuálně přesáhl 10 %.

Firma v rámci zlepšení efektivnosti vlastního kapitálu uvažuje rovněž o zpětném odkupu akcií. Vedení ČEZ zatím nepředstavilo návrh dividendy, ale podle loňského výplatního poměru by letošní dividenda mohla dosahovat 43 Kč, což by znamenalo dividendový výnos na úrovni 5,3 %.

skoleni_15_4

Dokonce i Pegas zřejmě vyplatí víc než loňské 1 euro, Fortuna by mohla dávat 0,23 eura, což by představovalo dividendový výnos ve výši 5,7 %. Komerční banka v minulých letech vyplácela solidní dividendu (loni 270 Kč), ale vinou odpisů řeckým dluhopisů loni poklesla ziskovost, takže návrh je zatím 160 Kč (dividendový výnos 4,3 %). Erste Group byla dluhovou krizí postižena daleko víc a dočasně zastavila vyplácení dividendy.

Takže kontrolní otázka: která banka vám nabídne takový úrok?

Kupujete nyní akcie?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem měsíčníku pro finanční poradce s názvem PROFI PORADENSTVÍ & FINANCE.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).